Rozhodnutí kojit přináší s sebou mnoho nových informací a dovedností. Vaše tělo je však k tomuto procesu přirozeně uzpůsobeno. Důležité je vědět, co očekávat a na koho se můžete obrátit pro podporu. S trochou plánování a správnými informacemi můžete dosáhnout skvělého startu do světa kojení.
Výhody kojení
Kojení nabízí řadu přínosů jak pro matku, tak pro dítě.
Přínosy pro dítě
- Posiluje kognitivní funkce.
- Podporuje rozvoj imunitního systému.
- Snižuje riziko ušních infekcí.
- Omezuje výskyt nevolností a průjmů.
Přínosy pro matku
- Napomáhá stažení dělohy po porodu.
- Snižuje pravděpodobnost výskytu rakoviny dělohy a prsů.
- Podporuje hubnutí při kojení po dobu nejméně šesti měsíců.
Pamatovat si tyto výhody vám může pomoci překonat náročnější chvíle a motivovat vás k pokračování na vaší kojící cestě.
Příprava na kojení
Přestože každá maminka a dítě představují jedinečnou kombinaci, existují kroky, které může každá žena podniknout pro hladší průběh kojení.
Nechte si prohlédnout prsa
Během pravidelných těhotenských prohlídek si nechte prsa zkontrolovat lékařem. Znalost jejich stavu vám může pomoci předejít případným potížím s přisátím dítěte.
Stanovte si cíl v kojení
Mnoho žen shledává užitečným si ještě před zahájením kojení promyslet, jak dlouho chtějí kojit. Ženy, které si stanoví cíl, mají tendenci kojit déle. Zvažte své životní tempo, pracovní povinnosti a dostupnou podporu.
Vytvořte si plán kojení
Jakmile máte stanovený cíl, můžete začít plánovat kojení z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Zamyslete se nad praktickými aspekty prvních společných chvil po porodu, řešením nočního kojení a také nad tím, co dělat v případě potíží, jako jsou například bolestivé bradavky. V takových případech může pomoci odsávačka mateřského mléka nebo krém na bradavky pro okamžitou úlevu.
Využijte „zlatou hodinku“
První hodina po porodu, známá jako „zlatá hodinka“, je ideální pro podporu přirozených sacích reflexů miminka. Díky těsnému kontaktu kůže na kůži se dítě bude přirozeně snažit najít prs a začít se krmit.
Dlouhodobé plánování
Způsob kojení se v průběhu času mění. Je užitečné se zamyslet nad potřebným vybavením, jako je například odsávačka mateřského mléka. Manuální odsávačka je praktická na cestách, zatímco dvojitá elektrická odsávačka může být vhodnější pro použití v práci.
Podpora při kojení
Na vaší kojící cestě nejste sama. Existuje několik zdrojů podpory, které vám mohou pomoci.
Váš lékař nebo odborný zdravotník
Využívejte pravidelné těhotenské prohlídky k tomu, abyste se ptala na jakékoliv změny nebo nejasnosti. Žádná otázka není zbytečná.
Předporodní kurzy
Tyto kurzy vám nejen pomohou připravit se na porod, ale také poskytují prostor pro dotazy ohledně kojení a možnost sdílet své pocity s ostatními nastávajícími maminkami.
Laktační poradkyně
Laktační poradkyně jsou specialistky na kojení, které vám mohou pomoci s technikou přisátí, správnou polohou, zajištěním dostatku mléka a řešením dalších případných problémů.
Aplikace a online komunity
V dnešní době existuje mnoho aplikací pro sledování kojení a online komunit, kde si maminky sdílejí své zkušenosti a rady. Při vyhledávání informací online dbejte na to, aby zdroje byly ověřené a vycházely z lékařských poznatků.
Biologie tvorby mateřského mléka
Prsní žláza je složitý a výkonný orgán, jehož vývoj začíná již v embryonálním stádiu. Již u 32 týdnů starého plodu jsou patrné vývody mléčné žlázy, a kolem termínu porodu je již mléčná žláza dítěte schopna produkce mléka. U novorozenců může dojít k dočasné produkci mléka vlivem tzv. „hormonální reakce“ prsní žlázy způsobené změnou hormonálního spektra v krvi dítěte. Během puberty dochází k dalšímu rozvoji mléčné žlázy pod vlivem pohlavních hormonů, přičemž klíčovou roli hraje neporušená osa ovario-hypotalamo-hypofýza. U většiny žen je mléčná žláza plně vyvinuta do konce puberty. Mléčná žláza se skládá ze žlázové, tukové a pojivové tkáně. Tvar a velikost prsu ovlivňuje především tuková tkáň, zatímco tvorbu mléka zajišťuje žlázová tkáň, která je uložena asymetricky. Základní jednotkou žlázové tkáně je alveol tvořený lalůčkem („lobulus“), obsahující sekreční buňky produkující mléko z živin z krve matky. Tyto buňky jsou obklopeny myoepiteliálními buňkami, které se mohou stahovat a umožňují pohyb mléka z alveolů do vývodního systému směrem k bradavce. Vývody se postupně spojují a pod bradavkou se rozšiřují do „sinusů“, které ústí v počtu 15-25 po obvodu bradavky. Mléčná žláza je bohatě zásobená cévami a nervovými zakončeními, což ji činí citlivou na tlak, teplotu a bolest.
Tmavší centrální část prsu, dvorec, je po obvodu opatřena mazovými žlázkami produkujícími sekret, který zvláčňuje povrch bradavky a dvorce.
Během těhotenství dochází k dalším změnám. Pod vlivem progesteronu rostou lalůčky a alveoly, zatímco estrogeny podporují rozvoj vývodného systému. Od druhého trimestru se do hormonální souhry zapojuje podvěsek mozkový (hypofýza) uvolňováním prolaktinu, což vede ke vzniku prvních kapiček mleziva. Signály z hypotalamu zahajují produkci mléka. Tvorba mléka pokračuje automaticky i po potratu, předčasném porodu nebo porodu mrtvého dítěte. Po porodu v termínu se tvorba zvyšuje a udržuje automaticky, dokud sání bradavky dítětem signalizuje potřebu mléka. Tvorba mléka je zahájena i v případě, že matka nemůže dítě přikládat k prsu, ale pouze po omezenou dobu. Pokračování tvorby mléka závisí na časté stimulaci bradavek sáním dítěte.
Hladina prolaktinu stoupá během těhotenství, klesá několik hodin před porodem a opět stoupá, zejména do tří hodin po porodu. Zůstává vysoká po celý první týden, ať už dítě saje, nebo ne. V druhém týdnu až do 12. týdne po porodu je základní hladina prolaktinu stále 2-3x vyšší, ale sáním dítěte stoupá 10-20x. Po třech měsících hladina prolaktinu klesá k normálním hodnotám, ale laktace pokračuje. Během sání dítěte se do krve matky uvolňuje hormon oxytocin, který působí jeho uvolňování z prsu. Tento reflex, nazývaný „ejekční“ nebo „let-down“, umožňuje dítěti získat i „zadní“ mléko s vyšším obsahem tuku, nezbytné pro dobrý přírůstek hmotnosti. Ejekční reflex je individuální, může se dostavit během několika sekund až minut sání. Postupně se z původně nepodmíněného reflexu stává reflex podmíněný, vyvolaný například pohledem na dítě nebo zaslechnutím jeho pláče.
Role psychiky v kojení
Kojení, stejně jako porod, je ovlivněno psychickým stavem matky. Pozitivní nastavení a víra v kojení mohou být klíčové, i přes případné komplikace během porodu nebo počáteční neúspěchy. Vizualizace, opakování pozitivních afirmací a komunikace s partnerem o potřebě podpory jsou důležité aspekty psychické přípravy.
Po porodu je důležité se vracet k pozitivním vzpomínkám z přípravy, vybavovat si osobní úspěchy a vizualizovat si úspěšné kojení. V případě potíží je vhodné zůstat klidná, objektivně zhodnotit svůj pitný režim, stravu, úroveň energie, spánek a zdravotní stav. Pokud příčina potíží není zřejmá, je na místě vyhledat pomoc laktační poradkyně.
Je třeba se smířit s tím, že mnoho věcí po porodu nebude zcela pod vaší kontrolou, zejména pokud jde o kojení. To může být výzvou pro perfekcionistky a ženy zvyklé na pevný řád. Čím více se dokážete oprostit od racionálního přístupu a nechat se vést intuicí, tím lépe.
Příprava prsů
Správná příprava prsů je zásadní pro úspěšné kojení. Zahrnuje:
- Prohřátí prsou pár minut před kojením pomocí nahřívacích polštářků pro lepší prokrvení a uvolnění mléčných žláz.
- Jemnou masáž prsou oběma dlaněmi směrem od hrudníku k dvorci.
- Stimulaci dvorce konečky prstů krouživým pohybem pro aktivaci receptorů spouštějících mléko a zpevnění bradavek.
- Jemné podebírání dvorce palcem a ukazováčkem pro uvolnění mléka.
Tyto kroky je vhodné opakovat i během kojení, zejména pokud je miminko málo aktivní.
Přisátí miminka
Správné přisátí miminka je klíčové pro efektivní stimulaci dvorců a dostatečný tok mléka. Znaky správného přisátí zahrnují:
- Široce otevřená ústa miminka.
- Vyklopené rty ven.
- Hlavička v prodloužení páteře nebo mírném zaklonění.
- Případné jemné dootevření pusinky při kratší uzdičce pod jazykem.
- Miminko je pohodlně podepřeno, bez tlaku na hlavičku.
Pokud miminko nemá potíže s přisátím, tyto pokyny slouží jako jistota a pro váš klid.
Odsávání mateřského mléka
Odsávání mateřského mléka může být nezbytné pro stimulaci laktace.
- Před kojením: Krátká stimulace prsou (30-60 sekund) formuje bradavku a spouští tok mléka, čímž pomáhá miminku rychleji začít pít.
- Po kojení: Pokud dítě nesálo efektivně nebo prsa zůstávají plná mléka, je vhodné odsát zbylé mléko.
Při odsávání je důležité správně připravit prso, namočit dvorec i trychtýřek odsávačky mlékem pro snížení tření a lepší zasunutí bradavky. Využijte gravitaci a pumpujte v rychlém a pomalém rytmu, připomínajícím sání miminka.
Doba odsávání: Cca 12-15 minut na každé prso, pokud jde o kompenzaci neefektivního sání miminka, nebo dokud mléko teče, pokud jde o doplňkové odsávání.
Skladování odsátého mléka: Odsáté mléko lze skladovat v lednici 24 hodin nebo v mrazáku až 2 měsíce. Dávky lze slévat po dobu 24 hodin a poté je popsat datem a uložit do mrazáku ve speciálních nádobách či sáčcích.
Strava a suplementace
Pestrý a vyvážený jídelníček je pro kojící ženu důležitý nejen pro ni samotnou, ale i pro dítě. Preferujte teplé, přirozeně slazené a nesycené nápoje. Kojící čaje mohou být prospěšné.
Pitný režim
Denně byste měla přijmout 2,5 až 3 litry tekutin. Do příjmu tekutin se započítávají i polévky a jiná tekutá jídla. Nadměrný příjem tekutin však může přetížit ledviny.
Mlezivo (kolostrum)
Již několik týdnů před porodem a od prvních hodin po porodu začnou prsní žlázy produkovat mlezivo (kolostrum). Tato tekutina, zpočátku čirá a později nažloutlá, je hustá jako vaječný bílek. Ačkoliv se tvoří v menším množství než zralé mléko, je mimořádně kvalitní. Má vyšší obsah bílkovin a solí a nižší obsah cukrů. Je lehce stravitelné, kaloricky vydatné a obsahuje mnoho vitamínů a obranných látek, čímž působí jako první vakcinace pro miminko.
Tvorba mleziva je normální a není třeba se jí znepokojovat. Pro ochranu prádla před skvrnami používejte jednorázové vložky do podprsenek. Mlezivo nikdy nevytlačujte ani neodstříkávejte, protože to může stimulovat předčasný porod.
Od mleziva ke zralému mléku
Častým kojením miminka se nejen zvyšuje tvorba mléka, ale také se urychluje proces přeměny mleziva na přechodné mléko, které je bohaté na proteiny a imunoglobuliny. Tyto změny začínají asi 24 hodin po porodu a jsou kompletní přibližně po pěti dnech. Ve druhém týdnu se složení mléka dále mění a začátkem třetího týdne se obvykle tvoří již mléko zralé, které má lehce namodralý bílý vzhled.
Zajímavosti o mlezivu
- Je velmi důležité pro předčasně narozená miminka a děti s problémy po porodu díky své stravitelnosti a obsahu protilátek.
- Čím více mleziva miminko vypije, tím rychleji se vyloučí smolka a snáze se odbourává bilirubin, což snižuje riziko novorozenecké žloutenky.
- Díky svému složení se mlezivo uplatňuje i ve farmaceutickém průmyslu, zejména pro stimulaci imunitního systému a mírnění alergií (často se používá kravské mlezivo, které má podobné vlastnosti).
Jak poznat, že přicházíte o mléko?
Tvorba mléka je závislá na mnoha faktorech. Pokud kojíte pravidelně, žijete v přiměřeném stresu, dostatečně odpočíváte a dobře se stravujete, není důvod ke ztrátě mléka. Tvorba mléka přirozeně klesá u dětí, které jsou kojeny jen občas. Pokud chcete tvorbu mléka znovu nastartovat, je nutné kojit častěji nebo používat odsávačku.
Zastavení a ukončení laktace
Laktaci je nejvhodnější ukončovat postupně, aby byl proces přirozený pro prsa i dítě. Rozhodnutí o ukončení by mělo být uvážené. Postupně prodlužujte intervaly mezi kojeními a nejprve vyřaďte to kojení, které dítěti bude nejméně chybět. Nevhodné je ukončit kojení ze dne na den. Pokud během ukončování kojení cítíte tlak v prsou, můžete si lehce odsát mléko do úlevy. V některých případech může lékař předepsat léky na ukončení laktace.
Klíč k úspěšnému kojení
Nejdůležitějším předpokladem úspěšného kojení je včasné a opakované přiložení novorozence k prsu, které podporuje tvorbu hormonu prolaktinu a aktivitu mléčné žlázy. Zralé mléko se začíná tvořit zhruba třetí až pátý den po porodu. Nalezení správné polohy při kojení a zajištění dobrého přisátí miminka jsou zásadní. Často se uvádí, že miminko by mělo být přiloženo k prsu co nejdříve po porodu, ideálně v rámci tzv. „bondingu“ (kožního kontaktu mezi matkou a novorozencem), který podporuje hormonální uvolňování a ranou vazbu.
Mateřské mléko je komplexní tekutina s mnoha složkami, které se mění v závislosti na stáří dítěte (mlezivo, přechodné mléko, zralé mléko). Jeho tvorba je řízena hormony prolaktin (tvorba mléka) a oxytocin (uvolňování mléka).
Při pocitu nedostatku mléka, zejména během růstových spurtů miminka, je důležité zvýšit frekvenci kojení nebo odsávání. Dostatečný spánek, pestrý jídelníček, eliminace stresu a dostatek tekutin jsou rovněž klíčové pro podporu laktace. Pomoc blízkého okolí může uvolnit matce čas pro sebe, což má pozitivní vliv na tvorbu mléka.
Některé bylinky, jako fenykl nebo anýz, mohou mít pozitivní vliv na tvorbu mateřského mléka. Při ukončování kojení je důležité postupovat uvážlivě a neuspěchat rozhodnutí.
Pojmy jako „slabé“ nebo „hladové“ mléko jsou zavádějící. Mateřské mléko se během jednoho kojení mění, přičemž první část mléka obvykle uhasí žízeň, zatímco pozdější mléko je hustší a sytější. Všechno mléko je pro miminko prospěšné.
Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to
