V roce 2021 v České republice proběhlo celkem 109 644 porodů, z nichž císařským řezem skončilo 25,8 % - o 1 % více než v předchozím roce. Od roku 2000 se počet císařských řezů více než zdvojnásobil. Celosvětově jejich podíl rok od roku roste, v některých zemích už dokonce překročil hranici 50 %, u nás poslední roky stagnuje.
Dva ze tří císařských řezů jsou dopředu plánované, přesto je stále spíše zázrak, když se po porodu podaří bonding nebo za ženou přijde fyzioterapeut zkontrolovat jizvu. Proč stoupá množství císařů? Rok od roku se zvyšuje průměrný věk rodiček. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk prvorodiček 22,5 let, nyní je to už téměř 29 let. Vyšší věk žen s sebou nese rizika vícero nemocí, úrazů či operací, které přibudou do osobní anamnézy. Negativní vliv na porodní proces má také sedavé zaměstnání či stres. Riziko císařského řezu statisticky roste u prvorodiček starších 35 let.
Narůstá také počet IVF těhotenství, která jsou ze strany zdravotníků standardně více „hlídaná“ a pojí se s nimi častěji také vícečetná těhotenství - a s nimi i riziko císařského řezu. Obecně se ale především rozšířil seznam důvodů, proč císařský řez provést. Často velmi diskutabilních důvodů.
Puntík v kalendáři Dvě třetiny z celkového počtu císařských řezů se týkají těch plánovaných (elektivních) - přesně naplánované datum operační porodu si do svého kalendáře zaznamená v průměru každá šestá rodička. Ke zbylé třetině císařských řezů dochází v akutních situacích, případně jsou naplánované až během průběhu porodu - třeba pro nepostupující porod. Absolutní indikace k císařskému řezu se pojí k situacím, kdy vaginální porod zkrátka není možný. Situace jsou to ale velmi vzácné, nejčastěji se k nim řadí diagnóza placenta praevia a příčná poloha miminka. Relativní či diskutabilní indikací pak může být porod po předchozím císařském řezu, poloha koncem pánevním nebo vícečetné těhotenství. U nich by vždy mělo dojít k pečlivému posouzení každého individuálního případu a zvážit rizika jak vaginálního porodu, tak i císařského řezu.
Tolik císařů a pořád to neumíme Císařským řezem se v Česku narodí každé čtvrté miminko. Některé ženy ho zažijí během života opakovaně - dvakrát, třikrát, výjimečně i častěji. Přesto u nás stále dochází k tomu, že ženě není umožněn skin-to-skin bonding s miminkem, přestože není žádný relevantní důvod, proč by k němu nemohlo dojít. Miminka jsou stále separována od svých matek, protože prostory porodnic neumožňují více nadstandardních pokojů. Nebo proto, že se to tak u nich prostě dělá. Jen výjimečně za ženou přímo na šestinedělí přijde zkušený fyzioterapeut, který by jí vysvětlil důležitost časné péče o jizvu. Nebo to, jak s jizvou na břiše správně vstávat či zvedat miminko. Vlivem separace ženy po císařském řezu častěji bojují s kojením, stále však namísto kvalitního laktačního poradenství nacházejí klíč k spokojenému miminku v lahvičce s umělou kojeneckou výživou. Z porodnice si ženy odváží balíček reklamních předmětů - dudlíků, vzorků kosmetiky a hraček pro miminko, zatímco by mnohem více ocenily žádanku na domácí návštěvu komunitní porodní asistentky nebo na ošetření fyzioterapeuta. Propuštěním z porodnice pro ženu systémová péče v Česku končí. Další den bude muset s miminkem vyrazit na kontrolu k pediatrovi a pak ještě minimálně dvakrát až do skončení šestinedělí. Po celou dobu se nikdo nebude zajímat o to, jak se hojí její poranění, jak se stahuje a čistí její děloha nebo zda nemá problémy s kojením. Nikdo se nezeptá, jak se má a jestli jí něco netrápí. Tedy pokud si sama takového poskytovatele péče nenajde a neuhradí, což je stále ta lepší varianta. Systém se o ni přihlásí po skončení šestinedělí, kdy si ji pozve na kontrolu gynekolog. Pokud ho žena požádá o vystavení žádanky na návštěvu porodní asistentky, pravděpodobně se dozví, že je to zbytečné nebo že to nejde (čest výjimkám). Z problémového kojení může být velmi vyčerpaná a ve stresu. A proč? Protože na to všechno zůstala sama.
Co s tím můžeme dělat? Pokud víte, že vás císařský řez čeká, připravte sobě i miminku ty nejlepší možné podmínky. Pokud je pro vás důležité, aby císařský řez proběhl laskavě a bez separace, věnujte dostatečný čas výběru respektující porodnice i přípravě porodního přání. Informujte se, diskutujte s lékaři a vyjádřete svá očekávání o průběhu porodu. Každé vyslovené přání je malým dílkem společenského tlaku, který je ke změně systému potřeba. Na šestinedělí si vytvořte záchrannou síť poporodní péče - od rodinných příslušníků, kteří přinesou jídlo nebo na chvíli zabaví starší sourozence, po porodní asistentku, dulu nebo laktační poradkyni. Může se stát, že nakonec nevyužijete péči ani jedné z nich, číslo v telefonu se ale hodí pro všechny případy mít. U svého gynekologa se informujte o možnostech proplacení poporodních služeb ze zdravotního pojištění a vyjádřete svůj nesouhlas, pokud vám žádanku na péči nevystaví. Jakmile se po porodu s miminkem trochu zajedete, objednejte se na ošetření ke gynekologickému fyzioterapeutovi. S návštěvou nemusíte nutně čekat na konec šestinedělí. Čím dřív se potíže řeší, tím rychleji se jich zbavíte. Minimálně jednu návštěvu by měla zvážit každá žena, která porodila císařským řezem, ať už pociťuje nějaký dyskomfort nebo ne. Až půjdete od fyzioterapeuta domů, zastavte se s dokladem u své zdravotní pojišťovny a zeptejte se, zda by vám ho nemohla proplatit.
Za posledních pětadvacet let se více než trojnásobně zvýšil podíl porodů, při kterých děti v českých porodnicích přišly na svět císařským řezem. Česko v nasazení těchto operačních zákroků rychle dohnalo západoevropské země, které se ovšem vysoký podíl císařů snaží redukovat. S opožděním se tento trend přenáší i do tuzemských porodních sálů. Tam, kde rádi řežou, vždy najdou argumenty proč. Tím hlavním je věk rodiček. První potomky mají stále starší ženy, což samo o sobě zvyšuje rizika pro ně i pro dítě. Někdy se císařské řezy dělají na jejich přání. Důvody ale mohou být i pragmatičtější. Lékaři k nim přistupují kvůli obavám z přibývajících žalob. Je tu i finanční stránka věci: za císařský řez porodnice dostane od zdravotní pojišťovny přibližně dvakrát tolik peněz než za klasický porod. Vše navíc proběhne rychle, novorozenec je na světě maximálně za hodinu. Podíl operačních porodů stoupá nejen u žen nad 35 let. Že je to cynismus? Jenže něco na tom asi bude. Jak jinak si vysvětlit velké rozdíly v četnosti císařských řezů mezi porodnicemi. Ty osvícené bojují za každý normální porod. Počet císařů je vizitkou úrovně porodnictví. A tady platí: čím méně, tím lépe.

Podolí, pražský Ústav pro péči o matku a dítě, má mezi laickou veřejností poněkud známý obraz. Za rok se zde narodí více než pět tisíc dětí a s frekvencí císařských řezů − předloňských bezmála 39 procent − je Podolí v čele mezi největšími porodnicemi v tuzemsku. Zástupce ředitele podolského ústavu Ladislav Krofta uvedl, že být ženou, vybral by si operaci místo přirozeného porodu, a že bychom měli respektovat názor pacientek a dát jim možnost si vybrat. Platbu nelze provést. Ministerstvo zdravotnictví poprvé zveřejnilo data o porodech za jednotlivé nemocnice. Ze statistik vyplývá, že v posledních letech se čtvrtina dětí rodí císařským řezem. Celkově porodnice ustupují od mnohých invazivních postupů, ubývá například nástřihů hráze i používání porodnických kleští.

České porodnictví v mnoha ohledech vyčnívá v porovnání se zbytkem Evropy, zejména v dobré organizaci péče a centralizaci rizikových novorozenců do porodnic vyššího typu. Podle odborníků to vede k nižší perinatální úmrtnosti a lepší dostupnosti specializované péče. Dva hlavní problémy zůstávají: roste počet císařských řezů a zároveň se snižuje počet přirozených porodů, což vyvolává diskuzi o indikacích a nutnosti změn v praxi. Odborníci upozorňují na nutnost interpretace dat v kontextu regionálních rozdílů a demografických parameterů, jako je věk a obezita nastávajících rodiček.
V Uherském Hradišti některé citované skutečnosti uplatní praxe lokální nemocnice: Na žádost rodiček císařský řez neprobíhá; volba je vždy indikována zdravotně. Jan Hrdý, mluvčí nemocnice, uvedl: „V naší nemocnici v souladu s přístupem České gynekologické společnosti porody císařským řezem na přání rodiček neprovádíme.“ Přesto se počet porodů císařským řezem zvyšuje. Pokud si žena přeje císařský řez, je nutné důkladně zvážit zdravotní indikace a rizika pro matku i dítě. Názory rodiček se liší; některé se domnívají, že císařský řez je někdy zvolitelnou variantou, jiné chtějí vaginální porod i po předchozím SC.

Co s tím tedy dělat? Připravit pro sebe a miminko co nejlepší podmínky, vybírat porodnici s respektem k porodnímu přání, zapojit do plánování podporu rodiny a profesionální poporodní péči. Doporučení zahrnují i zajištění poporodní péče na šestinedělí a následné ošetření gynekologickým fyzioterapeutem co nejdříve po porodu. Včasná péče o jizvu a fyzioterapie mohou významně usnadnit rehabilitaci a snížit rizika spojená s operací.
Tabulka č. Za jednoznačně pozitivní jev lze hodnotit pokles podílu narozených s nízkou porodní hmotností na 7,2 % v roce 2018 a související trend poklesu předčasných porodů. Dále roste počet plánovaných domácích porodů a porodnických domů jako alternativ k tradičním porodnicím, což je jednou z cest zpět k šetrnější porodní praxi. Plánované domácí porody a porodní domy jsou navrhovány jako kompromis a centra porodní asistence vznikají při porodnicích, kde se rodičkám věnují výhradně porodní asistentky.
| Indikace | Popis |
|---|---|
| Absolutní indikace | Vaginální porod není možný (placenta praevia, příčná poloha plodu) |
| Relativní indikace | Předchozí císařský řez, poloha koncem pánevním, vícečetné těhotenství) |
| Plánovaný císařský řez | Trvalé naplánování až během těhotenství - často kvůli osobním či zdravotním důvodům |