Vydejte se s námi do světa objevování nejrůznějších chutí a pochoutek se svým začínajícím strávníkem. Zkušené maminky vám potvrdí, že se není čeho bát a zavádění prvních příkrmů není taková věda, jak se na první pohled může rodičům „nováčkům“ zdát. Na úvod musíme připomenout, že kojení je pro miminko to nejlepší. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojit nejméně do 2 let věku dítěte a od 4. do 6. měsíce věku podávat vedle kojení i příkrmy a přesnídávky.
Pokud nekojíte, vyhledejte kojenecká mléka s vhodným složením, které konzultujte s pediatrem. Pro zahájení přikrmování platí podle vědeckých poznatků stejná doporučení jako pro děti bez zvýšeného rizika alergie. Sledujte vývoj dítěte a začněte s přikrmováním nejdříve po 4. měsíci a nejpozději po 6. měsíci - pozdější začátek nezajišťuje lepší ochranu před alergiemi.
Je důležité, abyste krmení do jídelníčku dítěte zařazovala postupně, krok za krokem. Dítě bude mít čas si na nové potraviny zvyknout a vy budete mít vždy možnost zjistit, které potraviny dobře snáší. Pokud nekojíte, vyhledejte kojenecká mléka s vhodným složením, které konzultujte s pediatrem.
Stáhněte si metodický e-book „Zavádíme příkrmy“ připravený ve spolupráci s dětskou pediatričkou MUDr. Ch. Chcete-li získat přístup k dalším našim e-bookům, které vznikly ve spolupráci s dětskou pediatričkou MUDr. Karolovou, tak neváhejte a zaregistrujte se do HiPP BabyClubu. Kromě samotných e-booků se můžete těšit také na pracovní listy, testování produktů, pravidelné soutěže a dopisy uzpůsobené dle věku vašeho dítěte.
Co vše potřebuje vaše dítě jíst a čemu by se mělo vyhýbat?
Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie imunologického okna, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila. Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života.
Někteří pediatři dříve doporučovali podávat lepek už od čtvrtého měsíce jako prevenci vzniku alergie na něj. Studie však ukazují, že časnější podávání není prokazatelně spojeno s nižším rizikem alergií a výsledek není jednoznačný. Nejpravděpodobnější teorií je, že mladšímu dítěti se podává menší množství potraviny a při podávání u starších dětí už nejsou děti současně kojene, a tak mohou být ochuzeny o ochranný vliv mateřského mléka.
V mimořádných případech, ve kterých maminka skutečně nemůže kojit, umělá mléka nikdo nepotřebuje. Do dětského jídelníčku je obecně nedoporučuji zavádět jiné než kojenecké mléčné výživy poté, co porazí-li se kojení. Situaci, kdy maminka nekojí, je třeba vždy konzultovat s pediatrem.
V ideálním případě začínáme lokální bio zeleninou. Z počátku podáváme jeden druh potraviny a každé tři až čtyři dny přidáváme další druhy, které je později možné kombinovat. S přibývajícími týdny postupně přidáváme zdroje kvalitních bílkovin a tuků, jako je např. vaječný žloutek, kvalitní maso, červená čočka, quinoa, máslo anebo za studena lisované oleje.
Ze začátku se obvykle volí bezlepkové obiloviny, a pokud rodiče dodržují vegetariánský či nízkosacharidový režim, je logické vychovávat děti v podobném režimu. Zásadní podmínkou je, aby jídelníček stál na skutečném jídle a vyhýbal se extrémům. Tradičně se u nás dětem první jídla mixují a připravují se kaše. Relativně nově se stala populární metoda BLW - Jídlo do tlapky, která ponechává dítěti větší samostatnost.
Shodujeme se s doporučeními Světové zdravotnické organizace, že ideální je pokračovat v kojení až do třetího roku. Pokud už nekojíte, zajistěte dostatečný a pravidelný příjem kvalitních bílkovin. Označení bio znamená vysokou kvalitu potravin, což doporučuji zejména pro děti. Do tří let se doporučuje vyhnout se zcela celozrnné stravě jako jediné, ale to neznamená vyplňovat jídelníček bílými rohlíky a koláči.
Je důležité vyvarovat se potravinám s nadměrným obsahem cukru a soli v dětském jídelníčku, zejména v balených dětských výrobcích, které často obsahují obalové hračky či jiné lákadla. Rodiče by měli chránit děti před reklamními tlaky a preferovat potraviny, které skutečně prospívají zdraví.
Pro období kojení a výživy kojenců platí, že mateřské mléko je nejpřirozenější a nejvýhodnější strava. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby a víceméně se doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců a pokračovat v kojení i po zavedení příkrmů až do 2 let a déle, pokud je to možné.
Kojení a jídelníček matky: co jíst při kojení
Kojící žena by se měla vyhýbat některým potravinám, ale obecně není potřeba vyhýbat se široké škále potravin. Důležitá je pestrost - ovoce a zelenina, libové maso (drůbež, králík, hovězí) a občas i libovější vepřové. Ryby by měly být součástí jídelníčku díky omega-3 mastným kyselinám, nejlépe dvakrát týdně. Mléčné výrobky poskytují bílkoviny a vápník, polévky a vývary zvyšují pitný režim.
Ovoce a zelenina by měly být součástí každého jídla; čerstvé ovoce a sušené ovoce jsou vhodné pro sladkou chvíli. Při záludnostech kojení mohou nastat potíže s bradavkami či mastitidou, ale správná technika a vyvážená strava mohou pomoci.
Co sladkého při kojení? Čerstvé i sušené ovoce je vhodné. Diety během kojení by neměly omezovat tvorbu mateřského mléka; naopak mohou ovlivnit kvalitu mléka a zásoby tuků i vitamínů.
Mezi důležité faktory patří i omezení rizikových potravin a zajištění bezpečné konzumace potravin, aby se minimalizovalo riziko infekcí. Například syrové maso nebo vejce by měla být tepelně zpracována. Alkohol je zcela zakázán během kojení, a to kvůli negativnímu vlivu na dítě.
Kdy a jaké příkrmy pro kojence?
Vitamin D, železo a další doplňky
Od 14. dne věku do 1 roku je nutné dodávat vitamin D ve formě kapek (např. Vigantol) předepsaný lékařem. Železo a další minerály se zajišťují z masozeleninových příkrmů a postupně se do jídelníčku doplňuje ovoce, mléčné výrobky a obiloviny. Fluorid se doporučuje podle doporučení WHO pro prevenci zubního kazu, a to od 6. měsíce v tabletové formě, pokud voda v domácnosti nemá dostatečný obsah fluoru.
U dětí s rizikem alergií se často doporučuje hypoantigení mléko a sledování reakcí při expozičních testech. Včasná diagnostika ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) je klíčová pro úspěšnou léčbu. V případě podezření na alergii se doporučuje eliminace alergenů a následné testy pod dohledem lékaře.
Tabulka: Přehled období výživy od narození do tří let
| Období | Popis | Hlavní zdroje výživy |
|---|---|---|
| První období | Narození až ukončený 6. měsíc, výhradně mléčné | Mateřské mléko nebo počáteční mléko |
| Druhé období | 6-12 měsíců, přechodné (nemléčné přídavky) | Zeleninová/ovocná pyré, jogurty, sýry, kaše, obiloviny |
| Třetí období | 12-36 měsíců, smíšená strava | Upravená rodinná strava vhodná pro dítě |
Postupné zavádění příkrmů: praktické zásady
První příkrm má být jemné jednosložkové zeleninové pyré bez soli a bez cukru. Dále se do jídelníčku postupně zařazují maso (drůbeží, telecí, králičí, krůtí), vejce, ovoce a obiloviny. Dítko postupně dostává maso 1x týdně, později až 6× týdně.
Ovocné pyré se nepřislazuje a obsah sacharidů by neměl přesahovat 20 g na 100 g. Odpolední mléčná dávka se doplňuje o ovoce, jogurt, a v pozdější fázi se objevují mléčné kaše. Příkrmy mohou být podávány ve formě hruběji nasekaných kousků, aby dítě rozvíjelo žvýkání.
Speciální potraviny a marketing v dětské výživě
Speciální potraviny pro malé děti, jako jsou mléka či sušenky pro malé děti, nejsou z výživového hlediska nezbytné. Důležité je vybírat kvalitní potraviny a vyhýbat se potravinám s nadbytkem cukru, soli a umělých aditiv. Rodiče by měli být ostražití vůči marketingovým praktikám koncernů, které cíleně lákají děti na sladkosti a chipsy.
Nebezpečné potraviny a alergie u kojenců
Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. Příznaky zahrnují ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici. Nejlepší prevence je výlučné kojení do 6 měsíců a následné postupné zavádění příkrmů s dohledem lékaře. Při podezření na ABKM konzultujte eliminační dietu a diagnostiku s odborníkem.
Kojící matka by měla zapisovat, co jí během dne - reakce dítěte bývá zpožděna 6-12 hodin. Potraviny, které mohou ovlivnit dítě, by měly být zaváděny postupně, aby bylo možné jasně identifikovat případné reakce.
Tipy pro každodenní praxi
- Dodržujte pravidelný režim kojení a postupné zavádění příkrmů.
- Vyhýbejte se syrovým potravinám (maso, vejce) během kojení a naordinujte bezpečné tepelné zpracování.
- Dbávejte na správný pitný režim kojící matky - 2 litry tekutin denně.
- Používejte dětskou lahvičku na minimum a preferujte krmení ze lžičky v počátcích.
- Máte-li riziko alergií v rodině, konzultujte výživu a doplňky s pediatrem.