Role placenty v prenatálním vývoji plodu

Placenta, česky porodní (nebo mateřské) lůžko, je důležitým orgánem matky a dítěte. Zajišťuje spojení mezi matkou a miminkem během těhotenství. Dítě je s placentou spojeno pupečníkem, který mu zajišťuje přísun kyslíku a živin a odvádí zplodiny metabolismu plodu. Placenta je důležitým zdrojem hormonů, které těhotenství udržují, připravují tělo ženy na laktaci aj. A v neposlední řadě má funkci imunologickou. Ve 20. týdnu těhotenství zaberе placenta asi polovinu plochy děložní dutiny. S dalším růstem dítěte i dělohy se placenta posouvá výš a začíná „stárnout“.

Vypadání a stav placenty

Na konci těhotenství má tvar přibližně kruhu nebo oválu. Průměr bývá asi 20 cm, výška 3 cm a hmotnost kolem 0,5 kg. Její otisk může připomínat strom života. Tvar placenty ale může být různý. Když se placenta narodí, je třeba zkontrolovat její stav a celistvost. Placentu si odnést domů obvykle není možné, pokud je infekční (HIV, HbSAg, BWR, atp.).

Jak placentu vnímáme z hlediska vývoje? Placentu vytváří pary fetálního základu plodových obalů, zejména chorion frondosum a decidua basalis. Mezi nimi jsou intervilózní prostory vyplněné krevními kapilárami plodu a matky. Krev plodu a krev matky jsou odděleny placentární bariérou, která umožňuje výměnu živin a plynů, zatímco zabraňuje přímému mísení krve.

Funkce placenty

Placenta funguje jako dýchací a výživový spoj mezi plodem a matkou: placentou prochází kyslík a živiny z mateřského oběhu do plodu a z plodu odvádí se oxid uhličitý a metabolické zplodiny. Přes placentární bariéru probíhají látky do a z plodu, zatímco protilátky IgG poskytují plodu pasivní imunitu. Placenta dále produkuje hormony, které udržují těhotenství a připravují tělo ženy na kojení, a má významnou imunitní roli.

Hormonální funkce placenty

Placenta produkuje několik klíčových hormonů. HCG udržuje funkci žlutého tělíska v raném těhotenství. Chorionsomatomammotropin (placentární laktogen, HPL) má diabetogenní účinky na matku a zajišťuje dostupnost živin pro plod, zároveň stimuluje vývoj mléčné žlázy. DHEA z nadledvin plodu a další mechanismy zajišťují tvorbu estrogenů a progestinu, které ovlivňují těhotenství a následný porod. Důležité je, že placenta spolupracuje na řízení délky těhotenství a podporuje krevní průtok placentou.

Placenta a krevní oběh

V placentě krev matky a plodu není přímo smíšena. Krev matky proudí spirálovitými tepnami dělohy do intervilózních prostorů, kde omývá klky a umožňuje výměnu látek. Po výměně se krev vrací zpět do matčina oběhu. Placentární trofoblast a cévní endotel tvoří semi-permeabilní membránu pro aktivní transport látky. Důležité výměny probíhají zejména v 3. trimestru, včetně přenosu železa, vápníku a IgG do plodu.

Struktury placenty a patologie

Placenta má na fetálním povrchu početné arterioly a žíly sbíhající se k pupečníku. Pupečník je okolo 50 cm dlouhý a spojuje plod s placentou; jeho úpon bývá centrální, insertio centralis. Dále se v placentě mohou vyskytnout odchylky jako placenta praevia (vcestná placenta), placenta accreta/increta/percreta a placenta succenturiata (přídatná placenta). Tyto stavy mohou ovlivnit normální porod a vyžadují specifické postupy.

Ve čtvrtém a pátém měsíci gravidity dochází k formování placentárních kotyledonů, které rozdělují placentu na okrsky. Na konci gravidity má placenta discoidalis tvar terče. Přídatná placentace a špatná invaze klků mohou komplikovat porod a vyžadovat intervence, včetně ultrazvukové kontroly po porodu a léčebných zákroků při zbytcích placenty.

Porod placenty

Porod placenty je důležitou součástí porodu. Ochranné prostředí pro uvolňování endogenního oksytocinu - klid, ticho, teplo - a nerušený kontakt kůže na kůži mezi matkou a novorozenětem podporují fyziologický porod placenty. Aktivní vedení porodu placenty zahrnuje podání oxytocinu (intramuskulárně), podvázání pupečníku a vytahování placenty kontrolovaným tahem, nicméně postoje se liší mezi pracovišti a literaturou. Některé průzkumy uvádějí zvýšené riziko poporodního krvácení u aktivního vedení v některých podmínkách, jiné studie ukazují na snížení rizika krvácení v prostředí, které podporuje fyziologii porodu.

V souvislosti s řízením porodu placenty se diskutují tyto otázky: kdy podvázat pupečník, zda provádět kontrolovaný tah (CCT) a zda se vyplatí používat syntometrin (oxytocin a ergometrin). Výsledky klinických studií a revizí Cochrane ukazují na existenci nedostatku spolehlivých důkazů a na to, že aktivní vedení zřejmě snižuje riziko krvácení u různých úrovní rizika porodnic, avšak s různými vedlejšími účinky. Zvažují se i faktory prostředí a vztahů, které ovlivňují uvolňování endogenního oksytocinu a stabilitu porodního procesu.

Po těhotenství a výživa

Během prvních 1000 dnů od koncepce do dvou let věku dítěte hraje prostředí a výživa rozhodující roli pro zdravý vývoj. Výživa těhotné ženy, včetně omega-3 mastných kyselin, železa, jódu, vitamínů D a B, má vliv na vývoj mozku a dlouhodobé zdraví dítěte. Kojení poskytuje optimální výživu a pomáhá předcházet infekcím a dalším komplikacím. Různé faktory, jako kouření, alkohol a některé léky, mohou ovlivnit placentu a vývoj plodu. V těhotenství je důležité vyhýbat se rizikovým potravinám a zůstat v kontaktu s lékařem ohledně očkování a bezpečných léků.

Dodatečné poznámky a shrnutí

Placenta plní úkoly dýchání, výživy a hormonální podpory těhotenství. Je důležité sledovat její stav, zabránit neplánovaným zásahům a zajistit klidné prostředí během porodu. V některých případech může být nutná intervence pro zajištění bezpečí matky a plodu, zejména při patologiích placenty. Důležitá je rovnováha mezi fyziologickým a lékařsky řízeným vedením porodu placenty, s respektem k potřebám matky a dítěte.

Infografika ukazující strukturu placenty a pupečníku spolu s hlavními funkcemi

Porod placenty (3D animace)

tags: #ktery #organ #plni #vyznamnou #roli #v