Screening v prvním trimestru a význam vysoké hodnoty free beta hCG pro hodnocení rizika chromozomálních vad

InformaceTakzvaná screeningová vyšetření jsou součástí péče o těhotné a provádíme je v každém trimestru těhotenství. Cílem screeningu je zhodnotit vývoj miminka v děloze a odhalit případné vývojové vady, z nichž nejznámější je Downův syndrom. Klinika GYN MEDICO disponuje špičkovou moderní technikou, která zajišťuje jak pohodlí nastávající maminky a miminka při vyšetření, tak maximální kvalitu zobrazovaných a analyzovaných výstupů. Při každém screeningu s vámi lékař nebo lékařka probere, co přesně vyšetření obsahuje, a obeznámí vás s výsledky. Jsme si dobře vědomi toho, jak citlivé období představuje těhotenství v životě ženy, a můžete počítat s individuálním přístupem, otevřenou komunikací a absolutní diskrétností veškerého personálu naší kliniky.

Prvotrimestrální screening: základní principy a cíle

Prvním krokem prvotrimestrálního screeningu je odběr krve, který provádíme při prvním vyšetření v rámci těhotenské poradny nejčastěji v 10. týdnu těhotenství. V krvi laboratorním rozborem zjišťujeme koncentraci tzv. biochemických markerů, tedy látek, jejichž hodnoty mohou poukazovat na míru rizika vývojové vady. Jedná se konkrétně o glykoproteiny PAPP‑A a beta free hCG. Pro Downův syndrom je typická nízká hladina PAPP‑A a vysoká hladina beta free hCG.

Dalším krokem screeningu je pak ultrazvukové vyšetření mezi 12. a 14. týdnem těhotenství. Zaměřujeme se při něm na kontrolu délky plodu, jeho orgánů a končetin, dále na množství plodové vody a měříme šíjové projasnění - NT, tedy množství volné tekutiny v záhlaví plodu. Výrazně zvýšená hodnota NT signalizuje vyšší riziko postižení dítěte genetickým syndromem. Dalšími ukazateli vyššího rizika postižení plodu jsou chybějící nosní kůstka, kratší stehenní kosti a vady srdce.

Co obnáší prvotrimestrální screening a jak se vyhodnocuje riziko?

Nedílnou součástí prvotrimestrálního screeningu je také osobní anamnéza, v rámci které se zjišťují rizika, jež by mohla ohrozit vývoj plodu, jako je například fakt, že rodička kouří, pije alkohol, patří do skupiny s vyšším věkovým průměrem apod.

Individuální riziko postižení plodu a mateřských komplikací vypočítá počítačový program na základě údajů z anamnézy, biochemických ukazatelů z krve a ultrazvukového měření. V populaci je výskyt Downova syndromu 1:500 až 1:1000 živě narozených dětí. Morfologické vady, včetně vad drobných, se vyskytují u 2-3 % novorozenců. V praxi to znamená, že naprostá většina těhotných má nízké riziko postižení plodu a nevyžaduje žádnou zvláštní péči.

Nicméně ani pozitivní výsledky prvotrimestrálního screeningu rozhodně neznamenají, že by nenarozené dítě muselo nutně trpět vrozenou vývojovou vadou, pouze informují o vyšší pravděpodobnosti tohoto rizika. V případě takovýchto výsledků s vámi lékař nebo lékařka probere další postup. Vyjde-li pravděpodobnost postižení vyšší než 1:100, doporučujeme odběr choriových klků (CVS), což je invazivní vyšetření, při kterém se provádí odběr vzorku tkáně z placenty, aby bylo možno identifikovat možné chromozomální účinky. Výhodou této metody je vysoká spolehlivost, nevýhodou pak zvýšené riziko potratu. Jinou možnou metodou je odběr plodové vody neboli aminocentéza, která je rovněž spojena s rizikem potratu.

Průběh screeningu v jednotlivých týdnech

Screening v 1. trimestru

Ultrazvukové vyšetření bývá prováděno mezi 11. a 14. týdnem ve spolupráci s biochemickým vyšetřením krve. Kombinovaný screening se zaměřuje na NT - tloušťku šíjového projasnění, NB - přítomnost nosní kůstky a na biochemické markery PAPP‑A a free beta hCG. Kombinace výsledků umožňuje odhad rizika Downova syndromu a dalších chromozomálních vad. Výsledné riziko se vyjadřuje číslem, např. 1:26000, a vyvozuje se z věku matky, NT, NB a hladin biochemických markerů.

Je-li riziko nižší než 1:100, jedná se o nízké riziko a i nadále je doporučován další screening v 16.-20. týdnu a triple test pro opětovné ověření. Pokud je riziko vyšší než 1:100, zvažuje se CVS nebo aminocentéza dle pečujícího lékaře a kontextu těhotenství.

Screening v 2. trimestru

Během ultrazvukového vyšetření mezi 20. a 22. týdnem se odhalují některé vrozené vady orgánů a sleduje se růst plodu, polohy placenty a množství plodové vody. Dopplerovské parametry v cévách mozku a pupečníku mohou napovědět o fungování placenty, zejména u rizikových plodů (např. FGR).

Screening v 3. trimestru

Screeningové vyšetření v 3. trimestru (30.-32. týden) zahrnuje odhad hmotnosti plodu, polohu a uložení placenty, množství plodové vody a zhodnocení všech orgánových systémů. Doplňuje se také vyšetření dopplerovských parametrů. Klíčovou možností je 3D/4D ultrazvuk pro vizualizaci miminka a případně i výstupy ve formě fotografií či videí.

Co ovlivňuje interpretaci výsledků a jak postupovat

Výsledky screeningu jsou založeny na kombinaci věku matky, NT, NB a biochemických markerů. I když je screening vysoce citlivý a umožňuje včasné odhalení rizik, negativní výsledek neznamená vyloučení všech vad a pozitivní výsledek neznamená jisté postižení. Vysoké hladiny free beta hCG mohou souviset s riziky trizomie 21, ale nemusí indikovat vrozenou vadu. V případě vyššího rizika se často doporučuje genetická konzultace a případně invazivní vyšetření plodu.

Pokud máte vysokou hodnotu free beta hCG (MoM), je běžné doplnit vyšetření o tzv. trojitý test (triple test) a provést integraci výsledků s prvotrimestrálním screeningem. V některých případech lze provést i amniocentézu nebo CVS, pokud je riziko významné. Důležité je komunikovat s ošetřujícím lékařem a postupovat podle doporučení genetiky a prenatální diagnostiky.

Často kladené otázky a praktické poznámky

  • Je-li screening negativní, znamená to, že riziko je nízké, avšak nikdy ne nulové; doporučuje se pokračovat v dalších screeninzích dle plánu těhotenství.
  • Je-li hodnota NT zvýšená či NB nepřítomná, zvyšuje se riziko genetických vad; vyžaduje se další vyšetření a konzultace.
  • Vysoká hodnota free beta hCG sama o sobě nemusí znamenat vrozenou vadu; interpretace vyžaduje korelaci s dalšími ukazateli z krve a z ultrazvuku.
  • Vyšetření v prvním trimestru je často hrazeno pojišťovnou jen částečně nebo na žádost pacienta jako nadstandard; v některých případech je hrazeno na základě indikace a žádanky.
  • 3D/4D ultrazvuk je vhodné zvlášť v týdnech 24-28 pro lepší zobrazení plodu, vizuální záznamy a fotografie.

Příběhy a praktické poznámky z praxe

V několika uvedených dotazech pacientky popisují situace, kdy vysoká hodnota free beta hCG vedla k dalším testům a genetické konzultaci, i když samotný screening na 1. trimestr byl negativní. V některých případech došlo k doporučení amniocentézy či CVS; v jiných se riziko vyhodnotilo jako nízké a další vyšetření bylo zaměřeno na sledování vývoje plodu. Důležité je, že každý případ vyžaduje individuální posouzení a komunikaci se zkušeným týmem prenatální diagnostiky.

Praktické doporučení pro klientky

  • Dbát na pravidelné návštěvy a komunikaci s ošetřujícím lékařem a genetiky.
  • Ptát se na způsob vyšetření (ultrazvukové vyšetření přístupné per vaginam nebo přes břicho) a na to, co přesně zahrnuje každý test.
  • Rozumět výkladům výsledků a rizikům; chápat, že nízké riziko neznamená nulové riziko a že pozitivní výsledek vyžaduje další kroky.
  • V případě vyššího rizika zvážit genetickou konzultaci a rozhodnutí o dalších invazivních vyšetřeních podle doporučení odborníků.
Infografika: princip kombinovaného screeningu v I. trimestru a význam NT, NB a biochemických markerů

Rozšíření role screeningu v prvním trimestru v éře neinvazivního prenatálního testování

tags: #screening #a #vysoka #hodnota #free #beta