Prvotrimestrální screening pomáhá odhalit chromozomální a morfologické vady plodu již v rané fázi těhotenství. Jak probíhá, co zahrnuje a jaké výsledky můžete očekávat? Screeningové vyšetření plodu v I. trimestru vede k vyhledání žen se zvýšeným rizikem vrozených chromozomálních i morfologických vad. Kombinovaný test spočítá v kombinaci nálezů biochemického vyšetření séra matky a ultrazvukového vyšetření.
Co zahrnuje prvotrimestrální screening
VyšetřeníBiochemické vyšetření ze séra matky se provádí odběrem krve a to mezi 10. - 11. týdnem těhotenství. Pro ultrazvukové vyšetření je optimální období mezi 12. - 14. týdnem těhotenství. U biochemického vyšetření se vyšetřuje PAPP-A a free beta HCG a PIGF. Jedná se o placentární růstový faktor. U ultrazvukového vyšetření je kromě optimálního období důležitým faktorem i velikost plodu a temenokostrční vzdálenost (45-84 mm). U plodu měříme šíjové projasnění (NT), neboli nahromadění tekutiny pod kůží v zátylku plodu. Pokud se abnormální nahromadění tekutiny prokáže, může se jednat o příznak Downova syndromu.
Jaké jsou další ukazatele zvýšeného rizika? Nosní kost (NB), kdy při její nepřítomnosti je častěji spojována s chromozomálními vadami. Funkce trojcípé chlopně v srdci neboli zpětný tok krve (trikuspidální regurgitace) je další známkou rizika. Vyšetření srdce je orientační. Prohlížíme základní obraz a frekvenci. Také sledujeme tok krve přes spojku mezi pupečníkovou žilou a dolní dutou žílou plodu. Jedná se o venosni ductus (DV).
U výpočtu rizika mateřských komplikací měříme krevní tlak matky a průtok uterinními arteriemi (AU), cévami, které zásobují dělohu.
Jak se vyhodnocuje riziko
Počítačový program z anamnestických údajů, vyšetření krve a ultrazvukového měření stanoví individuální riziko udávající pravděpodobnost postižení plodu chromozomální vadou (Downovým, Edwardsovým či Pataův syndromem) a rizika mateřských komplikací.
Co říkají výsledky a co dál
V populaci je incidence Downova syndromu 1:500 - 1.000 živě narozených, morfologických vad, včetně vad drobných (cca 3%). V praxi to znamená, že naprostá většina těhotných bude mít tato rizika nízká a nebude vyžadovat žádnou zvláštní péči. Je-li pravděpodobnost postižení vyšší než 1:100, doporučujeme odběr choriových klků (CVS) nebo odběr plodové vody (aminocentézu). Pokud je riziko menší, než 1:1.001, jedná se o riziko nízké a vyšetření chromozomální výbavy nedoporučujeme. Při zjištění vrozené vývojové vady se může těhotná po konzultaci s genetikem rozhodnout o případné ukončení gravidity. Při zvýšeném riziku mateřských komplikací (preeklampsie a růstové retardace plodu) doporučujeme užívat Anopyrinu 100 - 150 mg/denně na noc mezi 14. - 36. týdnem těhotenství. Užívání Anopyrinu musí být se souhlasem ošetřujícího gynekologa.
Testování DNA (NIPT)
Ženám, které chtějí mít větší jistotu (téměř 99%) vyloučení chromozomálních vad (Downův, Edwardsův či Pataův syndrom) můžeme nabídnout neinvazivní testování DNA plodu z krve matky (NIPT). Tento test lze provést od 10. týdne těhotenství a je vhodné pro jednočetná, dvojčetná, ale i pro těhotenství, která vznikla po umělém oplodnění v dárcovském programu.
Praktické shrnutí pro Prahu a pojištění
Pro bezplatné či pojišťovnou hrazené provedení prvotrimestrálního screeningu v Praze je běžně požadována žádanka od ošetřujícího gynekologa. Bez žádanky se screening na soukromých pracovištích platí obvykle 800-1 500 Kč. Odběr krve se provádí zhruba kolem 10. týdne těhotenství a NT ultrazvuk se dělá přibližně ve 11.-13. týdnu; v praxi někteří volali už v 7.-9. týdnu, ale mnohá pracoviště doporučují rezervaci 2-3 týdny dopředu, protože mají plno.
Q: Zahrnuje zdravotní pojišťovna screening? A: Některé pojišťovny přispívají (např. VZP s možným příspěvkem 500 Kč) a některé akreditované pracoviště umožňují částečné proplacení po doložení žádanky; praxe se liší. Když NT screening ukáže riziko, je možné pokračovat invazivně (CVS nebo amniocentéza) podle výsledků screeningu. Registrarci do porodnice se obvykle řeší kolem 14+0 týdne těhotenství.
DNA a budoucí možnosti matek
Možnosti genetického vyšetření a screeningu se rozšiřují i o neinvazivní testy plodu, které umožňují včasné odhalení rizik bez invazivních zákroků. Pilotní projekty a akreditovaná pracoviště v rámci zdravotnického systému usilují o sjednocení metodiky a zajištění financování z veřejného zdravotního pojištění v budoucnu.
Vyšetření a postup v praxi
Odběr krve se provádí kolem 10. týdne a NT ultrazvuk kolem 11.-13. týdne. Pokud výsledky ukáží zvýšené riziko chromozomálních vad, následuje indikační nabídka invazivního vyšetření (CVS nebo amniocentéza) po konzultaci s genetickým poradcem. Pokud riziko zůstane nízké, vyšetření chromozomální výbavy se nedoporučuje. V některých případech lze použít NIPT pro jistotu nad rámec standardního screeningu.

Co očekávat v prvním trimestru těhotenství | Těhotenství týden po týdnu
- Biochemické vyšetření mezi 10.-11. týdnem (PAPP-A, free beta HCG, PIGF)
- Ultrazvukové vyšetření mezi 12.-14. týdnem (NT, velikost plodu, temeno-kostrční vzdálenost)
- Hodnocení dalších rizikových ukazatelů (nosní kost, srdeční funkce, DV)
- Vyhodnocení rizika v kombinovaném programu
- Možnost následného invazivního testování při vyšším riziku
- Neinvazivní test DNA (NIPT) pro větší jistotu
Metodický a personální kontext v klinické praxi
Prvotrimestrální screening se často provádí na akreditovaných pracovištích. Žádanka od gynekologa je často potřebná pro bezplatné provedení screeningu, případně pro proplacení z pojišťovny. Odběry krve i NT vyšetření vyžadují vhodné termíny a rezervace, často se doporučuje plánovat s dostatečným předstihem kvůli vytíženosti pracovišť. Sledování těhotenství a genetické poradenství se může doplnit o další vyšetření podle anamnézy a rizikových faktorů.
tags: #prvotrimestralni #screening #moto