Srnec obecný: porod, průběh a mláďata

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je hojně rozšířený sudokopytník z čeledi jelenovití a v České republice je nejhojnějším sudokopytníkem. Dosahuje hmotnosti 15-30 kg, v kohoutku měří 65-75 cm a ocas je velmi krátký (2-3 cm). Zbarvení srnčí zvěře se mění s ročním obdobím: v létě má mírně rezavo-červený odstín, na konci roku přechází do tmavší zimní srsti. Parůžky samců dorůstají až kolem 25 cm a každý rok od října do listopadu je shazují; na jaře jim znovu narůstají a na začátku vývoje jsou pokryté lýčím, které postupně odrůstá. Po dokončení vývoje parůžků srnec parůžky vytlouká o slabsé kmínky, čímž se zbavuje lýčí.

Životní styl a sociální chování

Srnec obecný žije převážně v lesích, ale vyhledává i zemědělskou krajinu a často proniká až na okraje měst. Působí jako plachý tvora a při ohrožení často vydává bekavý zvuk připomínající psí štěkot. Živí se nejrůznějšími bylinami a oblibu má zejména mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnčí zvěř původně žila samotářsky, později se v kulturní krajině sdružila do početných stád, která však nemají striktní sociální strukturu.

Říje, rozmnožování a embryonální období

Období srnčí říje probíhá přibližně od poloviny července do poloviny srpna a během ní samci vyhledávají srny, bývají méně ostražití a intenzivněji značují okraje svých teritorií. Samice dospívají pohlavně kolem 16 měsíců. Do listopadu se obvykle zrodí zárodek, který je latentní a prakticky se nevyvíjí až do vhodných podmínek. Některé zdroje uvádí, že v listopadu může dojít k páření neoplozených srnců s mladými srnci, což vede k normálnímu vývoji zárodek.

Porod a mláďata: co dělat a čemu se vyhnout

Hlavním problémem ve vztahu k srnám je neustálé zbytečné sbírání mláďat návštěvníky přírody. Mládě srny se rodí poměrně vyvinuté: vidí, slyší, je pohyblivé a má vyvinutou termoregulaci, nepotřebuje přesto okamžitě zahřívat. Několik prvních dnů ji ale matka nenavštěvuje a mládě leží na místě, kam za ním matka přichází jen během kojení. Pokud mládě zvedneme a odneseme, hrozí mu smrt nebo celoživotní pobyt v zajetí; je to nejen trestný čin, ale i největší ohrožení pro samotné mládě.

Pokud jde o pohlaví mláděte: u samečků bývá situace horší, protože pohlavně dospělý srnec vychovaný lidmi v době říje vnímá člověka jako soupeře a můžeú napadat. Proto se mládě, které klidně leží a neprojevuje známky bolesti, nechává na místě a rychle se odchází. I když zůstaneme delší dobu na blízku a matka se neobjeví, neznamená to, že by mládě opustila-v přírodě je často nejlepší nereagovat a nezasahovat.

Rysy mláděte a další zvláštnosti

Srnec obecný bývá relativně krátce přehnaně velký a parůžky u samců mohou mít různý tvar: od jednoduchého špičáku po složitější verzi s 4-6 výsady. Ve volné přírodě se dožívá obvykle 10 let, vzácně až 15-17 let. Významnými parůžkovými zraněními vznikají abnormality v paroží, a velmi vzácně se mohou vyskytnout i albíni. V některých případech se říká, že zastřelení srny-albína přináší smůlu, ale jde o pověst.

Lov, ochrana a zemědělské škody

Srnčí zvěř je v České republice druhým nejvíce loveným druhem spárkaté zvěře; roční odstřel se pohybuje kolem 110 000 kusů. Lov se provádí osamělým čekáním, šoulačkou nebo vábením, a to kulovnicí; dříve se střílela i broky, ale to je z etických důvodů dnes zakázáno. Srnčí srst upřednostňuje diference: zejména v období říje bývá lov vábením oblíbený. Z hlediska škod je srnčí zvěř známá tím, že způsobuje škody na lesních porostech a zemědělských kulturách prostřednictvím okusu mladých výhonů a otloukání paroží, zvláště do výšky kolem 1,2 m.

Ochrana mláďat a tipy pro veřejnost

Ve čtyřech hlavních otázkách je důležité: 1) mláďata zůstávají na místě několik dní a matka je navštěvuje; 2) nezasahovat do jejich odchovu, pokud jsou mláďata v klidu; 3) při poskytování pomoci je lepší kontaktovat místní myslivce či záchranné organizace; 4) pozorování z dálky a bez rušení pomáhá minimalizovat stres u zvířat. Pokud se objeví mládě v ohrožení, například kvůli seči na louce, je vhodné mu nepřibližovat se a oznámit to odpovědným orgánům, které zajistí bezpečný návrat mláděte k matce.

Ekologie a rozšíření

Srnec obecný je adaptabilní a vyhovuje kulturu krajiny, včetně pole a luk. V roce 1970 byla jeho početnost odhadována na 198 000 jedinců, a v roce 2006 na více než 300 000 jedinců. Ještě nyní je nejhojnějším sudokopytníkem v regionu, a to navzdory změnám prostředí.

Infografika: Životní cyklus srnce obecného a parůžků

Hlavními faktory ovlivňujícími populaci srnce obecného jsou vývoje v říji, roční odstřel, a vlivy prostředí. Během říje srnci vyhledávají srny a během zimy a podzimu je možné pozorovat větší stáda na polích a loukách. Zvláštní význam má minimalizace lidského zásahu do mláďat během jejich prvních dnů a spolupráce myslivců s zemědělci při ochraně mláďat před sekáním polí.

Praktické shrnutí pro návštěvníky a odborníky

  • Mládě srnce obecného by se nemělo brát z přírody; u samců je situace ještě citlivější kvůli riziku agresivity po odchovu.
  • V případě nálezu mláděte je vhodné ponechat ho na místě a vyhledat odbornou pomoc jen pokud mládě vykazuje známky zranění či je v bezprostředním nebezpečí.
  • Srnčí migrace a říje mohou ovlivnit i časové období lovu a ochrany mláďat.

Sofia na hlídce | Bandit Patrol

tags: #srnec #obecny #porod