Úvod do problematiky
Novorozenci mají nezralý imunitní systém, který se vyvíjí až po narození, což je činí náchylnějšími k onemocněním. Nemocné miminko je pro rodiče velmi stresující situací. Existuje celá řada onemocnění, která mohou novorozence postihnout. Mezi nejčastější patří kožní problémy jako opruzeniny, kvasinkové infekce a ekzém, dále nachlazení, rýma, kašel, nadýmání a koliky, horečka, zvracení a průjem. Děti se mohou setkat i se zánětem spojivek, streptokokovými a stafylokokovými infekcemi nebo zánětem středního ucha. Každý rodič si přeje, aby se jeho dítě co nejdříve uzdravilo.
Kožní problémy novorozenců
Opruzeniny
Kůže nejmenších dětí je mimořádně citlivá a náchylná k podráždění. Opruzeniny jsou nejčastějším kožním problémem u novorozenců a malých dětí, způsobeným především nošením plenky. Zbytky stolice v teplém a vlhkém prostředí pod plenkou dráždí pokožku, způsobují zarudnutí, bolest a svědění, což miminko projevuje pláčem. Prevencí je včasná výměna plenky a důkladná hygiena zadečku při každém přebalování. V případě znečištění stolicí je nejlepší zadeček opláchnout proudem vody, případně použít jemné vlhčené ubrousky.
Kvasinkové infekce (Moučnivka)
Kvasinky jsou přirozenou součástí lidské mikroflóry. K problémům dochází při jejich přemnožení, které se může projevit na kůži, například jako kruhová nebo oválná zarudlá ložiska, zejména v kožních záhybech. Narušení střevní mikroflóry, často spojené s přemnožením kvasinek a bakterií, se může odrazit na stavu pokožky. Novorozenec se s kvasinkami setkává již při porodu. Přemnožení kvasinek se může projevit také jako moučnivka - bílé povlaky v ústech (na jazyku, patře, tvářích). Kvasinkové infekce lze léčit úpravou jídelníčku, prebiotiky a probiotiky, vhodnou hygienou a péčí o pokožku. Protože novorozenec přijímá mateřské mléko, úprava stravy se týká matky. Kvasinky se živí sacharidy, proto je vhodné omezit potraviny bohaté na tyto složky, jako jsou obiloviny, ovoce, sladká zelenina (např. mrkev), škroby, zrající sýry, kvasnice, sladkosti a koláče.
Atopický ekzém
Potíže s atopickým ekzémem mohou souviset s narušením střevní mikroflóry.
Bakteriální infekce
Zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus)
Zlatý stafylokok je bakterie, která se běžně vyskytuje u zdravých jedinců na kůži a v nose. V případě přemnožení může způsobit drobné kožní infekce. Nebezpečným se stává, když pronikne do krevního oběhu a rozšíří se do vnitřních orgánů, jako jsou klouby, plíce nebo srdce. Diagnostika probíhá stěrem z postiženého místa. Léčba obvykle zahrnuje antibiotika a léky na snížení horečky. Problémem může být rezistence některých kmenů na antibiotika.
Streptokok
Streptokoky jsou bakterie s mnoha kmeny. Nejznámější je Streptococcus pyogenes (skupina A), který způsobuje angínu. Streptococcus agalactiae (skupina B) může u novorozenců způsobit vážné komplikace. Přibližně čtvrtina žen může být nositelkou streptokoka ve vagíně bez příznaků. Během porodu může dojít k přenosu na novorozence, což může vést k závažným onemocněním, jako je zápal plic. Prevencí je podávání antibiotik matkám během porodu.
Další častá onemocnění a potíže
Nachlazení, rýma a kašel
Tyto běžné respirační infekce se vyskytují i u nejmenších dětí.
Nadýmání a bolesti bříška (Koliky)
Kolikové bolesti bříška jsou častým problémem novorozenců, projevujícím se neutěšitelným pláčem trvajícím i několik hodin. Jsou způsobeny hromaděním plynů v zažívacím traktu. K dalším příčinám může patřit nedostatek pohybu miminka, který zpomaluje trávení. Vertikální poloha během nošení dítěte pomáhá potravě postupovat správně dolů a podporuje odchod plynů, čímž se předchází kolikám. Ergonomická poloha v šátku nebo nosítku s široce roztaženými nožičkami (poloha "M") také napomáhá trávení a odchodu plynů.
Horečka
Normální tělesná teplota novorozence se pohybuje mezi 36,5 a 37,2 °C. Zvýšená teplota je nad 37,2 °C, horečka nad 38 °C. Miminko s horečkou bývá podrážděné, neklidné, může mít nechutenství a únavu. První pomocí je podání léku na snížení horečky (např. s obsahem paracetamolu) ve formě čípku nebo sirupu, s odpovídající dávkou podle věku a hmotnosti. Při vysoké horečce jsou vhodné studené obklady.
Zvracení
Zvracení u novorozenců může mít různé příčiny a je důležité sledovat jeho frekvenci a charakter.
Průjem
Stolice novorozence krmeného mateřským mlékem je obvykle řídká. Pokud se však stane častější, vodnatou, s příměsí hlenu nebo výrazně zelenou, jedná se o průjem. Průjem je u novorozenců vzácnější než u starších kojenců a dětí na umělé výživě, jelikož mateřské mléko má ochranný účinek. V případě průjmu se doporučuje podávat mléko s rýžovým odvarem nebo neslazenou rýžovou kaší. Starším dětem lze nabídnout zeleninovou polévku, bramborovou kaši nebo ovocné pyré.
Zácpa
Zácpa je méně častá u kojených dětí díky projímavému účinku mateřského mléka. Může se objevit při přechodu na umělou stravu. Stolice je tužší a méně častá. Používání čípků k vyprázdnění se nedoporučuje, protože může narušit přirozený režim vyprazdňování.
Zánět středního ucha
Zánět středního ucha je bolestivé onemocnění, které často vzniká jako následek rýmy nebo infekce horních cest dýchacích. U novorozenců a kojenců se projevuje neklidem, pláčem, nespavostí, sáháním na ucho a horečkou. Léčba zahrnuje léky na snížení horečky a bolesti, případně antibiotika a návštěvu otorhinolaryngologa (ORL).
Vrozené ortopedické vady
Achondroplázie
Achondroplázie je nejčastější příčinou disproporcionálního trpaslictví. Jedná se o autosomálně dominantně dědičné onemocnění, ale v mnoha případech vzniká nová mutace (de novo) u zdravých rodičů. V 99 % případů je postižena mutace genu FGFR 3. Výskyt se odhaduje na 1:15 000 až 1:40 000 živě narozených novorozenců. Rizikovým faktorem může být vyšší věk otce (nad 35 let). Prevence u zdravých rodičů není možná. U postižených rodičů je 50% pravděpodobnost přenosu na potomka. Prenatální vyšetření mutace genu FGFR 3 je možné, ultrazvukem lze achondroplázii detekovat od 24. týdne těhotenství.
Příznaky achondroplázie
Děti se rodí se zkrácenými končetinami a relativně dlouhým, úzkým hrudníkem. Charakteristická je velká hlava s vystupujícím čelem. Porodní délka je jen mírně kratší, takže novorozenec nemusí být na první pohled nápadný. Růstová retardace se s věkem zvýrazňuje. Většinou mají pacienti normální inteligenci, ale bývá opožděný motorický vývoj kvůli sníženému svalovému napětí, problémům s balancováním hlavy a případnému zúžení páteřního kanálu. Kosti lebky rostou abnormálně, což vede k menší obličejové části a stěsnaným zubům. Kojenci mají nižší svalové napětí, což ovlivňuje posazování a první krůčky. Pokud se napětí nesnormalizuje, je nutné vyšetření specialistou. Některé klouby mohou být omezeně pohyblivé, jiné naopak nadměrně.
Léčba achondroplázie
Léčba samotné nemoci neexistuje, ale lze ovlivnit komplikace. V dětství je nutná péče o průchodnost dýchacích cest, léčba infekcí a podpora správného motorického vývoje pomocí rehabilitace. Chirurgicky lze ovlivnit růst prodlužováním končetin, což je však zdlouhavý a bolestivý proces. Účinek terapie růstovým hormonem není jednoznačný. Velmi důležitá je psychosociální podpora.
Další komplikace
Kojenci jsou celkově opoždění ve vývoji. Může se objevit tzv. gibbus (hrb) v oblasti bederní páteře, který je však většinou přechodný. Pokud se motorický vývoj nelepší, je nutné vyhledat odborníka, protože může jít o útlak míchy. Častější jsou přestávky v dýchání (apnoe) kvůli útlaku míchy v zúženém výstupu z lebky. Školní děti mohou trpět častějšími záněty dýchacích cest a středního ucha, což může vést k nedoslýchavosti a poruchám řeči. Dospělí s achondroplázií mívají nadváhu, což v kombinaci s deformovanými klouby vede k ortopedickým problémům, bolestem zad a potížím s chůzí. Zúžení páteřního kanálu může způsobovat poruchy čití. Při intubaci je třeba myslet na zúžený nosohltan.
Vývojová dysplazie kyčelního kloubu (VDK)
Vývojová dysplazie kyčelního kloubu (DDH) je porucha vývoje kyčelního kloubu, která vzniká během nitroděložního vývoje nebo krátce po porodu. Zahrnuje spektrum postižení od lehkých dysplazií po těžké luxace (vykloubení). Je predispozicí k rozvoji koxartrózy. V České republice je povinný screening VDK metodou "trojího síta".
Příčiny VDK
Mezi rizikové faktory patří genetická predispozice, nedostatek místa v děloze (např. vícečetné těhotenství, poloha koncem pánevním), předčasný porod, hormonální vlivy, neurologická nebo svalová onemocnění a jiné malformace.
Příznaky VDK
U novorozenců nemusí být VDK patrná. Později se může projevit omezením abdukce (roztažení nohy do strany), kratší končetinou, asymetrií kožních rýh na hýždích a stehnech, prohnutím bederní páteře. V batolecím věku se může objevit opožděný vývoj chůze, bolesti v kyčlích nebo kolenou, kulhání. Pozdním následkem je artróza kyčelního kloubu.
Diagnostika VDK
Diagnostika probíhá pomocí ultrazvukového vyšetření kyčlí, které se provádí u všech novorozenců v porodnici a navazují další kontroly v ortopedické ambulanci. Po prvním roce života se při nutnosti dalších kontrol upřednostňuje rentgenové vyšetření.
Léčba VDK
Léčba spočívá v podpoře správného vývoje kyčlí udržením nohou v ohnuté a mírně roztažené poloze (flexe a abdukce). Používají se ortopedické pomůcky jako Frejkova peřinka, Pavlíkovy třmeny, nebo v závažnějších případech sádrová spika. V případě luxace je nutná repozice (navrácení do správné polohy) a následná stabilizace. Čím dříve je VDK diagnostikována a léčena, tím lepší jsou výsledky. Včasná konzervativní léčba často vede k úplnému "dozrání" kyčelního kloubu. U velmi závažných případů nebo při pozdní diagnostice může být nutná operace.
Prevence a podpora
Pro optimální vývoj kyčelního kloubu je důležité dítě nosit v šátku nebo nosítku, které udržuje kyčle v ohnuté poloze. Důležitá je i péče při přebalování a vyhýbání se brzkému pokládání dítěte na bříško. Těsné zavinování dítěte do dek může mít nepříznivý vliv.
Další ortopedická onemocnění
Vadné držení těla a skolióza
Vadné držení těla u dětí může být způsobeno stereotypními pohybovými návyky, nedostatkem fyzické aktivity nebo dlouhým sezením. Může vést k oslabení svalstva a změnám v postavení páteře. Skolióza je vybočení páteře do strany, nejčastěji idiopatická, postihující dívky v období růstové akcelerace. Léčba zahrnuje rehabilitaci, plavání, u vyšších stupňů korzetoterapii nebo chirurgickou korekci.
Onemocnění kostní tkáně
V dětství se mohou vyskytovat onemocnění kostní tkáně způsobená poruchou cévního zásobení kosti, například u patní kosti, což se projevuje bolestmi. Léčba je většinou konzervativní s omezením zátěže.
Deformity nohou a chodidel
Vady osy v kolenních kloubech mohou být příznakem metabolických onemocnění. Časté jsou i srůstové vady prstů nebo nadpočetné prsty, které vyžadují chirurgické řešení. Správná obuv je klíčová pro vývoj dětské nohy, aby se předešlo valgóznímu postavení paty. Ploché nohy se řeší cvičením a vhodnou obuví, v některých případech i chirurgicky.
Dětská mozková obrna (DMO)
DMO vzniká poškozením mozku, nejčastěji během porodu, například v důsledku nedostatku kyslíku. Jedná se o motorické postižení různého stupně, které nemusí být spojeno s poruchou psychického vývoje. Léčba vyžaduje multidisciplinární přístup s účastí neurologa, rehabilitačního lékaře, ortopeda a dalších specialistů.
Kosmický obleček pomáhá dětem s dětskou mozkovou obrnou
tags: #ortopedic #ka #onemocneni #novorozenec