Přechodná pěstounská péče po porodu v porodnici: cesta k náhradnímu rodinnému zázemí

Datum publikace: 27. 07.

Zlínský kraj jako první v republice vloni zrušil takzvané kojenecké ústavy, tedy dětské domovy pro děti do tří let. Odložené děti míří místo toho do přechodné pěstounské péče. Případy nechtěných dětí řeší často už sestry na novorozeneckých odděleních nemocnic.

Nejde přitom jen o děti, které matky přinesou do babyboxu, ale i ty, které se narodí v porodnici. "Někdy se ženy rozhodnou už během těhotenství, že dítě dají k adopci. Pak jsou další, které toto rozhodnutí udělají až v porodnici. V některých případech jde o ženy závislé na alkoholu nebo drogách nebo ty, které žijí na ulici a nejsou na dítě nijak připravené," naznačila Marie Semelová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) zlínského magistrátu.

Ve zlínské porodnici takových případů napočítají kolem pěti za rok, v ostatních bývá číslo o něco menší. Sociální pracovnice matce vysvětlí další postup, v porodnici jí nabídnou psychologickou pomoc a případně přemístí na poschodí, kde nejsou matky s novorozenci. OSPOD už v té době hledá rodinu, která se miminka ujme. Nejdříve se obracejí na rodinu a nejbližší příbuzné. V okamžiku, kdy rodina odmítne zajistit dítěti péči, začíná sociální pracovnice hledat náhradní řešení. Tím je v posledních letech umístění na přechodnou dobu u profesionálních pěstounů zařazených do evidence Krajského úřadu Zlínského kraje.

Předtím se děti dostávaly do kojeneckých ústavů. Teď je situace zásadně jiná. "Teď je to tak, že všichni novorozenci, o které biologická rodina nejeví zájem, jsou umístěni do pěstounské péče na přechodnou dobu v rámci kraje. Ve dvou porodnicích Zlínského kraje, v Uherském Hradišti a ve Zlíně, teď s sebou takto opuštěná miminka dostávají kufříky, které jim v budoucnu připomenou první okamžiky života. "Kufříky mají pomoci k tomu, aby děti měly nějaké uchopitelné vzpomínky," vysvětlila Iva Říhová, spoluzakladatelka Nadačního fondu La Vida Loca, který kufříky do nemocnic dodává.

Pěstouni na přechodnou dobu jsou schopni dětem zajistit kvalitní individuální péči i v případech, kdy dítě potřebuje zdravotní péči. Přechodná pěstounská péče tak dokáže nahradit kojenecké ústavy. Pěstouni se rovněž starají o děti jiného etnika či sourozenecké skupiny. Do PPPD jsou v drtivé většině umisťovány velmi malé děti, tři čtvrtiny dětí jsou mladší jednoho roku. Všechna tato zjištění přinesla unikátní analýza zabývající se přechodnou pěstounskou péčí. O sběr dat se od vzniku PPPD zasloužila organizace Dobrá rodina ve spolupráci s Profesním sdružením přechodných pěstounů.

Nejvíce dětí do PPPD přichází z porodnice nebo z nemocnice, jen necelých 13 % přichází přímo z rodiny. Naprostá většina dětí byla u přechodných pěstounů méně než rok, což je zákonem stanovená maximální doba. U 16 % dětí byla tato doba překročena. Celkem 94 % dětí bylo z PPPD svěřeno do nějaké formy rodinné péče. Do původní rodiny se vrátilo jen 16 % dětí. Největší podíl dětí odchází z PPPD do osvojení (39 %), do dlouhodobé pěstounské péče pak 27 % a do péče příbuzných necelých 12 % dětí. Analýza byla zpracována na základě údajů o 982 dětech a sběru dat se účastnilo 233 pěstounů.

V současné době neexistuje žádný jiný obdobný zdroj informací o PPPD. Využít ji mohou děti, o které se jejich původní rodina nemůže nebo nechce starat anebo péči nezvládá tak, aby zajistila všechny potřeby dětí. Orgány státní správy mají maximálně rok na to, aby situaci dítěte vyřešily a dítě mohlo přejít do původní, osvojitelské, pěstounské či jiné trvalé rodiny, ve výjimečných případech do ústavního zařízení.

Institut pěstounské péče na přechodnou dobu umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů i krátkodobě a bylo mu zabezpečeno právo na rodinný život podle Úmluvy o právech dítěte (čI. 20, 21) a v souladu s principy a cíli Národní strategie ochrany práv dětí. Je kladen důraz na odbornou přípravu pěstounů, jejich další vzdělávání a supervizi. Očekává se od nich zejména schopnost spolupracovat s rodiči dítěte, případně s trvalou náhradní (osvojitelskou či pěstounskou) rodinou. Pěstounská péče na přechodnou dobu je jednou z forem náhradní rodinné péče, pro kterou je vytvořena zvláštní evidence pěstounů. Dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu (dále jen PPPD) svěřuje soud na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD).

doba, po kterou rodič ze závažných důvodů nemůže dítě vychovávat (např. V podstatě každá pěstounská péče může být ze své podstaty přechodná a je možné, že dítě nezůstane v pěstounské rodině až do dospělosti. v její časové omezenosti (PPPD může trvat nejdéle 1 rok - § 27a odst. přípravy na PPPD mají větší časový rozsah (72 hodin podle § 11 odst. Pěstounská péče na přechodnou dobu (dále jen PPPD) je jednou z forem náhradní rodinné péče, která umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u pěstounů i krátkodobě.

Zajišťuje dětem, aby se při selhání původní rodiny, dostaly co nejdříve do rodinného prostředí a nemusely náročné období nejistoty a řešení nastalé situace trávit v ústavní výchově. Dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřuje soud na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Přechodná doba je v tomto případě:doba, po kterou rodič ze závažných důvodů nemůže dítě vychovávat (např. Přechodní pěstouni jsou proškoleni a připraveni poskytovat nejen fyzickou péči, ale také emocionální podporu, která dětem pomáhá vyrovnat se s traumatickými zážitky a připravit je na stabilnější budoucnost.

„Vychovala jsem dvě děti v osvojení a naše rodina poskytla přechodnou pěstounskou péči celkem 18 dětem. Byli jsme mezi prvními přechodnými pěstouny v České republice, takže jsme se učili přímo z praxe,“ uvádí paní Alžběta, která má s touto problematikou bohaté zkušenosti. Angažuje se také v projektu Rodinná síť, portálu pro odborníky a náhradní rodiče, jehož cílem je propojovat informace ze světa náhradní rodinné péče. V oblasti péče o ohrožené děti se pohybuji již od 90. let, a to jak profesně, tak osobně.

Celou tu dobu jsem si uvědomovala, že ústavní péče nemůže dětem plně nahradit rodinné zázemí. Bohužel i v České republice jsou děti, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí postarat. Tyto děti potřebují přechodný domov do doby, než se rozhodne, zda se vrátí do své původní rodiny, nebo než se najde vhodná náhradní rodina. Proto mě zaujala možnost přechodné pěstounské péče, která dětem umožňuje prožít toto přechodné období v rodinném prostředí. Naše rodina se pro tuto cestu rozhodla v roce 2008, kdy byla tato myšlenka ještě v počátcích.

Hlavní rozdíl spočívá v tom, že přechodná pěstounská péče je vhodná pro ty, kteří již naplnili své rodičovské touhy, ale stále cítí chuť pomáhat ohroženým dětem a nabídnout jim své rodinné zázemí. Navíc v tomto období často necítíme dostatečnou energii na výchovu dalšího dítěte až do dospělosti, což naopak zvládnou dlouhodobí pěstouni. Překvapivě největší výzvou není samotné předání dítěte. Většina přechodných pěstounů je na tuto chvíli připravena. Někdy je to těžké, obzvláště když dítě zůstává v přechodné péči příliš dlouho, nebo když pěstouni mají předat dítě do rodiny, ke které nemají důvěru.

To, co je náročnější, je spolupráce se systémem péče o ohrožené děti. Existují sociální pracovníci, kteří příběh dítěte uchopí skvěle a dovedou ho k dobrému konci. Jindy však může sociální pracovník být nerozhodný, a dítě tak zůstává v přechodné péči příliš dlouho, což pěstouni mohou vnímat jako problematické. Další výzvou je vyjednání dostatečného odpočinku po předání dítěte, aby rodina mohla načerpat síly a připravit se na přijetí dalšího dítěte.

Děti v přechodné pěstounské péči často potřebují intenzivní péči. U miminek je to často spojeno se zdravotními problémy a spánkovým deficitem. Starší děti mohou mít za sebou traumatické zkušenosti - bývají zanedbávané, týrané nebo zneužívané. Příprava začíná už tím, jak se přechodní pěstouni dítěti představí a vysvětlí mu, proč nemůže zůstat ve své původní rodině. Existuje mnoho způsobů, jak dítě na přechod připravit. Dítě je na přechod připravováno už od začátku, kdy je svěřeno přechodným pěstounům, a tento proces trvá obvykle několik měsíců. Nebo při pořízení nové postele mluvíme o tom, že ta postel tu zůstane pro další děti, které rodina přijme, až toto dítě bude v nové rodině.

Je to poměrně náročný proces, během kterého se často ukazuje, že mnoho věcí není intuitivních. Lidé si myslí, že dítě na přechod do nové rodiny potřebuje týdny až měsíce, což je částečně pravda. Avšak dítě je na přechod připravováno už od začátku, kdy je svěřeno přechodným pěstounům, a tento proces trvá obvykle několik měsíců. Když je jasné, ke komu dítě odejde, přechod probíhá spíše v řádu dnů. Celý proces předání má tři hlavní fáze. První fází je seznámení přebírající rodiny s dítětem, aby se mohla rozhodnout, zda je schopná dítě dlouhodobě přijmout. Tato fáze končí podáním soudního návrhu.

Druhá fáze zahrnuje čekání na rozhodnutí soudu, které by mělo být co nejkratší. Tato otázka je velmi častá. Přesto to není tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Vytváříme k dítěti vřelý a přijímající vztah plný radosti, ale nevytváříme si k němu vlastnický vztah. Od počátku k němu přistupujeme s vědomím, že se těšíme na chvíli, kdy bude připraveno přejít do své nové, trvalé rodiny. Naší prioritou je zde a teď poskytovat péči a mapovat jeho potřeby, aby budoucí rodina měla co nejjednodušší start. Když se předání podaří, zažíváme radost. Občas nám ukápne slza, ale čím déle tuto práci dělám, tím častěji to nejsou slzy smutku, ale dojetí.

Jaký je váš vztah s biologickými rodiči dětí, které jsou do vaší péče svěřeny? Na začátku péče často ještě není jasné, zda se dítě vrátí ke svým rodičům. Chápu, jak těžké to pro ně je. Neznám rodiče, kteří by své dítě chladně předali do pěstounské péče, aniž by se tím trápili. Proto, když se s nimi setkám například při převzetí dítěte v porodnici, představuji se a ujišťuji je, že dítě jen hlídám, než si vyřeší svou situaci. A držím jim palce. Aby rodiče mohli své podmínky změnit, potřebují podporu sociálních pracovníků, kteří jim jasně vysvětlí, co se po nich očekává, a stanoví dosažitelné kroky.

Jak pěstounská péče na přechodnou dobu ovlivňuje váš vlastní rodinný život? Pěstounská péče ovlivní celý rodinný systém. Měla jsem to štěstí, že všichni členové rodiny se na péči podíleli, což mi dávalo možnost po náročné noci dospat, osprchovat se, jít na masáž nebo do sauny a udržovat rodinné a přátelské vztahy. U sedmnáctého dítěte jsem si však všimla, že ostatní členové rodiny nabízejí pomoc méně ochotně. Začala jsem uvažovat o ukončení péče, protože vyčerpání by mohlo vést k chybám.

Celá naše rodina se to učila postupně. Šla jsem do toho s tím, ale přesto jsem u prvního dítěte čekala, jaké pocity to ve mně vyvolá. Jako první jsme předávali dítě, které už běhalo a živě komunikovalo, byl ho plný dům, takže to byla velká změna pro všechny. Ten klid po předání byl zneklidňující. Ale věděli jsme, že je to tak správně, a snažili jsme se v tom vzájemně podpořit. U prvního dítěte je to asi pro všechny přechodné pěstouny nejtěžší. Člověk se s tím naučí emočně pracovat a dostane se do bodu, kdy je předání opravdu radostným okamžikem, kdy dítě konečně získá svoji vlastní rodinu.

Když jsme mu třeba koupili hračku, říkali jsme rovnou: „Tuhle stavebnici si pak s sebou vezmeš, až půjdeš do svojí rodiny.“ Příprava na předání totiž nezačíná až ve chvíli, kdy víme, kam dítě půjde, ale od prvního okamžiku, kdy k nám dítě přijde. Také jsme postupně zjistili, že nejdůležitější je návštěva ihned po předání, abychom dítě ujistili, že jeho přechod do nové rodiny je v pořádku i pro nás. Pak ale necháváme na těch přebírajících rodinách, jak moc s námi chtějí být v kontaktu. Některé se ozývají častěji, jiné jen minimálně.

Co byste doporučila lidem, kteří uvažují o tom, že by se stali pěstouny na přechodnou dobu? Nejdůležitější je osobní stabilita. Tento úkol je pro lidi, kteří se nebojí výzev, dokážou řešit nečekané situace a snášejí časté změny plánů. Je potřeba mít kolem sebe lidi, kteří vás podporují a budou vám pomáhat, aby si pěstouni mohli čas od času odpočinout.

Jaká je role podpůrných organizací nebo odborníků v průběhu pěstounské péče na přechodnou dobu? Doprovázející organizace pro mě byla obrovskou oporou. Měla jsem k dispozici někoho, kdo sledoval mé potřeby a pomáhal mi najít způsoby, jak je během péče o dítě naplnit. Také mi pomáhali odhalit věci, které jsem třeba kvůli únavě sama neviděla, a zajišťovali efektivní komunikaci s ostatními členy týmu, jako jsou sociální pracovníci dítěte, původní rodina nebo budoucí náhradní rodina. Díky těmto organizacím jsem měla možnost využít psychologa a účastnit se vzdělávacích setkání s odborníky, kteří mi poskytli odpovědi na mé otázky.

Infografika: Cesty PPPD a hlavní aktéři

Jak dlouho většinou trvá, než dítě přejde z přechodné pěstounské péče do stabilnějšího prostředí? Když přechodní pěstouni dítě postupně připravují na přechod do následné péče, trvá překlopení citového pouta na nové rodiče obvykle krátce. Bohužel se však často čeká na rozhodnutí soudu déle, než by pro předávací proces bylo vhodné. To může být náročné, protože všichni už jsou připraveni, ale nemohou dítě definitivně předat. V takových chvílích je největší pomocí dobrá spolupráce se všemi zúčastněnými stranami a dobře nastavený předávací plán.

Je důležité postupovat pomalu, dokud nevíme, že soudní rozhodnutí bude vykonatelné během několika dnů. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby děti mohly vyrůstat ve svých původních rodinách. Dalším přínosem je možnost zahájit diagnostiku dítěte a případnou léčbu. Přechodní pěstouni monitorují zdravotní stav dítěte a jeho psychomotorický vývoj ve spolupráci s pediatrem, zajišťují potřebná vyšetření a pomáhají dítěti zvládat strach ze zákroků. Kromě fyzického zdraví se pěstouni starají i o psychiku dítěte. I malé miminko vnímá, že není u své původní rodiny, a s touto ztrátou se musí vyrovnávat. Starší děti, které přicházejí do přechodné péče, často zažily zanedbávání, týrání nebo zneužívání. Tyto děti jsou citlivější, obtížně snášejí změny a mohou mít neobvyklé reakce, jako je apatie nebo hyperaktivita.

Graf: Věkové složení dětí v PPPD

Zaujal Vás tento příběh? Přečtěte si i další příběhy rodin!

tags: #prechodny #pestoun #porodnice