Podle doporučení České pediatrické společnosti, ESPGHAN, WHO a AAP je preferováno výlučné kojení do 6 měsíců věku a poté současně s postupným zaváděním příkrmů pokračovat v kojení do 2 let i déle. Děti, které nemohou být nebo nejsou kojeny, dostávají jako náhradu mateřského mléka kojeneckou formuli (náhradní kojeneckou mléčnou výživu). Dětem kojeným i dětem živeným kojeneckou formulí se od 2. týdne života preventivně podává vitamin D (cholekalciferol) v dávce 500 IU (1 kapka) denně v průběhu celého prvního roku a následně během zimních měsíců ve 2. roce života.
Období výhradně mléčné výživy (do ukončeného 4. měsíce) - výživa kojením a/nebo počáteční formulí v množství odpovídajícímu 1/6 hmotnosti dítěte. Pokračující formulí je určena od ukončeného 4. měsíce až do ukončeného 36. měsíce života. Pokud dítě prospívá a nemá hlad, lze podávat počáteční formuli až do ukončeného 12. měsíce. Složení mateřského mléka je vodítkem pro výrobu a složení kojeneckých formulí, nicméně i při teoreticky absolutní shodě budou vždy existovat rozdíly v biologické dostupnosti a metabolickém efektu. Základem pro výrobu formulí je kravské mléko, vzácně mléka jiných savců nebo rostlinné bílkoviny.
Počáteční formule jsou určeny pro zdravé donošené děti od 1. dne života. Pokud dítě prospívá a nemá hlad, lze podávat počáteční formuli až do ukončeného 12. měsíce. Použita může být bílkovina kravského mléka, sóji nebo hydrolyzovaná bílkovina kravského mléka. V poslední době jsou počáteční mléka obohacena o oligoglyceridy (oligosacharidy) - prebiotika - která slouží jako strava pro vhodné mikroorganismy v trávicím ústrojí. Tuky v počátečních mlékách kryjí asi polovinu kalorické potřeby dítěte. Počáteční mléko musí obsahovat zaručené množství kyseliny linolové a α-linolenové.
Pokračovací mléka jsou určena pro děti od ukončeného 4. do 36. měsíce. Jsou založena na bílkovině kravského mléka s nezměněným poměrem syrovátky ke kaseinu, nebo mohou obsahovat rostlinné bílkoviny (v některých případech obohacené o methionin, karnitin, taurin, cystin, vápník, železo a další prvky). U některých kojeneckých formulí bývá uvedena i kombinace probiotik a prebiotik. Probiotika mohou snižovat riziko některých infekcí u nedonošených dětí a mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom, i když jejich dlouhodobé benefity u všech kojenců nejsou jednoznačně prokázány.
V některých částech textu se uvádí, že některé formy obsahují prebiotika a probiotika, které posilují imunitní systém a střevní mikrobiom. Mateřské mléko obsahuje bohatou škálu probiotik a prebiotik, které se v průběhu kojení předávají dítěti a zajišťují optimální obranyschopnost a zdravou střevní mikroflóru. Od roku 2002 se do některých kojeneckých výživ doplňuje prebiotická vláknina, jež spolu s probiotiky vytváří synbiotika.
Návod k praktickému použití a bezpečnosti:
- Pro přípravu kojenecké výživy používejte vodu vhodnou pro kojence a řiďte se návodem na obalu. Ohřívání v mikrovlnné troubě se nedoporučuje.
- Neupravené kravské mléko není vhodné během prvního roku života kvůli vysokému obsahu bílkovin a minerálních látek.
- Pacienti s velmi nízkou porodní hmotností vyžadují speciální přístup - existují přípravky ke zvýšení obsahu živin v mateřském mléce a v kojenecké výživě.
- Příkrm se zavádí postupně, nejdříve jemné jednosložkové zeleninové pyré, později vícesložkové syrové i masozeleninové kombinace. Mléčné kaše a obilniny se zavádějí v průběhu 6. měsíce spolu s ovocem, které se nepřislazuje a má omezený obsah sacharidů.
- Po 6. měsíci se do jídelníčku zavádí lepek a další pokrmy - těstoviny, rýže, strouhaná zelenina, maso, vejce a ovoce. Příkrmy se podávají lžičkou a postupně se zvyšuje jejich hrubost a pestrost.
- V období konce prvního roku života je nutné dávat pozor na malé pevné kousky, které mohou být vdechnuty, a omezovat sůl a tučná jídla. Dochucování by mělo být jednodruhové a na přírodní bázi bylin.
- Vitamin D je důležité pro prevenci křivice a doporučuje se u všech kojenců 400-500 IU denně od 2. týdne života po celý první rok a během zimních měsíců ve druhém roce. Jód a fluorid jsou doporučovány podle rizik a regionálních podmínek.
V souvislosti s výživou dětí je důležité pamatovat na to, že kojení je v současnosti nejvhodnější formou výživy a že počáteční mléka, pokračovací mléka i alternative mohou být vhodné v různých situacích podle zdravotního stavu dítěte a potřeb rodiny. Příkrmy by měly být zaváděny s ohledem na vývojové milníky dítěte a nutriční potřeby - železo, zinek, bílkoviny a energetické nároky v prvním roce života.

Praktické tabulky a poznámky k výživě
Pro novorozence a kojence platí zásady: výlučné kojení do 6 měsíců, následně zavádění příkrmů a pokračování kojení. Počáteční mléka a pokračovací mléka se liší složením bílkovin a obsahem tuků a sacharidů; některé bývají obohaceny o prebiotika či probiotika. Mléčná výživa by měla odpovídat věku dítěte a měřitelným ukazatelům příjmu energie a živin.
Tabulka ukazuje orientační složení a období užití:
| Období | Typ výživy | Klíčové parametry | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 0-4 měsíce | počáteční mléko | bílkovina - kravská/soja, tuky, oligosacharidy | popřípadě hydrolyzát |
| 4-36 měsíců | pokračovací mléko | syrovátka:kasein, doplňky Bifidobacterium | podle potřeby |
| 6-12 měsíců | příkrm | zelina, maso, ovoce, mléčné kaše | zavádět s odstupem 3-4 dnů |
Speciální poznámky: kozí mléko a pasterizovaná mléka se sníženým tukem nejsou vhodné pro kojence. Příkrmy by neměly obsahovat sůl a měly by být zaváděny postupně. Důležité je také, aby rodiče sledovali reakce dítěte na nové potraviny a odkládali podávání potenciálně alergenů podle doporučení lékaře.
V závěru lze říci, že výživa dítěte v prvním roce života má největší vliv na jeho zdraví a vývoj. Kojení je nejvhodnější formou výživy, počáteční mléka napomáhají zdravému růstu, a postupně zaváděné příkrmy doplňují potřebné živiny pro fyzický i duševní rozvoj.