Barthelův index
Barthelův index je nástroj používaný k hodnocení soběstačnosti pacienta v běžných denních činnostech. Autorkami tohoto indexu jsou Dorothea W. Barthelová a Florence I. Mahoneyová z USA. Původně byl tento index vyvinut a používán v nemocnicích státu Maryland pro pacienty s neuromuskulárními a muskuloskeletálními onemocněními. Postupem času se jeho využití rozšířilo i na další pacienty s různými druhy postižení.
Hodnocení v rámci Barthel indexu probíhá na základě samostatnosti v dané aktivitě. Za plnou samostatnost v určité činnosti získává pacient maximum 10 bodů. Pokud je k provedení úkolu zapotřebí dopomoc druhé osoby, počet bodů se snižuje. V případě, že pacient daný úkol vůbec nezvládne, obdrží 0 bodů. Celkové bodové rozpětí se pohybuje od 0 do 100 bodů, přičemž vyšší skóre indikuje vyšší míru soběstačnosti pacienta.
Držitelem autorských práv na Barthel index je Maryland State Medical Society. Index je možné používat bezplatně pro nekomerční účely, avšak s povinností uvést následující citaci: Mahoney FI, Barthel D “Functional evaluation: the Barthel Index.” Maryland State Med Journal 1965;14:56-61.
Barthelův index se skládá ze 6 hodnotících oblastí, přičemž každá oblast obsahuje 3 až 4 hodnotící stupně. Existuje také rozšířená verze Barthelova testu, která zahrnuje hodnocení chápání, komunikace, sociální interakce, řešení každodenních problémů, paměti, učení a orientace, zraku a neglect syndromu. Tyto oblasti jsou hodnoceny jednotlivě v pětibodových odstupech, přičemž maximální hodnota za jednu položku činí 15 bodů.
Další hodnotící nástroje
Dotazník Short Form - 36 (SF-36)
Dotazník Short Form - 36 (SF-36) je nástroj spravovaný neziskovou organizací RAND Corporation. Slouží k subjektivnímu ohodnocení zdravotního stavu jedince. Autory tohoto dotazníku jsou J. E. Ware a jeho kolegové. Původní český překlad dotazníku byl proveden MUDr. Zdeňkem Sobotíkem, CSc., a doc. MUDr. Vlastimilem Šimem, CSc. Český překlad dotazníku SF-36 byl oficiálně publikován v publikaci: Vaňásková, Eva. Testování v rehabilitační praxi: cévní mozkové příhody. Brno. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. Grafickou úpravu formuláře provedli MUDr. Miroslav Zvolský a Ing. Vratislav Košťál.
Výsledky dotazníku SF-36 se zaznamenávají do modrých polí formuláře, která mají přednastavené výchozí hodnoty pro zdravého jedince. Pro zadání odpovědí je třeba kliknout na modré pole, vedle kterého se zobrazí šipka. Pod touto šipkou se objeví nabídka možných odpovědí, z nichž je vždy nutné vybrat jednu. Tlačítko „Náhled pro tisk“ umožňuje přejít k náhledu pro tisk a následné vytištění vyplněného dotazníku. Tlačítko „Výchozí hodnoty“ obnoví původní nastavení odpovědí dotazníku.
Edinburská škála postnatální deprese (EPDS)
Cílem prezentované studie bylo zjistit výskyt emočních změn u žen v časném šestinedělí a zhodnotit tyto změny pomocí Edinburské škály postnatální deprese (EPDS). Pro hodnocení emočních změn u žen v časném šestinedělí byl použit standardizovaný dotazník EPDS, který je přeložen do češtiny (Honzák, 1999, s. 53). Průzkumný soubor tvořilo 79 žen po porodu, které byly hospitalizovány na odděleních šestinedělí Městské nemocnice Ostrava (n = 35) a Nemocnice Frýdek-Místek (n = 44).
Výsledky studie ukázaly, že výraznější emoční změny, které by již mohly naznačovat poporodní deprese (skóre 20-23 bodů), byly potvrzeny u dvou respondentek. Méně závažné nálezy emočních změn byly zjištěny u 77 žen. Nulového skóre dosáhly pouze čtyři ženy sledovaného souboru. Větší sklon ke vzniku poporodní deprese byl prokázán u prvorodiček a svobodných žen ve věkové skupině 21-29 let. Závěry studie poukazují na to, že věk ženy a její rodinné zázemí jsou důležitými faktory ovlivňujícími vznik emočních změn v poporodním období.
deprese, stres, negativni myšlenky... jak se toho zbavit?
tags: #skaly #v #dotazniku #porodnictvi