Umělé oplodnění, známé také jako asistovaná reprodukce, je metoda, která pomáhá párům s problémy s plodností dosáhnout těhotenství. I když je tato metoda stále úspěšnější a bezpečnější, je důležité si být vědom možných rizik, která jsou s ní spojena. Tato rizika se mohou objevit v různých fázích léčby a po ní.
Co je umělé oplodnění a jak funguje?
Základem terapie, vedoucí k úspěšnému početí, ať už vzniklé přirozenou cestou či asistovanou, je pečlivé zhodnocení potřebných informací týkajících se zdravotního stavu obou partnerů a stanovení diagnózy. Příčin neplodnosti může být více a řada z nich je řešitelná konzervativními metodami, jako je například úprava menstruačního cyklu, vyvolání ovulace nebo inseminace. Porucha početí je komplexní záležitostí a někdy stačí také jen „jednoduchá“ rada nebo změna, třeba úprava životního stylu.
Jedním z důvodů, proč mnoho párů, které chtějí mít děti, volí právě kliniky jako FertiCare, je nadprůměrná míra otěhotnění. Důvodem vysoké úspěšnosti je mimo jiné striktně individuální přístup ke každému klientovi/klientce, vysoce odborný personál a nejmodernější technické vybavení kliniky a využití metod podporujících úspěšnost oplodnění (např. prodloužená kultivace embryí, Embryoskop, Embryoglue nebo principy alternativní medicíny a další).
Úspěšnost léčby
Úspěšnost oplodnění metodou IVF/ICSI lze počítat jako míru otěhotnění na jeden přenos embrya. Zároveň ale platí, že při jedné IVF terapii lze mnohdy získat dostatek embryí pro realizaci až dvou přenosů (jeden přenos čerstvého embrya a jeden přenos kryo embrya s předpřipravenými kryo konzervovanými embryi), čímž se šance na otěhotnění výrazně zvyšuje.
Jinaká úspěšnost je také pro metodu IVF/ICSI s vlastními vajíčky oproti darovaným vajíčkům/embryím. Zásadním faktorem pro úspěšnost asistované reprodukce je pak zdravotní stav a věk ženy. Výše uvedené faktory znamenají především to, že míra úspěšnosti asistované reprodukce je velice individuální.
Obecně lze konstatovat, že průměrná úspěšnost léčby všech věkových kategorií v České republice je okolo 60 % u darovaných a až 50 % u vlastních vajíček. Kliniky FertiCare dosahují zpravidla vyšších hodnot v rámci tohoto rozsahu. U vlastních vajíček dosahujeme téměř 60 % při prvním cyklu a přes 85 % v rámci až tří cyklů.
Specifická rizika spojená s IVF
Jako každý zásah v medicíně, má i léčba neplodnosti svoje rizika. Naštěstí se vývoj posouvá mílovými kroky a to nejen co se týče úspěšnosti léčby, ale také její bezpečnosti.
Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS)
Jedním ze specifických rizik spojených s IVF léčbou je hyperstimulační syndrom, zkráceně OHSS. Jedná se o nadměrnou reakci vaječníků na hormonální stimulaci, která se provádí jako příprava na umělé oplodnění kvůli podpoře růstu a dozrávání vajíček ve vaječnících. V každém vaječníku dozrává více než 1 folikul (může jich být třeba i 20) a každý z nich má před odběrem velikost kolem 20 mm. Vaječník tak několikrát zvětší svůj objem.
OHSS se projevuje bolestí v podbřišku, která je způsobená nadměrným zvětšením vaječníků a tvorbou volné tekutiny v břišní dutině. Mohou se objevit i pocity na zvracení nebo zvracení a průjem. V tomto případě doporučujeme ženám při stimulaci omezit fyzickou aktivitu a pohlavní styk, protože hrozí riziko otočení vaječníku kolem své osy a omezení průtoku krve vaječníkem. Tato komplikace je velmi bolestivá, jde o tzv. náhlou příhodu břišní. Žena proto poměrně rychle vyhledá pohotovost, kde je nutné provést laparoskopickou detorzi.
S rozvojem moderních stimulačních preparátů, které se dnes používají, se však riziko hyperstimulačního syndromu (OHSS) významně snížilo. Nyní se tyto případy vyskytují pouze ve zlomcích procenta. Přestože se OHSS řadí mezi velmi nepříjemnou komplikaci, díky prostředkům moderní medicíny je možné projevy OHSS snižovat.
Odběr vajíček (punkce)
Po ukončení hormonální stimulace přichází na řadu odběr vajíček, označovaný také jako punkce. Ta probíhá nalačno v celkové anestezii. Anestezie má svá známá rizika, je ale každodenní nedílnou součástí mnoha medicínských zákroků. Jelikož se odběr vajíček provádí pomocí punkční jehly, může ve výjimečných případech způsobit krvácení, riziko infekce, prasknutí folikulu nebo poranění dutiny břišní.
Odběr trvá 10 až 15 minut a probíhá v lehké anestezii. Ve srovnání s přirozeným početím se jedná o krátký a běžný zákrok lékaři považovaný za velmi bezpečný. Specialista zavede tenkou jehlu přes poševní stěnu do vaječníků, odkud odsaje tekutinu z folikulů, kde se vajíčka nacházejí.
Mimoděložní těhotenství
Ve srovnání s přirozeným početím je riziko po IVF v podobě mimoděložního těhotenství o zhruba 1 - 2 % vyšší. K mimoděložnímu těhotenství může dojít i v případě, že je embryo přeneseno do dělohy - embrya totiž mohou migrovat do vejcovodů a tam se i uhnízdit. Setkávají se s ním spíše ženy po prodělaných zánětech a s poškozenými vejcovody. V tomto případě je největší pomocí prevence. Pravidelné kontroly a ultrazvuk totiž ověří a odhalí, zda se embryo vyvíjí na správném místě.
„Pokud je ultrazvukově viditelná patologie vejcovodů v podobě hydrosalpingů nebo máme na ně podezření, pokud se ženě nedaří po opakovaných embryotransferech těhotnět, pak je třeba nezbytně nutné průchodnost vyšetřit a v případě potvrzení patologie vejcovod/vejcovody odstranit,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Vrána, Ph.D.
Potrat
Za úspěšné oplodnění se zpravidla považuje otěhotnění, nikoli porod. Potrat se vyskytuje u 10-15 % všech těhotenství. Každé těhotenství je také spojováno s rizikem samovolného potratu. K tomu dochází jak při spontánním otěhotnění, tak i v graviditě, vzniklé po IVF (asi kolem 20 % všech těhotenství). Nejčastější příčinou bývá genetická změna u embrya, u kterého se nachází chybný počet nebo chybná struktura chromozomů. Příroda sama formou časného potratu zabraňuje narození dítěte s genetickou vadou.
Lehké špinění či slabé krvácení může souviset s uhnízděním embrya a hormonálními změnami, tudíž není potřeba myslet hned na nejhorší.
Vícečetné těhotenství
Pokud jsou při IVF přenesena dvě nebo tři oplodněná vajíčka, zvyšuje se pravděpodobnost vícečetného těhotenství. V minulosti bylo vícečetné těhotenství poměrně častým rizikem IVF léčby. Souviselo to s tím, že pro zvýšení šance na otěhotnění žena běžně přenášela více embryí najednou. Tento přístup ale zároveň znamenal zvýšenou zdravotní zátěž pro ženu i vývoj miminka.
Dnes už je situace jiná, protože embrya se díky moderní laboratorní práci vybírají pečlivěji a žena stále častěji nosí embryo pouze jedno. Na jeden transfer připadá přenos jednoho nebo dvou embryí.
Psychické riziko
Dalším z rizik, které může IVF léčba způsobit, může být zvýšený stres. Páry přicházejí na kliniku již v době, kdy se jim snahy o miminko delší dobu nedaří. Již v této době tedy mohou pociťovat určité psychické vypětí. Úspěch se však nemusí dostavit hned po prvním pokusu, jak si většina párů přeje. Je proto potřeba se obrnit trpělivostí a navzájem se podporovat.
Celý proces asistované reprodukce je pro pár náročný nejen fyzicky, ale také psychicky. Ženy jsou často v napětí při čekání na výsledek, mají strach, že pokus nebude úspěšný, a obavy, zda se léčba někdy vůbec podaří. K tomu připočítejme tlak okolí v podobě zvídavých otázek a každý si nejspíš dovedeme představit, že toho je najednou na ženu až příliš. O své se postará také hormonální léčba, která může umocnit emoční výkyvy a citlivost. Psychická pohoda je proto nutnou součástí procesu od začátku do konce.
Na naší klinice pracujeme s eventuálními riziky po IVF aktivně. Ještě před zahájením procesu připravíme plán léčby, který vychází z potřeb a situace daného páru. Po celou dobu se o vás stará jeden lékař, což zajišťuje větší důvěru v kliniku, ale i kontinuitu péče. Používáme moderní stimulační protokoly a opíráme se o vlastní laboratoř na vysoké úrovni, čímž poskytujeme bezpečnou léčbu. Jsme transparentní a otevřeně komunikujeme. Věříme totiž, že pravdivé informace dávají párům klid a možnost se správně rozhodnout.
MARIAN JELÍNEK: Zbavte se stresu již během jedné minuty pomocí čtyř jednoduchých technik | mindstalk
Zdraví dětí narozených po IVF
Při konzultacích se setkáváme i s dotazy souvisejícími se zdravím dětí a vrozenými vadami. Statistiky z České republiky ukazují, že četnost vrozených vad u spontánně počatých dětí je 4,22 %, zatímco u dětí narozených po IVF jde o 4,54 %. Rozdíl tedy není statisticky vůbec významný. V obou případech se jedná o nízké riziko a i děti počaté formou asistované reprodukce se rodí zdravá.
Pro umělé oplodnění platí stejná rizika jako u přirozeného těhotenství. Na klinikách FertiCare dbáme na kontinuální péči v průběhu celého procesu tak, aby tato rizika byla co nejmenší.