Příchod dítěte do rodiny přináší mnoho radosti, ale také nové výzvy a starosti. Jednou z častých otázek, která se objevuje v souvislosti s návratem do pracovního procesu po porodu, je možnost pracovat v období šestinedělí. Toto období, tedy prvních šest týdnů po porodu, je z hlediska pracovního práva specifické a nese s sebou určitá omezení i možnosti.
Mateřská dovolená a její účel
Mateřská dovolená je klíčovým institutem pracovního práva, jehož hlavním smyslem a účelem je poskytnout matce ochranu a čas na zotavení těsně před porodem a po něm. Dle zákoníku práce nastupuje matka na mateřskou dovolenou zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Konkrétní datum nástupu si však volí nastávající matka sama, a to s dostatečným předstihem.
Mateřská dovolená standardně trvá 28 týdnů, v případě porodu více dětí se tato doba prodlužuje na 37 týdnů. Důležité je datum nástupu na mateřskou dovolenou, které ovlivňuje její celkovou délku. Pokud zaměstnankyně před porodem vyčerpá méně než 6 týdnů mateřské dovolené, po porodu jí zbyde kratší doba na její čerpání.
Matka sice není povinna vyčerpat celou mateřskou dovolenou a může se do práce vrátit dříve, avšak mateřská dovolená nesmí trvat méně než čtrnáct týdnů a nesmí skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
Práce v šestinedělí: Omezení a výklady
Jednou z nejdiskutovanějších otázek je možnost vykonávat práci během prvních šesti týdnů po porodu, tedy v tzv. šestinedělí. Zde se právní výklady různí.
Zákaz práce v šestinedělí pro ochranu zdraví ženy vyplývá z několika ustanovení:
- Podle § 35 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, u pojištěnky, která porodila, nesmí podpůrčí doba pro výplatu peněžité pomoci v mateřství (PPM) skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
- Dle § 195 odst. 5 zákoníku práce nesmí mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Z těchto ustanovení někteří právníci vyvozují zákaz práce v šestinedělí. Peněžitá pomoc v mateřství dle § 16 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, totiž nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. V praxi to znamená, že během prvních šesti týdnů po porodu nesmí zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství, a to ani u stávajícího, ani u jiného zaměstnavatele, ani samostatnou výdělečnou činnost.
Nicméně, zákoník práce neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu, pokud se nejedná o stejný druh práce. Petr Bata ze Státního úřadu inspekce práce v Opavě uvádí, že se nesmí jednat o stejný druh práce, který by jinak dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
Zásadní je také zdravotní způsobilost k výkonu předmětné práce. Zaměstnavatel má povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Možnosti přivýdělku po šestinedělí
Po uplynutí prvních šesti týdnů po porodu se možnosti práce rozšiřují.
Práce během mateřské dovolené (po šestinedělí)
V průběhu mateřské dovolené, ale po skončení prvních šesti týdnů po porodu, nesmí zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání (u nového zaměstnavatele) či výkon jiné výdělečné činnosti u nového/stávajícího zaměstnavatele (např. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti).
Pokud však nedošlo k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákonem stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho předchozího písemného souhlasu.
Práce během rodičovské dovolené
Rodičovská dovolená poskytuje další druh pracovního volna, na který má zaměstnanec nárok na základě své žádosti. Zaměstnanec si sám určuje den nástupu a ukončení rodičovské dovolené, přičemž nemusí nutně vyčerpat celou dobu.
Na rozdíl od přivýdělku při pobírání peněžité pomoci v mateřství, práce při pobírání rodičovského příspěvku není omezena. Zaměstnavatel má povinnost vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, pokud pro to neexistují vážné provozní důvody. Mezi tyto důvody patří situace, kdy by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele.
Pracovní smlouva a jiné formy zaměstnání
Po návratu z mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni vrátit na její původní práci a pracoviště. Zaměstnankyně může také žádat o čerpání placené dovolené ihned po skončení mateřské, čímž se pracovní volno prodlouží.
Je třeba upozornit na možnost uzavřít se svým zaměstnavatelem další pracovní smlouvu na jiný druh práce, než je sjednán v platné pracovní smlouvě, nebo pracovat na základě dohod o pracích konaných mimo hlavní pracovní poměr (DPP, DPČ). Do určitého limitu se u těchto dohod neplatí odvody na sociální ani zdravotní pojištění, přičemž zdravotní pojištění je v tomto období hrazeno státem a počítá se do náhradních dob pojištění pro důchod.
Další práva a ochrany pro rodiče
Zákoník práce poskytuje řadu dalších práv a způsobů ochrany souvisejících s těhotenstvím a rodičovstvím:
- Zaměstnavatel nesmí žádat informace o těhotenství a zaměstnankyně není povinna jej oznamovat.
- Zaměstnavatel nesmí při výběru uchazečky o práci zohledňovat, zda je těhotná, kojí nebo má děti.
- Existuje zvláštní ochrana těhotných, kojících a matek do 9. měsíce po porodu před rizikovými pracemi.
- Těhotné a kojící zaměstnankyně mohou žádat o zařazení na denní práci, pokud konají práci v noci.
- Zaměstnankyně mohou žádat o přestávky ke kojení, pokud nečerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a jejich dítě nedosáhlo věku patnácti měsíců.
- Platí omezení pracovních cest - zaměstnanci smí být vysíláni na pracovní cesty pouze se svým souhlasem.
- Zaměstnanci mají právo žádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přičemž zaměstnavatel je povinen vyhovět, pokud neexistují vážné provozní důvody.
- Zaměstnanci přísluší pracovní volno v souvislosti s doprovodem dítěte k lékaři po nezbytně nutnou dobu, maximálně však jeden den.
V případě dotazů z oblasti pracovního práva (mateřské a rodičovské dovolené a zvláštní ochrany rodičů) mohou zaměstnanci využít bezplatného poradenství, které poskytují oblastní inspektoráty práce.
tags: #prace #v #dobe #sestinedeli