Umělé oplodnění a rizika rakoviny prsu: informace, rizika a doporučení v kontextu IVF

Umělé oplodnění podstupuje čím dál více žen. Loni Češky absolvovaly celkem 39 tisíc cyklů, což je o zhruba tisícovku více než v předchozím roce. Onkologové ale varují, že tato terapie není bez rizika. V jejich ordinacích přibývá pacientek, které umělé oplodnění podstoupily. Na zvýšené riziko vzniku neinvazivních nádorů prsu poukazuje také nedávná britská studie. Reprodukční centra ale na svých stránkách ženy uklidňují, že hormonální stimulace žádné negativní dopady na organismus nemá.

Onkologové upozorňují, že v jejich ordinacích přibývá pacientek, které prošly umělým oplodněním (IVF). Vaše centrum ale na svých stránkách tvrdí, že tato hormonální stimulace nemá negativní dopady na organismus. Ačkoliv se nechci onkologům nijak dotknout, mají bohužel obecně horší znalosti z oblasti reprodukční medicíny a jsou zatíženi svým pohledem na svět. My se zabýváme tímto problémem velmi podrobně a žádné podobné riziko potvrzené nebylo. V těhotenství ale jde o přirozené hormony, které vyplavuje tělo postupně. Při hormonální stimulaci dostávají ženy najednou velkou dávku hormonů, které jsou vyráběny uměle.

IVF centra podávají v rámci stimulace vaječníků hormony gonadotropiny, což je peptidová látka, která se velmi rychle odbourává. Zatímco dříve se podávaly dvakrát denně, dnes už jen jednou denně. Pro zdravou ženu tedy jednorázová stimulace vaječníků opravdu nepředstavuje zvýšenou zátěž. Před vlastním umělým oplodněním si žena píchá injekce s vysokými dávkami umělých hormonů, které stimulují vaječníky, aby vyplavily co nejvíce uzrálých vajíček. Pokud se ženě nepodaří díky umělému oplodnění otěhotnět, opakuje celý cyklus znovu. Některé ženy ale podstupují kvůli neúspěšnému umělému oplodnění hormonální stimulaci opakovaně. Výjimkou nejsou ani ženy, které podstoupily stimulaci osmkrát nebo i vícekrát za život. Neexistuje žádná medicínská hranice, která by počet cyklů omezovala.

Pracovala jsem téměř deset let na brněnské klinice a strávila jsem nějakou dobu i na onkologickém oddělení. Ovšem je tu výjimka, některé ženy mají genetické predispozice nebo kvůli svému zdravotnímu stavu mají vyšší riziko vzniku onkologického onemocnění. Například žena, která je neplodná proto, že má endometriózu, má primárně zvýšené riziko certain typů nádorů, například vaječníků. Tato žena přichází do centra asistované reprodukce s tím, že si s sebou už určité riziko přináší. Já se zabývám řadu let celostní medicínou a vím, že farmakologická léčba může být obecně problematická.

Podle vás tedy nehraje při hormonální stimulaci ženy roli ani její genetická zátěž, ani její věk, ani počet cyklů, které v rámci této stimulace podstoupila? Genetická zátěž pochopitelně hraje. Jsou ženy, v jejichž rodě se vyskytují dědičné dispozice ke vzniku nádorových onemocnění. Řada z nich bohužel také díky tomu zhoubným nádorem onemocní. Loni vyšla v Británii nová rozsáhlá studie, která ale určité rizika dokládá. Britští výzkumníci sledovali celkem 250 tisíc žen, které podstoupily umělé oplodnění v letech 1991−2010. Musíme mít dostatečné klinické znalosti a také schopnost v těchto vědeckých a statistických datech číst a porozumět jim. Konkrétně se to týká například endometriózy. Ve studii se zvýšené riziko týkalo především pacientek s endometriózou a také těch, které vůbec nerodily. Pro srovnání je vhodné si vzít jako skupinu ženy, které byly léčeny výhradně pro mužský faktor neplodnosti, tedy ony samy byly po reprodukční stránce v pořádku.

Britští výzkumníci sledovali celkem 250 tisíc žen, které podstoupily umělé oplodnění v letech 1991−2010. "Studie zjistila o 15 procent vyšší riziko neinvazivních nádorových forem prsu," shrnuje výsledky výzkumu onkoložka Petra Tesařová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Neinvazivní jsou nádory v počátečním stadiu, které nevytvářejí metastáze a dají se operovat. Pokud ale nejsou včas rozpoznány a léčeny, vedou k vývoji invazivního, metastázujícího nádoru. Jak už jsem říkala, je potřeba brát zjištění v celkovém kontextu. Někdo má k výskytu nádorů genetické dispozice a o zvýšeném riziku pro určitý typ onemocnění se rozhoduje ještě předtím, než se člověk narodí. Nerada bych, abychom hormonální stimulaci před IVF démonizovali. Žena, která je neplodná a která nerodila a nekojila, má obecně vyšší riziko rakoviny prsu. A rozhodně není pravda, že ženám nějaké informace zatajujeme. Starší pacientky například upozorňujeme na to, že mají vyšší riziko chromozomových vad embryí. Takových pacientek se bohužel u nás vyskytuje čím dál více, průměrný věk žen, které k nám přicházejí, je nyní už 39 až 40 let.

Některé ženy udivuje, že se IVF centra zajímají jen o to, zda v pořádku donosily dítě a porodily. Jejich zdravotní stav pak už centra reprodukční medicíny dále nesledují. Monitorovat zdravotní stav ženy po IVF není náplní práce pracoviště reprodukční medicíny, pacientka je dále průběžně sledovaná u svého gynekologa. Existuje národní onkologický registr i registr asistované reprodukce a je možné tyto oba registry teoreticky propojit. Protože ale žádné studie neukázaly, že by toto riziko bylo zvýšené, neuložil stát centrům asistované reprodukce toto kritérium sledovat. Nebylo by příliš efektivní, aby stát vynakládal finanční prostředky na něco, co nemá konkrétní přínos.

Česko patří mezi země s nejvyšším počtem neplodných párů, zažili jsme také propad porodnosti na světové prvenství, u nás jde o epidemii neplodnosti. Praha - V Česku každoročně přibývá párů, které podstupují umělé oplodnění. Důvodem je mimo jiné i vyšší věk matek. Lékaři nicméně upozorňují, že hormonální léčba, kterou ženy musí podstoupit, zdaleka není bez rizika. Někteří poukazují na fakt, že právě umělé oplodnění může mít jistou souvislost s nárůstem případů rakoviny prsu. Situace se zhoršuje hlavně ve vyšším věku žen, kdy výskyt rakoviny prsu stoupá tak jako tak - a navíc v kombinaci s enormní dávkou umělých hormonů.

Ženy, které hormonální léčbu prodělaly, by tak měly být opatrné a nepodcenit prevenci. Ročně se u nás pomocí umělého oplodnění pokouší otěhotnět zhruba dvacet tisíc žen, často opakovaně. Pro mnohé páry se jedná o jedinou možnost, jak mít vlastní dítě. Umělé početí pod zkratkou IVF mnohé z nich vnímají jako běžnou součást plánovaného rodičovství. Podle některých odborníků je ale víc než zjevné, že tato cesta zároveň není bez rizika. „Zdá se nám, že přibývá těch pacientek, které prodělaly hormonální přípravu před umělým oplodněním. Ale nevíme, jestli je to proto, že obecně přibývá žen, které podstupují umělé oplodnění, nebo proto, že to s sebou nese riziko karcinomu prsu,“ vysvětluje Petra Tesařová z onkologické kliniky Vinohradské fakultní nemocnice v Praze.

Přesnou příčinu rakoviny prsu medicína s jistotou určit ani vyloučit nedokáže. Podíl má i věk a rodinná anamnéza. Jakou roli hraje hormonální léčba neplodnosti, zkoumala už řada vědeckých studií. V tuto chvíli mezi nimi mírně převažují ty, které vyšší riziko karcinomu prsu v souvislosti s hormonální léčbou nepotvrzují. Lékaři jsou přesto obezřetní. Podle primářky onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Jany Prausové při hormonální stimulaci dochází nejen k vyplavení většího počtu vajíček, ale stimulovány jsou i nádorové buňky, které mají hormonální receptory. „Podnítí je to k většímu růstu, a proto může rakovina vzniknout. Takže bohužel ano, tam taková příčinná souvislost může být, zvlášť pokud se to dělá opakovaně,“ dodala.

Počet pokusů na umělé oplodnění může být nekonečný. Problémy s neplodností má u nás asi každý šestý pár. „Ženy, které se rozhodují pro léčbu sterility za pomocí IVF, by měly být od začátku informovány, že ta kombinace léčby, ale hlavně toho vysokého nebo vyššího věku pro to první těhotenství, je celkově rizikovější balíček pro eventualitu vzniku rakoviny prsu,“ upozorňuje radioložka Miroslava Skovajsová. Ženy by tak v těchto případech měly být varovány a vyzvány k důkladné prevenci. „Máme určitý počet mladý žen, které toto prodělaly, a bohužel u nich k rozvoji té choroby došlo,“ upozornila Prausová.

Pojišťovny u nás hradí maximálně 4 pokusy umělého oplodnění a jen ženám do 39 let. Ostatní cykly si ale mohou na klinikách platit samy. Jeden v průměru zhruba za 40 až 60 tisíc korun. Přestože jde o náročný zásah do hormonálního systému těla, je pouze na ženě, kolik se jich na klinice rozhodne podstoupit. „Takové doporučení by mělo být, aby si ženy uvědomily, že tato léčba není normální situace,“ podotkla radioložka Skovajsová.

Infografika: Souhrn rizik spojených s IVF a hormonální stimulací

Pohled Anny K.: Touha po vlastním dítěti přivedla na kliniku v devětatřiceti letech i zpěvačku Annu K. Ani po opakovaných pokusech se jí počet nepovedlo, několik let po zákroku onemocněla rakovinou prsu. „Sama za sebe říkám, že velký podíl na mé nemoci, minimálně na tom, že se tak urychlila, byla v takové fázi a v tak agresivní formě, mělo to, že jsem do sebe vlastně hlava-nehlava prala hormony. To je můj názor. Cítím to tak. Třeba jsem nemocná měla být a byla bych i bez podstoupení IVF. To mi už dneska nikdo neřekne. Jen si prostě myslím, že by dámy, ženy, dívky měly být rozhodně obezřetnější, že by v tomhle směru měla fungovat větší osvěta.

Pětapadesátiletá Michaela z Prahy absolvovala celkem sedm cyklů umělého oplodnění. Dnes má čtyřletého chlapečka, ale na dobu zoufalých pokusů o miminko nezapomene. Právě hormonální stimulace je pro ženu v rámci celé terapie největší zátěží. Po dobu dvanácti dnů si aplikuje injekce s gonadotropiny, což jsou uměle vyrobené hormony, které pomáhají vyplavit co nejvíce uzrálých vajíček. U některých žen má hormonální příprava vedlejší následky jako otoky, přibírání na váze nebo bolesti břicha. Tyto komplikace jsou běžné a většinou brzy pominou.

  1. Před IVF pozitiva a rizika: zvýšené hladiny estrogenů při stimulaci a možné dopady na rakovinné buňky s hormonálními receptory.
  2. Genetická zátěž a rodinná anamnéza jako významné faktory rizika rakoviny prsu.
  3. Věk a počet cyklů: i při opakovaných pokusech není jasná pevná medicínská hranice.
  4. Prevence a screenování: monitorování u gynekologa, registr onkologický a registr asistované reprodukce a jejich propojení.

Nebyla by příliš efektivní, aby stát vynakládal finanční prostředky na něco, co nemá konkrétní přínos. Riziko karcinomu prsu je komplexní a ovlivněné mnoha faktory - věkem, hormonální situací, životním stylem a genetickou predispozicí. World Cancer Research Fund shrnuje, že kombinace zdravého životního stylu a prevence výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny prsu. Doporučení zahrnují udržování normální hmotnosti, pravidelný pohyb, omezení alkoholu, dostatek ovoce, zeleniny a vlákniny, a kojení jako ochranný faktor. Důkladné vyšetření a individualizované preventivní plány by měly být součástí péče o ženy podstupující IVF.

Řešení problematiky plodnosti prostřednictvím rakoviny prsu l GMA

Důležitá fakta a doporučení pro ženy uvažující o IVF

  • IVF stimuluje vaječníky vysokými dávkami hormonů; dávky dnes bývají nižší než v minulosti.
  • Riziko vzniku neinvazivních forem prsu se v britské studii zvyšuje okolo 15 %, zejména u žen s endometriózou a u těch, které nikdy neporodily.
  • Genetická zátěž a rodinná anamnéza zvyšují riziko; důležité je informované rozhodnutí a prevenci.
  • Pojištění hradí omezené množství pokusů, ale rozhodnutí o pokračování je na pacientech a klinikách.
  • Pravidelné preventivní kontroly u gynekologa a onkology spolu s registrováním do národních registrů mohou pomáhat včasnému odhalení rizik.

Rizika a komunikace s pacientkami

Pacientky by měly být informovány o celkové povaze rizik spojených s hormonální stimulací a IVF, aniž by se riziko demonizovalo. Je důležité brát v úvahu individuální rizikové faktory, jako je věk, genetická zátěž a rodinná anamnéza. Vysvětlení zůstává, že hormonální léčba v kontextu IVF není bez rizika, ale současně není vždy projevem jednoznačného spojení s rakovinou prsu. Preventivní opatření a včasná diagnostika mohou snížit negativní dopady.

Tabulka: Klíčové faktory a souvislosti

FaktorVliv na riziko prsuPoznámka
Hormonální stimulace IVFpotenciálně zvyšuje riziko u některých ženzvláště při opakovaných cyklech
Věk při IVFvyšší věk a riziko chromozomálních vadprůměr 39-40 let u některých pacientek
Endometriózazvýšené riziko některých nádorůriziko se projevuje i při IVF
Genetická predispozice (BRCA1/BRCA2)vyšší riziko rakoviny prsudůležitá součást rodinné anamnézy
Životní stylovlivňuje riziko estrogenů a prsuzdravý životní styl snižuje riziko

tags: #ivf #po #rakovine #prsu