Dobrovolnictví se staví opět na nohy. Dobrovolníků pozvolna přibývá, ale v některých oblastech, jako například v penzionech pro seniory je jich stále nedostatek. Rok 2022 byl ve znamení znovuobnovování dobrovolnické činnosti. V předchozích letech byla omezena koronavirem, kdy nejvíce byli omezeni dobrovolníci v sociálních a zdravotnických službách. Od druhé poloviny roku 2022 došlo k uvolnění restrikcí a dobrovolníci se začali vracet. “Počet dobrovolníků opravdu narůstá,” potvrzuje koordinátorka Dobrovolnického centra Most paní Reichlová.
Nyní máme 95 dobrovolníků a 17 přijímajících organizací. Dobrovolnické centrum pořádá každý měsíc Dobrokavárnu, která je místem pro setkávání a sdílení zkušeností pro dobrovolníky i zájemce. Zájemci o dobrovolnictví však nemusí čekat pouze na Dobrokavárnu. “Koordinátor si domluví schůzku, kde mu sdělí podrobné informace a se zájemcem vyplní registrační kartu. Následuje výběr vhodné přijímající organizace, kam koordinátor dobrovolníka doprovodí a zprostředkuje seznámení obou stran. Pokud se zájemce rozhodne činnost opravdu vykonávat, setká se opět s koordinátorem, který jej proškolí a proběhne výcvik.”
Dobrovolníci nejčastěji pomáhají seniorům, handicapovaným nebo dětem. Mezi dobrovolníky máme třeba pana Pepu, který si díky předčítání pohádek dětem vysloužil přezdívku „pohádkový děda Pepa“. Jiná dobrovolnice třeba chodí předcvičovat seniorkám. Dobrovolnické centrum má za cíl i propagaci dobrovolnictví. Snažíme se o propagaci dobrovolnictví, aby se co nejvíce dostalo do povědomí veřejnosti. Chodíme dělat přednášky na téma dobrovolnictví do škol, do klubů a různých organizací. Chceme ukázat, že dobrovolnictví není jen o tom, že někdo „pracuje zadarmo“. Dobrovolnictví přináší mnohem více, naplnění, dobrý pocit, nové přátelské vazby.
Navíc je přínosné pro obě strany. Činnost dobrovolníků se snažíme vyzdvihnout i prostřednictvím oceňování dobrovolníků. Závěrem roku se konala vánoční Dobrokavárna. Je nám velkou ctí, že do finále aktuálního ročníku ocenění se probojovala i naše dobrovolnice, paní Zlatuše, která už 8 let působí v Kojeneckém ústavu Most. Za své působení v Kojeneckém ústavu odpracovala neuvěřitelných 4 732 dobrovolnických hodin, což pro představu odpovídá neuvěřitelným 591 osmihodinovým směnám v práci.
“Nedovedete si představit, jakou radost udělá dítěti z ústavu, když jej vezmete na obyčejný nákup a drandíte s ním v nákupním vozíku obchodem. Nebo když se může vykoupat v bazénu, zajít do ZOO, na parník, pohladit si psa, pomazlit se a dostat pusu…,” říká paní Zlatuše. Nejlepší na tom je, když vidíte, jaký pokrok dítě v průběhu času udělá. Nejprve se seznámíte s nemluvným, pomalejším a ustrašeným nebo naopak divokým dítětem, které neumí lásku přijímat ani dávat. “Ty děti potřebují hlavně důvěru, protože už byly zklamané.”
V Mostě v souhrnu roste počet dětí umístěných do kojeneckých ústavů a dalších zařízení. Zhruba 80% dětí, které se ocitnou v dětském domově pro děti do 3 let věku či kojeneckém ústavu, je tam umístěno se souhlasem rodičů na tzv. dobrovolný pobyt (v roce 2016 se to týkalo 1266 dětí). Stát přitom nijak nereguluje podmínky, za nichž může být dítě do ústavní péče svěřeno, ani délku jeho pobytu. Takový zásah do práv dítěte bez jakýchkoliv pravidel není u žádného jiného typu zařízení možný. Mnohé výzkumy opakovaně prokázaly, že prožití prvních měsíců či dokonce let života v ústavní péči může dítě výrazně a nevratně poznamenat.
„V ideálním případě bychom se měli snažit pomoci té rodině tak, aby se dítě do ústavu vůbec nemuselo dostat a mohlo zůstat s rodiči, případně u prarodičů nebo někoho jiného v rámci širší rodiny,“ říká národní ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. > Vzhledem k tomu, že se 68% všech dětí propuštěných z kojeneckých ústavů do biologické rodiny vrací, je tam ten potenciál veliký. Stát ale nijak nereguluje rychlost, s jakou úřady musí jednat. Dítě tak zbytečně tráví dlouhé týdny či měsíce bez milující osoby po boku. To je potřeba změnit,
SOS dětské vesničky provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc SOS Sluníčko. Pro tento typ zařízení je zákonem přesně stanoveno, za jakých podmínek smí dítě přijmout, jak dlouho tu dítě může zůstat a tedy do kdy je třeba situaci dítěte vyřešit. „Pokud rodič přijde k nám s tím, že by chtěl umístit dítě, hledáme společně možnosti, jak by se situace dala řešit jinak. Musíme si také vyžádat vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dítě u nás může zůstat maximálně 3 měsíce. I tak je to pro malé děti velmi dlouhá doba, třeba pro půlroční miminko je to polovina jeho života,“ vysvětluje regionální ředitelka SOS dětských vesniček pro Prahu Kateřina Šlesingerová. „Bohužel, často se kroky pro vyřešení situace začínají dít až těsně před uplynutím této lhůty. V případě dětí umístěných v kojeneckém ústavu však žádná lhůta není,“ doplňuje Kateřina Šlesingerová.
Česká republika je dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí do 3 let umístěných v ústavní péči. V mnoha evropských zemích již nejmenší děti do ústavních zařízení nejsou umisťovány vůbec, jak to ostatně doporučuje i Směrnice OSN k náhradní péči o děti. Umístění dítěte do ústavní péče závažným způsobem zasahuje do jeho práv a zásadně ovlivňuje jeho další vývoj. Rezignace státu na nastavení legislativních pravidel, která by zajistila těmto dětem co největší ochranu, je proto pro nás nepochopitelná a doufáme, že se situace brzy změní.
Ocitne-li se matka, případně oba rodiče malých dětí v obtížné situaci, kterou nejsou schopni sami zvládnout, umístění do kojeneckého ústavu je pro ně v současné době velmi snadným řešením. Zákon nestanovuje žádnému subjektu povinnost poskytnout rodičům pomoc a poučit je o dalších možnostech zajištění péče o dítě, např. Nedávná benefiční módní přehlídka v Českých Budějovicích vynesla Nadaci Terezy Maxové 160 tisíc korun. Další částkou mohli přispět diváci přehlídky, pokud si zakoupili balónek štěstí, nebo poslali dárcovskou SMS zprávu. Výtěžek akce, která se konala už po čtvrté, nadace rozděluje prostřednictvím veřejné soutěže. Loni vybraných 150 tisíc korun pomohlo třem konkrétním projektům. Podpořena byla terénní práce v preventivním projektu Děti jsou dar, který se zaměřuje na ohrožené rodiny.
Podle odborníků se totiž do dětských domovů z 51 procent dostávají děti ze sociálních důvodů, tedy vlastně zbytečně. Další část výtěžku připadla poradně pro pěstouny v Karlovarském kraji. Více o činnosti sdružení řekla ředitelka Nadace Terezy Maxové Terezie Sverdlinová: "Organizuje dobrovolníky, kteří chodí chovat miminka. Na první pohled to vypadá banálně, ale podle výzkumu nadace se dětem v kojeneckých ústavech věnuje pouze 30 minut pozornosti denně. Chcete věnovat svůj čas něčemu, co má smysl? Dobrovolnictví v Dobré rodině přináší dětem v pěstounské péči bezpečný vztah a náhradním rodičům tolik potřebný oddech. Děti, které potkáte, mají za sebou složité zkušenosti. Děti v náhradní péči mají za sebou zkušenosti, které otřásly jejich důvěrou v dospělé. I když dnes vyrůstají ve stabilnějším prostředí, jejich neviditelné zranění - vývojové trauma - s nimi zůstává. “Právě tady může mít vaše přítomnost skutečný dopad. Jako dobrovolník*ce můžete nabídnout bezpečný, klidný vztah. Být někým, kdo tam prostě je. Dobrovolnictví u nás není jen o jednorázové výpomoci - je to především o vztahu, který může dětem přinést pocit přijetí a bezpečí. Hledáme lidi, kteří jsou spolehliví, citliví a připavení být dětem oporou. Pokud hledáte hlavně odbornou praxi, doporučujeme využít naši nabídku stáží (pro aktuální možnosti kontaktujte vedoucího regionu). Dobrovolnictví v Dobré rodině je smysluplná činnost s dopadem na děti i celé rodiny. Zaujala vás tahle cesta? Bc. Dobrovolníci v náhradních rodinách pomáhají bez nároku na odměnu, ale jejich práce není bez nákladů. Je potřeba uhradit například dopravu nebo odbornou přípravu."

Proč dobrovolnictví v kojeneckých ústavech má smysl
Dobrovolnictví nepřináší jen kontakt s dětmi, ale i důvěru a stabilní vztahy, které mohou děti v ústavní péči později postavit na pevnější základ. Výzkumy ukazují, že včasná a kvalitní pozornost dětem významně zlepšuje jejich vývoj a vyhlídky do budoucna.
Praktické cesty zapojení
- Individuální činnost s dětmi (čtení, hry, motivace, komunikace).
- Předčítání, hudební a pohybové aktivity pro zlepšení kognitivního a sociálního vývoje.
- Podpora rodinám a pěstounům prostřednictvím poradenství a doprovodu.
- Školení a kurzy pro zájemce, aby byla zajištěna kvalitní péče.
„Dobrovolnictví u nás není jen o jednorázové výpomoci - je to především o vztahu, který může dětem přinést pocit přijetí a bezpečí,“ uvedla migrace smyslu nadále platí pro programy podporující děti vyžadující okamžitou pomoc.
Legislativní a společenský kontext v České republice
Česká republika je dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí do 3 let umístěných v ústavní péči. Směrnice OSN k náhradní péči o děti doporučuje minimalizovat umístění nejmenších dětí do ústavních zařízení. Umístění dítěte do ústavní péče výrazně zasahuje do jeho práv a ovlivňuje další vývoj. Rezignace státu na nastavení legislativních pravidel pro co nejlepší ochranu těchto dětí je výzvou, kterou se nedaří rychle vyřešit, a proto je nutná reforma.
V ideálním případě by bylo žádoucí podporovat rodiny tak, aby děti zůstávaly s rodiči či v širší rodině. Podle Jindry Šalátové se 68% dětí po propuštění z kojeneckých ústavů vrací do biologické rodiny, což naznačuje vysoký potenciál reformy.
Vnitřní motivace a odměny dobrovolníků
Dobrovolníci nacházejí v kojeneckých ústavech nejen možnost trávení času, ale i pocit užitečnosti, smysluplnosti a vzájemného obohacení. Ocenění a uznání jejich práce posiluje jejich motivaci a podporuje pokračování spolupráce s organizacemi.

Ukázky konkrétních dobrovolnických příběhů
Například pan Pepa s předčítáním dětem získal přezdívku „pohádkový děda Pepa“. Jiná dobrovolnice aktivně provozuje předcvičování seniorům, což zlepšuje jejich fyzickou i psychickou kondici. Zprávy o pokroku dětí ukazují, že citlivý a důvěryhodný dospělý může významně změnit jejich vztah k péči a světu kolem sebe.
Vzdělávání a spolupráce s veřejností
Přínos pro veřejnost je v tom, že dobrovolnictví není jen o „práci zadarmo“, ale o aktivní participaci na péči a rozvoji dětí. Dobrovolnické centrum provozuje přednášky na školách, klubech a v různých organizacích, aby posílilo povědomí a zapojení veřejnosti do pomoci dětem v ústavní péči.
Výtěžky a podpora projektů
Nadace Terezy Maxové uspořádala benefiční módní přehlídku, která vynesla 160 tisíc korun. Část výtěžku šla na projekty zaměřené na ohrožené rodiny, terénní práci a pěstounskou poradnu. Podle ředitelky Nadace Terezy Maxové se dětem v kojeneckých ústavech věnuje pouze 30 minut pozornosti denně a dobrovolnické programy se snaží tento čas významně zvýšit.
Krátká souhrnná tabulka
| Počet dobrovolníků | 95 |
|---|---|
| Počet přijímajících organizací | 17 |
| Maximální doba pobytu dítěte u SOS Sluníčko | 3 měsíce |
| Hodiny dobrovolnické služby poskytnuté Zlatuší | 4732 |
tags: #dobrovolnici #v #kojeneckych #ustavech