Syndrom nepostupujícího porodu a Sheehanův syndrom patří k zásadním tématům gynekologie a endokrinologie, která vyžadují multidisciplinární přístup k léčbě a podpoře pacientek.
Sheehanův syndrom: patofyziologie a hlavní hormonální důsledky
Sheehanův syndrom je postpartální (poporodní) ischemická nekróza hypofýzy matky.
Samotná hypofýza bývá v průběhu těhotenství zvětšena (2-3×) a je tudíž náchylnější k poškození.
Během porodu dochází ke ztrátám krve a hypotenzi.
Masivní ztráty krve způsobí křečovité stažení cév na různých místech těla.
Výrazná vazokonstrikce nastane také u cév, které přivádějí krev do hypotalamu a následně pokračují do hypofýzy.
Stažením těchto cév dojde k nedokrvení hypofýzy.
To má za následek poruchu sekrece některých hormonů, mezi které patří zejména: thyreotropní hormon (TSH), folikuly stimulující hormon (FSH), luteinizační hormon (LH) a adrenokortikotropní hormon (ACTH).
První známkou možného poškození je neschopnost kojení v období po porodu a dále nedojde k obnovení pravidelné menstruace po 6 týdnech po porodu (sekundární amenorrhea).
Dále dojde k hypofunkci štítné žlázy, snížení pigmentace a vymizení ochlupení.
Projevy a klinický obraz syndromu ukradeného porodu
Projevy syndromu ukradeného porodu zahrnují hlavně emocionální a fyzické dopady na vztah matky k dítěti a k porodu samotnému.
Ženy často cítí pocit viny, že nebyly schopny porodit tak, jak si to představovaly.
Viní se z toho, že nebyly schopny ovládnout svoje projevy.
A ačkoliv nechtěly, nechaly si dát léky proti bolesti.
Žena často k dítěti necítí lásku, jakou očekávala.
Časté jsou potíže s kojením, nedostatečnou tvorbou mléka.
Žena si hledá vztah ke svému dítěti složitěji a třeba i několik měsíců.
Po porodu často dochází k pocitům, že porod byl ukraden, a k dlouhodobému zpracování zkušenosti.
Důvody vzniku syndromu ukradeného porodu a jeho mechanismy
Doba bondingu byla zkrácena, nebo bonding vůbec neproběhl.
Žena při dlouhém či bolestivém porodu získá pocit bezmoci.
Žena nabyde pocitu, že bez lékařské péče by sama neporodila a že nebyla u zrození svého dítěte samostatná.
Pokud z nějakého důvodu neproběhl porod tak, jak si přála. Například u jejího porodu nebyla osoba, kterou tam chtěla mít.
Nedostatečná komunikace personálu k rodící ženě. Neupozornění předem na zákroky, které jí budou provedeny, často vede k pocitu bezcennosti, zneužití.
Projevy posttraumatické reakce po porodu a jejich vývoj
Porod není procházka růžovým sadem, ale patří k vrcholným životním zážitkům.
Emoční a hormonální tsunami, i tak by se dal popsat porod.
Existují však i ženy, kterým ani tento okamžik nedokáže vytěsnit nepříjemný zážitek z porodu a stal se pro ně traumatem.
Stal se pro ně traumatem a mnohé si z něj odnesou i posttraumatickou stresovou poruchu.
Posttraumatický stresový syndrom se projevuje v týdnech či měsících následujících po porodu.
Jeho příznaky trvají zpravidla tak měsíc, v některých případech však i déle.
Ženy pronásledují opakovaně obrázky z porodu ve snech nebo jako flashback.
Mají pocit, že znovu tuto stresující událost zažívají.
Úzkost se stupňuje, když se vyskytne něco, co porod připomene, třeba jeho datum.
Postižená novopečená maminka nedokáže mluvit o těhotenství, poslouchat řeči o porodech, vadí jí pohled na těhotné ženy.
Obloukem se vyhýbá nemocnici i návštěvám gynekologa.
Strategie zvládání a vyhledání pomoci
Pokud se vám myšlenky na trauma opakují a pronikají do všedních dnů, je na čase vyhledat psychologa - nebo ještě lépe - psychiatra.
Antidepresiva používaná k léčbě posttraumatického stresového syndromu mohou ovlivňovat přenosy nervových vzruchů a ovlivňovat zpětné zachytávání serotoninu.
Uvědomte si, že pokud vás traumatizující událost potkala - a zejména pak, získala-li podobu posttraumatické stresové poruchy, vaše situace je řešitelná.
Nestyďte se a svěřte se se svými pocity lékaři nebo psychologovi.
Praktické poznámky pro praxi a péči o matky po porodu
Důležitá je otevřená komunikace mezi porodníkem, anesteziologem a rodící ženou, aby byly možné zákroky včas a bylo minimalizováno riziko nedorozumění.
Podpora porodních asistentek a duly může pomoci snižovat riziko traumatu a zlepšit bonding a psychosociální pohodu rodiny.
Podpora rodiny a zdravotnického personálu, empatie a informovanost hrají klíčovou roli v procesu zotavení a adaptace na matřství.
Rané trauma vzniká už během těhotenství, dítě je odraz prožívání matky. Nadměrná péče není empatická
- Masivní ztráty krve během porodu vedou k vazokonstrikci a sníženému prokrvení hypofýzy.
- Postižení hormonů štítné žlázy a reprodukčních hormonů má za následek amenorrhea a problémy s kojením.
- Bonding a časová dostupnost emocionální podpory jsou kritické pro prevenci syndromu ukradeného porodu.
- Porodní trauma může vyústit v posttraumatickou stresovou poruchu, vyžadující psychologickou nebo psychiatrickou péči.
| Hormon | Funkce | Možné poruchy po porodu |
|---|---|---|
| TSH | Stimulace štítné žlázy | Hypofunkce štítné žlázy, únavnost |
| ACTH | Produkce kortizolu | Slabší stresová odpověď, únava |
| FSH/LH | Ovlivnění ovulace a reprodukce | Dysfunkce menstruace, sekundární amenorrhea |