Po rozvodu se můžete do 6 měsíců vrátit ke svému dřívějšímu příjmení oznámením matričnímu úřadu podle § 759 občanského zákoníku. Pokud tuto lhůtu zmeškáte, nejde už o prostý návrat na základě oznámení, ale o standardní žádost o změnu příjmení podle zákona o matrikách. U dítěte je situace složitější: jeho příjmení se nemění automaticky jen proto, že si rodič po rozvodu změní své příjmení.
Právní úprava rozlišuje dvě různé situace, které bývají v běžné řeči směšovány. První je návrat k dřívějšímu příjmení po rozvodu, druhou pak pozdější změna příjmení na žádost. Podle § 759 občanského zákoníku může manžel, který přijal příjmení druhého manžela, do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Totéž platí i tehdy, pokud si ke společnému příjmení připojoval své dosavadní příjmení a po rozvodu chce užívat pouze své dřívější příjmení.
V praxi se s tímto rozdílem setkáváme poměrně často. Klienti bývají přesvědčeni, že po rozvodu budou vždy podávat běžnou žádost o změnu příjmení, a překvapí je, že zákon jim po omezenou dobu umožňuje jednodušší postup. Jestliže jste ve lhůtě 6 měsíců od rozvodu, oznámíte matričnímu úřadu, že přijímáte zpět své dřívější příjmení. Zákon o matrikách výslovně počítá s tím, že se toto oznámení zapíše do knihy manželství.
Je vhodné počítat s tím, že změna v matriční evidenci má bezprostřední dopad do běžného života. Změna příjmení může v praxi dopadnout rychleji, než klient očekává. Řešili jsme případ klientky po rozvodu, pro kterou jsme připravovali kupní smlouvy i návrh na vklad do katastru nemovitostí. Klientka měla druhý den dokumenty podepisovat, ale předem nám neřekla, že se právě chystá oznámit návrat ke svému dřívějšímu příjmení. Domnívala se, že půjde jen o administrativní krok a vše se projeví až za delší dobu.

Tip: Od roku 2022 mohou ženy využívat nepřechýlené příjmení, a to bez udání důvodu. Dříve si nepřechýlenou podobu jména mohly zvolit svobodně pouze cizinky. Pokud šestiměsíční lhůtu nestihnete, stále může být změna příjmení možná, ale už nepůjde o návrat na základě oznámení podle § 759 občanského zákoníku. V takovém případě se postupuje podle zákona o matrikách jako při standardní žádosti o povolení změny příjmení. Jinými slovy: po uplynutí šesti měsíců už nejde o „automatický návrat“ k dřívějšímu příjmení, ale o samostatné správní řízení.
Volba příjmení dítěte - nesezdaní rodiče a dohoda
Volba příjmení dítěte, pokud jako rodiče nejste sezdaní, závisí především na dohodě mezi vámi. Můžete si tedy zvolit pro své dítě jak příjmení matky, tak i otce. Pokud rodiče nedosáhnou dohody o příjmení, matriční úřad tuto skutečnost oznámí soudu, který rozhodne o příjmení dítěte. Pro děti narozené nesezdaným rodičům, jejichž otec není uveden v rodném listě, se příjmení typicky přiděluje podle příjmení matky.
U dítěte, jehož rodiče nejsou manžely, stanoví § 862 občanského zákoníku, že rodiče pro dítě zvolí příjmení jednoho z nich; pokud se nedohodnou, určí příjmení soud. To je důležité zejména pro rodiče, kteří se domnívají, že dítě automaticky ponese příjmení matky nebo otce. Není tomu tak vždy.
Změna příjmení dítěte po rozvodu rodičů
Po rozvodu rodičů se příjmení dítěte nemění automaticky jen proto, že si jeden z rodičů změní vlastní příjmení. Podle § 863 občanského zákoníku je ke změně osobního jména nebo příjmení dítěte třeba jeho vyjádření za stejných podmínek jako v jiných záležitostech, které se ho týkají. Dovršilo-li dítě 12 let, musí se změnou přímo souhlasit.
Zákon o matrikách dále stanoví, že k žádosti o povolení změny příjmení nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu, které tento souhlas nahrazuje. Právě zde v praxi vzniká nejvíce sporů. Pokud jeden rodič se změnou nesouhlasí, druhý rodič zpravidla neuspěje jen s odkazem na to, že dítě žije převážně s ním.
Paní Kateřina po rozvodu přijala zpět své dívčí příjmení a přála si, aby stejné příjmení nesl i její syn Jakub. Argumentovala tím, že dítě žije dlouhodobě s ní, otec se s ním stýká jen omezeně a v běžném kontaktu se školou, lékaři i úřady vše řeší výhradně ona. V takové situaci nestačí pouze tvrdit, že „stejné příjmení matky a dítěte bude praktičtější“. Je třeba přesvědčivě popsat konkrétní okolnosti, život dítěte, intenzitu vztahu k oběma rodičům i skutečný přínos změny.
V praxi přitom neplatí, že soud automaticky vyhoví rodiči, který má dítě ve své převážné péči. Je potřeba počítat zejména s výměnou osobních dokladů a s aktualizací údajů u banky, zaměstnavatele, zdravotní pojišťovny, poskytovatelů služeb, případně i v katastru nemovitostí, pojistných smlouvách nebo školní dokumentaci dítěte. V praxi často vidíme, že lidé správně vyřeší občanský průkaz a pas, ale opomenou dlouhodobé smlouvy, bankovní produkty nebo starší plné moci.

Otcovství a ochranná lhůta - kdo je považován za otce
Naše právní úprava určování otcovství stojí na třech tradičních domněnkách otcovství, které vycházejí z pravděpodobnosti (a mají svůj původ již ve starém římském právu). Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ"), svědčí v případě, kdy se dítě narodí v době do uplynutí 300-tého dne od zániku manželství, podle první domněnky otcovství manželu matky. Není třeba žádného rozhodnutí - zápis tohoto otce do matriky narození se provede bez dalšího.
Výjimkou z první domněnky otcovství svědčící ve prospěch manžely matky je však též situace, kdy žena v době do 300 dnů od rozvodu manželství uzavře manželství nové, pak se má za to, že otcem je manžel pozdější. Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Bez prohlášení matky je tento postup neplatný.
Procesní úprava je uvedena v zákoně o zvláštních řízeních soudních v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné podle tzv. zjednodušeného řízení o určení otcovství. Okruh účastníků řízení je matka, dítě (zastoupené opatrovníkem), matrikový otec, jehož otcovství má být popřeno a muž, který tvrdí, že je otcem dítěte (domnělý otec). Prakticky se řízení realizuje tak, že do protokolu je uvedeno souhlasné prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte a soud dané oznámí matričnímu úřadu.
Popření otcovství a lhůty
Lhůta je stanovena zákonem na šest měsíců a její počátek je dán objektivně datem porodu dítěte. Konec je stanoven dnem, který se pojmenováním shoduje se dnem narozením dítěte. Doporučení svobodným matkám obecně však míří především neodkládat podání návrhu na popření otcovství původním manželem, neboť uplynutím šestiměsíční lhůty od narození dítěte jejich právo na podání návrhu zaniká. Resp. soud sice může rozhodnutou o prominutí zmeškání lhůty, avšak v daném případě pak pečlivě zkoumá, zda to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.
Po právní moci rozhodnutí o popření otcovství lze přistoupit k souhlasnému prohlášení otcovství biologického otce a matky dítěte. I za této situace musí nejdříve dojít k popření otcovství manžela matky, a to postupem, který je popsán výše. Pokud se původní manžel matky k iniciování řízení nestaví aktivně, může popřít jeho otcovství matka dítěte postupem popsaným níže pod písm.
Upozorňujeme, že samotný test DNA, který prokáže, že muž není biologickým otcem, automaticky neznamená konec jeho právního postavení jako otce. Aby bylo otcovství platně popřeno, je potřeba mít rozhodnutí soudu. Popřít otcovství může pouze matka nebo právní otec (muž zapsaný v rodném listě dítěte).
Zjednodušené určení otcovství a souhlasné prohlášení
Podle zákona je otcem dítěte manžel matky, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo. Zmíněné pravidlo o určení otcovství je upraveno v § 776 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) a jedná se o tzv. první domněnku otcovství. Jejímu uplatnění lze zabránit dvěma způsoby, a to souhlasným prohlášením všech účastníků (bývalý manžel, matka, nový partner - otec) dle § 777, nebo popřením otcovství dle § 789 OZ.
Pokud jsou účastníci schopni se dohodnout, sepíší muži souhlasné prohlášení podle zmíněného ust. § 777, ke kterému se matka připojí a podají návrh na soud, který zahájí řízení. Jedná se o zvláštní typ zjednodušeného řízení upravený v § 416 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Řízení by mělo být zahájeno až po pravomocném ukončení řízení o rozvod manželství, jinak bude do této doby přerušeno. Návrh na zahájení řízení může podat kdokoliv ze tří zúčastněných, a to do jednoho roku od narození dítěte.
Pokud se účastníci nedohodnou, v úvahu připadá klasické soudní řízení o určení a popření otcovství podle § 785 a násl. OZ, v našem případě podle § 789 OZ, které může zahájit matka. Procesní aspekty tohoto řízení jsou pak upraveny v § 417 a násl. ZŘS. Návrh je třeba podat do šesti měsíců od narození dítěte, přičemž účastníky řízení jsou matka, domnělý otec (popř. muž, jehož otcovství má být popřeno) a dítě zastoupené kolizním opatrovníkem.
Je však zapotřebí si uvědomit, že soud ve všech zmíněných případech rozhodne až poté, co se dítě narodí, tj. v rodném listě bude po určitou dobu figurovat jméno bývalého manžela ženy jako otce dítěte. Mezi touto fikcí zasáhnutými lidmi pak kolují rady, jak situaci řešit, a to souhlasným prohlášením před narozením dítěte, notářským zápisem rodičů, svatbou apod. Tyto rady však jen značně věc zkomplikují, neboť nemají právní základ a nakonec věc nezbude než řešit soudně.
Praktické doporučení pro rodiče
- Je nezbytné dobře se informovat na relevantní postup v návaznosti na konkrétní případ.
- Je ideální mít vypracované příslušné podání k soudu již před porodem dítěte (ideálně v průběhu 7. měsíce těhotenství, s přihlédnutím k možnosti předčasného porodu dítěte).
- Matkám lze doporučit konzultaci v některé z neziskových organizací zabývajících se problematikou rodičovství, případně v občanské poradně, kde je vybaví relevantními vzory podání a instrukcemi k jejich vyplnění.
- Důležité je nepodceňovat situaci a neodsouvat provedení jednotlivých kroků na pozdější dobu.
Jak situaci prakticky řešit? S ohledem na vysokou rozvodovost, která v dnešní době nadále roste, dále na fakt, že před samotným rozvodem rodičů musí být provedeno řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu, z časových důvodů mnohdy není možné, aby se za otce dítěte narozeného do pozdějšího vztahu mohl považovat skutečný biologický otec dítěte.
Pokud zde není vůle původního manžela popřít otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě, může samozřejmě tuto iniciativu převzít matka dítěte. Ustanovení občanského zákoníku o popření otcovství manželem zde platí obdobně. U nově neprovdané ženy bude patrně nejstěžejnějším tématem ochota dřívějšího manžela popřít své otcovství k dítěti narozenému v ochranné lhůtě.
Praktický vzor podání pro řízení souhlasným prohlášením
Jednoduchý vzor, který by mohly strany pro soud použít:
- Příslušný soud
- Datum a identifikace účastníků (otec, matka, bývalý manžel)
- Návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů dle ust. § 777 Občanského zákoníku a § 416 ZŘS
- Přílohy: plná moc advokáta, rozsudek o rozvodu, rodný list nezletilého apod.
Na základě výše uvedeného všichni účastníci navrhují, aby Soud vydal rozsudek určující, kdo je otcem dítěte, a toto oznámil příslušnému matričnímu úřadu. Matrika na základě této soudní listiny provede změnu v rodném listě dítěte.

Právní a praktické důsledky
Otázky otcovství mají v právním řádu zásadní význam - nejen pro samotné dítě, ale i pro rodiče a stát. S otcovstvím se pojí nejen citová vazba, ale také řada právních důsledků: vyživovací povinnost, dědická práva, nebo rodičovská odpovědnost. Základním východiskem je tzv. Manžel matky - za otce dítěte je automaticky považován manžel matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření manželství až do 300. dne po jeho zániku (smrtí, rozvodem), nebo prohlášení o jeho neplatnosti, nebo prohlášení manžela matky za nezvěstného.
Uznání otcovství je možné i v případě, že muž není biologickým otcem. Je však důležité si uvědomit, že tím na sebe bere veškeré právní povinnosti, včetně vyživovací povinnosti. Muž, který se domnívá, že je skutečným (biologickým) otcem dítěte, ale není uveden v jeho rodném listě, nemá podle současného zákona právo požádat soud o popření otcovství. Jinými slovy - nemůže nijak oficiálně prokázat, že je skutečným otcem, pokud už je jako otec uveden někdo jiný.
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů k témuž dítěti opakovaně před jiným matričním úřadem nebo před soudem. Matriční úřady zapisují údaje do matriky na základě rozhodnutí o určení rodičovství, změny v matriční knize se pak provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak zákon o matrikách. Toto je klíčové pro právní jistotu rodného listu.