Na novorozeneckém oddělení v naší nemocnici je o novorozená děťátka pečováno tak, aby průběh jejich poporodní adaptace byl co nejhladší. Vycházíme z doporučených postupů České neonatologické společnosti (ČNeoS) a z našich zkušeností. Řada dříve rutinně prováděných ošetřovatelských postupů je dnes nahrazena šetrnější a individuální péči. Naším cílem je zdravé spokojené dítě a šťastní rodiče. Snažíme se plnit individuální přání maminek. Ojediněle se setkáváme i s požadavky, kterým však vyhovět nemůžeme. Jedná se např. o odmítání nezbytné terapie či ošetřovatelské a preventivní péče. Souhrnně řečeno, taková přání rodičů, která by mohla ohrozit život, zdraví dítěte či jeho zdravý vývoj, nebudou námi akceptována.
Ošetření fyziologického novorozence na porodním pokoji
Po nekomplikovaném porodu je donošené a dobře se adaptující novorozeně položeno na břicho/hrudník maminky. Umožňujeme bonding. Ošetření novorozence je prováděno na měkké gelové podložce výhřevného lůžka, provádíme jemné osušení a zabalení do nahřátých látkových plen. Výhřevné lůžko má integrovanou váhu, dítě tedy není nutné přemisťovat ke zvážení a vše se odehrává v těsné blízkosti maminky a tatínka. Tělesná délka a ostatní parametry jsou měřeny až po prvním vykoupání miminka. První přisátí děťátka probíhá již na porodním sále, uvědomujeme si důležitost tohoto okamžiku pro dítě i maminku. Přisátí k prsu v prvních minutách po porodu je vítané i porodníky (pro menší krevní ztráty u matky, rychlejší zavinování dělohy). Maminka spolu s novorozeňátkem zůstává na porodním sále ještě 2h po porodu, poté jsou spolu přijati na oddělení šestinedělí. Systém péče o novorozence, formou rooming in, je u nás samozřejmostí.
Kredeizace a očkování očí, první koupel a vitamíny
Kredeizace: K ošetření novorozence patří i vykapání očí antiseptickými očními kapkami (doporučení ČNeoS), není vhodné ho odkládat déle než 2h po porodu. Při průchodu porodními cestami může dojít k infikování spojivek novorozence a následně k rozvoji hnisavé konjunktivitidy. Toto opatření významně snižuje riziko zánětu spojivek a následné antibiotické terapie. První koupel: Provádíme až po stabilizaci dítěte, nejčastěji je to mezi 2. až 4. h po porodu. Oddálení první koupele naše novorozenecké oddělení neakceptuje. Mažek, který se nevstřebal v prvních hodinách po porodu zůstává i po následující dny v kožních záhybech včetně zaschlé krve a sekretů matky, ztrácí se jeho ochranná funkce a již je jen živnou půdou pro bakterie ze zevního prostředí. Tyto bakterie jsou potencionálními nozokomiálními patogeny a mohou ohrožovat ostatní novorozence. Vitamín K (Kanavit): Je prevencí krvácivé choroby novorozenců. Novorozené dítě nemá ještě osídlený střevní trakt „přátelskými“ bakteriemi, které produkují potřebný protikrvácivý vitamín K. A i u jinak zcela zdravého novorozence může dojít k život ohrožujícímu krvácení do zažívacího traktu, ke krvácení z pupečníku a u pozdní formy k závažnému nitrolebnímu krvácení. Rizikový je 2. den až 2. týden po narození. Aplikace vitamínu K patří k povinnému preventivnímu opatření. Dle doporučení ČNeoS je Kanavit podáván injekčně v 1 dávce mezi 2. až 6. h po porodu. Alternativou je Kanavit v kapkách, jehož účinnost je však nižší a neposkytuje dostatečnou ochranu u dětí s vyšším rizikem krvácení (např. nedonošení novorozenci) a musí být podáván opakovaně (1x týdně do 3. V případě výskytu rizikových faktorů (ze strany matky či dítěte) či patologie se může postup ošetření dítěte lišit, a to dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Pokud dítě vyžaduje zvýšené sledování (observaci), zvýšenou ošetřovatelskou či lékařskou péči, jsou rodiče vždy informováni.
Fyziologie a adaptace po porodu
Přechod z fetálního (intrauterinního) života na neonatální (extrauterinní) je provázen komplexními fyziologickými změnami. Plod, závislý na srdci a plicích matky, na jejím metabolismu a termoregulaci, musí ihned po porodu samostatně uskutečňovat dodávku okysličené krve tkáním a regulovat celou řadu dějů. Vývoj plic je kontinuální proces, který začíná v časné fázi embrionálního vývoje diferenciací laryngotracheální výchlipky z ventrální strany předního střeva a končí maturací plicní mikrovaskulatury a alveolarizací v časné dospělosti. Vývoj plic lze tedy rozdělit na 3 hlavní období: embryonální, fetální a postnatální. Během kanalikulárního stádia pokračuje větvení respiračních bronchiolů, vaskularizace terminálních tubulů a ztenčování epitelu dýchacích cest. Od 20. do 22. týdne gestace lze identifikovat pneumocyty typu I a II. Pneumocyty I. typu tvoří většinu povrchu plic a umožňují výměnu plynů; pneumocyty II. typu mají funkci sekreční a produkují plíci potřebné látky. Po narození dochází k rychlému poklesu plicní vaskulární rezistence (PVR) a vzestupu průtoku krve plícemi, což je stimulováno aerací a reflexním rozšířením plicního cévního řečiště. Po porodu se aktivuje kumulativní proces adaptace, který končí uzávěrem foramen ovale a změnami krevního oběhu v plicích.
Resuscitace vs. podpora adaptace
Novorozenci jen zřídka potřebují resuscitaci, ale někdy potřebují podporu během procesu postnatální adaptace. Proto se nově (dle guidelines 2015) rozlišuje pojem resuscitace x podpora adaptace (support of transition), abychom mohli lépe rozlišovat mezi potřebnými intervencemi. Prostředí, do kterého se novorozenec rodí, by mělo být co nejčistší (lépe doma než před domem či v autě) a teplota co nejvyšší - na porodním sále bývá 23 °C a více. Možnost okamžitého osušení novorozence. Prostor pro uložení novorozence umožňující případnou resuscitaci. Předpokladem je rychlé zhodnocení stavu a plynule na sebe navazující kroky. Hodnocení stavu a intervence jdou simultánně. Slouží k vyhodnocení potřeby resuscitace, odezvy novorozence na prováděnou intervenci a prognostického vývoje. První zlatá minuta je vyhrazena pro úvodní kroky, opakované zhodnocení stavu a zahájení ventilace. U bondingového kontaktu je často stačí držení v náručí, případně tření zad; hrubší formy stimulace se vyhýbáme. Ventilaci provádíme ambuvakem nebo Neopuff. Při nedostatečném dýchání lze použít dvoupalcovou či dvouprstovou techniku resuscitace v závislosti na věku a stavu dítěte.
Bonding a kontakt s maminkou
Každé matce a dítěti se buduje vzájemný vztah již v těhotenství; plný bonding, tedy kontakt kůže na kůži, lze nejlépe realizovat při porodu donošeného miminka s dobrou poporodní adaptací. Optimální trvání kontaktu skin to skin je 2 hodiny po porodu. Podmínky k realizaci plného bondingu zahrnují fyziologický porod a dobrou adaptaci novorozence na zevní prostředí; akceptují se i plánovaný císařský řez, akutní císařský řez se zváží dle zdravotního stavu. Bonding probíhá za přítomnosti rodičů a doprovodu a je podporován monitorováním pulsním oxymetrem. Výhody bondingu zahrnují utváření citového vztahu, podporu tvorby mateřského mléka, udržení tělesné teploty, a možnost dítěte přisát se k prsu.
Průběh bondingu po spontánním porodu
Po porodu novorozence pokládáme na břicho matky, osušíme jej a překryjeme zahřátou plenou nebo osuškou. Dítěti umožníme kontakt kůže na kůži po celou dobu pobytu na porodním sále. Vážení probíhá na vyhřívaném lůžku po ukončení kontaktu kůže na kůži, obvykle za 2 hodiny po porodu. Měření tělesné délky se odkládá na následující dny života. Dobře se adaptující novorozenec je po dobu prvních 2 hodin života ponechán na porodním sále v péči rodičky a jejího doprovodu. Rodiče jsou informováni o výhodách bondingu a způsobu monitorování základních životních funkcí miminka za použití pulsního oxymetru. Po 2 hodinách je dítě přeloženo na Stanici novorozeneckou a Oddělení šestinedělí. Ošetření novorozence probíhá vždy v přítomnosti matky a lze jej individualizovat dle přání maminky, s výjimkou kroků, které by mohly nepříznivě zasáhnout do poporodní adaptace.
Porod císařským řezem a bond
U novorozenců porozených císařským řezem se základní ošetření provádí na operačním sále. V případě dobré poporodní adaptace a bdělosti maminky je miminko po základním ošetření uloženo na hrudník maminky k realizaci kontaktu skin to skin a zůstává pod dohledem sestry do ukončení operace. Poté je miminko umístěno na observační box Stanice novorozenecké. V případě další hospitalizace maminky na Oddělení rizikového těhotenství je děťátko převezeno společně s maminkou, popřípadě otcem. Po přeložení matky z operačního sálu na gynekologickou JIP nosíme děťátko k prsu. Cílem je zajistit časný a plnohodnotný kontakt maminky s dítětem i u rodiček po císařském řezu. Bonding je realizován matkou nebo otcem/doprovodem a dítě je pravidelně kontrolováno. Po ukončení bondingu nebo po odchodu doprovodu z oddělení rizikového těhotenství je miminko přeloženo na Stanici novorozeneckou a maminka na Oddělení šestinedělí dle aktuálního zdravotního stavu.
Porod nedonošeného novorozence a bond
V případě narození nedonošeného novorozence nebo novorozence se ztíženou poporodní adaptací jsou možnosti bondingu omezené, protože dítě vyžaduje vysoce specializovanou péči. Lehce nedonošení novorozenci jsou po porodu převezeni na Stanici intermediární péče, kde je zajištěna vhodná léčebná a ošetřovatelská péče. Těžce nedonošeným nebo nemocným dětem je na porodním sále poskytnuto nezbytné ošetření a následně jsou transportovány na Jednotku intenzivní a resuscitační péče, kam mohou rodiče docházet navštěvovat kdykoliv během dne. Vždy je připraven erudovaný tým lékařů a sester pro rychlou stabilizaci stavu. Všechny porodní pokoje jsou vybaveny resuscitačními vyhřívanými lůžky pro novorozence.
Monitorování a péče během poporodní adaptace
Po porodu je důležité plynulé sledování stavu novorozence a reakce na intervence. Rodiče jsou informováni o zdravotním stavu dítěte a mohou být přítomni při ošetřování i při monitorování. Systematické hodnocení stavu zahrnuje i hodnocení srdeční frekvence a respiračního vzoru, a to v kontextu celkového stavu dítěte. Všechny uvedené postupy vycházejí z doporučení ČNeoS a zkušeností týmu.

Kontakt kůže na kůži po porodu – vysvětlení | Výhody pro dítě a maminku
| Aktivita | Ideální čas po porodu | Poznámka |
|---|---|---|
| Oči antisepticky | do 2 hodin | ČNeoS doporučení |
| První koupel | 2.-4. hodina | Neodkladně podle stabilizace |
| Vitamin K Kanavit | 2.-6. hodina | Injekční výhodnější než kapky |
| Bonding skin-to-skin | 2 hodiny po porodu | Optimální 2 hodiny, poté dle stavu |
- Bonding přispívá k utváření citového vztahu a stabilizuje tělesnou teplotu.
- Poporodní adaptace zahrnuje rychlý pokles PVR a zlepšení ventilace plic.
- Resuscitace je prováděna jen při nutnosti, preferuje se podpora adaptace.
- Rooming in a spolupráce s rodiči je standardem pro zdravé novorozence.