Umělé oplodnění feny

Umělé oplodnění feny je alternativní metoda reprodukce, která se stává stále populárnější. Její úspěšnost závisí na několika faktorech, včetně správného načasování, kvality spermií a zvolené metody inseminace.

Základní principy a faktory úspěchu

Základem úspěšného výsledku inseminace je stanovení vhodného termínu pro zákrok, což se nejčastěji provádí pomocí sledování hladiny hormonu progesteronu v krvi feny. Tento hormon signalizuje ovulaci a optimální dobu pro oplodnění.

Dalším klíčovým faktorem je zpracování odebraného ejakulátu. V závislosti na tom, zda se použije čerstvé, chlazené nebo mražené sperma, se liší jeho oplozovací schopnosti a doba přežití.

Čerstvý ejakulát má nejdelší interval přežití, který se pohybuje mezi 3 až 6 dny. Během této doby může dojít k oplození vajíčka. Naopak, chlazené a mražené sperma má nižší oplozovací schopnosti a přežitelnost, obvykle v řádu 12 až 24 hodin.

Doba přežitelnosti spermií je kritickým rizikovým faktorem. U čerstvého ejakulátu je ideální, pokud je po odběru, zpracování a vyšetření co nejrychleji vpraven do připravené feny. Již konzervované a upravené spermie mají snížené schopnosti proniknout přes bariéru děložního krčku.

Pro maximální úspěšnost zabřeznutí lze inseminaci provádět opakovaně během několika dní po sobě. Tato metoda je vhodná pro konzervovaný ejakulát, ať už chlazený či mražený, a může být využita i pro čerstvý ejakulát, pokud předchozí pokusy nebyly úspěšné nebo existují jiné překážky.

Metoda inseminace do dělohy má obecně vyšší procento úspěšnosti, protože zavedené spermie se dostanou přímo na místo určení a nemusí se namáhat zdlouhavou cestou za vajíčkem, kterou přežije jen minimum spermií.

schéma reprodukčního systému feny s vyznačenými dělohou a děložním krčkem

Metody umělé inseminace

Existuje několik metod umělé inseminace, které se liší způsobem aplikace semene a invazivitou.

Inseminace do pochvy

Tato metoda je méně finančně náročná a méně invazivní. Fena se obvykle obejde bez sedace. Provádí se nejčastěji tenkým plastovým katétrem o délce 20-25 cm, ke kterému je připojena injekční stříkačka se semenem. Semeno se deponuje co nejhlouběji do pochvy, co nejblíže k děložnímu krčku. Během inseminace se může dráždit klitoris pro stimulaci kontrakční aktivity. Po zákroku je vhodné fenu asi 10-15 minut vodit a zabránit jí v močení.

Při inseminaci mraženým semenem je však pro vyšší úspěšnost doporučeno deponovat semeno přímo do dělohy, protože spermie mají sníženou schopnost proniknout přes děložní krček.

Inseminace do dělohy

Tato metoda zvyšuje šanci na zabřeznutí, zejména při použití konzervovaného ejakulátu, a je vhodná i pro problémové feny nebo při použití méně kvalitního ejakulátu.

Invazivní metody

Laparoskopická a laparotomická inseminace do dělohy se provádí v celkové narkóze. Ejakulát se deponuje přímo do děložních rohů pomocí tupé jehly. Zákrok musí být proveden šetrně a kvalitně, jelikož nemusí být vždy možné jej v následujících dnech opakovat.

Neinvazivní metody

Tyto metody se provádějí pomocí inseminačního katetru nebo endoskopicky. Katetr se zavádí do dělohy přes pochvu a děložní krček. U obézních nebo citlivých fen může být tento zákrok obtížný a vyžaduje zkušeného veterinárního lékaře.

Endoskopická metoda může být prováděna v narkóze i bez ní. Endoskop se zavádí přes pochvu do oblasti před děložním krčkem a následně do dělohy. Tato metoda umožňuje zároveň posoudit sliznici pochvy a provést gynekologické vyšetření. Zákrok trvá 5-15 minut a lze jej v případě potřeby několikrát opakovat. Je šetrná a pro fenu představuje minimální riziko.

Při neinvazivních metodách inseminace do dělohy se používá speciální (skandinávský) inseminační katétr, který se zavádí přes děložní krček s fixací krčku přes stěnu břišní. Další možností je zavedení katétru pomocí endoskopu, což umožňuje vizuální kontrolu otevřeného děložního krčku a přesné zavedení katétru do dělohy.

Endoscopy for Dogs and Cats

Odběr a konzervace semene

Vyvolání reflexu ejakulace u psa je poměrně snadné, zejména v přítomnosti hárající feny. Nejčastějšími metodami odběru jsou:

  • Masáž pyje (masturbace): Nevyžaduje žádné speciální pomůcky kromě sběrné nádoby.
  • Odběr pomocí umělé pochvy: Umělá pochva simuluje podmínky přirozeného krytí s ohledem na teplotu a tlak.
  • Elektroejakulace: Používá se výjimečně.

Pro dlouhodobé využití psa je vhodný jeden odběr za 48 hodin. V případě potřeby lze získat semeno denně po dobu tří dnů, následovaných minimálně dvoudenním odpočinkem. Pokud je nutný odběr dvakrát denně, následuje dvoudenní přestávka.

Sperma se ejakuluje ve třech frakcích. Objem celého ejakulátu kolísá od 2 do 50 cm³. Nejčastěji se odběr přeruší po získání frakce bohaté na spermie (0,5 až 4 cm³).

Barva semene je šedobílá až bílá, v závislosti na koncentraci spermií, která ovlivňuje i jeho konzistenci. Pach je typicky psí nebo nevýrazný. Koncentrace spermií se pohybuje mezi 5 - 500 000 v 1 mm³ a je v přímé závislosti na objemu ejakulátu.

Existují doplňky stravy, které mohou podpořit tvorbu, kvalitu a pohyblivost spermií u psů.

Konzervace semene

  • Krátkodobá konzervace: Provádí se ředěním semena pasterovaným mlékem v poměru 1:1 a uchovává se při teplotě 4 °C. Takto lze semeno skladovat po dobu pěti až deseti dnů.
  • Dlouhodobá konzervace: Po zpracování ejakulátu a jeho zmrazení je semeno uloženo do tekutého dusíku a může být skladováno i desítky let.

Při použití mraženého semene je nutné počítat s výrazným zkrácením doby oplozovací schopnosti spermií (12-24 hodin).

Regulace a chovatelské předpisy

Je důležité si uvědomit, že podle norem ČMKU je umělá inseminace u prvního krytí feny zakázána. Většina chovatelských klubů zastává názor, že zvířata, která se nedokáží sama spářit, by neměla mít štěňata. Výjimky mohou být udělovány pro inseminaci zmrazeným spermatem od zahraničních psů s přínosem pro chov, nebo v mimořádných situacích (např. uzavřené hranice během pandemie), vždy s povolením ČMKU nebo příslušného chovatelského klubu.

Chovná zvířata jsou ta s průkazem původu, splněnými podmínkami pro uchovnění (výstavy, zdravotní testy, zkoušky dle požadavků klubu). Pouze od takových psů mohou štěňata získat průkaz původu.

Chovatelské kluby dohlížejí na chovatele, vedou databáze psů a štěňat, sledují zdraví a přínos pro chov. Při množení nelze kontrolovat vhodné podmínky pro březí fenu a vývoj štěňat. To může vést k odložení štěňat do útulků nebo k jejich prodeji překupníkům, což zvyšuje riziko vzniku množíren.

Veterináři se snaží bojovat proti množením a proto obvykle neprovedou inseminaci feny, která není chovná. Fena nepotřebuje mít štěňátka a nemá biologické hodiny v lidském smyslu.

Odchov štěňat je zodpovědnost. Březost a porod mohou provázet komplikace, včetně nutnosti císařského řezu, nedostatečné laktace nebo úhynu feny. Chovatel musí být připraven i na tyto alternativy.

Produkce štěňat bez průkazu původu je považována za množení. Každé štěně bez PP je kříženec, i když mají rodiče stejné plemeno. Pokud nelze prokázat jeho původ, jedná se o křížence.

Srovnání přirozené reprodukce a umělé inseminace

Přirozená reprodukce je ve většině případů spojena s nejvyšší úspěšností zabřezávání, i když v poslední době tato úspěšnost klesá z různých důvodů (výživa, přístup k chovu, šlechtění). Mezi nevýhody patří nutnost transportu zvířat na velké vzdálenosti, což je stresující a nákladné. Krytí nelze plánovat příliš dopředu a existuje riziko poranění.

Umělá inseminace nabízí několik variant:

  • Inseminace čerstvým spermatem: Dobré výsledky zabřezávání, není finančně náročná. Nevýhodou je nemožnost dlouhodobého uchování semene a nutnost správného načasování.
  • Inseminace chlazeným spermatem: Sperma je ošetřeno ředidlem, což umožňuje jeho chlazení a transport po dobu cca 72 hodin. Dávky lze transportovat na delší vzdálenost, čímž odpadá nutnost přepravy psů. Výsledky zabřezávání jsou dobré, ale časová limitace oplozovací schopnosti vyžaduje rychlou koordinaci.
  • Inseminace kryokonzervovaným spermatem: Semeno je hluboce zmrazeno a skladováno v tekutém dusíku. Výhodou je, že odběr spermatu není závislý na cyklu feny, dávky lze využít kdykoliv a transportovat na velké vzdálenosti. S využitím intrauterinní inseminace (např. pomocí endoskopu) dosahují výsledky zabřezávání až 80 %. Z jednoho odběru lze vyrobit více inseminačních dávek. Nevýhodou jsou vyšší náklady a možné rozdíly ve viabilitě spermií po rozmrazení.

Použití inseminace do dělohy zvyšuje šanci na zabřeznutí u fen inseminovaných konzervovaným ejakulátem, je vhodná u problémových fen a při použití méně kvalitního ejakulátu.

tabulka srovnávající metody inseminace a jejich úspěšnost

tags: #umele #oplodneni #feny