Schopnost oplodnění mužů a faktory ovlivňující mužskou plodnost

Mužská plodnost bývá ovlivněna různými faktory: nemocemi, prodělanými operacemi, životním stylem nebo genetickými predispozicemi. K nejdůležitějším vyšetřením, kterými se plodnost u mužů posuzuje, patří zhodnocení spermiogramu. Přibližně polovina mužů má spermiogram normální. U druhé poloviny nacházíme odchylku od normy. Závažnější porucha se vyskytuje v 15 až 20 % případů a nejzávažnější porucha, tzv. azoospermie neboli neprítomnost spermii, v 5 až 7 %. Obecně platí, že úspěšnost léčby mužské neplodnosti nepříznivě ovlivňuje vyšší věk partnerky.

Velmi významné je, pokud je opakovaně zjištěno méně než 5 milionů spermii v 1 ml ejakulátu. Tak těžké poruchy tvorby spermií bývají často spojené s genetickými poruchami - ať na úrovni chromozomů, kdy muž může mít chybu či naopak přebytek, nebo na molekulární úrovni genetické, kdy může například chybět miniaturní kousek chromozomu. I těmto mužům už dnes umíme pomoci, avšak za cenu zvýšeného rizika genetické abnormality u potomstva. O těchto skutostech musí být daný pár důkladně informován a v některých případech je odůvodněna i preimplantační genetická diagnostika, tedy vyšetření embrya před jeho transferem do dělohy, dodává MUDr. Podle jejího kolegy MUDr. Ondřeje Matěny.

Infografika: Struktura spermií a hlavní faktory ovlivňující plodnost muže

Ovlivňují mužskou plodnost kromě genetické predispozice i vrozené nemoci. Tím mám na mysli později sestouplá varlata nebo operační výkon na varlatech, který často probíhá v dětství a tito páni o něm ani nemusí vědět. Na vině je i špatný životní styl. Nošení úzkých kalhot, mobilní telefony po kapsách a notebooky položené na stehnech považuji za rizikové faktory, protože pro správné zrání spermií je potřeba nižší teplota, než je běžná teplota těla. Také kouření a stres škodí, podotýká MVDr. Jaroslava Šebestová, Ph.D., androložka institutu UNICA.

Gif: Jak teplota a prostředí ovlivňují zrání spermií

Spermiím škodí i další faktory, podle MUDr. Matěny jsou však hrůře detekovatelné. „Zdaleka ne všechno je muž schopen ovlivnit - například zařežení, výskyt plastů v prostředí, výskyt hormonálních látek. Ovlivnit může třeba kouření, ale ani když s ním zcela přestaneme, nemůžeme předpokládat, že musí dojít k zásadnímu zlepšení spermiogramu. Zásadní vliv mají, jak již bylo zmíněno, genetické vlohy,“ vysvětluje.

Muži mají tu výhodu, že s počátkem potomka nemusí až tolik chvátat. Sice i u nich lékaři s rostoucím věkem pozorují jisté změny ve spermiogramu, ale pokles kvality není tak dramatický jako u žen. „Proces tvorby spermií trvá 8 až 10 týdnů. Nejstarší spermie jsou tedy zhruba dva až tři měsíce staré a jsou ovlivněny událostmi, které proběhly v tomto období - například užíváním antibiotik nebo infekcemi pohlavních či močových cest. Po úpravě stavu opět dochází ke zisku normálních výsledků,“ konstatuje lékař z institutu UNICA.

Jaké jsou obecně klíčové faktory a možnosti ovlivnění?

„Platiĺi, že měl člověk dobrý spermiogram už jako mladý, vydrží mu více než dobrý až do vysokého věku. Muž, který měl ve dvaceti třeba 100 milionů spermií, jich ve čtyřiceti bude mít klidně ještě 80 milionů.“ Nejnovější metodou výběru zdravé spermie je MACS - magnetická selekce spermií. Princip metody spočívá v tom, že spermie, které se chystají vstoupit do apoptozy, mají na svém povrchu antigen, který při MACS reaguje s druhým antigenem nesoucím se na sobě magnetickou kuličkou. Označené spermie tedy ze vzorku vysbíráme, až v něm zbydou jen pěkné pohyblivé spermie, ze kterých se pak vybírá ta nejlepší, dodává MVDr. Jaroslava Šebestová.

„Za posledních pětadvacet let se také výrazně snížila norma pro hodnocení spermií. Pokud chce muž zjistit, jak je na tom s plodností, může i bez žádanky navštívit kliniku reprodukční medicíny a nechat si spermiogram vyšetřit.“

Plodnost bývá často spojována především se ženami, ale mužská role je při početí stejně zásadní. Kvalita spermií, hormonální rovnováha i celkový životní styl mohou výrazně ovlivnit šanci na úspěšné početí. Dobrou zprávou je, že mnoho faktorů má muž ve svých rukou - ať už jde o každodenní návyky, stravu nebo včasnou péči o celkové zdraví. Mužská fertilita je dána především kvalitou spermií, tedy jejich počtem, pohyblivostí a správnou strukturou. Tyto parametry vznikají v procesu zvaném spermatogeneze, který probíhá ve varlatech a trvá přibližně 2-3 měsíce. Důležitou roli hraje taktéž hormonální rovnováha, obzvláště hladina testosteronu.

Životní styl a výživa

Kromě genetických a zdravotních faktorů hraje důležitou roli i životní styl. Základem je vždy zdravý životní styl. Vyvážená strava bohatá na vitamíny, minerály a antioxidanty. Nepostradatelný je zejména zinek, selen, vitaminy skupiny B, vitamin C a E. Pravidelný pohyb má pozitivní efekt na hormony i celkovou kondici. Není nutné extrémní sportování, naopak dlouhodobé přetěžování může mít opačný výsledek. Spánek je často podceňovaný faktor. Nedostatek spánku může narušit vnitřní procesy a snížit plodnost. Stejně tak je důležité zvládat stres, který má přímý dopad na hormonální systém.

Mapa rizikových faktorů ovlivňujících mužskou plodnost

Existuje řada faktorů, které mohou kvalitu spermií zhoršovat. Mezi nejčastější patří kouření, nadměrná konzumace alkoholu a užívání drog. Tyto návyky mají negativní dopad na počet i pohyblivost. Dále dlouhodobý stres a sedavý způsob života. Méhořené hmotnosti a nevhodné složení stravy mohou narušit produkci hormonů. Pokud se pár nedaří otěhotnět po dobu jednoho roku pravidelného nechráněného styku, je vhodné vyhledat odborníka. V některých případech může být vhodné podpořit organismus cíleným doplněním živin, zejména pokud není možné zajistit jejich dostatečný příjem ze stravy. Antioxidanty mohou být užitečné, ale doplňky stravy nejsou samospasitelné.

Schéma doplňků a živin pro podporu plodnosti

Diagnostika a léčba

V souvislosti s etiologií plodnosti je důležité, že vyšetření plodnosti začíná vždy konzultací s lékařem. Příčiny mohou souviset s ženským i mužským faktorem, případně s kombinací obou. Spermiogram je základní vyšetření u mužů. Pokud je potřeba, provádí se i preimplantacioňní genetická diagnostika embrya. V případě neúspěchu lze zvážit alternativní postupy jako TESE pro odběr spermií z varlat či IVF s darovanými spermiemi.

Listová zelenina (špenát, rukola, kapusta) je bohatá na kyselinu listovou (vitamin B9), která hraje zásadní roli v ovulaci a raném vývoji embrya a u mužů podporuje tvorbu kvalitních spermií. Tučné ryby (losos, makrela, sardinky) dodávají omega-3 mastné kyseliny, které podporují hormonální rovnováhu a prokrvení dělohy. Avokádo poskytuje zdravé tuky, vitamín E a draslík podporující ovulační cyklus a zdraví děložní sliznice. Ořechy a semínka obsahují zinek, selen a omega-3. Bobulovité ovoce dodává antioxidanty a vitamín C. Tmavá čokoláda může díky flavonoidům a hořčíku příznivě ovlivnit náladu a krevní oběh.

Tabulka potravin a jejich vliv na plodnost

Podpora plodnosti není jen o doplňcích, ale i o životním stylu. Pravidelný pohyb zlepšuje cirkulaci krve a hormonální rovnováhu. Redukce stresu jóga, meditace či dechové techniky mohou ovlivnit úspěšnost početí. Kvalitní spánek je nezbytný pro správnou funkci hormonů. Vyhýbání se kouření, alkoholu a toxickým chemikáliím chrání reprodukční buňky. Plodnost je nejen fyzickou, ale i psychickou záležitostí. Dlouhodobá snaha o otěhotnění bez úspěchu často přináší frustraci a stres, které mohou situaci ještě zhoršit. Podpora partnera, otevřená komunikace a případně psychologická či terapeutická pomoc jsou v této fázi nesmírně důležité.

Normal sperms- laboratoř ISCARE

Plodnost je citlivým ukazatelem zdraví, který si zaslouží naši péči. Znalost fungování reprodukčního systému, včasné řešení problémů, zdravý životní styl a vhodná strava mohou výrazně zvýšit šanci na úspěšné početí. Pokud se spermiogram nepotvrdí jako optimální, lze požádat o poradenství a individuální plán podle výsledků vyšetření.

tags: #schopnost #oplodneni #muzi