Plicní oběh neboli malý krevní oběh je oběh krve mezi srdcem a plícemi. Přenáší odkysličenou krev do plic, kde červené krvinky vážou kyslík a uvolňují oxid uhličitý (viz dýchání). Placenta je ústředním orgánem této výživy a krevní oběh plodu je modifikován tak, aby docházelo k výměně krevních plynů mezi tělem plodu a placentou, placenta tedy nahrazuje plíce plodu.

Princip fetálního oběhu a jeho adaptace
V placentě se krev obohacuje kyslíkem a živinami a zbavuje odpadních látek (CO2). Fetální hemoglobin se zde sytí kyslíkem na 60 %, nedosahuje tedy saturace adultního hemoglobinu v plicích (98 %). Krev z těla plodu je odváděna párovými aa. umbilicales, tyto tepny vstupují do pupečníku; po okysličení a výměně metabolitů je krev z placenty vedena do těla plodu opět pupečníkem ve v. umbilicalis. Pupečníkovou žíla krev proudí do jater, ale existuje zkrat ductus venosus Arantii, který umožňuje průtok krve přímo do dolní duté žíly a dále do pravé síně.

V dutých žilách a pravé síni se krev mísí s krví z horní duté žíly (SVC). Z pravé síně může část krve jít do pravé komory a část přejít foramen ovale do levé síně díky vyššímu tlaku v pravé síni vzniklému tlakem v plicní tepně způsobeným hypoxickou plicní vazokonstrikcí. Duktus arteriosus spojuje plicní tepnu s aortou a umožňuje část krve obcházet plíce.

V důsledku nízké aktivity plic a výjimečné roli placenty je velká část okysličené krve směrována do systémového oběhu, zatímco plíce zajišťují pouze svůj vývoj. Po porodu se plíce začnou plně okysličovat; tlak v plicních tepnách klesá, tlak v levé síni stoupá a foramen ovale se uzavírá. Ductus arteriosus se uzavírá díky bradykininu a změnám tlaku v oběhu.

V plodném období tedy pět adaptačních mechanismů umožňuje efektivní okysličení mozku a orgánů při nízkém tlaku plícního řečiště. Jsou to:
- Pupečníková žíla vede okysličenou krev do jater a dále do dolní duté žíly přes ductus venosus Arantii.
- Venózní dukt - zkratka z pupečníkové žíly do dolní duté žíly.
- Foramen ovale umožňující proud krve z pravé do levé síně.
- Ductus arteriosus - spojka mezi plicní tepnou a aortou.
- Hypoxická plicní vazokonstrikce - zvýšený odpor v plicních sklípky a plicních tepnách během intrauterinního života.

Aktuální fyziologie a srdeční cyklus
Srdeční výdej vychází z koordinace pravé a levé síně a komor. Systola a diastola popisují kontrakce a relaxace komor a síní. Při plnění komor se uzavírají atrioventrikulární chlopně a otevírají semilunární chlopně. Systolická ozva souvisí s kontrakcí komor a uzavřením cípatých chlopní, diastolická ozva s uzávěrem poloměsíčitých chlopní.
Proudění krve srdcem - oběhová soustava - pro žáky ZŠ
Hemodynamika a tlak v cévách
Krevní tlak se měří v arteriích; systolický tlak odpovídá vypuzovací fázi, diastolický tlak odpovídá klidové plnící fázi. Střední arteriální tlak (SAT) je průměrná hodnota během srdečního cyklu; tlaková amplituda je rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem. Gravitace a ortostáza ovlivňují tlak v cévách zejména u vzpřímené polohy. Příklady hodnot: systolický tlak okolo 120 mmHg, diastolický tlak kolem 80 mmHg, s volitelnými individuálními odchylkami.

Srdeční cyklus a jeho mechanika
Srdeční cyklus začíná doplněním krve do síní, pokračuje systolou síní, následně systolou komor a uzavíráním chlopní. Celý cyklus je řízen tlakem proudící krve a doesn’t require externdí nervovou stimulaci; nervová regulace slouží ke zrychlení nebo zpomalení, nikoli k vyvolání stahů. Srdeční aparatura funguje jako synchronizované dvojité čerpadlo (malý a velký oběh).

Fyziologie plicní cirkulace a mechanismy v plicích novorozence
V plicích plodu plíce plní roli neplynové sítě; průtok krve je řízen plicními žilami a plicní tepnou. Hypoxická plicní vazokonstrikce v plicních sklípkech zvyšuje odpor v plicní řečišti a umožňuje efektivnější tok krve do levé síně po uzavření foramen ovale. Po narození se plicní oběh plně rozběhne a krev se okysličuje v plicích, což mění tlakové poměry v celém oběhu. Ductus venosus a ductus arteriosus postupně zanikají a mění se na ligamenta.

Faktory a klinické souvislosti
Nekončící patologie jako nedomykavost ductus arteriosus (persistující ductus arteriosus) či nesprávné uzavření foramen ovale mohou být spojeny s cirkulační nestabilitou. U některých lidí přetrvává Botallův dučej jako ligamentum arteriosum bez vlivu na hemodynamiku; u jiných se může vyskytnout patologie s rizikem selhání srdce, zejména u predisponujících stavů jako předčasný porod či chromozomální anomálie.

Shrnutí a klíčové body
Centrálním orgánem kardiovaskulární soustavy je srdce, které pumpuje krev prostřednictvím cévní sítě do každého orgánu a tkáně. Srdeční cyklus zahrnuje systolu a diastolu, srdeční ozvy vznikají při uzavírání chlopní, a pohyb krve je řízen tlakem, objemem a elasticitou cév. U plodu je klíčové rozlišení okysličené krve z placenty a odkysličené krve z těla, s důrazem na adaptéry, které zajišťují dostatečné okysličení mozku a orgánů během intrauterinního života.