Porod (lat. partus) je ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte.
Jako porod živého dítěte se označuje vypuzení nebo vyjmutí z dělohy plodu, který jeví alespoň jednu vitální známku (pohyb, křik, tonus, pulzace pupečníku) bez ohledu na gestační stáří a na porodní hmotnost.
Mrtvě narozené dítě je plod bez známek života a s váhou nad 500 g (ev. 25 cm dlouhý, ev. starší 22+0 - pokud nelze určit váhu).
Předčasný - do ukončeného 37. v termínu - 38.-42. opožděný - po 42.
Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1-2/10 min.
Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají hormony - hlavní jsou biochemické změny v myometriu.
Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), progesteron).
Myometrium začíná produkovat bílkoviny - tzv. Základní hodnota je bazální tonus (BT) - vyjadřuje výši intrauterinního tlaku, na počátku I.
jednodušší je zevní tokometrie - to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4-5/10 min na konci 1.
případně průměrná doba trvání I.
případně průměrná doba trvání I.
Faktory, které určují průběh II.
Poloha hlavičky - je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II.
Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu - vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel - např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.
Trvání - bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II.
Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní poloze), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička.
Trvání II.
Vedení III.
Při zjevné obstrukci či známkách aspirace (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a ABR, pak dále ještě test na syfilis, event. v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby - abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) - i.v. mezi tyto manévry patří např. odloučenou placentu žena porodí (max. prozkoumáme celistvost blan (měly by být porozeny min.
Výběr správné polohy ovlivní to, jak budete celý porod prožívat.
Polohou můžete zmírnit bolestivost kontrakcí, ulevit bolavým zádům i dopřát odpočinek vyčerpanému tělu.
A nejen to - některé také porod urychlují.
Pomáhají totiž s otevíráním pánve a sestupem miminka.
Polohy můžete střídat nebo je v počáteční fázi prokládat chůzí.
První době porodní se také říká otevírací.
U prvorodiček trvá průměrně 6 - 7 hodin, ale může být i delší.
Proto může být pro nastávající maminku velmi náročná.
V začátcích je tedy vhodné šetřit s energií.
Spolu s tím, jak se děložní čípek otevírá, kontrakce nabývají na intenzitě.
Současně jsou častější a silnější.
Vzpřímené polohy pomáhají stimulovat kontrakce dělohy a gravitace pomáhá sestupu miminka a uvolňování porodních cest.
Patří sem chůze, stání s jednou nohou zvednutou a opřenou o židli, nebo stání s opěrem.
Opravdu odpočinkové, vhodné například pro dobu mezi kontrakcemi, jsou polohy vleže.
Řada porodnic má pro rodičky k dispozici vanu, teplá voda relaxační účinek ještě zesílí.
Jako úlevová se také doporučuje poloha na boku s jednou nohou pokrčenou a podepřenou (například polštářem).
Během porodu můžete také sedět na židli, nebo si na ni sednout obráceně a odpočinout si opřením o opěradlo.
V porodnici vám nabídnou i další možnosti.
Půjčit si lze podle vybavení jednotlivé porodnice například gymnastický míč, stoličku, sedací vak či křeslo.
Další kategorií poloh jsou polohy ve dřepu.
Ty efektivně pomáhají s otevíráním pánve.
Kromě výběru polohy jsou ještě další možnosti, jak zmírnit bolest.
Například masáž od partnera, slova podpory a pomoc s rytmem dýchání.
Každá porodnice nabízí svým rodičkám něco jiného.
Informujte se tedy předem, co můžete využít.
Někde je to perličková koupel, jinde nabízí aromaterapii zdarma.
Využít lze na zmírnění bolesti také medikamenty.
I v tomto případě je dobré vědět předem, jaké možnosti máte a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.
Druhá doba porodní neboli vypuzovací nastává ve chvíli, kdy se děložní čípek otevře na 10 centimetrů a končí porodem dítěte.
Během kontrakcí už budete cítit nutnost tlačit.
Trvá obvykle do 30 minut (u prvorodiček i delší dobu).
Někomu vyhovuje i v této chvíli spíše vzpřímená poloha, která pomáhá dítěti sestoupit.
Další variantou je klečet např.
Chcete se cítit na porod opravdu dobře připravená? Navštivte některý z porodních kurzů, kde se o porodních polohách dozvíte více a vyzkoušíte si je.
Během samotného porodu vám poradí zkušené porodní asistentky a představí různé možnosti, jakou polohu při porodu zvolit.
Nikdo neví, jak bude porod probíhat a jaká poloha bude právě pro vás tou nejlepší.
Když první plod je v poloze podélné a druhý plod koncem pánevním, porod je možný vaginálně; při horším rozvrhu plodů se volí císařský řez.
Na porod žádná žena nikdy nezapomene, protože je to chvíle, která se vryje do paměti velmi pevně.
A to i partnerovi, když je přítomen.
Každou minutu se na světě rodí 250 dětí, to je 360tis. denně.
Alfa a omega celého porodu!!!
Porodní poloha ovlivňuje průměr pánve!
Zásadní je se hýbat (kroužit pánví) a střídat různé pozice (využívat gravitace - lepší zásobování kyslíku u matky a dítěte), využít své intuice a svých pocitů.
Průměr hlavičky miminka je při porodu a správném natočení 9,5cm.
Pánev se přizpůsobuje tvaru sestupující hlavičky a udělá ji tak prostor k prostupu pánví.
Může se rozšířit až o 30% právě díky pohyblivosti kosti křížové.
Tedy pokud rodící žena leží na zádech, kostrč je v pevné pozici a neuhne miminku.
Tyto polohy aktivně napomáhají k rychlejšímu sestupu hlavičky porodním kanálem, protože ten je orientován směrem dolů.
Tato poloha je bezpečná zejména pro lékaře.
V případě, že dítě začne náhle trpět nedostatkem kyslíku, je možné bezpečně udělat porod kleštěmi nebo vacuumextractorem (VEX) okamžitě.
Ta poloha není pro ženu příliš vyčerpávající, protože je na porodním stole v polosedě s opřenými zády.
1. Exprese plodu podle Kristellera má nahradit nedostatečnou funkci břišního lisu.
Kristellerova exprese byla prohlášena za postup non lege artis.
Přináší vysoké riziko z hlediska matky i plodu.
Tlak na dělohu může vyvolat vyplavení koagulačních působků (zejména tromboplastinu) do oběhu matky, kdy hrozí vznik poruchy koagulačních mechanismů až DIC.
Je to životu nebezpečný stav, pro který je charakteristický vznik mnohočetných krevních sraženin v cévách, s vážnými následky pro celý organismus.
Může vést k těžkému poškození orgánů a selhání jejich funkce jako následek ucpání cév.
Traumatismem je ohrožen i plod (CNS, skelet, dutina břišní).
Výkon se přesto provádí zcela běžně.
Ke Kristellerově expresi by měl v případě nouze svolit pouze zkušený porodník, exprese se musí provést technicky bravurně a vždy po pečlivém zvážení výhod i rizik.
Exprese se zásadně provádí během kontrakce.
Porodník chytí rukama děložní fundus tak, že oba palce jsou na zadní stěně.
Ostatní prsty jsou na přední stěně dělohy.
Během kontrakce tlačí oběma rukama směrem do pánve.
Po nástupu další kontrakce v tlaku na fundus pokračuje.
Počet expresí by neměl přesáhnout 5.
Následkem tohoto tlaku probíhá druhá doba porodní rychleji.
Nedochází však k postupnému otevírání hráze.
2. Použití kleští je stále běžným způsobem ukončení porodu v případě, že je plod ohrožen, ale jeho hlavička je již pevně fixována v pánvi a není již možné provést císařský řez.
Klešťový porod není “konkurenční” porodnická operace ve vztahu k císařskému řezu.
Nejčastější indikací k porodu per forcipem ze strany matky je prodloužená II. doba porodní, nemožnost použití břišního lisu, ze strany plodu pak hrozící hypoxie plodu ve II. hrozící hypoxie plodu ve II.
Při klešťovém porodu se do pochvy zavedou dvě oddělené branže kleští, které sevřou hlavičku po obou stranách tak, že překrývají uši dítěte.
Vytvoří jakoby helmu, ta chrání hlavičku před tlakem v porodním kanálu.
Tím je zabezpečen šetrný průchod hlavičky pánví.
Je nutný preventivní a rozsáhlý nástřih hráze, který se provádí v lokálním umrtvení.
Když je to zapotřebí, může lékař udělat nástřih na obě strany.
Záleží to na příčině, proč se tato metoda používá, jak moc spěchá vybavení miminka a jak je miminko velké v závislosti na prostornosti pochvy.
Péče v šestinedělí se v zásadě neliší, pouze je nutné klást větší důraz na osobní hygienu.
Také dítě po klešťovaným porodu podstoupí neurologické a oční vyšetření, aby bylo jisté, že je s ním vše v pořádku.
Obecně kolující názor, že dítě může mít poškozený mozek, neplatí a zbytečně stresuje.
Vakuumextrakce plodu je porozením plodu tahem za pelotu, která je přisáta k hlavičce plodu uměle vytvořeným podtlakem.
Je to metoda dnes velmi často používaná ve Skandinávii.
Indikace jsou kromě hypoxie plodu stejné jako u porodnických kleští.
Příprava a provedení operačního výkonu jsou časově náročnější.
Kde se vlastně vzala tolik preferovaná poloha na zádech?
Podle některých pramenů vzešla ze dvora krále Ludvíka XIV.
Ten z nějakého důvodu rád sledoval gynekologická vyšetření svých milenek a také jejich porody.
Protože jakákoliv jiná poloha byla pro panovníka nepraktická, žádal, aby se rodilo zásadně na zádech.
Na konci 17. století už se tak rodilo poměrně běžně, především ve větších městech.
Nenechte se rozptýlit děním na porodním sále.
Po celou dobu tlačení využívejte techniky a praktické dovednosti, které jste se naučila během těhotenství.
Používejte pouze neřízené tlačení!
Vše dělejte přirozeně.
Máte-li potřebu tlačit, tlačte.
Někdy stačí prodýchávat.
Snažte se udržet uvolněnou zejména oblast pánve a stehna.
Mezi kontrakcemi odpočívejte.
Dýchání dolů beze zvuku.
Prudký a rychlý nádech nosem a pozvolný výdech směrem dolů.
Snažte svůj dech vnímat tak, že prochází vaším tělem a veďte jej do oblasti pánve a pánevního dna, ke konečníku.
Toto dýchání je velmi efektivní a šetří energii.
Dýchání dolů s hlubokým, hrdelním až animálním zvukem.
Díky tomu se zapojí svaly (v oblasti pánve a pánevního dna), které jsou třeba k vytlačení miminka ven.
Tl soustavně během kontrakcí a s použitím vhodných poloh.
Prudký a rychlý nádech nosem a hluboký hrdelní zvuk ústy pomůžou směrovat dělohu dolů.
Dýchejte vždy když cítíte kontrakci.
Není třeba nuceně tlačit, děloha tlačí sama a je jen třeba se svým tělem spolupracovat a takzvaně prodýchávat.
Tlačení se dá skutečně přirovnat k tlačení na stolici.
K tlačení využijte každou kontrakci, jelikož na konci porodu jich začíná ubývat.
Mechanismus tlačení je poměrně jednoduchý (ideálně natrénovat s aniballem), využijte tlaku, který při každé kontrakci přichází a optimálních poloh, které jsou pro vás přirozenější a tlačení usnadní.
Délka tlačení je velmi individuální.
Záleží na mnoha faktorech - síle kontrakcí, velikosti a poloze hlavičky plodu, na prostornosti pánve.
Dle statistik lze říci, že u prvorodičky trvá 30 - 40 minut (asi 10 - 15 kontrakcí).
Většinou jde o rutinní zásah některých porodnic.
V dnešní době se snad od něj ustupuje, pokud není nezbytně nutný.
Epizotomie při spontánním porodu bez komplikací je naprosto zbytečná.
Některým ženám to může způsobit trauma na celý život a špatný sexuální potenciál do budoucna, některé o jizvě ani neví.
U každé z nás je to velice individuální.
Každá žena by ale měla vědět, že pokud provede porodník nástřih hráze, znamená to, že naruší všechny 3 vrstvy kůže.
Můžou vás strašit, že pokud nástřih neprovedou, můžete se roztrhnout až ke konečníku, ale dle zkušených PA jde o maximálně 1% za jejich veškerou životní praxi.
Spíš se více roztrhnete po výkonu než když zariskujete.
Jde o nástřih svalové části mezi pochvou a konečníkem.
Většinou se nástřih dělá lehce do strany a bývá dlouhý 5 - 7cm.
Celý výkon bývá velice rychlý cca 3 - 5 vteřin a ve chvíli když už miminko vychází prakticky ven.
Po tomto zákroku se musí epiziotomie zašít.
Před zašitím se tato část lokálně znecitliví injekcí, která se dává přímo do místa šití.
Látka, kterou se místo znecitliví, neškodí vám ani miminku.
Šije se vstřebatelnými materiály, které by měly po zhojení sámi vypadnout.
Ženy často říkají, že z celého porodu bylo nejhorší šití.
Není pravdou, že po prodělání nástřihu při prvním porodu musí být proveden i u dalších porodů.
Masáž hráze od 34tt - správně prováděná masáž zvýší její elasticitu a šance, že porodíte bez nástřihu, je větší.
Důležitá je pravidelnost a pečlivost.
Vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy, největší stabilitu vykazuje po 30. týdnu těhotenství, nejvíce změn situ koncem 20.
Děloha častěji v dextrotorzi → hřbet plodu směřuje dopředu → levé přední = I.
Méně často děloha v sinistrotorzi → hřbet směřuje dozadu → levé zadní = I.
Děloha v dextrotorzi → pravé zadní = II.
Děloha v sinistrotorzi → pravé přední = II.
Hlavička vlevo → I.
Hlavička vpravo → II.
Vztah těla plodu k pánevnímu vchodu.
Nejčastější je poloha podélná a na vchod pánevní naléhá hlavička.
KOBILKOVÁ, Jitka, et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 368 s.
s. Porod se dělí na tři doby porodní.
Jeho brzký příchod se často ohlašuje tzv. poslíčky.
Porod začíná I. dobou porodní, tedy pravidelnými stahy a končí porodem placenty.
Každá ze tří dob i celková délka porodu trvají u každé ženy různě dlouhou dobu.
Porodní doby I. doba porodní neboli otevírací.
Spontánní porod začíná pravidelnými děložními stahy (odborně kontrakce), které způsobí postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy.
Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, která se postupně rozvinuje.
Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty.
Dále se její průměr počítá na centimetry.
První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná.
Říkáme, že „branka je zašlá“, tehdy činí její průměr asi 11 až 12 cm.
Název „otevírací“ doba vyjadřuje podstatu děje - otevírání, rozvíjení porodních cest.
Poznámka: Děložní kontrakce je práce (stah - kontrakce) děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy.
Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami.
Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.
II. doba porodní neboli vypuzovací.
Začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence.
Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle.
Název „vypuzovací“ popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale na závěr i aktivní spoluprací maminky (zapojuje svaly břišního lisu), která takzvaně tlačí, a tím „vypuzuje“ plod porodními cestami ze svého těla.
III. doba porodní - porod placenty.
III. doba porodní začíná porodem novorozence a končí vypuzením placenty.
Po porodu dítěte se děloha stáhne (odborně retrahuje), její obsah tvoří již jen placenta.
Děloha je nyní kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje k pupku.
Později trochu ochabne.
Po několikaminutovém období klidu se děloha začne opět stahovat.
Stahy nejsou vnímány bolestivě a způsobují, že se od děložních stěn odloučuje placenta.
Z otevřených cév vytéká krev mezi placentu a děložní stěnu, vytvoří se krevní výron, který dále oddaluje placentu od děložních stěn.
V této době ještě doznívají děložní kontrakce, které odloučenou placentu vypudí z dělohy do pochvy, přitom placenta obvykle vyvolá slabý pocit nucení k tlačení.
