Politické frakce a jejich postoje v Evropském parlamentu
Po volbách do Evropského parlamentu se očekává složitá diskuze o podobě politických frakcí. Konzervativní a radikální uskupení, která se nacházejí napravo od umírněných lidovců, usilují o spojení a vytvoření silné frakce. V tomto kontextu ODS spolupracuje se stranou italské premiérky a polskými konzervativci. Jejich dosavadní frakce je však nevýznamná a vážně zvažuje přijetí zástupců stran, které jsou v České republice spojovány s Tomiem Okamurou a hnutím SPD. Nejen ODS, ale i KDU-ČSL má v řadě ohledů blízko k SPD a Trikolóře, kde na kandidátkách figurují bývalí členové ODS blízcí Václavu Klausovi, jako jsou Petr Mach a Zuzana Majerová. Podobně Alexandr Vondra, který již dávno opustil "havlovské pojetí politiky", se stává technologem moci, ochotným hájit kontroverzní kroky Viktora Orbána.
Lídr kandidátky HLAS pro eutanázii, právník Milan Hamerský, označil možné spojení vládních a opozičních konzervativců za nebezpečné pro svobody občanů České republiky. Poukázal na autoritářské kroky Orbána vůči médiím a politické konkurenci. Podle průzkumu pro Českou televizi má strana HLAS pro eutanázii potenciál 5,4 procenta.
Klíčové sporné otázky: Potraty, eutanazie a práva žen
Strany SPOLU a SPD se staví proti právu na potrat, eutanazii, Istanbulské úmluvě o násilí na ženách, dekriminalizaci drog a manželství pro všechny.
V březnu 2024 Evropský parlament hlasoval o rozšíření Listiny základních práv Evropské unie o právo žen na potrat. Oba zástupci KDU-ČSL (Zdechovský, Šojdrová) hlasovali proti, zatímco zástupci ODS se hlasování zdrželi. V českém Senátu pak lidovci a ODS společně odmítli Istanbulskou úmluvu. V současné době se na úrovni Evropské unie debatuje také o právu na asistovanou smrt (eutanazii). K tomuto tématu byla podána petice, kterou podpořilo 37 organizací napříč Evropou, včetně českého Spolku pro uzákonění eutanazie.
Blokování modernizace a hájení lidských práv
Čeští konzervativci z KDU-ČSL, TOP 09, ODS, SPD s podporou části ANO a STAN jsou kritizováni za blokování modernizace České republiky v oblasti lidských práv. Středoví liberálové z HLASu pro eutanázii naopak nabízejí záruku prosazování a hájení lidských práv a ochranu demokracie, kde podle nich selhávají Piráti a Starostové.
Veřejné mínění a politické postoje k eutanazii
Uzákonění eutanazie, tedy ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka na jeho žádost, podporují tři čtvrtiny obyvatel České republiky, což je největší podíl od roku 2007. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Proti návrhům na uzákonění důstojné smrti opakovaně vystupují konzervativní politici z KDU-ČSL spolu s SPD. Prezident republiky naopak tento návrh rozhodně podporuje.
Kampaň za právo na potrat a vliv ultrakonzervativních skupin
Organizace Amnesty International a Konsent vedou kampaň za ukotvení práva na potrat do Ústavy. Kampaň byla zahájena v reakci na varovné signály o možném zpřísnění potratového zákona. V březnu téhož roku připravili tehdejší poslanci KDU-ČSL, ODS a STAN pozměňovací návrh, který by ukládal výrobcům těhotenských testů povinnost doplnit produkt o seznam organizací radících s alternativami k umělému přerušení těhotenství. Tyto návrhy prokazatelně ukazují vliv ultrakonzervativních skupin, jako je Hnutí pro život, na politiky.
Cílem kampaně je zajistit, aby právo na potrat nepodléhalo žádným politickým vlivům. Nezávislý sektor upozorňuje na to, že k tradičně konzervativním poslancům, kteří bránili plnému prosazení manželství pro všechny, se přidávají noví konzervativní politici ideově spříznění s konzervativními kruhy a s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, za jehož vlády tlak na omezování potratů rostl.
Česká ženská lobby provedla před volbami analýzu volebních programů stran ohledně přístupu k rovnosti žen a mužů. Nejhůře v ní dopadlo hnutí SPD a nově i Motoristé. Na sjezdu Motoristů před volbami se objevila i předsedkyně konzervativního spolku Aliance pro rodinu Jana Jochová, která doufá v posun v rodinné politice. Zároveň vyjádřila přání, aby nová vláda podporovala rodiny v boji proti chudobě a aby se péče o děti nestala doménou politických neziskových organizací.
Postoje českých poslanců k právu ženy rozhodovat o potratu
Deník provedl mezi poslanci unikátní průzkum s otázkou, zda by ženy měly mít vždy právo samy rozhodnout o podstoupení potratu. Polovina dotázaných odpověděla kladně. Objevily se však i méně benevolentní názory. Například Benjamin Činčila (SPOLU, KDU-ČSL) uvedl, že neví, a zdůraznil, že každý život je jedinečný a zaslouží si ochranu od počátku. Podle něj by se ženám mělo především pomáhat, aby nezůstaly na těžkou situaci samy, a je třeba vytvářet prostředí podporující život a nabízející reálnou pomoc.
Poslanec ANO Karel Tureček označil otázku za komplikovanou a domnívá se, že potrat by měl být možný za určitých podmínek, nikoliv automaticky, například v případech znásilnění, zdravotních komplikací, ohrožení života či jiných opodstatněných důvodů.
Poslankyně za Piráty Barbora Pipášová je zcela pro absolutní právo žen a obává se rostoucích globálních tlaků na zpřísnění potratové politiky. Kritizuje návrat k represivním přístupům a zdůrazňuje, že česká legislativa je nastavena rozumně a vyváženě. Piráti budou vždy stát na straně práva žen na volbu a nedopustí, aby se z Česka stalo "druhé Polsko".
Statistiky potratů v ČR a mezinárodní kontext
Počet potratů v České republice klesá. V roce 2023 gynekologové ukončili těhotenství na přání žen třinácti tisícům žen, zatímco v roce 2013 to bylo 17 tisíc. Předsedkyně Unie porodních asistentek Magdaléna Ezrová považuje potratovou politiku v ČR za dobře nastavenou a varuje, že její zpřísnění by mohlo mít negativní následky. Zdůrazňuje právo ženy rozhodovat o svém těle a životě a upozorňuje na zkušenosti z jiných zemí, kde zákaz interrupcí vede k ohrožení zdraví žen.
Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu zrušit právo na interrupce vyvolalo v Česku vlnu kritiky. Poslanci se shodli, že něco podobného v Česku nedopustí a legislativu měnit neplánují. Interrupce jsou v České republice legální do 12. týdne těhotenství a s lékařským doporučením do 24. týdne.
Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) zdůraznila, že se nesmí vracet do středověku a že do závažných osobních rozhodnutí ženy stát nemá co mluvit.
Poslankyně KDU-ČSL Karla Maříková (SPD) označila Spojené státy za "ukázku konce demokracie" v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu. Varovala před zpřísněním, které by vedlo k nelegálním zákrokům a potratové turistice.
Člen zdravotního výboru Josef Flek (STAN) považuje otázku zákazu potratů za těžkou, ale uznává, že podstoupení interrupce je věcí těhotné ženy. Podobně se vyjádřil i místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS), který zdůraznil jedinečnost lidského života, ale uznal nevyhnutelnost potratu v případě ohrožení života ženy. Varoval před potratovou turistikou a neodborně provedenými zákroky na černém trhu.
Šéf klubu ODS Marek Benda podpořil rozhodnutí USA, že se státy mohou samy rozhodovat o přístupu k potratům. Přiznal, že jako věřící katolík nemůže pro právo na potrat hlasovat, ale toleruje stávající znění zákona, jelikož panuje společenský konsenzus.
Poslanec ODS Jiří Havránek, šéf TOP 09 Jan Jakob a poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková se shodli, že téma zákazu potratů není v Česku aktuální a není o čem diskutovat.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dlouhodobě vystupuje proti legálním potratům a spolupracuje s konzervativní skupinou Hnutí Pro život. V dubnovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že "od něj nikdy neuslyšíte vyjádření typu, že potraty jsou v pořádku". Respektuje sice složitost rozhodnutí a zodpovědnost matky, ale považuje plod za usmrcené nenarozené dítě. Jako alternativu k interrupci navrhuje anonymní porod nebo babybox a podporu samoživitelek.
V roce 2020 podstoupily ženy v Česku 16 900 interrupcí, což je o téměř 7 tisíc méně než o deset let dříve.
Postoj Evropského parlamentu a občanské iniciativy
Poslanci Evropského parlamentu vyzvali k tomu, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy z zemí, kde není zákrok povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je však pro členské státy nezávazné.
Švédská europoslankyně Abir Sahlaniová (Renew Europe) uvedla, že EU stojí za ženami a podporuje genderovou rovnost.
Občanská iniciativa „My Voice, My Choice“ (Můj hlas, moje volba) navrhuje vznik fondu pro bezpečné interrupce, do kterého by státy přispívaly dobrovolně. Iniciativa by usnadnila přístup k potratu ženám z Polska, Itálie, Malty nebo Chorvatska. Pro usnesení hlasovalo 358 europoslanců, 202 bylo proti a 79 se zdrželo hlasování.
Z českých poslanců iniciativu podpořili Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (TOP 09). Proti byli Ivan David (SPD), Alexandr Vondra (ODS) a Ondřej Dostál. Hnutí ANO se zdrželo hlasování.
Evropská komise má do března 2026 rozhodnout, zda se návrhem bude dále zabývat. Občanské iniciativy však v minulosti nebývají příliš úspěšné.
Právo na potrat v mezinárodním srovnání
Právo na potrat je ukotveno například ve francouzské, slovinské nebo srbské ústavě. Ve Spojených státech byl v roce 2022 zrušen federální právo na potrat.
V České republice je interrupce legální do 12. týdne a z důvodu genetického poškození plodu až do 24. týdne.
Vliv protipotratové lobby v České republice
Spolek Hnutí pro život, který dlouhodobě vystupuje proti dostupným interrupcím, znovu získává významný vliv. Bývalý místopředseda spolku Jan Gregor se stal poradcem ministra práce a sociálních věcí a získal pozice v dozorčích radách zdravotních pojišťoven. S novou vládou sílí i protipotratová lobby.
Jan Gregor působil již za minulé vlády na ministerstvu spravedlnosti, kam ho přizvalo konzervativní křídlo ODS. Podle zdrojů magazínu Alarm mu pomohl šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Česká Aliance pro rodinu je napojena na mezinárodní síť konzervativních organizací, které oslavuje například prezident Vladimir Putin nebo předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová.
Hnutí pro život pořádá ve Sněmovně semináře. Protipotratová politika má v Česku bohatou historii. V roce 2001 byl schválen zákon, který považoval plod po interrupci za lidské ostatky. V roce 2003 byl předložen návrh na úplný zákaz umělého přerušení těhotenství s hrozbou až pěti let vězení.
V roce 2008 místopředseda KDU-ČSL David Macek oznámil záměr zpřísnit legislativu tak, aby dívky mladší 18 let potřebovaly souhlas rodičů a všechny ženy písemné stanovisko otce plodu. V roce 2018 se konal seminář pořádaný Národním centrem pro rodinu s účastí Hnutí pro život, ale návrh nezískal podporu.
Antigenderové hnutí a jeho vliv
Text se dále zabývá fenoménem "antigenderu", který je definován jako celosvětová síť ultrakonzervativních neziskových organizací, lobbistických skupin a politiků. Cíle antigenderu zahrnují omezení přístupu k interrupcím, dehumanizaci LGBTQ+ osob, důraz na ochranu "tradičních" rodin a kritiku západního liberalismu.
V Polsku kvůli restrikcím týkajícím se potratů zemřelo několik žen, jejichž těhotenství bylo rizikové a lékaři jim odmítli poskytnout pomoc. V České republice panuje představa, že se nás omezování základních práv netýká, vzhledem k ateistickému charakteru společnosti. Antigenderové hnutí v Česku proniká do sociálního systému, vzdělávání a ovlivňuje smýšlení obyvatelstva.
Článek popisuje snahu pochopit fungování českého antigenderu zevnitř, včetně užívaného jazyka, atmosféry a přesvědčovacích technik. Zaměřuje se na historii hnutí, propojení klíčových aktérů s politiky a pronikání antigenderu do českého vzdělávacího systému.
