Spalničky, latinsky morbilli, jsou vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění, které způsobuje virus Morbillivirus z čeledi Paramyxoviridae. Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk. Spalničky se řadí mezi nejnakažlivější známé nemoci, přičemž infekčnost u vnímavých jedinců dosahuje téměř 100 %. Nemoc se přenáší především kapénkovou infekcí během kašle či kýchání infikované osoby, ale kapénky s virem mohou zůstat ve vzduchu i na površích po několik hodin.
Příznaky spalniček
Onemocnění spalničkami probíhá obvykle ve dvou fázích. První fáze, známá jako prodromální období, se projevuje příznaky podobnými chřipce nebo nachlazení. Mezi ně patří horečka, kašel, rýma a zánět spojivek. V ústní dutině se mohou objevit charakteristické šedavé Koplikovy skvrny na sliznici tváří, obvykle v oblasti dolních stoliček. Tyto skvrny jsou jedním z prvních typických projevů nemoci a předcházejí výsevu vyrážky.
Druhá fáze je charakterizována výsevem sytě červeného, makulopapulárního exantému. Vyrážka se obvykle objevuje 2-4 dny po začátku horeček, přibližně 14 dní po nákaze. Začíná na záhlaví a za ušními boltci, postupně se šíří na obličej, krk, trup a nakonec i na dolní končetiny. V této fázi může teplota přesahovat 39 °C a špatně reaguje na antipyretika. Respirační příznaky jako kašel a rýma přetrvávají.
Vyrážka postupně bledne ve stejném pořadí, v jakém se objevila, a to během 3-4 dnů. Celkově vyrážka trvá 6-8 dní. Po ústupu vyrážky může kůže olupovat a mohou se objevit přechodná ložiska zvýšené pigmentace.
Přenos a inkubační doba
Spalničky jsou extrémně snadno přenosné. Odhaduje se, že 90 % neimunních lidí se nakazí při kontaktu s infikovaným jedincem. Virus se šíří kapénkami, které mohou ve vzduchu přetrvat několik hodin a na površích zůstat infekční až 2 hodiny. Virus proniká do organismu přes epitel dýchacích cest.
Inkubační doba spalniček se pohybuje v průměru mezi 10 až 14 dny, s krajními hodnotami od 7 do 21 dnů. Pacient je infekční již 2-4 dny před výskytem vyrážky a až 5 dní po jejím ústupu.
Rizikové skupiny a komplikace
Spalničky ohrožují především malé děti, které ještě nebyly očkovány, dále jedince s nedostatečnou imunitou nebo ty, u kterých očkování nevedlo k tvorbě protilátek. Globálně patří spalničky mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí dětí, zejména v rozvojových zemích.
Mezi nejčastější komplikace patří sekundární bakteriální infekce, které mohou vést k zápalu plic, zánětu středního ucha (může vést až ke ztrátě sluchu), bronchitidě nebo laryngitidě. Vzácnou, ale velmi závažnou komplikací je encefalitida (zánět mozku), která se může objevit brzy po zotavení nebo i s odstupem několika měsíců. Vzácně se může rozvinout i subakutní sklerozující panencefalitida (SSPE), fatální degenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které se objevuje několik let po prodělaném onemocnění.
Spalničky v těhotenství
Přestože spalničky v těhotenství nejsou primárně spojovány s rizikem vývojových vad plodu (na rozdíl od zarděnek), představují významné riziko pro matku i plod. Těhotné ženy nakažené spalničkami jsou vystaveny vyššímu riziku potratu, intrauterinní odúmrti plodu a předčasného porodu. Po čtvrtém měsíci těhotenství je riziko infekce plodu a následných komplikací (oční problémy, hluchota, srdeční poruchy) sice stále možné, ale méně závažné, neboť orgány jsou již vyvinuty.
Matku mohou ohrozit sekundární komplikace, jako je zápal plic. Pokud byla těhotná žena v kontaktu s nakaženou osobou a není si jistá svou imunitou, je nezbytné co nejdříve kontaktovat lékaře. Imunitu těhotné ženy lze ověřit krevním testem (titr spalniček).
Diagnostika
Diagnostika spalniček se opírá o klinické příznaky a anamnézu expozice. Pro potvrzení diagnózy se využívají laboratorní metody:
- Detekce RNA viru spalniček pomocí PCR: Možná do 3. až 4. dne od začátku klinických příznaků.
- Detekce IgM protilátek: U primoinfikovaných do 3. až 4. dne. U vakcinovaných jedinců může být průkaz obtížný.
- Detekce antigenu spalničkového viru: Pomocí přímé imunofluorescence.
Odběr vzorků pro přímý průkaz infekčního agens by měl být proveden co nejdříve, ideálně do 3. dne od začátku klinické manifestace onemocnění, zejména u očkovaných osob.
Léčba
Specifická antivirová terapie spalniček neexistuje. Léčba je pouze symptomatická, zaměřená na zmírnění příznaků a podporu organismu. Zahrnuje:
- Dostatečnou hydrataci a klid na lůžku.
- Podávání léků proti horečce (antipyretika) a bolesti.
- Vitamínové doplňky, zejména vitamin A, který může zmírnit projevy nemoci a snížit riziko komplikací.
Antibiotika se podávají pouze v případě rozvoje sekundární bakteriální infekce.
Hospitalizovaní pacienti by měli být izolováni do 4. dne po výsevu exantému, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy kapénkovou cestou.
Prevence a očkování
Jedinou účinnou prevencí spalniček je očkování. V České republice je očkování proti spalničkám součástí povinného očkování. Podává se kombinovaná vakcína (MMR), která chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (případně i planým neštovicím - MMRV).
Očkovací schéma v ČR:
- První dávka: Mezi 13. a 18. měsícem věku dítěte.
- Druhá dávka: Mezi 5. a 6. rokem věku dítěte.
Účinnost vakcíny je vysoká, minimálně 95 %. Primární selhání vakcíny (po první dávce) se vyskytuje asi u 5 % lidí, ale druhá dávka zajistí sérokonverzi u většiny z nich.
Vakcína MMR se během těhotenství nedoporučuje. Ženy plánující těhotenství, které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány.
Je vakcína MMR bezpečná pro děti? | NHS
Epidemiologická situace
Po zavedení plošného očkování došlo k výraznému snížení výskytu spalniček v Evropě i v České republice. Nicméně díky vysoké infekčnosti viru a poklesu proočkovanosti v posledních letech dochází k recidivám onemocnění, často v důsledku importovaných nákaz. V České republice proběhly významnější epidemie například v letech 2014, 2017 a 2018.
Spalničky splňují kritéria pro možnost eradikace onemocnění, neboť nemají zvířecí rezervoár, lze je spolehlivě diagnostikovat a vakcína je efektivní a bezpečná. Klíčem k úspěchu je udržení vysoké proočkovanosti populace.