Rizika a průběh porodu dvojčat zjištěných až při porodu

Vícečetné těhotenství představuje vývoj v děloze a pozdější porod více než jednoho plodu. Podle počtu plodů mluvíme později o dvojčatech (= gemini), trojčatech (= trigemini), apod. S vícečetným těhotenstvím je spojeno více komplikací, protože představuje pro organismus větší nároky, zátěž a riziko, proto ženy s vícečetným těhotenstvím mají zvýšenou perinatální péči. S rozvíjejícím se systémem asistované reprodukce výskyt vícečetného těhotenství přibývá. Možnost výskytu dvojčat se také zvyšuje, když jeden z rodičů sám pochází z dvojčat, nebo se dvojčata vyskytují ve větší míře v rodině. Mírou výskytu vícečetného těhotenství hraje i rasová frekvence, nejvíce nalezneme v afrických zemích na rozdíl například od Japonska, kde je množství vícečetného těhotenství je nejmenší.

Základní pojmy a vznik dvojčat

Zygota vznikla oplozením jednoho vajíčka jednou spermií. Vznikly rozdělením společného základu ve stadiu moruly, proto mají stejnou genetickou výbavu. V lékařské zprávě poté nalezneme i označení bi-bi, mo-bi, mo-mo. Nejvíce se rodí gemini monochoriati biamniati. U monozygotních dvojčat je možný výskyt společných krevních oběhů u společné placenty, tyto spojky pak mohou být důvodem vzniku zkratového krevního oběhu a rozvine se tak syndrom feto-fetální krevní transfuze. Dizygotní dvojčata neboli dvojvaječná dvojčata jsou svým výskytem častější než dvojčata monozygotní.

Z hlediska vzniku dělíme na:
- Jednovaječná (monozygotní) dvojčata - vznikají z jednoho oplozeného vajíčka, které se rozdělí na dvě části. Mohou mít různý počet plodových vaků a placent, podle toho, kdy došlo k rozdělení. Růst a vývoj bývají často rizikovější, zvláště pokud sdílejí placentu či plodový vak. Taková těhotenství jsou označována jako monochoriální a monoamniální (mono-mono) nebo monochoriální a biamniální (mono-bi).
- Dvojvaječná (dizygotní) dvojčata - vznikají oplodněním dvou vajíček dvěma spermiemi. Mají samostatné obaly a obvykle dvě placenty a dva plodové vaky (bichoriáli biamniáli).

Specifické typy a jejich rizika

Monochoriální a monoamniální dvojčata (mono-mono) představují nejrizikovější variantu, protože sdílejí jednu placentu a jeden plodový vak. Riziko úmrtí některého či obou plodů je kolem 40%. Dále hrozí twin-to-twin transfuzní syndrom (TTTS), komplikace s pupeční šňůrou a vývojových vad. Monochoriální a biamniální (mono-bi) dvojčata mají obvykle jeden plodový vak sdílený placenta a častěji dochází k TTTS, ale oddělené plodové vaky usnadňují monitorování hladin plodové vody a léčbu. Dvojvaječná dvojčata (bichoriální biamniální) mají dvě placenty a dvě plodové vaky a rizika jsou nižší než u jednovaječných dvojčat s jednou placentou.

Jak se zjistí typ dvojčat? Informaci se maminka dozví už v těhotenství. Klíčové je množství placent a plodových vaků. Společná placenta či plodový obal je jasným znakem jednovaječných dvojčat. Při ultrazvuku bichoriální a biamniální tvar není samotný jistotní důkaz jednovaječnosti - teprve doplněné informace a anatomie plodů ukáže typ. Umělé oplodnění zvyšuje pravděpodobnost dvojvaječného těhotenství.

Rizika těhotenství s více plody a vývojové problémy

Vícečetné těhotenství zvyšuje riziko komplikací a vyžaduje častější prenatální péči. Mezi nejčastější problémy patří:

  • Vyšší riziko preeklampsie a HELLP syndromu,
  • Placcentární komplikace (předčasné odloučení placenty, vcestná placenta),
  • Anémie u matky,
  • Vyšší výskyt výrazných těhotenských příznaků (pálení žáhy, nevolnost, dušnost, časté močení, zácpa),
  • Krvácení v těhotenství a během porodu,
  • Růstová retardace plodu a riziko vývojových vad,
  • Transfúzní syndrom dvojčat (TTTS) u dvojek sdílejících placentu.

TTTS vzniká nerovnoměrným zásobováním krví mezi plody v monochoriálním a biamniálním těhotenství. Jeden plod je dárce a druhý příjemce, což vede k asymetrickému růstu a ohrožení zdraví obou plodů. Léčba TTTS zahrnuje laserovou koagulační likvidaci spojek mezi cévami placenty a často odsátí nadbytečné plodové vody u plodu s nadbytkem vody.

Další rizika zahrnují syndrom mizejícího dvojčete, kdy se jeden plod přestane vyvíjet a druhý pokračuje, a předčasný porod. Předčasný porod je největším rizikem vícečetného těhotenství a zvyšuje riziko nízké porodní hmotnosti a dalších komplikací u novorozence. Odhadovaná frekvence předčasného porodu u dvojčat je výrazně vyšší než u jednotlivé gravidity.

Prenatální péče a sledování během těhotenství

V těhotenství s více plody má prenatální péče specifika. Do 14. týdne je potřeba určit chorionicitu a amnionicitu ultrazvukem. V I. trimestru je k dispozici kombinovaný screening na detekci chromozomálních vad. Frekvence prenatálních kontrol je častější a více individualizovaná než u jednotného těhotenství. Četnost ultrazvukového vyšetření u monochoriálních dvojčat je každé dva týdny, a pre-porodní kardiotokografické monitorování se zavádí od 36. týdne.

Speciální perinatologická centra poskytují intermediální a intenzivní perinatální péči. Na standardních porodních sálech probíhají porody pouze donošených dvojčat bichoriálních a biamniálních (37. týden). Spontánní vaginální porod dvojčat je možný zejména u dvojčat bi-bi, ideálně při poloze hlavičkami dolů. U monozygotních dvojčat s riziky se volí císařský řez.

Průběh porodu a rozhodování o vedení porodu

Rozhodnutí o způsobu vedení porodu závisí na délce těhotenství, uložením plodů i zkušenosti porodníka. Pokud první plod naléhá na porodní cesty hlavičkou, může proběhnout přirozený porod; u těhotenství jednovaječných dvojčat je častější císařský řez. Během spontánního porodu dvojčat je nutné monitorovat srdeční činnost obou plodů současně. Po porodu prvního plodu se pupečník podváží a vyhodnotí se stav a poloha druhého plodu; časový interval mezi porody by neměl přesáhnout 60 minut.

V některých případech je nutné vyvolání porodu; k umělému vyvolání však musí být pádné důvody (např. zdravotní komplikace matky), a to nejčastěji v posledním trimestru. Porod může probíhat buď spontánně, nebo prostřednictvím císařského řezu, který vyžaduje vysokou erudici a pečlivé řízení během operace. Po porodu může děloha zůstat oslabená a hrozí poporodní krvácení; proto se někdy vyžaduje posílení děložních kontrakcí a další monitorování stavu matky a dětí.

Specifika pro jednotlivé typy porodů a plánování porodu

Většina porodnic postupuje dnes jednotně, rozhodnutí však činí nejzkušenější zdravotník na sále. Pokud se jedná o mo-bi dvojčata nebo o polohe, která ztěžuje přirozený porod, často je doporučen císařský řez. Pro plánované narození dvojčat lze vybrat porodnici podle toho, jaké mají zkušenosti s vícečetnými porody, jaké kapacity a neonatologickou péči poskytují a do jaké míry dovolují vaginální porod v specifických situacích.

Infografika: Typy dvojčat a jejich rizika

Dva tátové, 7. díl: Naše první dny po porodu dvojčat v Americe

Statistika a popis průběhu v ČR

V České republice se v minulosti narodí více dvojčat, v roce 2011 bylo mezi novorozenci z vícečetných gravidit vyšší procento než u jednotného těhotenství. Dvojčata se rodí častěji matkám starším 35 let a s asistovaným reprodukčním procesem. Jednovaječná dvojčata tvoří přibližně 25-30 % všech dvojčat, dvojvaječná cca 70-75 %. Předčasný porod bývá častější u dvojčat (okolo 50 % narozených dvojčat před 37. týdnem, zatímco u jednočetného těhotenství je to výrazně nižší).

Pro efektivní vedení porodu jsou důležité: 1) jasné určení typu dvojčat a jejich polohy, 2) včasná hospitalizace v těhotenství s riziky TTTS a mizejícím dvojčetem, 3) výběr vhodné porodnice, 4) individuální sledování a plánování porodu s ohledem na délku těhotenství a zdravotní stav plodů.

Osteň průběhu porodu a péče po narození

Po porodu se druhý plod může nacházet v riziku hypoxie, a proto je důležité minimalizovat časovou prodlevu mezi porody a uplatnit okamžitou kontrolu stavu obou plodů. Po porodu prvního dvojčete se podváže pupečník a sleduje se stav druhého plodu. V některých případech je nutné posílit stahy dělohy a posílit poporodní péči.

tags: #pri #porodu #jsem #zjistila #ze #cekam