Kojení mateřským mlékem v porodnici: Podpora a praxe v České republice

Narození dítěte je jedním z nejvýznamnějších okamžiků v životě rodiny. Přestože si porod nemůžeme naprogramovat, můžeme aktivně ovlivnit jeho průběh a následnou péči o novorozence. V České republice se klade velký důraz na podporu kojení, které je považováno za optimální a nejpřirozenější formu výživy pro novorozence. Mateřské mléko není pouze zdrojem živin, ale také důležitou imunologickou složkou, která posiluje obranyschopnost dítěte a podporuje jeho psychomotorický vývoj.

Ilustrace matky s novorozencem v náručí

Význam mateřského mléka a rané péče

Mateřské mléko je nenahraditelné, obsahuje základní živiny v optimálním složení pro zdravý růst dítěte. Obsahuje také imunitní složky, které podporují obranyschopnost a pozitivně ovlivňují dlouhodobé zdraví dítěte. Pro úspěšné kojení je klíčové správné zahájení již v prvních hodinách po porodu. Ideální je přiložit novorozence k prsu do jedné hodiny po porodu, jakmile je klinicky stabilní, bez ohledu na gestační věk nebo hmotnost. První pokusy o sání se liší - někteří novorozenci pouze čichají, zatímco jiní začnou olizovat, mlaskat, ochutnávat nebo sát.

V porodnicích se klade důraz na to, aby se matky naučily správnou techniku kojení a různé polohy při kojení (poloha vleže, vsedě, poloha madony, fotbalová poloha). Spolu s laktačními poradkyněmi se trénují tyto techniky. Je důležité, aby matky věděly, jak rozpoznat, že miminko pije správně, a jak řešit nejčastější problémy, jako jsou bolestivě nalitá prsa, tvorba zatvrdlých míst nebo trhlinky na bradavkách. V těchto případech se matky učí masáže prsou a správné ošetřování kůže bradavek.

Technika odstříkávání mléka je také důležitá, a to jak při bolestivě nalitých prsou, nadbytku mléka, tak při nutnosti krmit miminko alternativním způsobem v případě nemoci matky či dítěte, nebo při nutnosti odjezdu matky.

Předčasně narozené děti a jejich výživa

Pokud se dítě narodí před 37. týdnem těhotenství, je klasifikováno jako předčasně narozené. Tyto děti strávily v děloze méně času, a proto potřebují dohnat svůj růst po porodu. Mohou být náchylnější k nemocem a infekcím. Předčasně narozené děti mají také nezralý zažívací trakt, což může způsobovat potíže s trávením a vstřebáváním živin. Proto potřebují stravu, která je vhodná pro jejich citlivé zažívací ústrojí.

Mateřské mléko je pro předčasně narozené děti klíčové. Pokud vlastní matky nemohou zpočátku poskytnout dostatek mléka, mohou být tyto děti krmeny dárcovským mlékem jiných kojících matek. Mnoho dětí narozených před 34. týdnem má potíže zkoordinovat sání, polykání a dýchání. Dokud dítě není připraveno, zdravotní sestry mu mohou pomocí jemné hadičky do nosu nebo úst zajistit výživu. Pokud je dítě příliš slabé na kojení, matky mohou použít nemocniční odsávačku k stimulaci prsou a získání mléka.

Některé matky mohou podávat malé množství odsátého mateřského mléka injekční stříkačkou přímo do úst dítěte, nebo mohou do úst dítěte vložit vatovou tyčinku namočenou v mateřském mléce. Toto umožňuje dítěti mléko ochutnat, což může usnadnit přechod na plné kojení a zároveň pokrýt ústa dítěte ochrannými imunitními látkami.

Děti s velmi nízkou porodní hmotností (nižší než 1,5 kg) často potřebují extra bílkoviny, vápník a fosfor, a proto vedle mateřského mléka dostávají i přípravky k jeho obohacení. Pro donošené novorozence s nízkou porodní váhou, kteří jsou hospitalizováni na JIP, neonatologové doporučují odsávačky, které odsávají mléko z obou prsou zároveň. Apeluje se na matky, aby si k odsávání vyhradily co nejpohodlnější podmínky, ideálně během nebo bezprostředně po kontaktu skin-to-skin s dítětem, nebo při pohledu na něj.

Mateřské zdraví: Zajištění péče typu klokaní matky pro každé malé nebo předčasně narozené dítě

Klokaní péče (Skin-to-skin kontakt)

Klokaní péče, neboli těsný kontakt kůže na kůži mezi rodičem a dítětem, má pro oba neuvěřitelné množství výhod. Pomáhá uklidnit a regulovat dýchání a tep dítěte, udržuje ho v teple a umožňuje mu odpočívat v blízkosti rodiče.

I pokud dítě není schopno plného kojení, skin-to-skin kontakt může podpořit jeho zájem o prsa. Děti milují vůni mateřského mléka, takže potření bradavky trochou mateřského mléka může pomoci dítěti najít prso a začít sát. Každý pokus se dítě něco nového naučí a postupně může přejít na plné kojení.

Podpora kojení v českých porodnicích: Statistiky a zjištění

Analýzy dat z dotazníků od žen, které porodily v českých porodnicích v letech 2018-2022, ukazují na určité trendy a problémy v podpoře kojení. Přestože si téměř 90 % matek přeje kojit, realita v porodnicích může být odlišná.

Dokrmování v porodnicích

Téměř 51 % donošených novorozenců bylo během pobytu na poporodním oddělení dokrmováno. Nejčastěji šlo o umělé mléko (80 %), následovalo cizí mateřské mléko (21,7 %) a glukózový roztok (12,9 %). Nejvíce dětí bylo dokrmováno stříkačkou (74,1 %), dále lahví (26,3 %) a méně vhodnými způsoby, jako jsou cévka po prsu (6,2 %) a kalíšek či zkumavka (4,9 %).

Statistiky také ukazují, že při propuštění z porodnice bylo plně kojeno mateřským mlékem 72,8 % novorozenců, 21,9 % bylo kojeno a zároveň dokrmováno a 5,3 % bylo krmeno pouze umělým mlékem.

Doporučení ohledně frekvence kojení

Analýza dat z Průvodce porodnicemi ukazuje souvislost mezi doporučeními ohledně frekvence kojení a úspěšností kojení při propuštění z porodnice. Ženy, kterým bylo doporučeno kojit na vyžádání, měly při odchodu z porodnice vyšší podíl plně kojených dětí (84,4 %) ve srovnání s matkami, kterým bylo doporučeno kojit v intervalech (64,1 %).

Alarmujícím zjištěním je, že 53 % matek po porodu (v roce 2020) bylo v porodnici instruováno, aby své dítě kojily v intervalech nejdříve po 2 či 3 hodinách. Přestože se tento trend postupně mění a podíl matek s doporučením kojit dle přání se zvyšuje, stále existuje prostor pro zlepšení.

Vážení dětí před a po kojení

Více než polovina žen (57,2 % za celé období) byla konfrontována s požadavkem zdravotníků, aby své novorozené dítě zvážily před a po každém kojení. Tento požadavek nemá oporu v odborných doporučeních pro podporu kojení, naopak narušuje kojení i péči o dítě a matky zatěžuje. Pozitivní zjištění je, že četnost tohoto požadavku v průběhu let klesá.

Infografika s klíčovými statistikami o kojení v ČR

Zlepšování podpory kojení a dostupnost informací

V České republice existují organizace a iniciativy, které se snaží zlepšit podporu kojení. Spolek Aperio provozuje nezávislý webový Průvodce porodnicemi, který dlouhodobě sleduje české porodnictví a pomáhá rodičům připravit se na porod a vybrat si porodnici. Poskytuje také informace a podporu nastávajícím rodičům.

Na novorozeneckých odděleních a odděleních pro nedonošené novorozence s JIP pracují specializované laktační poradkyně. Matky si mohou na oddělení nebo v ambulanci Laktační Ligy půjčit i prolaktační pomůcky. Při propuštění z porodnice dostávají matky, které to potřebují, kontakt na terénní laktační poradkyně nebo na ambulanci Laktační Ligy.

Pro těhotné ženy jsou pořádány kurzy zaměřené na kojení, které se věnují polohám a správnému přisátí dítěte, důležitosti kontaktu kůže na kůži, stravě kojící ženy a frekvenci kojení. Seznamují s postupy při řešení nejčastějších problémů, se kterými se matka při kojení může setkat.

Dostupnost statistik týkajících se kojení se od roku 2023 zlepšila díky obnovení zveřejňování informací o kojení při propuštění z porodnice ÚZIS v rámci Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ). Analýza Aperia přináší cenné informace o způsobech podpory kojení v porodnicích a poukazuje na problematické přístupy, které mohou ovlivňovat výsledné statistiky.

tags: #prikrmovani #materskym #mlekem #porodnice