„První porod byl očistec, o druhém jsem skoro nevěděla," říká Johana, maminka dvou dětí. Je opravdu takový rozdíl mezi porodem prvního a dalších dětí? Je první porod náročnější, delší, bolestivější než ty následující? Může to být naopak?“ Tyto otázky se často objevují v diskuzích a zkušenostech žen, které prožily více než jeden porod. Většina příběhů ukazuje, že u druhého porodu bývá průběh často rychlejší, některé ženy však popsaly i delší či komplikovanější druhý porod. Níže jsou shrnuty konkrétní poznatky z vyprávění několika rodiček a doplněny obecnými fakty, které z porodu vyplývají.
Rozdíly mezi prvním a dalším porodem: délka, bolest a průběh
„První porod byl opravdu bolestivý. V druhé době pod dávkou oxytocinu byly bolesti ještě větší, subjektivně až nesnesitelné. Narodil se chlapeček s mírami 4 050 g, 50 cm. Při porodu si zlomil ramínko," popisuje Johana. Podobně Markéta uvádí, že první porod byl vysilující a bolestivý, zatímco při druhém porodu tlačení se provázelo s jiným průběhem bolesti a rychlejším průběhem.
Obecně se uvádí, že první doba porodní bývá u prvorodiček delší než u vícerodiček. U prvorodiček trvá někdy 6 až 8 hodin, zatímco u dalších porodů bývá první doba rychlejší, často 4 až 6 hodin, a to v závislosti na časovém odstupu od předchozího porodu. „Samotný porod bývá častěji delší u prvorodičky. Přesto není výjimkou, když i prvorodička někdy porodí překotně," uvádí MUDr. Radka Gregorová.
U druhého porodu se často pocit bolesti v první době postupně zkracuje a samotný akt tlačení bývá rychlejší. „Druhý porod byl oproti tomu procházka růžovou zahradou," potvrzuje Johana. Přesto se v příbězích objevují i případy, kdy byl druhý porod výrazně bolestivější nebo kdy tlačení trvalo déle než u prvního; tedy bolest a délka jsou velmi individuální.
Poranění hráze, nástřih a šití: co se mění mezi porody
U obou popsaných porodů byla u obou žen vynucena epiziotomie - nástřih hráze - avšak rozsah poranění i nástřihu se může lišit. „Při prvním porodu jsem měla mnohem rozsáhlejší poranění a šití, větší ztrátu krve a následně i složitější a delší rekonvalescenci. Druhý porod byl oproti tomu procházka,“ vzpomíná Johana. Příběhy Markéty potvrzují, že druhý porod může být podstatně méně bolestivý i s menším poraněním, ale naopak mohou nastat komplikace při tlačení a rekonvalescence bývá delší.
Podstatným faktorem je věk rodičky a anatomie porodních cest. Epiziotomie bývá méně pravděpodobná u mladších žen a u žen, které nemají úzkou pochvu. Velikost hlavičky dítěte dále ovlivňuje nutnost nástřihu, což se mezi porody může lišit. Z časového odstupu mezi porody plyne, že čím delší čas uplynul od prvního porodu, tím méně se dá jednoznačně předpovědět, zda bude nástřih potřeba i při druhém porodu.
Trvání první a druhé doby porodní: co říká statistika a zkušenosti
„První doba porodní bývá delší u prvorodiček; druhá doba bývá rychlejší, často do 30 minut, u prvorodiček až hodinu.“ To jsou obecná tvrzení, která se v diskuzích potvrzují různě. U druhého a následujícího porodu bývá druhá doba rychlejší a často méně bolestivá. Přesto existují i výjimky, kdy druhý porod trvá déle než první.
Stručně shrnuto z vyprávění: druhý porod bývá často kratší než první (příklady udávají 6 hodin vs. 2 hodiny, 17 hodin vs. 9 hodin a podobně), ale variabilita je vysoká a nelze čekat jednoznačný vzorec. Překotný porod, tedy rychlý průběh během krátkého času, je vzácný, vyskytuje se u necelých 3 % rodiček. Včasná a správná diagnóza průběhu porodu a připravenost pomáhají snížit rizika spojená s rychlým nástupem a extrémní bolestí.
Psychologické faktory a strach z porodu
„Podstatnou roli hraje při porodu také případný strach rodičky z bolesti a z neznáma. Bolest k porodu neodmyslitelně patří. Bezbolestný přirozený porod neexistuje." Živá zkušenost Markéty ukazuje, že prosté vědomí, co očekávat, a připravenost mohou ulehčit průběh porodu. Každý další porod bývá vnímán jako známější situace, což často snižuje stres a může ovlivnit subjektivní prožitek bolesti.
Praktické poznámky pro prvorodičky a vícerodičky
Porodní plán a volba prostředí mohou výrazně ovlivnit průběh porodu. Porodní plán je soupis preferencí, který zahrnuje možnosti jako „nechci oxytocin“, „nechci nástřih“, volba polohy, prostor apod. Zkušenosti ukazují, že respektování těchto přání personálem může zlepšit průběh porodu a snížit stres. Cvičení pánevního dna a další přípravné techniky mohou rovněž předvídat větší jistotu během samotného porodu.
Prevence a první pomoc při překotném porodu
Překotný porod je situace, kdy dítě přijde na svět velmi rychle, často ještě dříve, než maminka stihne dojet do porodnice. V takových případech je klíčové okamžitě kontaktovat lékaře či záchrannou službu a vyhledat odbornou pomoc po porodu, aby se zkontrolovalo zdraví matky i dítěte a případně zkontrolovala placenta a provést potřebné ošetření. Rizika při rychlém průběhu zahrnují natržení hráze, krvácení a komplikace u dítěte, včetně možného dystokie raménka.
Krátké shrnutí a doporučení
Ve sdílených zkušenostech se druhý porod často ukazuje jako rychlejší než první; existují ale i výjimky. Délky a průběhy jsou značně individuální a závisí na mnoha faktorech: délce první doby porodní, výkonnosti porodních cest, použité lékařské zásahy, věku a anatomii rodičky, a psychické připravenosti. Důležité je připravit si porodní plán, být v kontaktu s porodním týmem a nechat si poradit podle aktuální situace na místě.
Jaké máte zkušenosti s prvním a ostatními porody vy? Máte nějakou stěžejní radu pro prvorodičky?
- První porody bývají často delší a bolestivější než druhé, ale variabilita je vysoká a některé druhé porody mohou být překotné.
- Nástřih hráze nemusí být u druhého porodu nutně opakovaný, u některých žen se může vyhnout nástřihu.
- Porodní plán a volba rodinného prostředí či poloh mohou výrazně zlepšit zážitek z porodu.
- Překotný porod vyžaduje okamžitý kontakt s lékařem, a pokud možno rychlou reakci na situaci.
