Omezení svéprávnosti a předběžná prohlášení

Tento článek se zabývá procesem omezení svéprávnosti člověka a možnostmi, jak si lze předem upravit správu vlastních záležitostí pro případ, kdy by osoba ztratila schopnost právně jednat.

Omezení svéprávnosti soudem

Pouze soud může rozhodnout o omezení svéprávnosti člověka. Toto omezení je možné v rozsahu, v jakém daná osoba není schopna právně jednat z důvodu duševní poruchy, která není pouze přechodná, v souladu s § 57 občanského zákoníku.

Soud ve svém rozsudku specifikuje konkrétní právní jednání, která opatrovanec nemůže samostatně vykonávat. Tento výčet musí být vyčerpávající. Soud může svéprávnost omezit:

• V souvislosti s konkrétní záležitostí, a to na dobu nezbytnou pro její vyřízení.
• Jinak na určitou dobu, maximálně však na tři roky.

Existuje výjimka, kdy soud může omezit svéprávnost na dobu delší než tři roky, avšak maximálně na pět let, pokud je zjevné, že se stav člověka v dané době nezlepší.

Dokumentace pro řízení o omezení svéprávnosti

K návrhu na omezení svéprávnosti je vhodné přiložit lékařskou zprávu, kterou má soud právo požadovat dle § 35 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. V případě, že navrhovatel z objektivních důvodů nemůže lékařskou zprávu předložit, není to překážkou pro zahájení řízení.

Role znaleckého posudku

Znalecký posudek hraje v řízení o omezení svéprávnosti klíčovou roli, neboť soudu předává odborné závěry o duševním stavu posuzované osoby. Soud si nechává vypracovat znalecký posudek, avšak není tím zproštěn povinnosti přihlížet i k dalším právně významným okolnostem. Znalecký posudek není jediným důkazem a soud na něj nemůže pouze odkázat; musí jej vyhodnotit. Znalec musí být vyslechnut.

V případě nepravdivého, neúplného znaleckého posudku nebo křivé výpovědi znalce hrozí sankce.

Další informace o řízení

Soud může na návrh znalce rozhodnout o dočasném umístění osoby do zdravotnického zařízení. Soud je rovněž povinen zjišťovat informace o osobních poměrech posuzované osoby, jako jsou sociální kontakty, péče o sebe a rodinu, hospodaření s financemi či chování na pracovišti.

Jako důkazy mohou sloužit všechny prostředky k zjištění stavu věci, včetně výslechů posuzovaného, svědků, účastníků, zpráv a vyjádření orgánů a listin. Soud může od výslechu posuzovaného upustit, pokud by byl pro něj nepřijatelný nebo by jej poškodil, nicméně posuzovaného vždy zhlédne.

Z důvodu zdravotního postižení nemusí být otec tazatelky schopen právně jednat bez rizika závažné újmy dle § 55 a násl. občanského zákoníku, a proto alternativa k omezení svéprávnosti nepřichází v úvahu.

Výběr a jmenování opatrovníka

Soud při výběru opatrovníka přihlíží k přání opatrovance, jeho potřebám a podnětům blízkých osob, sleduje jeho prospěch a dbá na to, aby výběrem opatrovníka nevznikla nedůvěra. Soud jmenuje opatrovníkem osobu navrženou opatrovancem. Pokud opatevnanec osobu nenavrhne, nebo navržená osoba není způsobilá, soud jmenuje zpravidla příbuzného či jinou blízkou osobu, která osvědčí dlouhodobý zájem a schopnost jej projevovat. V opačném případě jmenuje jinou vhodnou osobu nebo veřejného opatrovníka.

Doporučuje se zaslat soudu dokumentaci prokazující bydlení navrhované osoby (např. výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu) a čestné prohlášení osob, které navrhovanou osobu dobře znají a potvrzují její vhodnost.

Opatrovník pro řízení

V řízení o omezení svéprávnosti jmenuje soud opatrovníka pro samotné řízení. Tímto opatrovníkem nemůže být navrhovatel. Navrhovatel může navrhnout někoho z řad blízkých osob nebo advokáta.

Předběžná prohlášení notářem

V případě ztráty schopnosti samostatně právně jednat není nutné spoléhat se pouze na jmenování opatrovníka soudem. Alternativou je pořízení předběžného prohlášení u notáře.

Účel a podstata předběžného prohlášení

Předběžné prohlášení umožňuje člověku projevit vůli, jak mají být jeho záležitosti spravovány v případě, že ztratí schopnost právně jednat. Tato vůle může být projevena pro případ duševní poruchy, tělesného onemocnění či úrazu. K pořízení předběžného prohlášení není nutné očekávat konkrétní příčinu ztráty svéprávnosti.

Předběžné prohlášení se řídí § 38 občanského zákoníku a může se týkat:

• Způsobu správy záležitostí pořizovatele.
• Určení osoby, která má záležitosti pořizovatele spravovat.
• Určení osoby, která se má stát opatrovníkem pořizovatele.

Podmínky účinnosti a rozhodování soudu

V případě, že účinnost předběžného prohlášení je vázána na podmínku, rozhoduje o jejím splnění soud dle § 42 občanského zákoníku. Předběžné prohlášení pro případ ztráty schopnosti právně jednat je ze své povahy vždy podmíněné odkládací podmínkou (§ 548 odst. 2 NOZ).

Povinnost spravovat záležitosti dle předběžného prohlášení či oprávnění osoby k tomu povolané nevznikne dříve, než dojde ke ztrátě schopnosti právně jednat, případně než soud rozhodne o splnění podmínky.

Kdo může pořídit předběžné prohlášení

Předběžné prohlášení může pořídit pouze plně svéprávná fyzická osoba schopná projevit svou vůli. Nezletilý, který nabyl plnou svéprávnost uzavřením manželství nebo přiznáním soudem, může rovněž pořídit předběžné prohlášení. Právnická osoba toto prohlášení pořídit nemůže.

Formy předběžného prohlášení

Zákon umožňuje pořízení předběžného prohlášení ve formě veřejné listiny (notářský zápis) nebo soukromé listiny s datem a dvěma svědky (§ 39 odst. 1 a § 3026 odst. 2 NOZ).

Notářský zápis má větší důkazní sílu, neboť zakládá plný důkaz o projevu vůle pořizovatele (§ 568 NOZ). Navíc je spojen s právní poradou a vůle je formulována právně vzdělaným odborníkem. Notářský zápis je uložen u notáře, který může vydávat stejnopisy.

Obsah a správa záležitostí

Předběžné prohlášení může specifikovat způsob správy záležitostí, což může zahrnovat jak právní, tak faktická jednání. Může se jednat o pokyny ohledně nakládání s finančními prostředky, společným jměním manželů, obchodním závodem či konkrétními službami sociální péče.

Pokyny týkající se zdravotní péče by se neměly dotýkat záležitostí upravenýchinstitutem dříve vysloveného přání pacienta (§ 36 zákona o zdravotních službách), nebo by měly být směřovány jiným osobám než poskytovateli zdravotních služeb.

Určení správce

Předběžným prohlášením může pořizovatel určit i osobu správce, který bude jeho záležitosti spravovat. Tato funkce se liší od funkce opatrovníka. Vznik funkce správce je založen na účinném předběžném prohlášení, zatímco opatrovníka jmenuje soud.

Postavení správce se podobá postavení příkazníka dle příkazní smlouvy. V případě, že správce bude jednat jménem pořizovatele, bude mít postavení zástupce. K tomu je třeba vzít v úvahu požadavky na zvláštní obsah plných mocí a případný zákaz zastoupení.

Předběžné prohlášení může být vnímáno jako zvláštní typ plné moci. S případným rozhodnutím soudu o splnění podmínky podle § 42 NOZ bude účinné předběžné prohlášení průkazem o existenci zástupčího oprávnění správce vůči třetím osobám.

tags: #zbaveni #zpusobilosti #v #sestinedeli