Počet cyklů asistované reprodukce v České republice roste v průběhu času, i když s výkyvy; v období 2007-2023 vzrostl z 16 367 na 54 347 a mezi roky 2022 a 2023 pokračoval růst, ale pomaleji než předchozí meziroční skok 2021-2022.
V historii najdeme i výkyvy, například rok 2020, kdy celkový počet cyklů klesl na 40 280; dříve se cykly evidovaly už ve chvíli rozhodnutí zahájit léčbu, tedy podle principu intention to treat.
Jedna žena může mít více cyklů v jednom roce, nebo může mít v jednom roce cyklus, ve kterém vzniknou embrya, a v následujícím roce jeden nebo více KET transferů; v datech se to objeví jako více cyklů.
Celkový počet cyklů není jen „IVF“; cykly se třídí podle cíle: IVF, KET, ED, EmR, FREEZ, FREMB, FROO.
IVF znamená cyklus, při kterém došlo k mimotělnímu oplození oocytu; KET je kryoembryotransfer, tedy přenos rozmrazeného embrya; ED se vztahuje k darování oocytů; EmR je přijetí darovaného embrya.
Do konce roku 2022 se používala kategorie FREEZ, „zamrazit vše“, od roku 2023 se rozlišují FREMB a FROO.
Z pohledu čtenáře je klíčové už samotné srovnání IVF a KET; v datech je KET cyklů výrazně víc než IVF cyklů.
Možná jste už slyšeli větu „IVF už se tolik nedělá, teď letí KET“; v datech je vidět, že v posledních letech skutečně dochází k mírnému poklesu počtu „klasických“ IVF cyklů a zároveň roste podíl KET cyklů.
Vedle toho se zvyšuje počet cyklů zaměřených na zamrazení, tedy cyklů, kde se transfer v daném kroku neplánuje; pokud roste KET, není fér z toho automaticky vyvozovat „je víc neplodnosti“ nebo „IVF se nedaří“.
Dříve mohl být běžnější scénář: IVF cyklus a transfer čerstvého embrya v rámci téhož léčebného kroku; dnes může častěji nastat IVF cyklus, zamrazení embryí, a následně jeden nebo více KET cyklů.
Centra asistované reprodukce v ČR se třídí do velikostních kategorií podle počtu cyklů; rozdíly mezi centry jsou pro čtenáře viditelné, zejména v cyklech s cílem otěhotnět.
V roce 2023 se počty cyklů na centrum pohybují od 18 cyklů u nejmenšího centra až po 3 504 cyklů u největšího centra; samotný objem však není ukazatel kvality ani úspěšnosti.
Do dat je třeba nahlížet s pochopením, že průměrný věk u KET bývá vyšší než u IVF; čísla ukazují desítky tisíc cyklů ročně, a KET přibývá v návaznosti na kryokonzervaci a single embryo transfer.
Do toho zapadá i růst cyklů zaměřených na zamrazení, kde se transfer neodehrává v tom samém kroku; pokud roste KET, je třeba chápat kontext a nemusí to znamenat vyšší neplodnost.
Centra se v datech třídí do velikostních kategorií podle počtu cyklů; v roce 2023 se počty cyklů na centrum pohybují v širokém rozmezí.
Interpretace upozorňuje i na to, že průměrný věk u KET bývá vyšší než u IVF; čísla ukazují desítky tisíc cyklů ročně a roste počet cyklů zaměřených na zamrazení a KET.
Počet cyklů asistované reprodukce je statistika objemu léčby, ne počtu pacientek; rozdíly v objemech jsou realitou a je potřeba je chápat v kontextu dostupnosti termínů a organizačních procesů.
Na vyšetření v těhotenství se během diskuzí často odkazuje, zejména v souvislosti amniocentézy a neinvazivních vyšetření z krve matky; vyšetření plodu z krve matky není stoprocentní, ale poskytuje důležité informace.
V posledních letech se ukazuje, že vyšetření krevní z krve matky může doplnit tradiční amniocentézu a podpořit včasnou detekci vad; současně se doporučuje kombinovat ultrazvukové nálezy a krevní testy k posouzení rizik.
Odběr plodové vody zůstává důležitou metodou v některých situacích, zejména při ultrazvukovém nálezu změn tvaru plodu; psychologická obtížnost a technické aspekty zůstávají v diskuzích.
Podíl těhotných vyšetřovaných amniocentézou v České republice postupně klesá; v současnosti se uvádí kolem 14 % těhotných, ale záchyt vad jako Downova syndromu je vysoký, kolem 85 %.
Diskuse o prenatálním screeningu zahrnuje i projekty PRENA SCAN, které se snaží zjistit základní vady krví matky, ačkoliv jsou některé metody nákladné a vyžadují pokročilé vybavení.
Podíl interrupcí po zjištění vad se v ČR uvádí kolem 5 %, a to v kontextu volby rodičovství a podpůrných opatření pro těhotné ženy; tato čísla se mohou lišit podle regionu a dostupnosti služeb.
V souvislosti se sociálním a zdravotním kontextem se mluví o amniocentéze a rizicích; ročně proběhne značný počet zákroků, ale s postupujícími screeningovými metodami se může jejich počet snižovat.
Perinatologie a výsledky českého porodnictví
Perinatologická data potvrzují, že české porodnictví dosahuje skvělých výsledků; data z 88 porodnických zařízení ukazují pokles podílu novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a pokles podílu vícečetných porodů.
V roce 2019 byl počet narozených dětí kolem 112 000; průměrný věk žen při narození prvního dítěte roste, ale zůstává pod průměrem EU; průměrný věk je kolem 28 let.
ČR má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě; do posledních let klesá podíl novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a síť perinatologických center zajišťuje centralizaci rizikových případů.
Perinatologická síť je vysoce vybavená a zajišťuje expertní péči pro komplikované případy; Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje na rozvoji prostřednictvím evropských fondů a programů.
Podíl císařských řezů zůstává pod evropským mediánem; v roce 2019 bylo 24,2 % porodů císařským řezem; vaginální extrakční operace zůstávají na nízké úrovni.
Podíl vícečetných porodů klesá díky změnám v úhradách IVF cyklů a podmínkám, kdy v prvních dvou cyklech se transferuje jedno embryo; centrální organizace péče usiluje o bezpečí a komfort rodiček.
Centra porodní asistence mají za cíl vytvořit prostředí pro samostatnou práci porodních asistentek v rámci stávající sítě, s důrazem na bezpečí matky a dítěte a na kombinaci s lékařskou péčí.
Koncepce center je součástí metodických doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR; pracovní materiál byl schválen ČLS J. E., Praha.
Ročně se u nás provádí asi 17 tisíc amniocentéz; někteří lékaři uvádějí, že by bylo možné snížit jejich počet, pokud by screeningy probíhaly již v prvním trimestru.
Pokročilé prenatální genetické testování
Poznámky k interpretaci dat
Do interpretace dat o IVF a KET je důležité vnímat kontext intention to treat, rozdíly mezi centry a regionálním pokrytím; počet cyklů odráží objem léčby a dostupnost služeb, nikoli kvalitu.
Vyšetření v těhotenství se vyvíjí směrem k neinvazivním metodám; amniocentéza zůstává důležitá v některých situacích, ale existují i alternativy s nižším rizikem pro matku.
Individuální riziko těhotné lze hodnotit kombinací ultrazvuku, krevních testů a klinické anamnézy; v praxi se používají nejrůznější screeningové programy dle regionů a zemí.
tags: #pocet #amniocentez #v #ceske #republice