Sociologové důkladně zmapovali styl života přerovských Romů. Jak žijí přerovští Romové? Proč tolerují záškoláctví a kouření dětí? Proč je Mirga víc než Girga? Jakou útěchu hledají u automatů? Jedí ještě rituálně psy? A proč není v rodinách šestnáctiletá těhotná Romka žádnou pohromou? Odpovědi na tyto a další otázky dává téměř třísetstránkový dokument, který zpracovala agentura Sociafactor.
Sedm lidí vyrazilo do přerovských ghett a tři měsíce sbírali výpovědi, názory a postřehy tří generací Romů, kteří se po druhé světové válce usídlili ve městě. Průzkum potvrdil například to, že se jedna skupina přerovských Romů těší větší úctě než druhá. Váženější jsou nositelé příjmení Mirga, Klempár, Jano, Polhoš, Gábor, Ištánek, Ondič. Ve druhé skupině jsou lidé s příjmením: Horváth, Makuňa, Žiga, Čonka, Džuga, Bogol, Girga nebo Turták. Větší vážnosti se těší starousedlíci, kteří přišli před šedesáti lety do Přerova s první vlnou přistěhovalců. I když kastování upadá, některé rodiny ho stále ctí.
Jaké jsou historické kořeny a současné zvyky?
„První přerovskou romskou rodinou byli Bandovi, kteří přišli do Přerova ze Slovenska v roce 1951.“ Průzkum také odhalil, že děti z chudinských čtvrtí si myslí, že peníze se „vydělávají“ na sociálce, protože ve svém okolí neznají téměř nikoho, kdo by měl profesi. Před rokem 1989 přitom pracovalo 206 z 229 přerovských romských mužů a 148 žen z 221. Že by to ale byli snaživí pracanti, to nedokladují ani historické prameny.
„Osobně si myslím, že v přerovských ghettech dnes žije řada šikovných Romů, kteří mají šanci se sami uživit.“ Sociologové též uvedli na pravou míru odhady počtu Romů. Uvažovalo se, že v přerovských romských ghettech bydlí až několik tisíc lidí, loni v září jich tu ale žilo pouze 836. Mimo větší ghetta žijí v Přerově asi tři tisíce Romů. Zpracovatele studie překvapil fakt, že v chudinské části Husovy ulice žijí Olaši, kteří jsou obecně považováni za bohaté.
Zpráva vypovídá i o tom, jak velkým problémem je trpěné záškoláctví romských žáků. Výjimkou podle průzkumu není ani prvňák, který má za pololetí sto padesát neomluvených hodin. Poflakování mimo školu sice podle průzkumu rodiče neschvalují, ale mnozí ho tiše podporují. Vzdělání u Romů nemá velkou hodnotu a mnohdy mají lidé větší pochopení pro dívku, která v šestnácti letech otěhotní, než pro tu, která se snaží získat výuční list. Vysvětlení má kořeny v historii. Nepsaným pravidlem v přerovských romských ghettech je, že děti školou povinné mají vážnou známost. „Rodina dívky se obává, aby se s ní chlapec nerozešel, protože pak by byla ‚zneuctěna‘ a nemohla by si dalšího partnera příliš vybírat,“ píší v dokumentu sociologové. Proto se dívky brzo vdají, porodí několik dětí a zavěší se do sociálního systému státu. Jenže bez vzdělání, praxe a pracovních návyků pak zabředají do chudoby.
Základy sociální dynamiky a rizik
Průzkum upozorňuje: Tato zpráva se ghetty šíří jako lavina. Záškoláctví a nevzdělanost má ovšem i další důvody. Romské děti učení příliš nebaví, mnohé se také přiznaly, že do školy nejdou v den, kdy mají donést peníze na nějakou aktivitu. Je jim trapné, že nemají na zaplacení. V rozporu s tím je i další fakt: mnoho z nich je už na základní škole těžce závislých na nikotinu a peníze utrácejí za cigarety. Učitelé jedné z místních škol prozradili šokující skutečnost. Podle nich jsou někteří žáci tak silní kuřáci, že nevydrží bez cigarety. Proto jsou s pedagogem domluveni na signálech - například oznámí, že potřebují telefonovat rodičům, a s vědomím učitele si odskočí zapálit.
Romové často čelí prasetu příběhů o rituálním psím mase, ačkoliv jde o výjimečné a historicky ojedinělé praktiky. Zpracovatelé průzkumu se domnívají, že se v Přerově přehání, až démonizuje strach z Romů. Přerované tvrdí, že mají obavy procházet ghetty. Podle sociologů není důvod k hysterii.
Životní realita: migrační vzorce a bydlení
V textu se objevují popisy rodin, které migrují mezi SR a ČR, hledají bydlení a stabilitu. Příběhy ukazují, že mnohé rodiny hledají práci, často na černo, a řeší otázky občanství a sociálních dávek. Některé rodiny se potýkají s dluhy u půjčovatelů, úžerníků a hrozbou násilí, pokud není dluh splacen. Děti často vyrůstají v prostředí, kde rodinné vazby a početná mladá generace hrají klíčovou roli v rozhodování o budoucnosti rodiny.
- První přerovský romský rod Bandovi přišel na Přerov ze Slovenska v roce 1951.
- Některé rodiny věnují čas a prostředky na usazení mimo ghetta, jiné zůstávají v historii nebankovních úžerníků a dluhů.
- V některých Krasových případech adoptují romské ženy občanství podle potřeby sociálních dávek a životních podmínek.
Příklad jednotlivce a rodiny
Géta, Ján, Marta a další postavy se objevují v textu jako reálné sousedské příběhy. Těhotenství ve věku šestnácti let u některých dívek je interpretováno různě: kulminuje tlak rodiny i sociálního systému na řešení rodinného života a vzdělání. Některé rodiny usilují o stabilní pracovní a občanský status, zatímco jiné hledají jistoty v sociálním systému a pomocních mechanismech státu.
Mezitím se objevují i soukromé příběhy jednotlivců, kteří zveřejnili svoje záměry a preference. Příběh dárce spermatu, který uvádí svou motivaci pomáhat rodinám a popisuje svou zkušenost s IVF, ukazuje, že i v této komunitě existují různé formy rodinné podpory a solidarity.
Vzdělávání: Klíč k integraci romské komunity – hned teď
Praktické poznámky pro čtenáře
- Výzkum ukazuje komplexnost situace: některé rodiny usilují o legální status a stabilní zaměstnání, jiné zůstávají v nejistotě a hledají alternativní cesty přežití.
- Záškoláctví a nízké vzdělání nejsou izolované problémy, ale odrážejí širší historické a ekonomické souvislosti.
- Jazykové a kulturní bariéry spolu s migračními vzorci ovlivňují přístup k bydlení, občanství a sociálním dávkám.
Shrnutí klíčových zjištění
Práce ukazuje, že v Přerově žije mnoho Romů s rozdílným sociálním statusem a historií. Váha rodin a jejich příbuzenských vazeb hraje významnou roli v tom, jak se rodiny adaptují na život v ČR a SR. Snažení o vzdělání a lepší pracovní podmínky je často doprovázeno historickými vzorci, které formovaly attitude k rodině, moci a sociálním systémům.