U miminek se mohou objevit různé příznaky, které často znepokojí rodiče. Prudké dýchání, oranžová kůže nebo nervové záškuby ve spánku jsou jen některé z nich. Je důležité rozlišit, kdy jde o běžný jev a kdy je nutná lékařská pomoc.
Jako dětská lékařka na pohotovosti a zároveň matka dvou dětí plně soucítím s rodiči, kteří mi volají ve dne v noci a potřebují vědět, zda je nutné přijet se svými ratolestmi k lékaři. U miminek skutečně mohou nastat krizové situace, kdy je lékařský zásah potřeba, možná vás ale překvapí, kolik zdánlivě dramaticky vypadajících problémů není ve skutečnosti vůbec nebezpečných. Některé příznaky, které často ukazují na závažný zdravotní problém u dospělých, jako je například nekontrolovatelný třes, bývají u malých dětí normální. Je to z důvodu, že děťátko je ještě fyzicky nezralé a v jeho organismu probíhá řada hormonálních změn, tudíž jeho tělo reaguje různě.
Pokud u svého miminka zaregistrujete následující příznaky, nepodléhejte přehnané panice, z velké většiny jde o zcela běžné, i když občas strašidelně vypadající, jevy.
Škubání sebou ve spánku
Nervové záškuby a nekontrolované trhané pohyby miminka během spánku dokážou každého rodiče zvednout ze židle. Může jít o takzvaný benigní infantilní myoklonus, který se objevuje u dětí v prvním roce života a porucha obvykle spontánně vymizí mezi 3. a 4. měsícem věku.
„Malé děti mají nezralý nervový systém a jejich pohyby jsou během spánku ještě více nekoordinované, než když jsou vzhůru. Tyto křečovité pohyby nejsou nepodobné těm, které máme my dospělí, když usínáme,“ vysvětluje MUDr. Michael Zimbric, dětský neurolog z Dětské nemocnice Rady v San Diegu.
Příčinou ale může být také například obyčejná škytavka, někteří kojenci na ni trpí skutečně často.
Plivání krve
Každého rodiče samozřejmě vyděsí, když si všimne, že děťátko má v pusince nebo ve slinách krev. V případě dítěte, které se jinak chová zcela normálně, dobře jí a vypadá spokojeně, není důvod ke znepokojení.
U miminek, která jsou ještě kojena, může být příčinou například to, že během kojení spolkne trochu krve z maminčiny rozpraskané nebo rozkousané bradavky, nebo může jít o reflux, při kterém vznikne malá trhlinka v jícnu, která se snadno zahojí.
Kdy je důvod k obavám?
I když se drobná poranění mohou zahojit sama, přítomnost krve v důsledku trhliny v jícnu u kojence by měl vždy posoudit lékař, aby se vyloučila např. ezofagitida (zánět jícnu).
Oranžová kůže
Co dělat, když se pokožka vašeho miminka zčistajasna zabarví do oranžova? „Jedni rodiče přivezli na pohotovost svou šestiměsíční dcerku s tím, že jí přes noc zoranžověla kůže. Po narození měla žloutenku a v porodnici jim bylo řečeno, aby se vrátili, kdyby jí kůže opět začala žloutnout. Hned jsem ale věděla, že o žloutenku nejde, protože bělmo jejích očí zůstalo čistě bílé a pokožka nebyla žlutá, ale oranžová. Jedná se o velmi častý jev nazývaný karotenémie. Je to stav způsobený nadměrnou konzumací spousty zeleniny bohaté na beta-karoten. Děti dávají přednost sladké chuti potravin bohatých na karoteny, jako jsou mrkev či sladké brambory zvané batáty. Navíc, mnoho prvních příkrmů, které na pohled nejsou oranžové, má také vysoký obsah beta-karotenu. Třeba brokolice a špenát. Když tedy dítě sní více karotenu, než potřebuje, ten nadbytečný se uvolní potem a ten obarví kůži. Prvními místy, kde si všimnete oranžového zbarvení, jsou ta, kde mají děti nejvíce potních žláz, tedy nos, dlaně a chodidla,“ objasňuje MUDr. Hunter.
Co s tím?
Upřímně nic. Až změníte jídelníček vašeho dítěte, oranžová barva vybledne.
Rychlé a nepravidelné dýchání
Kojenci normálně dýchají rychleji než starší děti, protože jejich plíce jsou vzhledem k velikosti těla příliš malé. Vědci se domnívají, že důvodem nepravidelného dýchání je, že chemické senzory, které detekují oxid uhličitý, nejsou u miminka plně vyvinuty. To znamená, že děti někdy prostě nevědí, že potřebují dýchat, a dech se zastaví, dokud se hladina oxidu uhličitého nedostane dostatečně vysoko, aby tyto senzory spustila. Přestože toto přerušované dýchání může vypadat děsivě, takzvané „periodické dýchání“ je u nejmenších dětí běžné.
Kdy si dělat starosti?
Pediatra kontaktujte v případě, že má dítě kolem úst modrou nebo šedou barvu.
Několik dní nekadění
U novorozenců není ničím neobvyklým, když mají dvě stolice denně, stejně tak ale, pokud se stolice neobjeví až několik dní. Miminka nevědí, jak ovládat a koordinovat anální svěrač, sval, který drží stolici v konečníku. Proto je stojí hodně úsilí, aby se stolice přes tento sval dostala. Proto při konání potřeby rudnou, chrčí, chrochtají, usilovně tlačí. Je tedy v pořádku, když kojenec kaká třeba jednou týdně. Zpravidla po sedmém nebo osmém týdnu věku začne jeho trávicí trakt pracovat efektivněji a stolice začne být pravidelnější.
Laryngitida (zánět hrtanu)
Laryngitida patří mezi onemocnění, kterých se rodiče bojí, protože jejich projev je děsivý. Naštěstí nemoc většinou není pro dítě nebezpečná. Jde o běžnou dětskou chorobu, způsobenou viry, která se nejčastěji vyskytuje mezi batolaty a předškoláky, později už se tolik neobjevuje. Jak dítě roste, mění se totiž také anatomické poměry jeho dýchací trubice, která se rozšiřuje, a díky tomu ani při laryngitidě tolik nehrozí, že se mu bude špatně dýchat.
Nedá se přitom říci, kdo je laryngitidou ohrožen nejvíce - některým dětem se vyhne úplně, jiné potká jednou, nejvýše dvakrát během několika let, zatímco některé jí trpí každý měsíc. Záchvat laryngitidy lze naštěstí v naprosté většině případů bez potíží zvládnout doma, ačkoli nástup choroby vypadá nezřídka dramaticky a rodiče může štěkavý kašel zaskočit. A to o to více, že nemoc se obvykle přihlásí v noci, ačkoli dítě bylo večer ještě úplně zdravé. Někdy se však dá poznat, že by se něco podobného mohlo objevit podle toho, že potomek trochu chraptí.
Příznaky laryngitidy
Příznaky jsou hodně typické - jde zejména o štěkavý kašel doprovázený sípáním, většinou bez horečky, ale průběh nemoci může být u každého dítěte jiný.
- Chrapot
- Suchý dráždivý, štěkavý až kokrhavý kašel
- Oslabení až ztráta hlasu, obtížné mluvení
- Šimrání v krku, pocit podrážděného hrdla
- Bolest v krku
- Ztížené polykání, suchost v krku
- Sípot, obtížné dýchání (zejména u dětí)
- Zvýšená teplota, malátnost
Laryngitida obvykle nastupuje velmi rychle a často v noci.
Průběh laryngitidy u dětí
Akutní laryngitida často postihuje kojence, batolata a děti předškolního věku. Podle statistik se nejčastěji vyskytuje kolem 4. roku věku a u chlapců 2x častěji než u děvčat. Během roku se laryngitida objevuje ve dvou zásadnějších vlnách, a to v jarních a podzimních měsících. Zejména ohroženi jsou při laryngitidě alergici, jejichž sliznice je citlivější na podněty vedoucí k otoku.
Typickým příznakem laryngitidy je tzv. hrtanový kašel - suchý dráždivý, štěkavý až kokrhavý kašel. Následkem virové infekce dochází k otoku sliznice horní části dýchacích cest, který je patrný zejména v jejím nejužším místě - v okolí hlasivek. Zúžením průměru hrtanové části dýchací trubice a otokem hlasivkových vazů se zhorší průchodnost vzduchu při dýchání. Je patrný ztížený a slyšitelný nádech připomínající chrčení. Může se objevit také chrapot až ztráta hlasu. Dítě je neklidné, bledé a kůži má pokrytou studeným potem. Teplota nemusí být vždy přítomna. Laryngitida u kojenců a batolat se projevuje také zvýšeným sliněním.
Velmi často záchvat laryngitidy vzniká v noci, náhle a zcela bez dalších příznaků. Pokud má dítě rýmu nebo nachlazení a začne chraptět, sípat nebo se objeví suchý kašel, je třeba počítat s možným výskytem záchvatu. Mnohem účinnější než léky proti kašli je v tomto případě podání antihistaminika (léku proti alergii), který omezí tvorbu otoku sliznic, a zmírní tak možný akutní záchvat laryngitidy.
Akutní laryngitida u dítěte: Co dělat, když dítě nemůže dýchat?
- Dítě zabalte do deky a přeneste na čerstvý studený vzduch (sedněte si k otevřenému oknu, jděte na balkón), pokud je teplo, sedněte si s ním k otevřenému mrazáku - s vdechováním studeného vzduchu se zmírní projevy otoku sliznice.
- Vytvořte studený obklad kolem krku (studený a přes to suchý zábal).
- Při dušnosti je třeba dítě utišovat - pláč a vzlykání stav zhoršuje.
- Pokud jste se dříve nesetkali s akutním záchvatem laryngitidy, nevíte si rady nebo se stav dítěte zhoršuje, vždy volejte záchrannou službu (ZZS: 155) a jednejte podle rady operátora. Nikdy nejezděte do nemocnice vlastním autem, ale vždy vyčkejte příjezdu sanitky.
Léčba laryngitidy u dětí
V případě, že jste se s výskytem laryngitidy již setkali, určitě byste po konzultaci s lékařem měli doma mít základní léky nutné k potlačení prvních příznaků - antihistaminika. U častých záchvatů lékaři předepisují pro domácí použití i kortikoidy - čípky nebo tablety, pro případ, kdy se stav nezlepšuje a je nutné volat lékařskou pomoc.
Při laryngitidě doporučujeme dále následující postup:
- Zvlhčujte vzduch: Výbornou službu vám prokáže zvlhčovač vzduchu. Důkladně větrejte, na noc nechávejte mírně otevřené okno.
- Hydratujte sliznici: Hydratujte sliznici inhalací roztoky mořské nebo minerální vody. Na trhu jsou k dostání inhalátory speciálně určené pro děti. Připravte si dále vlhký zábal na krk (tzv. Priesnitzův zábal).
- Podávejte dostatek tekutin: Ty pomáhají zvlhčovat podrážděnou sliznici dýchacích cest.
- Zajistěte dítěti vyvýšenou polohu na spaní: Podložte např. horní část matrace.
- Dítě nenechávejte bez dozoru: Průběžně sledujte, jak dýchá a kašle.
Léčba laryngitidy u dospělých
U dospělých a starších dětí již nebývá průběh laryngitidy tak dramatický, jelikož mají prostornější dýchací cesty, které nejsou případným otokem výrazně blokovány. Laryngitida u dospělých probíhá zpravidla jako běžné nachlazení s chrapotem.
Domácí léčba laryngitidy spočívá v klidovém režimu, dostatku tekutin, šetření hlasivek (pozor, šepot je mnohem namáhavější než běžné mluvení). Medikamentózní léčbu zaměřujeme na příznaky onemocnění - užít můžeme léky proti horečce a bolesti, léky proti kašli nebo léky k rozpouštění hlenu a snadnému vykašlávání. Naopak se nedoporučuje používání dekongestantů (léky proti ucpanému nosu), které mohou vysušovat sliznice, což je u laryngitidy nežádoucí.
Zklidnit hrdlo pomůže cucání bylinných pastilek nebo žvýkání žvýkačky. Zvlhčovač vzduchu zmírňuje suchost v krku a usnadňuje dýchání; nejlepší variantu představují přístroje se studenou mlhou, které jsou bezpečné pro děti i domácí zvířata.
Lze zabránit opakovaným záchvatům laryngitidy?
Některé děti se s laryngitidou nesetkají ani jednou, jiné tolik štěstí nemají a tento život ohrožující problém je potkává i několikrát do měsíce. Snížit riziko akutní laryngitidy můžete několika způsoby.
- Domácnost s dětmi by měla být striktně nekuřácká.
- Omezte přítomnost alergenů a prachu v domácnosti. Často vysávejte, odstraňte zbytečné textilie. Matrace můžete ošetřit sprejem proti roztočům.
- Zvyšte pobyt dítěte na čerstvém vzduchu, začněte s otužováním.
- Udržujte optimální vlhkost (50-60 %) a teplotu v bytě (22 ˚C), často větrejte.
- Podporujte imunitu dítěte pestrou a vyváženou stravou s dostatkem vitaminů (hlavně C, B, D), co nejčastějším pobytem na čerstvém vzduchu a otužováním.
- Vyzkoušejte aromaterapii. Pro děti se hodí např. esence s citrónovým eukalyptem, který vyhovuje i velmi malým dětem. Raději ji ale předem vyzkoušejte mimo období nemoci, abyste předešli případným nežádoucím reakcím, které se mohou vzácně objevit.
laryngitida- akutní záchvat, dítě 6 měsíců
Bronchiolitida
Bronchiolitida je běžná plicní infekce u kojenců a malých dětí. Nemoc může způsobit potíže s dýcháním, kašlem a sípáním. Většina případů bronchiolitidy jsou léčitelné doma. V závažných případech může být nutné dítě hospitalizovat.
Bronchiolitida je infekce, která způsobuje městnání a zánět v bronchiolech (malých dýchacích cestách) plic. Nejčastěji se vyskytuje u kojenců a malých dětí. Ve většině případů způsobuje virus bronchiolitidu. Infekce vrcholí v zimních měsících. Počáteční příznaky vypadají velmi podobně jako běžné nachlazení. Tyto příznaky se mohou časem zhoršovat.
Příčiny a přenos
Nejčastěji jsou případy bronchiolitidy způsobeny respiračním syncyciálním virem (RSV), který obvykle propuká v zimě. Tento virus je běžný a postihuje téměř každé dítě mladší dvou let. Tyto viry, které způsobují bronchiolitidu, se mohou rychle šířit. Mohou se přenášet vzduchem, když nemocný mluví, kýše nebo kašle.
Rizikové faktory
Ve většině případů se vyvinou děti mladší dvou let bronchiolitidu. U kojenců mladších tří měsíců je zvýšené riziko vzniku infekce. Pokud se tyto komplikace vyskytnou, možná budete muset okamžitě přijmout své dítě do nemocnice. Pokud se vaše dítě narodilo předčasně, má depresivní imunitní systém nebo má plicní nebo srdeční infekci, sledujte první příznaky bronchiolitidy.
Diagnostika a léčba
Bronchiolitida je nakažlivá virová infekce. Lékař diagnostikuje bronchiolitidu pozorováním svého dítěte a posloucháním zvuků jeho dechu stetoskopem. V těžkých případech bronchiolitidy může lékař nařídit laboratorní vyšetření a rentgen.
- Virové testování: Lékař odebere vzorek hlenu jemným vložením tamponu do nosu vašeho dítěte.
- Rentgen hrudníku.
- Krevní test: Lékař provede krevní test, aby zkontroloval počet bílých krvinek u vašeho dítěte.
Neexistuje žádný lék na bronchiolitidu, ještě. Infekce trvá asi dva až tři týdny. Ve většině případů lze děti léčit doma. Spolu s bronchiolitidou může dojít k dalším infekcím, jako je infekce ucha nebo zápal plic. Na tyto infekce může lékař předepsat antibiotika.
Bronchiolitida je virová infekce, která postihuje téměř každé dítě do dvou let věku. Většina dětí se obvykle začíná cítit lépe a pokud jsou hospitalizovány, mohou jít domů za dva až pět dní. Pokud se stav bronchiolitidy zhorší, potom může být nutné, aby vaše dítě zůstalo v nemocnici o něco déle.
Syndrom dechové tísně novorozence (RDS)
Syndrom dechové tísně novorozence (RDS - Respiratory Distress Syndrome, syndrom hyalinních membrán, idiopatický RDS) je způsoben anatomickou a funkční nezralostí plic - nedostatkem surfaktantu. Postihuje téměř výlučně nezralé novorozence.
Klinicky se manifestuje ihned po narození jako rychle progredující respirační insuficience. Incidence a závažnost RDS je nepřímo úměrná gestačnímu stáří novorozence.
Léčba a prevence RDS
Mezi léčebná opatření patří využití distenční ventilační podpory CPAP (Continuous Positive Airway Pressure), časné podání surfaktantu, šetrná ventilace, diagnostika a léčba otevřené Botallovy dučeje (PDA) a další. Zrání plic může být urychleno podáním kortikosteroidů těhotné ženě před porodem.
Tranzitorní tachypnoe novorozence (TTN)
Tranzitorní tachypnoe novorozence (TTN) neboli syndrom vlhké plíce je způsoben prodlouženou očistou plic od plicní tekutiny. Vyskytuje se u nezralých dětí, ale také u některých zralých novorozenců po porodu císařským řezem, po asfyxii a u novorozenců diabetických matek.
Patofyziologie RDS
U dětí s RDS, které nejsou léčené podáním surfaktantu, dochází již půl hodiny po narození k nekróze epiteliálních buněk alveolů. Epiteliální buňky se odlupují od bazální membrány a vytváří shluky hyalinních membrán. Současně dochází k difuznímu intersticiálnímu edému. Lymfatické cévy jsou dilatované v důsledku opožděného vstřebávání tekutiny v plicích.
Během 24 hodin dochází ke extenzivní generalizované tvorbě membrán, které se hromadí především v terminálních a respiračních bronchiolech, a to zejména v místě větvení dýchacích cest. Alveoly jsou zkolabované a těmito membránami vystlané nejsou. Hyalinní membrány jsou tvořené debris z odumřelých pneumocytů, koagulovanými plazmatickými proteiny, které se uvolnily z poškozených kapilár, a exsudovaným fibrinem.
Po 24 hodinách se začnou v lumen dýchacích cest objevovat první makrofágy, které v průběhu následujících 2 - 3 dnů pohlcují membrány. Po 48 hodinách se začíná obnovovat epitel a na povrchu alveolů se začíná objevovat surfaktant. Při nekomplikovaném průběhu RDS mizí hyalinní membrány do 7. dne života.
Funkční nezralost plic
Velmi nezralý novorozenec má plíce ještě v sakulárním vývojovém stadiu s relativně malým vnitřním povrchem a velkým podílem intersticiální tkáně. Funkční nezralost se projevuje nedostatečnou schopností udržovat funkční reziduální objem (FRC) na základě nedostatečné produkce surfaktantu. Surfaktant je povrchově aktivní látka, která se nachází uvnitř plicních sklípků a zabraňuje kolapsu sklípků na konci výdechu tím, že snižuje jejich povrchové napětí. Začíná se produkovat ve druhé polovině těhotenství (od 24. až 28. týdne těhotenství) v Golgiho aparátu endoplazmatického retikula pneumocytů II. typu, které ho secernují na vnitřní alveolární povrch a reabsorbují k recyklaci. Pneumocyty II. typu jsou citlivé k asfyxii.
Krátce po narození převažuje pravo-levý zkrat přes foramen ovale, který může zhoršovat hypoxemii. Po 18-24 hodinách začne díky klesající plicní cévní rezistenci dominovat levo-pravý zkrat přes PDA, který způsobuje plicní edém a zhoršuje alveolární výměnu plynů.
