Úspěšný pokus o umělé oplodnění samic nosorožců severních bílých v Keni a současné pokračování záchranných snah

Fatu je jedním ze čtyř zvířat, která byla do Keni z ČR převezena. Novým ředitelem Zoo Dvůr Králové se na začátku prosince stal Přemysl Rabas. Jedním z hlavních úkolů, který na něj čeká, je starost o vůbec nejsledovanější projekt, který v současnosti dvorská zoo vede - o záchranu severních bílých nosorožců, kteří byli v prosinci 2009 přesunuti do Keni.

Právě proto, že se v zoo nerozmnožovali, byli převedeni do Afriky. Samice Fatu je ze čtveřice nejmladší, narodila se v roce 2000 ve Dvoře Králové a od té doby se další severní bílý nosorožec v zajetí nenarodil. Společně se svou matkou Nájin a se samci Súdánem a Sunim jsou jedinou známou nadějí na záchranu severních bílých nosorožců. Ve volné přírodě byli severní bílí nosorožci naposledy spatřeni před třemi lety. Od té doby jsou pokládáni za vyhynulé.

Podmínky a současné výsledky převozu a adaptace

Nosorožci v Ol Pejetě a samice ve Dvoře a v San Diegu jsou majetkem zoo Dvůr Králové. Nosorožci v Ol Pejetě jsou chráněni nejen před pytláky, ale i před nepříznivými podmínkami. Podle Batiana Craiga se výrazně zlepšil i jejich zdravotní stav; rozdíl mezi zvířaty vyloženými z letadla a těmi, která přišla později, byl obrovský.

Hlavním cílem přesunu nebylo jen hlídat nosorožce, ale zachránit celý poddruh. Přesun se osvědčil: zvířata se po odjezdu z ČR chovala uvolněně a adaptace byla rychlá. Ošetřovatelé u samice Fatu a samce Suniho pozorují sexuální zájem a zřejmě i páření, což je důležitý posun po letech neúspěšných pokusů v zajetí.

Vědecké zázemí a klíčové názory expertů

Vědci z IZW Berlín před odjezdem zvířat odebrali samcům semeno a zmrazili ho. „Když se je budeme snažit uměle stimulovat, máme rozehranou jen jednu cestu. Přesun do Afriky ale znamená otevřít i druhou možnost - dát jim šanci žít v jejich přirozeném biotopu,“ uvedl Jiří Hrubý z dvorské zoo. Na analýzy vzorků trusu z Keni se podílí Franz Schwarzenberger z Veterinární univerzity ve Vídni; určují se podle hormonů v různých fázích březosti samic.

Podle Roberta Hermese z IZW Berlín se samice po převozu do Ol Pejety rychle adaptovaly a jejich zdravotní stav se zlepšil. Přestože dosud nebylo potvrzeno zabřeznutí samic, odborníci věří, že šance existuje, zejména pokud se podaří stimulovat sexuální apetit samic přítomností dalšího samce jižního poddruhu poblíž výběhů.

Umělé oplodnění a BioRescue

Mezinárodní vědecký tým BioRescue začal v Keni vkládat uměle vytvořená embrya téměř vyhynulých severních bílých nosorožců do náhradních matek. Dosavadní tři pokusy zatím březost náhradních matek, kterými jsou samice jižního bílého nosorožce, nepřinesly. Letos vědci vytvořili další tři embrya nosorožců bílých severních; od počátku projektu v roce 2019 jich vytvořili 38. Embrya byla vytvořena z vajíček odebraných od samice Fatu a zo spermatu dávno uhynulých samců Sauta a Suniho.

Embrya nyní čekají v kryobance, dokud nebude jisté bezpečné donosění. Připravené náhradní matky jsou vybrány z jižních bílých nosorožců, jejichž populace je stabilnější a které jsou k dispozici pro donošení embryo. Umělá reprodukce je považována za klíčový způsob, jak zajistit přežití druhu, který je v přírodě již vyhynulý.

Současná situace v Ol Pejetě a budoucí plány

V Ol Pejetě nyní žijí náhradní matky a jejich mláďata, nosorožci severní bílí mají být chráněni 24 hodin denně. Zrovna před několika lety došlo k prohloubení spolupráce s mezinárodními institucemi a logistikou v rámci BioRescue. Podmínkou pro pokusy o oplodnění je uspání samic pro zákrok a hormonální příprava před transferem embryo.

Odběr vajíček z jižních samic probíhá v evropských zoologických zahradách; podle vědeckého týmu IZW proběhlo okolo 50 zkušebních odběrů a některé samice mohly po odběru vajíček zabřeznout i přirozeným způsobem. Zvažují se i další kroky, jako je získání vajíček i z dalších samic a rozšíření kryobanky o vzorky z dalších zvířat.

Role Ol Pejety, Dvora Králové a mezinárodní spolupráce

Safari Park Dvůr Králové a Ol Pejeta tvoří hlavní osu záchrany severních bílých nosorožců. Přemysl Rabas a Dana Holečková upozorňují na nutnost kontinuity a mezinárodní spolupráce; situace v Africe vyžaduje trvalou ochranu proti pytláctví a zároveň intenzivní reprodukční výzkum.

Hrozba pytláctví zůstává i v Ol Pejetě, kde stráže hlídají výběhy 24 hodin denně. V Africe se ale zvyšují šance na přežití druhu díky pokroku v umělém oplodnění a genetickým programům zamraženého materiálu.

Budoucí dopady a etické úvahy

Genetické materiály z posledních nosorožců severních bílých nosorožců mohou poskytnout klíč k obnovení populace, a to i v jiných lokalitách, pokud by se podařilo obnovit populaci v přírodě. Záchranné programy vyžadují dlouhodobou strategii, která zahrnuje jak laboratorní metody, tak ochranu v terénu a opakované odběry vajíček a embryí s cílem vytvořit stabilní populaci.

Infografika: Záchrana severních bílých nosorožců - časová osa a hlavní milníky projektu BioRescue

Záchrana nosorožců

Podle Přemysla Rabase je šance na úspěch malá, ale povinností vědců je zkusit všechny možnosti. Umělá reprodukce je jednou z nejdůležitějších cest, jak problém ztraceného druhu řešit, a projekt BioRescue pokračuje s novými embryi a možnými donorovými matkami.

  • Odběr vajíček z jižních samic ve spolupráci s evropskými zoologickými zahradami
  • Vytvoření a zamrazení embryí nosorožců severních bílých
  • Transfer embedding do náhradních matek z jižních poddruhů
  • Rychlá reakce na případné nové příznaky hormonálního cyklu u samic
  • Rozšíření kryobanky a vývoj technik přenosu embrya

Primární cíl projektu BioRescue je vrátit severní bílé nosorožce do bezpečných oblastí jejich původního výskytu, a to v horizontu padesáti let. Nyní tedy pokračují pokusy o umělé oplodnění, rozšiřování zásob embryí a zvyšování šancí přežití vzácného poddruhu.

tags: #pokus #o #oplodneni #samic #nosorozcu #v