Vývoj mozku plodu: od raných embryonálních struktur po prenatální diagnostiku a související faktory

Většina nastávajících rodičů během těhotenství absolvuje běžná ultrazvuková vyšetření, která pomáhají sledovat růst a vývoj dítěte. Někdy ale standardní screening ukáže nález, který si zaslouží podrobnější pozornost. Právě pro tyto případy existuje prenatální neurosonografie, specializované vyšetření zaměřené na mozek plodu. Ultrazvuk je běžnou součástí péče o těhotné ženy. Vedle základních screeningových vyšetření ale existují i specializované ultrazvuky, které lékařům umožňují podrobněji posoudit vývoj konkrétních orgánů dítěte. Patří mezi ně také prenatální neurosonografie, tedy cílené ultrazvukové vyšetření mozku plodu. Řadí se mezi takzvaná superkonziliární vyšetření.

„Vývoj mozku plodu je považován za jeden z biologicky nejsložitějších procesů. Díky speciálnímu ultrazvukovému přístupu můžeme detailně hodnotit celou řadu mozkových struktur, což běžný screening v takové míře neumožňuje. Časná a velmi přesná diagnostika nám v kombinaci s dalšími vyšetřeními, kterými jsou především magnetická rezonance a genetické vyšetření, pomáhá lépe interpretovat abnormální nálezy a pochopit jejich závažnost. To vše je velmi důležité pro sestavení optimální strategie řešení takovýchto nálezů,“ říká prof. MUDr.

Prenatální neurosonografie se neprovádí u každé těhotné ženy. Většinou na ni žena přichází ve chvíli, kdy běžný screening, nejčastěji morfologický ultrazvuk ve druhém trimestru, ukáže nejasný nález nebo když existuje zvýšené riziko vývojových vad, například kvůli rodinné anamnéze. „Z pohledu pacientky se neurosonografie může podobat běžnému ultrazvukovému vyšetření, rozdíl je však především v přístupu, délce a detailnosti. Provádí se pomocí vaginální ultrazvukové sondy, zejména pokud je plod uložený hlavičkou dolů. Tento přístup umožňuje dostat se do bezprostřední blízkosti hlavičky, získat velmi kvalitní zobrazení a provést detailní analýzu morfologie mozku.“

Moderní ultrazvuková technika umožňuje zachytit řadu vrozených vývojových vad i dalších abnormalit mozku. Lékař při vyšetření posuzuje jeho stavbu, symetrii, komorový systém, středové struktury, zadní jámu lební i případné cysty, ložiskové změny nebo známky prodělané infekce. Hodnotí se také anatomie cévního zásobení mozku. V řadě případů je přínosné rovněž 3D zobrazení. Vyšetření může upozornit například na rozšíření mozkových komor, odborně ventrikulomegalii, kdy jsou dutiny s mozkomíšním mokem větší, než je norma. Extrémní variantou je hydrocefalus. Lékaři zároveň sledují vývoj corpus callosum, struktury propojující obě mozkové hemisféry, i oblast zadní jámy lební, kde se nachází mimo jiné mozeček a mozkový kmen.

Možné vývojové vady a jejich význam

Neurosonografie může zachytit také některé formy rozštěpových vad páteřního kanálu a další poruchy uzávěru neurální trubice, tedy vady vznikající už v raném vývoji nervového systému. Ultrazvuk mozku plodu nedokáže vzniku vývojové vady zabránit. Jeho hlavní přínos spočívá v tom, že umožňuje problém rozpoznat před narozením a připravit další postup pro matku i dítě. V centru prenatální péče a genetiky PRENET proto po samotném vyšetření následuje i doporučení navazujících kroků, které umožní další zpřesnění prognózy či plánování porodu ve specializovaném centru, kde může být hned po narození dostupná potřebná neonatologická nebo neurochirurgická péče.

Průběh prenatálního vývoje mozku

Proč jsou prenatální multivitaminy s kyselinou listovou klíčové pro vývoj dětského mozku. Hlavní myšlenka: Užívání kvalitních prenatálních multivitaminů obohacených o kyselinu listovou před i během těhotenství podporuje optimální vývoj mozku dítěte a může snižovat riziko neurologických problémů. Kyselina listová (vitamín B9) hraje nezastupitelnou roli při tvorbě nervové trubice, ze které se vyvíjí mozek a mícha. Nedostatek tohoto vitamínu v prvních týdnech těhotenství může vést k rozštěpu páteře či jiné poruše uzávěru nervové trubice.

Hovoříme-li o vývojových vadách (VV) mozku, máme na mysli vady, které vznikají v prenatálním vývoji, tzn., že vznikají, ještě než se dotyčné dítě narodí. Důvody vzniku jsou převážně genetické. Výjimku však ale netvoří různá provinění ze strany matky, jako je například nadměrné požívání alkoholu, či drogová závislost. Další roli hraje také věk matky, a to příliš nízký, nebo naopak příliš vysoký. Důvodem může být také horečnaté onemocnění matky během těhotenství nebo cukrovka. Zda je vada přítomna se může odhalit pomocí ultrazvukového vyšetření nebo odběrem plodové vody. Pokud se vady zjistí, lékař často doporučí potrat.

Anencefalus doslova znamená téměř úplné chybění či nevyvinutí mozku a lebečních kostí. Takto postižené dítě se často rodí mrtvé nebo umírá krátce po porodu. Postižení se také říká žabí hlava pro typicky vystouplé velké oči. Dalším onemocněním v této skupině je tzv. encefalokéla. Část mozku se svými obaly se nezaniklou štěrbinou dostávají skrze lebku ven. Na hlavě dítěte, nejčastěji v týlní oblasti, se objeví měkký útvar velikosti pěsti či tenisového míče. Útvar je kryt kůží. Jednou z příčin vzniku tohoto tvaru může být nedostatečné vyvinutí lebky, kdy je lebka příliš malá a nedokáže pokrýt celý mozek. Častým přidruženým onemocněním encefalokély bývá hydrocefalus, což doslova znamená mozek na vodě. Jedná se o poruchu spojenou s nedostatečným odtokem mozkomíšního moku, kdy je mozek tímto nadbytečným množstvím „vody“ utlačován a často vyhřezne, jelikož v lebce je pro něj málo místa. Hlavička takto postiženého dítěte vypadá jako fotbalový míč. Další vada se nazývá holoprosencefalie. Dochází při ní k nevyvinutí či neúplné oddělení jedné hemisféry mozku. Kraniosynostóza se projevuje deformací mozkovny. Mít otevřené švy je velice důležité zvláště pro děti do 6. roku, protože přizpůsobují velikost lebky rostoucímu mozku. Řešení případného problému se děje operativně, kdy se srůstu zabrání.

Další vadou je tzv. ageneze corpus callosum. Spočívá v navzájem omezeném spojení mezi mozkovými hemisférami. Další skupinou jsou vady vzniklé z důvodu různých malformací. To znamená, že se určitá struktura vyvinula jinak než je běžné. Jedná se o malformaci, kdy není vyvinuta střední část mozečku, tzv. vermis. Obdobná jako Dandova-Walkerova malformace, avšak průchodnost nezpůsobuje jen mozeček, ale i prodloužená mícha. Jinou vadou jsou tzv. arachnoidální cysty, jež se vyvíjí uvnitř arachnoidey neboli pavučnice. Pavučnice je prostřední ze tří membrán, které obalují mozek. Protože se tyto cysty mnohdy časem zvětšují, jsou často objeveny v rámci vyšetření dětí s bolestmi hlavy a křečemi.

Infografika: Prenatálny neurosonografie a hlavní mozkové struktury

Vliv stravy matky a mikrobiomu na vývoj mozku plodu

Týká se i poznatků z výzkumu CEITEC Masarykovy univerzity: výzkum ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie analyzovala vzorky 179 mladých dospělých narozených na počátku 90. let na jižní Moravě a zohlednila stravovací údaje jejich matek v období těhotenství a jejich souvislosti s IQ a strukturou mozkové kůry potomků. Výsledky ukázaly, že čím více zánětlivých potravin matka v těhotenství konzumovala, tím nižší měl její potomek verbální IQ ve věku 28-30 let. Ovlivnit lze zejména gyrifikaci levé okcipitotemporální oblasti.

Výzkum dále popisuje souvislost mezi zánětlivou stravou a změnami v gyrifikaci, které byly u mužů výraznější než u žen, a zasahovaly zejména oblasti spojené s porozuměním řeči, textu a pamětí. Závěry naznačují dlouhodobý dopad výživy na vývoj mozku až do třicátých let života. Část studi potvrzuje, že vliv zánětlivé stravy se projevil i na míře záhybů mozkové kůry a že tyto změny mohou částečně objasnit nižší výsledky v testech verbálního IQ u potomků.

Současně novější poznatky ukazují, že specifické bakterie ve střevě matky mohou produkovat molekuly ovlivňující rozvoj mozku plodu. Myší modely ukazují, že absence střevní mikrobioty u těhotných matek vede k nižšímu počtu neuronálních spojení, což se promítá do senzorického chování potomků. Metabolity vznikající ze střevní mikrobioty zřejmě regulují vývoj mozku a mohou vstupovat do krevního oběhu a ovlivňovat plod. Závěry naznačují, že střevní mikrobiom má potenciál ovlivnit vývoj mozku ještě před narozením, ačkoliv extrapolace na lidi vyžaduje další výzkum.

Prenatální vývoj: Co se děti učí v děloze

Neurální vývoj v raných týdnech a jeho klíčové struktury

Základ centrální nervové soustavy tvoří na začátku 3. týdne ploténka ztluštělého ektodermu - neurální ploténka. Laterální okraje ploténky se zvedají a vytvářejí neurální valy. Nakonec se neurální valy přibližují k sobě až srostou, a vytvoří neurální trubici. Srůstání začíná v krční krajině a pokračuje kraniálním i kaudálním směrem, neurální trubice má otvory neuroporus anterior et posterior. Uzavírání neuroporů postupuje kraniálně i kaudálně a v stádiu 18-20 somitů dochází k úplnému uzavření předního neuroporu (25. den), uzávěr zadního neuroporu se uskutečňuje o dva dny později.

Na dalších týdnech se vyvíjejí jednotlivé mozkové struktury: rhomboencephalon, diencephalon, telencephalon spolu s bazální a alární ploténkou. Z alární ploténky vznikají jádra pontis a část vláken se propojuje z kůry do mozečku. Ve 12. týdnu pokračuje vývoj mozku do složitějších struktur a vznikají i základní oblasti telencefalu a diencephala. Corpus striatum narůstá dorsálním směrem a tvoří významnou část bazálních ganglií; insula se postupně zaplňuje a kůra cortex cerebri se vyvíjí podél dalších period migrace neuroblastů. Podle očekávaného vývoje se dále formuje čichová plakoda a její synaptická spojení v bulbu olfactorius, která se v 7. týdnu stávají součástí hlavních spojů mozkové kůry.

Nejvýznamnější je postupné utváření corpus callosum v 10. týdnu, které propojuje pravou a levou hemisféru a umožňuje komunikaci mezi jejich oblastmi. V prenatálním období dojde k vymezení a diferencování většiny bazálních struktur, a to včetně thalamu, hypothalamu a postranních komor. Tyto kroky tvoří základní architekturu mozku a jejich správný vývoj je klíčový pro funkční spojení a koordinaci pohybových, senzorických a kognitivních funkcí.

Střevní mikrobiom a jeho možné důsledky pro vývoj

Některé studie naznačují, že střevní mikrobiom matky může hrát roli v prenatálním vývoji mozku, a to prostřednictvím metabolitů, které mohou ovlivnit vývoj neuronálních sítí a chování potomků. Výzkum ukazuje, že absence mikrobioty u těhotných matek vede k změnám v neuronálním propojení a senzorických reakcích u potomků, a že doplnění metabolitů může largely zvrátit tyto změny. Přesto je třeba uvést, že jde o modely na zvířatech a další výzkum je zapotřebí k potvrzení platnosti těchto mechanismů pro člověka.

Praktické souvislosti pro praxi

  • Prenatální neurosonografie představuje cílené vyšetření mozku plodu a je využíváno zejména tehdy, když screening odhalí nejasnosti či se zvyšuje riziko vad vývoje.
  • Vytvoření vhodné strategie péče vyžaduje často spolupráci mezi ultrazvukovým vyšetřením, magnetickou rezonancí a genetickým vyšetřením.
  • Včasná diagnostika umožňuje připravit plán porodu a nedojde-li k zahájení speciální neonatální péče ihned po narození.
Mapa rizikových faktorů vedoucích k vývojovým vadám mozku plodu

Celkově lze shrnout, že vývoj mozku plodu je složitý a výsledky výzkumů ukazují, že jak genetické, tak environmentální faktory (např. výživa, mikrobiom matky) mohou mít dlouhodobé dopady na strukturu mozkové kůry a kognitivní funkce dítěte, a to i v dospělosti.

tags: #vyvoj #mozgu #plodu