Když matky onemocní, mateřské mléko obsahuje protilátky, které pomáhají kojencům bojovat s konkrétní nemocí. Protilátky pomáhají imunitnímu systému rozpoznávat a ničit patogeny, jako je COVID-19. Všechny matky, které se zotavily z COVID-19, měly protilátky pro COVID-19 v mateřském mléce. To je dobrá zpráva, protože otevírá dveře k používání mateřského mléka matek uzdravených z COVID-19 k léčbě nebo prevenci COVID-19 u kojenců.
Jedna věc byla zajímavá, že imunitní faktory, které reagovaly na COVID-19, byly i v MM matek, které nikdy nebyly infikovány COVID-19. Nepřekvapilo nás, že všechny matky, které se zotavily z COVID-19, měly v mateřském mléce protilátky na COVID-19. Mléčné protilátky by pravděpodobně nebyly použity k vývoji vakcín. Protilátky z krve uzdravených pacientů se již používají k léčbě COVID-19. Dalším krokem je srovnání účinnosti protilátek v mléce s protilátkami nalezenými v krvi, protože jsou zcela odlišné.

Fyziologie kojení a produkce mléka
Mateřské mléko se tvoří v epiteliálních buňkách alveolů mléčné žlázy a je vylučováno do alveolů, odkud teče skrze malé a velké mlékovody do širokých sinusů v oblasti prsního dvorce. Tyto sinusy pak ústí na bradavce. Po vypuzení placenty při porodu dojde k uvolnění prolaktinu z adenohypofýzy, který spouští tvorbu mléka. Hormon prolaktin má při laktaci klíčovou roli. Časté kojení časně po porodu stimuluje vývoj prolaktinových receptorů v prsní žláze. Během sání dítěte jsou posílány nervové impulsy z prsu do neurohypofýzy, která uvolňuje oxytocin. Pod vlivem oxytocinu dochází ke kontrakci myoepiteliálních buněk mlékovodů a posunu mléka z alveolů směrem k bradavce (milk ejection reflex neboli let-down reflex).
Kolostrum je husté, produkované v malém množství (4-14 ml při každém krmení). Po vypuzení mléka se produkce zvyšuje a je řízena sáním a poptávkou. Po 1-2 týdnech je průměrná produkce mléka 700-800 ml/den (s individuální variabilitou 450-1200 ml/den). Složení mateřského mléka se mění v čase: kolostrum bohaté na imunoglobuliny, kolik je nízký obsah laktózy a tuků, se postupně mění na zralé mléko plné živin, imunomodulačních látek a probiotik.

Složení mateřského mléka a jeho význam pro kojence
Mateřské mléko obsahuje vyvážené poměry tuků, sacharidů a bílkovin. Tuky jsou hlavním zdrojem energie a esenciálních mastných kyselin; laktóza usnadňuje vstřebávání vápníku a podporuje růst bifidobakterií. Oligosacharidy v MM poskytují prebiotický efekt a chrání před patogeny v trávícím traktu. Kolostrum obsahuje vysoké množství imunoglobulinů, zejména sekretorického IgA, který je odolný vůči nízkému pH a enzymům a má protektivní efekt hlavně ve střevech a dýchacích cestách.
Imunoglobuliny v MM zahrnují IgA, IgM a IgG, ale nejvýraznější podíl tvoří IgA. U plného kojení dostává dítě 0,5-1 g IgA/den. Mléko také obsahuje lysozym, laktoferin, makrofágy, T-lymfocyty a B-lymfocyty, které společně zajišťují lokální slizniční imunitu. Buněčné složky mléka zahrnují kolostrální i kojenecká makrofágy, neutrofily a lymfocyty, které se podílejí na fagocytóze a cytotoxické odpovědi. Významně se podílí i na formování střevního mikrobiomu, který je klíčový pro imunitní vývoj dítěte.

Imunitní rezonance a mikrobiom
Střevní mikrobiom hraje rozhodující roli v rozvoji imunitního systému. U kojenců kojených MM dominuje Lactobacillus a Bifidobacterium, které podporují trávení, ochranu proti infekcím a správný vývoj imunitního systému. U kojenců krmených umělou výživou se mikrobiom liší: vyšší zastoupení Clostridium spp. a nižší diverzita bakterií, což ovlivňuje infekční i alergické riziko. MM obsahuje více HMOs (lidské mléčné oligosacharidy), které podporují růst prospěšných bakterií a mají ochranné účinky proti patogenům.

Benefity kojení pro dítě i matku
Pro dítě: nižší výskyt zánětů středouší, gastroenteritid, nekrotizující enterokolitidy a infekcí dolních cest dýchacích; nižší riziko alergií, SIDS a později nižší riziko obezity a diabetes mellitus typu 1. Pro matku: snížení rizika diabetes mellitus 2. typu, hepatitid A, B, C, a dalších onemocnění; rychlejšího návratu dělohy do stavu před porodem a nižší riziko poporodní deprese. Dále kojení snižuje náklady na náhradní výživu a má pozitivní vliv na životní prostředí, protože MM nevyžaduje výrobu ani dopravu umělých přípravků.
Vědecké studie ukazují, že děti kojící mateřským mlékem často vykazují vyšší IQ a lepší kognitivní schopnosti, zčásti díky DHA a dalším komponentám, včetně vyváženého střevního mikrobiomu a imunitních mechanismů. Výživa a spánek hrají významnou roli v kognitivním rozvoji a celkovém zdraví dítěte.

Očkování, protilátky a mateřské mléko
Transplacentární přenos protilátek a jejich význam pro dítě zůstává zřetelným tématem. Fc-receptory umožňují průchod protilátek placentou. Protilátky z mateřského mléka poskytují lokální ochranu hlavně v střevě a dýchacích cestách. V souvislosti s COVID-19 výzkum ukázal, že u kojících žen po očkování mRNA vakcínou Pfizer-BioNTech se v mateřském mléce objevují specifické protilátky proti SARS-CoV-2, což posiluje ochranu kojenců i po narození. Výsledky ukazují, že 86-97 % vzorků mléka obsahovalo protilátky IgA a IgG proti COVID-19 během šestitýdenního období po očkování.
OVĚŘTE: Přenáší mateřské mléko protilátky z očkované matky na dítě?
Kojení v praxi a doporučení
Významná doporučení zahrnují zahájení kojení co nejdříve po narození a výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce věku, s doplňky vitamínu D a K (vitamin K podáván embryo po porodu). Po ukončené šestměsíční výlučnosti se zavádějí nemléčné příkrmy během období imunologické tolerance mezi 4. a 6. měsícem. Rizika spojená s dřívějším či pozdním zaváděním příkrmů zahrnují malnutrisi, poruchy přijmu potravy, alergie a anémii. Kojení lze pokračovat 2 roky a déle, s postupným zaváděním příkrmů. Banky mateřského mléka hrají důležitou roli jako nouzové řešení, když kojit nelze, a zajišťují bezpečnou distribuci dárcovského mléka pod přísnými pravidly.
Je důležité zdůraznit, že manipulace s mateřským mlékem může degrádovat jeho složení a že kojení by nemělo být nahrazováno okamžitými náhražkami. Při kojení je klíčová správná technika a poloha; rodičům by měla být poskytnuta podpora a klidné prostředí. Vážení rizik krmení umělou výživou, výhody kojení a objektivní srovnání s formulovanou výživou jsou klíčové pro veřejné zdraví a rozhodování rodičů.
tags: #protilatky #pzi #kojeni