Prvotrimestrální screening pomáhá odhalit chromozomální a morfologické vady plodu již v rané fázi těhotenství. Screeningové vyšetření plodu v I. trimestru vede k vyhledání žen se zvýšeným rizikem vrozených chromozomálních i morfologických vad. Kombinovaný test spočítá v kombinaci nálezů biochemického vyšetření séra matky a ultrazvukového vyšetření.
Jak probíhá screening v I. trimestru
VyšetřeníBiochemické vyšetření ze séra matky se provádí odběrem krve a to mezi 10. - 11. týdnem těhotenství. Pro ultrazvukové vyšetření je optimální období mezi 12. - 14. týdnem těhotenství. U biochemického vyšetření se vyšetřuje PAPP-A a free beta HCG a PIGF. Jedná se o placentární růstový faktor. U ultrazvukového vyšetření je kromě optimálního období důležitým faktorem i velikost plodu a temenokostrční vzdálenost (45-84 mm). U plodu měříme šíjové projasnění (NT), neboli nahromadění tekutiny pod kůží v zátylku plodu. Pokud se abnormální nahromadění tekutiny prokáže, může se jednat o příznak Downova syndromu.
- Nosní kost (NB) - nepřítomnost nosní kůstky zvyšuje riziko chromozomálních vad.
- Funkce trojcípé srdeční chlopně (trikuspidální regurgitace) - další marker rizika.
- Tok krve přes spojku mezi pupečníkovou žilou a dolní dutou žílou plodu (ve nosi DV).
- Průtok krve v děložních cévách matky (arteria uterina) - výpočet rizika mateřských komplikací.
Vyšetření krve ženy zahrnuje marker PAPP-A a volnou beta podjednotku HCG. NT a NB patří k ultrazvukovým ukazatelům. Výsledek se vyhodnocuje ve spojení s věkem matky a dalšími faktory.
Co znamenají výsledky a jaké výsledky můžete očekávat?
- Negativní screening: riziko chromozomálních vad je nízké. I při negativním výsledku se doporučuje podrobné ultrazvukové vyšetření ve 20. týdnu a, pokud je potřeba, doplnění o další testy.
- Pozitivní screening: vyšší pravděpodobnost postižení. Pro potvrzení mohou následovat invazivní diagnostické vyšetření (CVS v 10.-13. týdnů nebo amniocentéza v 15.-20. týdnu) nebo další nestandardní postupy. Je důležité, že pozitivní screening není diagnóza - pouze výzva k dalším vyšetřením.
- Rizika mateřských komplikací (preeklampsie, FGR) - výsledek screeningu se v některých případech používá k nasazení preventivních opatření (např. aspirinová terapie 100 mg denně).
Podíváme-li se na čísla z praxi: incidence Downova syndromu je přibližně 1:500 až 1:1000 živě narozených. Kombinovaný screening v I. trimestru dokáže zachytit až 95 % nejčastějších chromozomálních vad a poskytuje i informace o riziku preeklampsie a růstové retardace plodu. Přesnost a detekční schopnost závisí na kvalitě ultrazvukového vyšetření a správném načasování odběrů krevních markerů.
Co dál po získání výsledku?
Je-li riziko vyšší než 1:100, doporučí se CVS nebo amniocentéza. Pokud je riziko menší než 1:1000, jedná se o nízké riziko a invazivní vyšetření se nedoporučuje. Při výsledku, který spadá do šedé zóny (např. 1:101 až 1:1000), je možné zvážit NIPT (neinvazivní test DNA plodu z krve matky) - často hrazena pojišťovnou v kombinaci s dalším ultrazvukovým vyšetřením a NT měřením.
V případě zvýšeného rizika mateřských komplikací (preeklampsie a FGR) lze doporučit užívat aspirin a pravidelně sledovat krevní tlak a průtoky uterinními arteriemi. Indikace a rozhodnutí o dalších vyšetřeních bývá vždy výsledkem konzultace s gynekologem a genetickým poradcem.
Výběr mezi screeningem v I. trimestru a NIPT
Prvotrimestrální screening je kombinací krevních markerů a ultrazvukového vyšetření (NT, NB a dalších falšních markerů). Je neinvazivní a v některých zemích je standardně hrazen pojišťovnou v určitém rámci. NIPT je modernější neinvazivní metoda, která využívá volné DNA plodu v krvi matky a má vyšší citlivost a menší míru falešně pozitivních výsledků. NIPT lze provést dříve (od 9.-10. týdne) a je zvláště vhodný pro těhotenství po IVF či dvojčata. Nicméně i NIPT není diagnostickým testem a pozitivní výsledek vyžaduje potvrzení invazivními metodami.
Rozhodnutí, kterou cestu zvolit, zvažuje lékař na základě věku matky, anamnézy, rizikových markerů a preferencí rodičů. Většinou lze kombinovat obě metody: např. negativní kombinovaný screening s následným NIPT pro ještě větší jistotu, případně doplnit ultrazvukovými parametry.
Vyšetření a doporučení na našem pracovišti
Naše pracoviště používá moderní ultrazvukový přístroj pro detailní prenatální screening a provádí ultrazvukové vyšetření v souladu s mezinárodními standardy FMF. V rámci screeningů se sleduje NT, NB, TR a DV, a hodnotí se krevní markery PAPP-A a free beta HCG. Výsledek vyhodnocuje program s ohledem na věk matky, historie a naměřené hodnoty. Případný pozitivní výsledek vyžaduje genetickou konzultaci a potenciálně invazivní testy k potvrzení diagnózy.
Je důležité si uvědomit, že nízké riziko neznamená nulové riziko a naopak vysoké riziko neznamená jistou přítomnost vadu. Veškerá rozhodnutí by měla vycházet z pečlivé konzultace s odborníky a zvážení všech dostupných možností vyšetření.

Jak provést sken šíjového projasnění
Tabulka: Srovnání vyšetření v I. trimestru a následných možností
| Metoda | Co zkoumá | Čas odběru | Hodnota/Detekce | Hrazeno pojišťovnou |
|---|---|---|---|---|
| Kombinovaný screening I. trimestr | Krevní marker y PAPP-A, free beta HCG; NT, NB, TR | 10.-11. týden (krev); 12.-14. týden (UZ) | Riziko Down, Edwards, Patau; riziko preeklampsie; riziko FGR | Obvykle nehrazeno nadstandardně |
| NIPT | Fetální DNA v krvi matky | 10. týdny nebo dříve | Citlivost cca 99% pro DS, 97-99% pro další trigomi | Často hrazena pojišťovnou dle kritérií |
| CVS | Chromozomální vyšetření vzorku placenty | 10.-13. týden | 98-99% přesnost | Součást invazivních vyšetření |
| Amniocentéza | Chromozomální vyšetření plodové vody | 15.-20. týden | 98-99% přesnost | Invazivní diagnostika |
Pro doplnění: pokud screening ukáže pozitivní riziko, genetická konzultace a volba dalšího postupu mohou zahrnovat trojitý test (ve 2. trimestru), nebo invazivní diagnostické metody. Dříve než jakýkoli zásah, klientky dostávají důkladné vysvětlení a možností rozhodnutí.
tags: #pozitivni #prvotrimestralni #screening