II.ÚS 387/21 ze dne 19. 2. Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky N. J., zastoupené JUDr. Milanem Švejdou, Ph.D., advokátem se sídlem Marie Steyskalové 686/38, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. ledna 2021 č. j. Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení napadeného rozhodnutí ve věci předběžného opatření o péči o dítě s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv, a to práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále namítá porušení čl. 3 a čl. 2.
Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že v průběhu sporu o výkon rodičovské odpovědnosti podal otec ročního dítěte stěžovatelky návrh na vydání předběžného opatření, neboť mu matka umožňovala styk se synem jen dvakrát dvě hodiny týdně výhradně za své stálé přítomnosti. Stěžovatelka se bránila snaze otce o delší či samostatný styk s dítětem argumentem, že by mohlo být omezeno kojení dítěte a tím ohroženo zásadním způsobem zdraví nezletilého dítěte. Otec dítěte se podle stěžovatelky krátce po narození dítěte odstěhoval ze společné domácnosti, začal se chovat sobecky a byl ovlivněn negativními postoji své matky (babičky dítěte a taktéž lékařky).
Okresní soud Brno-venkov rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření otce dítěte tak, že usnesením č. j. Nc 267/2020-120 ze dne 11. 11. 2020 nařídil předběžné opatření, jímž rozhodl o oprávnění otce stýkat se s nezletilým synem každé pondělí od 15:00 hod. do 18:00 hod. a každý čtvrtek od 15:00 hod. do 18:00 hod., a každou sobotu sudého kalendářního týdne v době od 9:00 hod. do 12:00 hod., s tím, že si otec nezletilého převezme a předá zpět matce v místě bydliště matky a matka je povinna nezletilého na styk s otcem řádně a včas připravit. Stěžovatelka si proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, v němž vyjádřila přesvědčení, že kojení je považováno za nejlepší přirozenou výživu dítěte a styk otce bez přítomnosti matky, která jediná může kojení zajistit, by mohl ohrozit vývoj dítěte. Odvolání si podal i otec dítěte a uvedl, že je schopen dítěti zajistit péči, přičemž požadoval, aby u něj nezletilý o víkendu i přespával.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozhodl napadeným usnesením tak, že změnil rozhodnutí okresního soudu tak, že je stěžovatelka (matka) povinna umožnit otci styk s nezletilým v pondělí od 15:00 hod do 18:00 hod., ve čtvrtek od 15:00 do 18:00 hod., v sobotu v sudém kalendářním týdnu od 9:00 do 18:00 hod. a v neděli v sudém kalendářním týdnu od 9:00 do 18:00 hod. Krajský soud ve svém napadeném rozhodnutí uvedl, že určený rozsah styku neporušuje právo dítěte na zajištění výživy, neboť nepředstavuje překážku pro pokračování v kojení nezletilého matkou. V případě potřeby může matka pro nezletilého připravit určitou zásobu mateřského mléka, které mu otec v době styku podá. Výživu nezletilého lze také zajistit příkrmy.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že ve věcech týkajících se dětí je vždy předním hlediskem nejlepší zájem dítěte (v souladu s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte), čímž v nyní posuzovaném případě je právo dítěte na výživu a na kojení. Upravou delšího styku dítěte o víkendu s otcem krajský soud znemožnil dítěti po dobu devíti hodin být dle potřeby kojeno, a tedy řádně vyživováno. Stěžovatelka uvádí, že je teoreticky možné dodat otci jisté množství mateřského mléka, nicméně nelze nikdy dopředu odhadnout, jak často bude mít nezletilé dítě hlad a kolik mléka bude potřebovat a stejně tak nelze najisto zajistit, aby právě před převzetím dítěte mohla matka připravit mléko kojením.
4. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou formálních náležitostí ústavní stížnosti a konstatoval, že ústavní stížnost je po formální stránce bezvadná a způsobilá dalšího přezkoumávání.
5. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci a vyložil podmínky, za nichž má nesprávná aplikace podústavního práva za následek porušení základních práv a svobod. Jedním z těchto případů jsou interpretace právních norem v daných souvislostech, které se jeví svévolné. Ústavní soud připomíná, že předběžné opatření o styku rodičů s dětmi musí být použito s ohledem na charakter a význam chráněného zájmu, kterým je umožnit i rodiči, který s dítětem trvale nežije, pravidelný a co nejširší kontakt, jelikož množství času umožňuje i výchovu přítomností. Ve věcech péče o nezletilé je nutno použít takové interpretace účelu předběžného opatření, které souhlasí s článkem 32 Listiny. Ústavní soud tedy nevychází z toho, že by byl rozpor mezi zájmem rodiče trávit čas s dítětem a zájmem dítěte trávit čas se svým rodičem.
7. Ústavní soud pak ve vztahu k předběžným opatřením poukazuje na to, že mu nepřísluší posuzovat skutkové okolnosti konkrétního případu, avšak v posuzovaném případě shledal, že napadené rozhodnutí krajského soudu mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není ani svévolné. Ústavní stížnost tedy představuje jen polemiku s důvody krajského soudu a nesouhlas s jejich hodnocením skutkových okolností.
8. Na základě těchto zjištění Ústavní soud shledal, že napadeným rozhodnutím obecných soudů není co vytknout, a proto ústavní stížnost stěžovatelky odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnm soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. V Brně dne 19. Ludvík David.
Doplňková pasáž:
Třicetiletá žena z Liberecka by měla strávit osm let ve vězení kvůli smrti své tříměsíční dcery. Podle zatím nepravomocného rozsudku krajského soudu brala drogy a přitom své dítě kojila. Podle státní zástupkyně Iva Plšková šlo o trestný čin spojený s nezodpovědným chováním. Dítě zemřelo na Liberecku v červnu roku 2025; testy prokázaly přítomnost drog v těle kojence. K problémům vedly i potíže rodiny s bytovými podmínkami a s léčbou otce. Rozsudek zahrnuje i poznámky k dopadu drog na kojence a významu podpory kojení. Podle Ústavního soudu se jedná o komplexní téma mezi zajištěním zdravotní péče, rodinou a státními opatřeními.
5 věcí, které byste měli vědět o poradenství kojící matce: Průvodce laktačního poradce, 7. vydání.
Kontext a hlavní body případu
Právní základ rozhodnutí se točí kolem ochrany nejlepšího zájmu dítěte, práva na výživu a kojení, a interpretace pravidel předběžného opatření. Ústavní soud zdůraznil, že zásahy do rodinného života musí být proporcionální a zohledňovat význam kojení pro nezletilé dítě. Drobné rozdíly mezi rozsahy styku a praktická realizace střídání by mohly ovlivnit zajištění výživy a kojení. Soudy by měly postupovat opatrně při posuzování skutkových okolností a vyhodnocovat možné alternativy, například společný pobyt s matkou v zařízení, pokud by to naopak vedlo k ochraně dítěte a zachování kontaktu s oběma rodiči.
Z pohledu procesu se potvrzuje, že formální náležitosti ústavní stížnosti byly splněny a stížnost je způsobilá k meritornímu projednání. Doktrína minimalizace zásahů se v praxi promítá do potřeby vyhýbat se nadměrným zásahům do pravomocí soudů a do co největšího zohlednění zájmů dítěte. Předběžná opatření o styku rodičů s dětmi by měla podporovat převážně kontakt, který může zahrnovat i neverbální výchovu prostřednictvím času stráveného s dítětem.
Dopady na praxi a doporučení pro OSPOD a soudy
- Důsledné vyhodnocení skutečného dopadu na kojení a výživu dítěte při návrhu na odebrání nebo omezení styku.
- Zohlednění možnosti zachovat kontakt matky s kojencem prostřednictvím zásob mateřského mléka a koordinace s otcem pro zajištění výživy.
- Zajištění individuálních plánů ochrany dítěte a průběžné monitorování situace po případném zásahu.
- Případová konference a expertní spolupráce institucí s cílem jednotně nastavit postupy a cíle.
- Vždy zvažovat méně invazivní alternativy a zachovat co nejširší kontakt dítěte s rodiči, pokud je to bezpečné a vhodné pro jeho vývoj.
Tabulka: Klíčové instituce a jejich role
| Instituce | Role a dopad |
|---|---|
| Ústavní soud | Hodnocení souladu rozhodnutí s ústavními principy, minimalizace zásahů, ochrana práv dítěte a rodičů |
| Okresní soud Brno-venkov | Vydání předběžného opatření k styku otce s dítětem; posouzení nutnosti a rozsahu styku |
| Krajský soud v Brně | Přezkoumání a změna rozhodnutí okresního soudu; posouzení dopadu na kojení a výživu |
| OSPOD | Koordinace služeb, vypracování IPOD, případových konference, podávání návrhů na ochranná opatření |
| ZDVOP | Dočasné umístění dětí s ohledem na jejich bezpečí a kontakt s rodiči |
Případ ukazuje význam koordinovaného přístupu mezi orgány veřejné moci a rodinou, včetně zachování kojení jako klíčového toku výživy. Důraz na to, že výživa a kojení mohou být v některých situacích vyžadovat specifické postupy a organizaci, je patrný z popsaných rozhodnutí a judikatury. Zvláštní pozornost je věnována tomu, že soudy nemají na úkor zdraví a výživy dítěte automaticky upřednostňovat výhradně jeden aspekt péče, ale hledat vyvážené řešení, které respektuje potřeby obou rodičů a nejlepší zájem dítěte.
5 věcí, které byste měli vědět o poradenství kojící matce: Průvodce laktačního poradce, 7. vydání.
Nakonec se z případu vyvozuje poznatek: zásah do rodinného života by měl být vnímán jako poslední prostředek a vždy by měl být doprovázen snahou o zachování kontaktu dítěte s oběma rodiči za každých okolností, pokud je to bezpečné a pro dítě příznivé. OSPOD by měl pokračovat v aktivní spolupráci s rodinou i nadále, vypracovat nové IPOD a zajistit, aby dítě mělo co nejširší a nejstabilnější kontakt s oběma rodiči během řešení situace.