Plynatost u miminek při zavádění příkrmů: Příčiny, projevy a řešení

Pestrý a vyvážený jídelníček je nezbytný pro správný růst i vývoj malých dětí. Než si však ratolesti osvojí běžné stravovací návyky, musejí projít složitým obdobím přechodu. Nové chutě a rozmanité druhy potravin představují pro nezralý trávicí systém velkou výzvu, a ne pokaždé ji dětské tělo zvládne bez potíží. Důsledkem mohou být různé zažívací komplikace, například zácpa při zavádění příkrmů či zvracení. Mezi významné potíže u nejmenších patří také různé potravinové alergie, nejčastěji na lepek nebo kravské mléko, které mohou vést až k naprostému odmítání příkrmů.

Přechod z mléka na příkrmy a zažívací obtíže

V prvních měsících života dítěte představuje přechod z mateřského mléka na umělou výživu a postupné zařazení příkrmů pro jeho organismus velkou změnu. Některé děti se s touto etapou vyrovnávají hladce, jiné mohou trpět nejrůznějšími trávicími obtížemi. Dokud se dítě živí výhradně mateřským mlékem, jeho trávicí obtíže bývají minimální nebo zcela chybí. Pokud je však kojení z jakéhokoli důvodu ukončeno a nastane přechod na umělou výživu, nemusí nezralý trávicí trakt tuto změnu vždy zvládnout. Děti na průmyslově vyráběných mléčných formulích mívají stolici obvykle žlutohnědou a kašovitou. Objevit by se měla ideálně každý den, přinejmenším však jednou za dva dny. Někdy stačí změnit značku či druh umělého mléka, protože každé dítě je individuální a stejný produkt, který vyhovuje jednomu kojenci, nemusí vyhovovat jinému. Může se objevit zácpa, průjem nebo jiné potíže.

Zavádění prvních příkrmů a reakce dítěte

Zhruba od čtvrtého až šestého měsíce věku se do dětského jídelníčku zavádějí první příkrmy. Nejprve by měly být jednopotravinové, aby bylo zřejmé, jak dítě reaguje na konkrétní surovinu a zda se neprojeví potravinová alergie. Reakce se mohou lišit - u některých miminek dojde ke zvracení či průjmu prakticky okamžitě, jinde se problém projeví až po několika dnech (například vyrážkou nebo zácpou).

Zácpa při zavádění příkrmů

Zácpa trápí řadu kojenců, ať už plně kojených, nebo krmených umělým mlékem. Kojené děti obvykle vylučují stolici méně často než děti na náhradní výživě. O zácpě hovoříme ve chvíli, kdy se kojený kojenec nevykaká alespoň jednou týdně a nekojený dvakrát týdně. Nejčastější důvod zácpy spočívá v nevhodném složení jídelníčku s nedostatkem vlákniny nebo jiných prospěšných látek podporujících trávení. Někdy mohou zácpu způsobit vrozené anatomické odchylky či neurologické poruchy. Pokud dojde k zácpě ve chvíli, kdy dítě začíná přijímat příkrmy, je vhodné upravit stravu (například přidat vlákninu a více tekutin), ideálně podle doporučení pediatra. Pomoci mohou zeleninové polévky či ovocné šťávy (buď z čerstvého, nebo i kompotovaného ovoce, je-li miminko starší). Jestliže je na vině přechod na umělé mléko, lze vyzkoušet speciální variantu s prebiotickými oligosacharidy určenou pro citlivé zažívání.

Akutní průjem u kojenců

Akutní průjem u dětí do tří let obvykle způsobují kontaminované potraviny nebo voda, nedostatečná sterilizace nádobí nebo změna prostředí. Původ průjmu je bakteriální či virový a projevuje se opakovanou vodnatou stolicí se silným zápachem, často doprovázenou křečemi a případně i zvýšenou teplotou. Pokud má průjem plně kojený kojenec, nepřerušujte kojení. Naopak jej můžete častěji nabízet, protože mateřské mléko zkracuje dobu trvání průjmu. U dětí na umělé výživě se při akutním průjmu doporučuje na 24 hodin vynechat mléko a nahradit ho rýžovým odvarem. Ten připravíte povařením asi 50 gramů rýže v litru kojenecké vody, rozmixováním a doplněním tekutiny opět na jeden litr. Pro doplnění tekutin je vhodné dítěti po menších dávkách podávat studený čaj mírně oslazený glukopurem. Následující den lze do odvaru přidat čtvrtinu běžné dávky mléka a podle reakce miminka poměr navyšovat. Dítě, které už je zvyklé na příkrmy, může během akutní fáze průjmu trpět nechutenstvím. Nutit ho do jídla není vhodné, mnohem důležitější je dostatečný příjem tekutin. Obvykle se doporučují bylinkové čaje nebo slabě černé čaje, lehce oslazené glukopurem, případně neperlivá minerální voda. Dočasně je lepší vynechat mléko a mléčné výrobky.

Ublinkávání

Nejmenší děti často ublinknou po kojení nebo umělém mléce, pokud toho vypijí příliš mnoho či spolykají větší množství vzduchu. To je běžný jev, který obvykle nevyžaduje zvláštní pozornost. Abyste předešli možným rizikům spojeným s častým ublinkáváním, je potřeba jednat včas. Vyzkoušejte podávat menší množství mléka častěji nebo použít karubin, vlákninu ze svatojánského chleba, která zahušťuje stravu a snižuje výskyt ublinkávání. Některé mléčné formule ji obsahují rovnou.

Potravinové alergie a intolerance

Počet dětí s potravinovou alergií neustále roste. Nejčastěji se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka nebo na lepek, ale objevit se může také nesnášenlivost například vaječného bílku, sóji či ryb. Přesný časový rámec, kdy se alergie u kojence projeví, nelze stanovit. V některých případech zareaguje tělo během několika minut, jindy k reakci dojde až po hodinách či dnech. Alergie se rovněž nemusí projevit hned při prvním setkání s alergenem, ale až po opakované konzumaci. V případě, že pojmete podezření na alergii, obraťte se na pediatra, který vás může odkázat na odborné vyšetření na alergologii.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Alergie na bílkovinu kravského mléka je jednou z nejčastějších potravinových alergií v raném věku. Ve většině případů se projeví již v prvním roce života. Nejtypičtějšími příznaky jsou bolesti bříška a svědivé kožní projevy. Jestliže už nekojíte, je nutné běžnou umělou výživu nahradit formulí s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Pediatr vám pomůže zvolit vhodnou míru hydrolýzy. Současně musíte pečlivě sledovat složení dětských příkrmů a vyhnout se těm, které obsahují stopy mléčné bílkoviny. Pamatujte, že bílkovina kravského mléka může přecházet do mateřského mléka. Pokud tedy kojíte a dítě trpí touto alergií, musíte dietu dodržovat i vy.

Alergie na lepek

Trápí-li miminko alergie na lepek, často se objevují bolesti bříška s nadýmáním, průjmem a kolikami. Dítě může též neprospívat nebo dokonce hubnout a bývá podrážděnější. Alergie na lepek se obvykle potvrdí tak, že se podává malé množství lepku a sledují se případné reakce.

Nadýmání (plynatost) u miminek a jak na něj

Pod termínem nadýmání si představíme zvýšenou plynatost v trávicím traktu. Větší objem vzduchu a plynů tedy rozpíná trávicí trakt, což se může projevit nepříjemným tlakem v krajině žaludku nebo celého břicha. Za určitých okolností dochází i k distenzi (roztažení) kliček střevních nebo žaludku a dojde tak i k viditelnému zvětšení objemu břicha, zvláště u hubenějších jedinců. Nadýmání je buď přechodnou, nebo dlouhodobou záležitostí. Příčiny nadýmání mohou být různé, nejčastěji je však příčinou polykání vzduchu nebo nevhodná strava.

Příčiny nadýmání u kojenců

Častou příčinou bývá polykání většího množství vzduchu společně s potravou. Největším problémem jsou lahvičky s umělou výživou, které při krmení drží matka ve špatném sklonu a dítě společně s mlékem polyká vzduch. Zvýšený meteorismus kojence se pak projeví jeho neklidem, pláčem, odmítáním dalšího příjmu potravy, případně i blinkáním nebo zvracením.

Další častou příčinou nadýmání kojenců je špatná tolerance podávané výživy. Dlouhodobější nadýmání, špatné prospívání dítěte, blinkání, případně opakovaně řidší či řídké stolice jsou příznaky tzv. malabsorpčního syndromu. Jedním z onemocnění, které u kojenců vyvolává malabsorpční syndrom, je intolerance kravského mléka: Pokud žena nemá mateřské mléko nebo nemůže z nějakých důvodů kojit, používá se jako náhražka mléko kravské dále upravené pro výživu kojenců. Bílkovina kravského mléka je jiná než bílkovina mléka lidského a organizmus dítěte může reagovat nepříznivě (špatnou tolerancí), což vede k nadýmání, průjmům, zvracení a podobně.

Jinou příčinou nadýmání může být malabsorpční syndrom vyvolaný špatným trávením cukru laktózy: Laktóza je mléčný cukr, který se štěpí enzymy střevní sliznice na dva jednoduché cukry. Po zánětu střeva nebo vrozeně, se může objevit přechodný nebo trvalý nedostatek enzymu laktázy (štěpí laktózu). Jedním z příznaků deficitu enzymu laktázy je opakující se nadýmání dítěte nebo dospělého člověka v případě konzumace mléka nebo mléčných výrobků.

Pokud dítě není kojeno, je vhodné přejít na speciální kojenecké mléko. Neprospívání, průjmy, nadýmání a další příznaky se mohou objevit u dítěte s jiným onemocněním, například u celiakie. Celiakie je onemocnění, kde trávicí trakt nepříznivě reaguje na lepek obsažený v potravě.

Nadýmání, zvláště to opakované, může mít ještě řadu dalších příčin. Jsou to další onemocnění trávicího traktu nebo i nemoci jiné. Objeví-li se nadýmání náhle, je spojeno se zvracením a bolestmi bříška a dítě se nemůže vyprázdnit přirozeným způsobem, je nutné pomýšlet i na závažnější příčinu nemoci.

Jak pomoci miminku při bolestech bříška a nadýmání

Když novorozeně trápí bolavé bříško, existuje řada možností, jak mu ulevit a podpořit jeho zažívání:

1. Po jídle nechejte miminko v klidu: Po kojení nebo krmení je vhodné miminko alespoň půl hodiny nechat ve vzpřímené poloze. Předejde se tak hromadění vzduchu v žaludku a následným bolestem. U čerstvých novorozenců a zhruba do 1 měsíce věku v poloze, kdy nebude v úplném lehu, aby se mléko nehrnulo zpět nahoru a nedocházelo tak k většímu ublinkávání.
2. Odříhnutí jako součást rituálu: Po každém krmení dejte miminku šanci si odříhnout. Nejčastější technika je položit dítě přes rameno tak, aby bylo v mírném předklonu, a jemně ho hladit či poklepávat po zádech. Někdy to může trvat déle - trpělivost se v tomto případě opravdu vyplatí. Pokud miminku nedáte šanci odříhnout, zbytečně mu zatěžujete plné bříško, které vyvolá škytavku a také potřebu blinkání.
3. Podpora zdravé střevní mikroflóry: Pro děti s častými kolikami nebo nadýmáním lze vyzkoušet přípravky obsahující probiotika. Ty napomáhají vyváženému osídlení střevní mikrobioty. Efekt probiotik jako například Kendamil pro-comfort kapky však bývá individuální a nelze ho zaručit u každého miminka. Kapky Kendamil pro-comfort obsahují tři bakteriální kmeny pro doplnění bifidobakterií a laktobacilů, které se nachází ve střevním mikrobiomu. Navíc obsahují také fruktooligosacharidy (FOS), kterými se tyto prospěšné bakterie živí.
4. Kapičky proti nadýmání: Léčiva jako Espumisan, BabyCalm a další mohou pomoci rozptýlit bublinky plynu ve střevech. Doporučuje se je podávat na lžičce (u starších dětí), nikoli kapat přímo do úst, aby se předešlo chybnému dávkování. U novorozenců můžete nakapat přímo do mléka v pokojové teplotě. Účinnost se obvykle projeví až po pravidelném podávání po určitou dobu - je důležité dodržovat dávkování uvedené v příbalovém letáku nebo po konzultaci s vaším pediatrem.
5. Poloha na bříšku a cvičení s nožičkami: Časté pokládání dítěte na bříško (v bdělém stavu) a jemné cvičení s nožkami ve stylu „jízdy na kole“ podporují odchod plynů a zároveň posilují břišní svalstvo.
6. Poloha na tygříka: Držení dítěte bříškem na vaší ruce - tzv. „poloha na tygříka“ - je skvělý způsob, jak miminku pomoci uvolnit plyny. Podobný efekt má také chování v klubíčku, kdy je dítě v přirozeně zakulacené poloze.
7. Masáž bříška: Šetrná masáž bříška teplým olejem, prováděná krouživými pohyby proti směru hodinových ručiček, pomáhá uvolnit napětí ve střevech. Masáže mají i uklidňující efekt a mohou posílit vztah mezi rodičem a dítětem. Využijte např. masážní a zvlhčující olejíček Suavinex nebo dětský mycí olej Beggs.
8. Teplá koupel: Ponoření miminka do příjemně teplé vody může uvolnit celé tělo a zmírnit bolest bříška. Teplo pomáhá střeva uvolnit a usnadňuje odchod plynů. Navíc pokud se miminku koupání líbí, tak ho pozitivně naladí.
9. Rektální rourka nebo teploměr: Použití rektální rourky či jemné zasunutí teploměru do konečníku může podpořit uvolnění nahromaděných plynů. Dnes se však doporučuje tyto metody používat jen výjimečně a nikoli pravidelně, aby nedošlo k narušení přirozeného vyprazdňování. Pokud se bojíte rektální rourku použít, poraďte se svým lékařem, jak se to dělá.
10. Nahřívací polštářek a zahřívání: Speciální polštářky plněné třešňovými peckami nebo jinými přírodními materiály, které se ohřejí a přiloží na bříško, poskytují miminku příjemnou úlevu. Vždy kontrolujte, aby polštářek nebyl příliš horký. Také často pomáhá miminko zahřát v zavinovačce a udržovat dítě v teple. Vyšší teplota pomáhá uvolnit svalstvo a tím i odchod plynů.
11. Bylinné čaje: Některé maminky si pochvalují účinky fenyklového čaje, který může napomáhat při nadýmání. Při jeho užívání je ale potřeba opatrnosti, protože některé studie varují před dlouhodobým a vysokým užíváním fenyklu kvůli obsahu látek se sporným účinkem. Navíc by podávání čaje přímo miminku k mateřskému mléku mělo být podáváno výhradně po konzultaci s pediatrem. Miminkům se obvykle doporučuje podávat max 1-2 čajové lžičky denně a to nepravidelně. Fenyklový čaj se nedoporučuje podávat pravidelně a dlouhodobě a také ne před podáním mléka. Bezpečnější volbou je popíjení čaje kojící maminkou, kdy účinné látky přejdou do mateřského mléka. Pokud používáte umělé kojenecké mléko, použití fenyklového čaje se doporučuje používat nejdříve od 2. - 3. měsíce věku dítěte.
12. Nošení v šátku či ergonomickém nosítku: Kontakt tělo na tělo a mírný pohyb při nošení v šátku nebo nosítku miminko uklidní a často podpoří trávení i uvolnění plynů pohybem vaší chůze a pohupování. Nedoporučuje se ale nošení v šátku či nosítku příliš dlouho kvůli správnému vývoji páteře ad. Oblíbená nosítka jsou např. značky Baby Björn, ErgoBaby či Stokke. Zejména u malých miminek ve věku od narození jsou velmi vhodné látkové šátky, které jsou měkké, přizpůsobíte je svému tělu a tvaru dítěte.
13. Kmínový odvar: Miminkům lze také podávat odvar z drceného kmínu, který miminkům pomáhá s lepším trávením a odchodem plynů.

Jak snížit riziko bolestí bříška u miminek

I když novorozenecké kolice nebo „prdíkům“ nelze úplně zabránit, existuje řada kroků, kterými můžete svému děťátku výrazně ulevit a zmírnit intenzitu jeho potíží.

Tipy proti bolavému bříšku:

• Pozor na jídelníček: Kojící maminky by měly pečlivě vybírat, co jedí. Potraviny, které podporují tvorbu plynů, jako jsou například luštěniny, brokolice nebo zelí, mohou citlivé bříško novorozence výrazně potrápit.
• Správné krmení: Pokud vaše děťátko dostává umělou výživu, vybírejte lahvičky se speciálním antikolikovým systémem, který omezuje polykání vzduchu. Zároveň je dobré konzultovat s pediatrem, zda je zvolené mléko pro vaše miminko ideální.
• Technika je klíčová: Nesprávné přisátí při kojení může vést k nadměrnému polykání vzduchu, a tím i k bolavému bříšku, stejně tak u nevhodně zvolených saviček u lahviček. V případě pochybností se nebojte obrátit na laktační poradkyni. U nekojených dětí je důležité dbát na polohu při krmení a na pomalý, klidný tok mléka.
• Pohodlné oblečení: Volte oblečení, které miminko nikde nestahuje. Příliš těsné plenky, kalhotky nebo body mohou zvyšovat tlak na bříško a tím zhoršovat nepohodlí.

Všechny tyto drobnosti dohromady mohou udělat velký rozdíl a pomoci vašemu miminku cítit se lépe i v období, kdy se jeho trávicí soustava teprve učí správně fungovat.

Nadýmání u starších dětí

I větší dítě může nadýmání trápit a obtěžovat. Obvykle si při těchto potížích stěžují na pocit plnosti, sytosti, nafouknutí či bolesti bříška. Objevuje se dále také škroukání, časté říhání a škytavka, v některých případech může docházet i k bolesti na hrudníku a pocitu na zvracení. Dříve, než sáhnete po některém z léků, zkuste vyzkoušet následující doporučení:

• Veďte děti k pomalé konzumaci jídla, po menších soustech a bez mluvení.
• Zajistěte dítěti pravidelný aktivní pohyb.
• Vyhněte se nadýmavým potravinám - luštěniny, zelí, kapusta, česnek, cibule, květák, brokolice, celer, mrkev, švestky, hrušky, hroznové víno, meruňky, bílé a kynuté pečivo, kvasnice, mléčné výrobky, cukrovinky, žvýkačky, med.
• Zamezte konzumaci sycených nápojů a mléka.
• U starších dětí omezte žvýkání žvýkaček.

Kdy kontaktovat lékaře?

Návštěvu lékaře neodkládejte při náhle se vyskytující zvýšené plynatosti, zejména v případě:

• Má-li dítě bolest bříška a je ve věku do 3 měsíců.
• Při silné křečovité bolesti na pravé nebo levé straně bříška.
• Při horečce, průjmu/zácpě, zvracení.
• Objeví-li se krev ve stolici.
• Při bolestech a ztíženém dýchání.
• Je-li bříško tvrdé na pohmat.
• Vystřeluje-li bolest do třísel.
• Při dlouhodobých potížích s nadýmáním.

tags: #plynatost #s #prvnimi #prikrmy