„Proč by měla matka chtít ohrožovat své vlastní dítě?“ Marie Rumlenová se svou dcerou Medou. Domácí porody v Česku sice nejsou zakázané - zákon ale zamezuje tomu, aby u nich byly přítomné porodní asistentky. Dvě Češky proto žalují stát u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Když byla Marie Rumlenová potřetí těhotná, ocitla se ve sporu se zákonem. Meda se měla narodit za pomoci porodní asistentky - a to doma, v klidu rodinné ložnice. Jenže když byla Marie v prvním měsíci těhotenství, začal v Česku platit nový zákon o zdravotnických službách a s ním i vyhláška, která znemožňuje porodním asistentkám vykonávat jejich činnosti mimo nemocnici.
Aby se ale Meda narodila v domácí pohodě, rozhodla se Marie Rumlenová bojovat všemi prostředky za své právo na domácí porod. Pak se dozvěděla, že se kvůli tomu s českým státem soudí již dvě ženy u Evropského soudu pro lidská práva. Marie proces sleduje s napětím - nelíbí se jí, že stát zasahuje do práv žen. „Zahraniční studie dokazují, že pro zdravou ženu je domácí porod srovnatelně bezpečný jako porod v porodnici, kde hrozí komplikace kvůli rutinním medicínským zásahům,“ dodává Marie.
Právo na soukromí a volbu místa porodu podle Evropy
„Moje klientka se odvolává na článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ vysvětluje advokátka jedné ze žalobkyň Adéla Hořejší. Tento článek zajišťuje lidem „právo na respektování soukromého a rodinného života“. A žalobkyně i jejich právní zástupci jsou přesvědčeni, že to platí právě i pro svobodnou volbu místa porodu - včetně zdravotní péče. Ve známé kauze z roku 2010 „Ternovszká proti Maďarsku“ se štrasburský soud už jednou s touto interpretací osmého článku ztotožnil a nařídil státům, které podepsaly úmluvu, aby umožnily domácí porody včetně péče o zdraví matek a novorozenců.
V Česku je ale situace o trochu komplikovanější. Domácí porody tu stát sice nezakazuje, ale zákonodárci v podstatě přítomnost porodní asistentky znemožnili. Právnička Hořejší žádá ve Štrasburku odškodnění pro svou klientku, protože jí stát zapřel právo na svobodnou volbu místa porodu. Jde ale o mnohem víc: „Jakmile soud rozhodne, že Česká republika porušuje úmluvu, bude se muset změnit celé legislativní nastavení péče o těhotné a rodící ženy i jejich děti,“ říká Hořejší a žádá, aby stát umožnil asistentkám bez omezení vykonávat jejich práci, „tedy v plném rozsahu jejich zákonných kompetencí“.
Tomu se podle Hořejší snaží zabránit Česká gynekologická a porodnická společnost, která si chce podle právničky prý udržet svůj monopol na péči o těhotné a novorozence - a tímto i monopol na příjem plateb zdravotních pojišťoven. „Jde o velké peníze a o moc,“ míní Adéla Hořejší. Podle obhájce České republiky ve zmíněném sporu Víta Alexandera Schorma ale jde především o zdraví novorozenců, jak v září loňského roku přednesl při jednání ve Štrasburku.
Argumenty a důkazy stran
Ředitel porodnice v pražském Podolí a vědecký sekretář České gynekologické a porodnické společnosti Petr Velebil tuto argumentaci navíc podpořil čísly a studiemi například o možných komplikacích během porodu. Žalobce naopak nechali tyto studie vyvrátit biostatističkou z Evropského centra pro medicínskou informatiku Markétou Pavlíkovou, která s odvoláním na německou analýzu vyzdvihla, že komplikace během porodu nastávají mnohem častěji v porodnicích než doma. „Proč pak zákon nejde tak daleko, aby domácí porody zakázal úplně,“ ptal se během projednávání běžícího sporu jeden ze soudců desetičlenné komory Belgičan Paul Lemmens.
Taková veřejná jednání nařizuje Evropský soud pro lidská práva jen ve výjimečných případech. Podle Adély Hořejší to naznačuje, že soudci chtějí tímto procesem dosáhnout exemplárního rozsudku. Žaloba, kterou právnička podala v květnu 2012, je navíc výjimečná i v jiných ohledech. Zpravidla musí žalobce projít všemi soudními instancemi na národní úrovni, než se může odvolat do Štrasburku. Protože jsou práva rodiček v tomto případě ale porušována přes práva třetích osob - tedy přísnými nařízeními pro porodní asistentky - byla přímá cesta k soudu pro lidská práva prý jedinou možností. Rozsudek se očekává během několika měsíců.
Motivy a dopady pro praxi českého porodnictví
Proti přírodě? Marie Rumlenová doufá, že soud nakonec přiměje Českou republiku k tomu, aby matkám umožnila rodit doma, a to v péči porodní asistentky. Argumentaci odpůrců domácích porodů, kteří tvrdí, že rodičky domácími porody vědomě ohrožují zdraví svých dětí, označuje jako „perverzní“: „To by bylo přece proti přírodě.“
Malá Meda nakonec přišla na svět v ložnici rodičů a stejně jako obě její starší sestry se narodila do vody. Marie si na to půjčila modrý plastový bazének. Když jedné noci už stahy nepolevily, napustili ho rodiče vodou a zavolali porodní asistentku. „Měla jsem větší strach než při prvním porodu doma,“ vzpomíná Marie a hledí na podlahu vedle manželské postele, kde oné noci stál nafukovací bazén.
Vědomí, že přiměla porodní asistentku k porušení zákona, ji prý hodně zneklidňovalo. Meda se narodila v deset dopoledne, když její otec zrovna ohříval vodu do bazénu.

Domácí porody se brzy budou v médiích opět skloňovat ve všech pádech. Dne 10. 9. 2013 se bude konat ústní projednání stížnosti dvou rodiček na Českou republiku ve věci zákazu péče porodních asistentek u domácích porodů u Evropského soudu pro lidská práva. A ještě o něco dříve, dne 28. 8. Stížnost do Štrasburku podaly dvě české ženy a stěžují si na porušení svého práva na respektování soukromého a rodinného života. Stěžovatelky si přály porodit doma za asistence porodní asistentky, ale nemohly tuto volbu uskutečnit, protože stát znemožňuje porodním asistentkám legálně poskytovat péči u porodů mimo zdravotnické zařízení.
Evropský soud pro lidská práva již v podobném případě v roce 2010 odsoudil Maďarsko, kde byly porodní asistentky rovněž odrazovány od poskytování péče u porodů v domácnosti rodiček. Soud zde dospěl k závěru, že okolnosti porodu včetně volby místa porodu nepochybně tvoří součást soukromého života ženy a že porod doma vyžaduje zapojení zdravotníka. Shledal proto, že stát je povinen vytvořit podmínky pro volbu asistovaného porodu doma.
😱 LIVE NATURAL BIRTH 2026 | Real Labor & Delivery – The Most Powerful Moment of Motherhood
Jednání, které začne v 9.00 h, bude možné sledovat on-line na webu štrasburského soudu a následně zde bude umístěn i záznam. Před českým Ústavním soudem bude dne 28. 8. 2013 od 8.30 veřejně vyhlášen nález k ústavní stížnosti (sp. zn. I. Zástupce Ligy lidských práv v této věci zaslal soudcům amicus curiae, ve kterém poukázal na to, že proces je součástí systematické represe vůči porodním asistentkám za vedení porodů mimo porodnici a že soudy rezignovaly na respektování základních principů trestního práva).
Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost dvou Češek kvůli domácím porodom. O případu rozhodoval velký senát, na který se obrátily Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Podle nich jim byla kvůli českým zákonům byla odepřena možnost rodit doma. Soud ve Štrasburku už tuto stížnost jednou zamítl, ženy se ale obrátily na velký senát, což je forma odvolání. Česká ministerstva a zdravotnictví ochotně uvedla, že zvažují příští kroky pro zlepšení péče o rodičky a novorozence, aby se předešlo dalším soudním sporům.
Podoba budoucího systému a mezinárodní zkušenosti
V Česku se každý rok narodí doma asi tisícovka dětí. To je jedno procento všech narozených. Soud v projednání naznačil, že práva rodiček v Česku se postupně zlepšují a že přístup k péči by měl reflektovat pokroky medicíny a vědy. Velký senát konstatoval, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy a že právo na volbu místa porodu spadá pod tento článek, a zároveň uznal legitimní cíle ochrany zdraví matky a dítěte v české legislativě.
Podle advokátky Candiglioty to je výzva pro české porodnictví k lepšímu dialogu a větší flexibilitě v nabídce péče. Unie porodních asistentek usiluje o změnu legislativy a širokou podporu porodu doma, včetně spolupráce s porodnicí v případě komplikací. Když se podíváme do zahraničí, najdeme modely, kde domácí porody fungují různě: Velká Británie umožňuje asistované porody doma, Nizozemí jich využívá až 30 % a podobné modely existují i v Německu či Rakousku. Francie a některé země sypou povinnosti pojištění a regulace, které v Česku chybí.

Ministerstvo zdravotnictví po verdiktu štrasburského senátu uvedlo, že bude pečlivě zvažovat konkrétní opatření k zlepšení péče o rodičky a novorozence a k předejití dalším sporům. Zdravotní úřady vyzvaly k otevřené diskuzi o porodních domovech a mimoškolních programech pro porodní asistentky v rámci bezpečnosti a kvality poskytované péče.
| Krajina | Podíl domácích porodů | Model péče | Pojištění/Regulace |
|---|---|---|---|
| Česká republika | cca 1 % | domácí porody s asistencí, omezení | omezení platby asistentkám, limitace |
| Nizozemsko | cca 30 % | domácí porody s lékařskou podporou | odlišná regulace a pojištění |
| Velká Británie | významně vyšší než ČR | domácí porody vedené porodními asistentkami | podpora pojištěním |
| Německo | různý systém | domácí domy a nemocničně orientované modely | federální a regionální pravidla |
Celkově lze říci, že otázka domácích porodů v Česku nadále zůstává sporná: existují pozice pro zlepšení a lepší koordinaci péče, avšak stávající legislativní rámec limituje plnou realizaci asistované domácí péče. Budoucí rozhodnutí Evropského soudu mohou podnítit reformy, které otevřou cestu k bezpečnějším a lidsky přijateľnějším možnostem porodu mimo nemocnice, za současného plného zapojení kvalifikovaných zdravotníků.
tags: #soud #ve #strasburku #porod