Poporodní paréza krav je akutní neurologické onemocnění vysokoprodukčních dojnic, charakterizované hypokalcemií a ulehnutím s postupnou ztrátou citlivosti a vědomí. Vyskytuje se v den porodu nebo v průběhu prvních dvou až tří dnů po porodu a postihuje zejména krávy během peripartálního období, kdy jsou překrmovány vápníkem a mají alkalogenní krmnou dávku. Na vzniku hypokalcémie se může podílet i nesprávný poměr kationtů a aniontů v peripertální krmné dávce (DCAD), což snižuje riziko vzniku parézy.
Co je poporodní paréza a jak vzniká
Porodní paréza je porucha regulace metabolismu vápníku způsobená sníženou činností příštítné žlázy, která omezuje resorpci vápníku ve střevě, uvolňování vápníku ze skeletu a reabsorpci v ledvinách. Příjem sušiny a tedy i příjem vápníku bývá nízký několik dní před porodem a v den porodu, což vede k výraznému poklesu Ca v krevní plazmě. Kromě hypokalcemie může docházet i k hypofosfatemii a změnám koncentrací hořčíku, draslíku a sodíku. Projevy zahrnují nechutenství, slabost, ulehnutí, pokles povrchové teploty a postupnou ztrátu vědomí až koma, často s rozvojem parézy pánevních končetin a možnou ztrátou citlivosti.
Další typy poporodních onemocnění zahrnují hypokalcémie a poporodní (mateřskou) parézu, která je úzce spojena s období zaprahnutí a laktací. TZv. poporodní horečka je odlišný stav, který může komplikovat klinický obraz, avšak paréza krávy je především asociována s dysfunkcí vápníku a nervovým/ svalovým postižením.
Diagnostika a diferenciální posouzení
Diagnóza poporodní parézy se opírá o klinický obraz a souvislost s porodem. V těžších případech se stanovuje koncentrace vápníku, fosforu a hořčíku v krvi pro upřesnění etiologie. Výrazná hypokalcemie bývá doprovázena Ca 0,8-1,4 mmol/l. Důležité je vyloučení jiných příčin ulehnutí, jako jsou mastitida, metritida, puerperální sepsis, ruptury dělohy či poranění pohybového aparátu. Při zvedání krav a posuzování motoriky končetin je třeba analyzovat polohu těla, stav vědomí a schopnost přijímat krmivo, a provést i rektální a externí vyšetření k identifikaci traumatických poškození páteře, kloubů či svalů.
Laboratorní doplnění zahrnuje CK a AST jako ukazatele svalového poškození. CK bývá výrazně zvýšena během 24-48 hodin po nástupu ulehnutí a může i přes vysokou hodnotu poskytnout pouze omezenou prognostickou informaci. AST bývá zvýšena déle a její trend může naznačovat pokračující svalové poškození. Evidence moči zkoumá přítomnost myoglobinu a bílkovin, indikující svalové poškození; ketolátky a bilirubin mohou ukazovat na poruchy jater. Při podezření na jiné poruchy se zvažují další krevní testy, včetně minerálů Ca, P, Mg, K a stopových prvků.
Ruční postup a stabilizace pacientky
Při ulehnutí je důležité posoudit, zda kráva dokáže sama vstát nebo vyžaduje pomoc. Manipulace musí probíhat na suchém a neskluzkém povrchu; pomoci mohou asistenti chycením za ocas po stimulaci, zvedací zařízení s opatrným fixováním a použitím kyčelních zpevňovacích pomůcek. Doba zvedání by neměla překročit 20 minut. Po zvednutí je vhodné zvíře uložit na bok s podporou správného postavení končetin. Při opětovném pokládání by mělo být zvíře umístěno na opačnou stranu, než bylo dříve, a preferováno je stání v dobře nastlaném boxu.
V případě narušeného vědomí s boční polohou je nutno rychle rozlišit poporodní parézu, tetanii, mastitidu či tympanii a zahájit léčbu, protože u těchto stavů může adekvátní terapie zlepšit prognózu. U zvířat s normálním vědomím je důležité pokusit se postavit zvíře a sledovat motoriku pánevních končetin během pokusů o vstávání.
Prevence a léčba
Preventivní opatření zahrnují správnou prenatální diagnostiku, aby se odhadovala velikost plodu a pánve, a minimalizovala se rizika dystokie. DCAD strategie (poměr kationtů a aniontů) v peripartální krmné dávce snižuje riziko hypokalcémie a parézy. V léčbě se uplatňují tekuté a minerální terapie, korigující Ca, P a Mg, případně další elektrolyty. V některých případech je nutná podpůrná terapie zahrnující fyzioterapii, elektrostimulaci a rehabilitaci k obnovení svalové síly a prevenci kontraktur.
V případě poruchy vědomí a pokročilé parézy pánevních končetin je často cílem chirurgické či rehabilitační zásahy (včetně neurolýzy, nervatizace, rekonstrukce nervů či transplantace šlach). Celoživotní rehabilitační péče bývá nezbytná pro omezení svalových kontraktur a atrofie a zlepšení mobility.
Podrobnosti rehabilitace a péče
- Polohování postižené končetiny a stimulace pozitivní polohy na břiše.
- Masáže a lehké tření pro usnadnění odtoku žilní krve, nahřívání a myorelaxace pro uvolnění svalstva.
- Fyzioterapie zahrnuje statický strečink, mobilizaci měkkých tkání, Bobath a další senzomotorické techniky.
- V pozdějším věku se uplatňuje elektrostimulace a další fyzikální terapie pro zachování motorických funkcí.
Rozsáhlá rehabilitační péče, včetně kombinace fyzioterapie a podpůrných technik, bývá nezbytná pro maximalizaci návratu funkčnosti končetin, zejména u obrny horní končetiny. V některých případech je nutné chirurgické řešení, zejména při avulzi či deformacích ramene, a to rychle po narození.
Předpokládané výstupy a prognóza
Poporodní paréza u krav bývá multifaktoriální onemocnění s proměnlivou prognózou. Včasná diagnostika, správná léčba a rehabilitace zvyšují šanci na zlepšení motorických funkcí a snižují riziko trvalých poruch. U některých zvířat se mohou projevit zlepšení během prvních měsíců, avšak u některých případů zůstává postižení i po delší dobu a vyžaduje dlouhodobou péči.

Jak správně pečovat o jizvu | Rehasport
Tabulka: Klíčové faktory a postupy při poporodní paréze krav
| Faktor | Popis |
|---|---|
| Hypokalcemie | Výrazný pokles Ca v krvi, často v den porodu a prvních dnech po něm |
| DCAD | Poměr kationtů a aniontů v krmné dávce; řízená změna snižuje riziko parézy |
| Diagnostika | Klinický obraz, krevní testy Ca, P, Mg; moče na CK, AST, myoglobin |
| Léčba | Korekce Ca, Mg, P; tekutá terapie; rehabilitace a fyzioterapie |
| Rehabilitace | Polohování, masáže, Bobath, Vojtův princip, elektrostimulace |