To provází i naše snažení. Domníváme se, že je potřeba, abychom vyšli do ulic a s legislativními návrhy v pravý čas tak, aby ve veřejnosti převládal soucit. O to v Polsku teď jde,“ plánuje Rybová. Čtěte také Johanna Nejedlová z České ženské lobby a spolku Konsent dodává, že jde o největší polské demonstrace od změny režimu, navíc v době, kdy i Polsko trápí koronavirová pandemie. „Pro polské ženy i muže je soudní rozhodnutí nepřijatelné. Je vidět, že si myslí, že takhle přísné nastavení potratového zákona, který nutí ženy donosit dítě, i když má vady neslučitelné s budoucím životem, považují za krutý vůči těm ženám,“ tvrdí Nejedlová. „Myslím, že polská společnost má soucit s dětmi, ale i se ženami,“ dodává.
Podle čeho se dnes polemika točí?
Podle Rybové ale nový zákon chrání hlavně děti s chromozomálními vadami jako je Downův syndrom. „Naše hnutí rozhodnutí soudu přivítalo. Protože přináší ochranu nenarozeným dětem. Zejména nemocným nebo jinak oslabeným,“ říká a vysvětluje: „Dnes jsou oběťmi zákonů, které dovolují zabíjet děti před narozením z důvodu objevené diagnózy. To mně přijde jako velmi silný příspěvek do společenské i politické debaty.“
„S interrupcí nesouhlasím. A to v žádném případě,“ dodává v pořadu Vertikála Rybová. Jedinou výjimkou je pro ni ohrožení života ženy. „Mně přijde ještě brutálnější, že rozsudku smrti vystavujeme děti nemocné, bezbranné.“ „Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou,“ oponuje Nejedlová z České ženské lobby. „Pokud sami usoudí, že se na to necítí, tak by neměli být nuceni donosit dítě ve svém těle. Být živým inkubátorem, který pak dítě třeba odloží. Proto taky jde o interrupci, tedy kdy to ještě není dítě, ale velmi malý plod.“
Výchovný prvek zákona a potratová turistika
Rybová: Zákon má výchovnou funkci. Polky prý stejně budou za potraty stále dál vyjíždět do zahraničí nebo volit nějakou formu „potratové pilulky“. Ale budou podle Nejedlové stále v nebezpečí, jestli dostanou potřebnou lékařkou péči v případě, kdyby došlo k nějakým komplikacím. Čtěte také: Viceprezidentka Hnutí Pro život Rybová dodává: „Dějiny prokázaly, že vyhnání plodu je fenomén, který tady s námi je a byl by, pravděpodobně i kdybychom absolutně uzavřeli cestu k umělému ukončení těhotenství.“
Podle ní ale nemáme tvrdá data o potratové turistice. „Zákon, který chrání nenarozené děti před volbou nás dospělých, je v legislativě výchovný prvek. Když se řekne, že něco dělat nesmíte a je to za hranicí zákona, tak si dáváte pozor a snažíte se tomu vyhnout, abyste se nedostala do situace, kdy ten zákon chtě nechtě bude chtít překročit, protože otěhotníte nečekaně. Myslím, že se lidé chovají zodpovědněji, když vědí, že se může stát, co nemohou vzít zpátky,“ zdůrazňuje.
Podle Nejedlové se ale lidé snaží potratům předejít zkrátka proto, že to není pro nikoho příjemná záležitost a je to řešení jen v krizové situaci. „Je dobře, když mají lidé možnost to vyřešit legálním způsobem. Nedostupné potraty nepovedou k tomu, že se lidé budou chovat obezřetněji,“ dodává.
Veřejné reakce, demonstrace a politické souvislosti
Oddělili se politici od části veřejnosti, která nevyznává silně konzervativní hodnoty prezentované hlavně katolickou církví? A jak velký vliv bude mít rozhodnutí ústavního soudu na životy polských žen? Odpovědi uslyšíte v audiozáznamu pořadu Vertikála. Polsko má křesťanské hodnoty hluboce zakořeněné ve své historii a tradici, je to nejvíc věřící země v Evropě. To se promítá i do společenských norem a politického směřování země.
V posledních měsících zemí otřásá zejména Polskou mladou generací zákaz provádění interrupcí. Dosud mohla žena legálně těhotenství přerušit pouze ze tří důvodů, a to buď v případě, že těhotenství ohrožuje její život, plod je nenávratně poškozen, anebo v případě, že prokazatelně došlo ke znásilnění nebo incestu. Na podzim Ústavní soud rozhodl, že současná legislativa je v rozporu s polskou ústavou. S novou legislativou přišlo další zpřísnění, nově žena nesmí podstoupit interrupci ani v případě, kdy je plod nenávratně poškozen. Podle průzkumů veřejného mínění je společenský názor zcela odlišný. Až pětapět procent obyvatelstva by si přálo podmínky pro podstoupení interrupce buď zachovat anebo rozvolnit, pouhých patnáct procent a zástupci katolické církve souhlasí se zpřísněnými podmínkami.
Nová legislativa rozzuřila Poláky do takového míry, že se ve statisícových davech začali scházet na náměstích po celé zemi a demonstrovali proti vládě a proti dalšímu utahování šroubů. Podle demonstrantů jsou nyní pravidla k ženám velmi krutá, neboť musí donosit i dítě, které by nemělo šanci porod přežít. Na druhou stranu, tato úprava povede k tomu, že Polky budou stále více jezdit do zahraničí, aby podstoupily ilegální přerušení těhotenství. Nejčastěji jezdí do Německa a Česka. Rizikem ale je, aby se dostaly k pomoci co nejdříve. Přerušení těhotenství je možné jen do 12. týdne.
Evropský Parlament reagoval rezolucí a polský postup odsoudil. Podle expertů z OSN Polsko „zavřelo dveře“ před bezpečným a legálním provedením potratu a odsoudilo nové kroky jako porušování mezinárodních lidskoprávních závazků. Z názorů odborníků vyplývá, že tato změna přiměje ženy podstupovat nebezpečné zákroky, které mohou ohrozit jejich zdraví.
Polsko se také potýká s tématy kolem umělého oplodnění a sexuální výchovy. Víra je pro většinu lidí kulturní záležitost, praktikujících katolíků je menšina, a vláda se snaží mobilizovat konzervativní voliče včetně katolických fundamentalistů. Zakládá si na tom, že dosáhne až úplně napravo politického spektra. Politiku se snaží dělat tak, aby zaujal středové voliče i extrémní pravici.
Statistiky a inspirace z ČR
V České republice se potratová politika vyvíjela také změnami legislativy. K legalizaci došlo v roce 1957 a od té doby šlo podstoupit interrupci do 12. týdne těhotenství. V období 90. let došlo k potratovému boomu, ale postupně interrupcí ubývalo. Srovnání ukazuje, že většina potratů v české historii byla vykázána v dřívějších obdobích, dnes je jejich počet významně nižší. V okolních zemích s výjimkou Polska jsou potraty legální do 12. týdne, výjimečně později jen z důvodu ohrožení života matky nebo vývoje plodu.
Významná je i poznámka o tom, že demonstrace proti potratovému zákonu probíhají i v Česku a solidarita mezi zeměmi Evropy zůstává aktivní. Závěry odborníků a zpravodajství ukazují na širokou debatu o tom, jak tradiční hodnoty, lidská práva a moderní zdravotnická etika mohou koexistovat či se vzájemně vylučovat.
Koncert je jen zlomek práce. Dirigent tvoří hlavně během zkoušek | Profese
Polsko nadále čelí tlaku z mezinárodní scény i domácí společnosti, která žádá větší prostor pro rozhodování žen o vlastním těle. Diskuse se točí kolem vyvažování práv žen, postavení církve v politice a roli soudů v ochraně lidských práv. Zůstává otázkou, jak rychle a jakým způsobem se tato dynamika projeví v budoucí legislativě a veřejném diskurzu.
- Diskuse o dopadech zpřísněných potratových zákonů na ženy a rodiny.
- Role katolické církve a politických aktérů v procesu tvorby zákonů.
- Mezinárodní reakce a vliv na evropské právo o lidských právech.
- Možnosti podpory a bezpečné intervence pro ženy v krizových situacích.