Narození dítěte se závažnou vrozenou vývojovou vadou patří mezi nejzávažnější rodinné tragédie. Proto je ženám během těhotenství nabízeno vyšetření, které může vrozené poruchy plodu odhalit. Riziko závažných vrozených vývojových vad nenápadně stále zvyšuje znečištěné životní prostředí, trend k rodičovství v pozdějším věku a další jevy.
V České republice se asi u tří až pěti procent dětí vyskytne závažnější vrozená vývojová vada. Cílem prenatální diagnostiky (screeningu) je najít těhotné ženy, jejichž plody mají vrozenou vývojovou vadu, zejména takovou, která je neslučitelná se životem. Pokud se vadu podaří diagnostikovat, navrhnou lékaři ženě možnosti řešení.
Downův syndrom a jeho vyhledávání
K nejčastějším geneticky podmíněným onemocněním patří Downův syndrom, pro který je charakteristické, že chromozomy 21 jsou tři namísto obvyklých dvou (trizomie 21). Čím je rodička starší, tím je riziko trizomie 21 vyšší.
Jak se vyhledává Downův syndrom a jaká vyšetření se používají
Jediný zcela spolehlivý způsob diagnostiky pro vyloučení Downova syndromu u plodu je provedení amniocentézy (odběr vzorku plodové vody) nebo biopsie choria (odběr vzorku placenty). Biopsie choria se provádí mezi 11. až 14. týdnem těhotenství a spočívá v odběru mikroskopického vzorku placentární tkáně. Odběr vzorku plodové vody (amniocentéze) se provádí po 15. týdnu těhotenství. V obou případech se získá materiál stejného genetického složení, jako má plod. Výsledkem vyšetření je detailní posouzení chromozomů plodu.
Nevýhodou těchto diagnostických vyšetření je, že mohou způsobit nechtěný potrat, i když je plod zcela normální. Riziko ztráty těhotenství je však velmi nízké - okolo jednoho procenta (tedy 1 případ ze 100). Proto lékař doporučuje invazivní vyšetření (amniocentézu či biopsii choria) podle míry pravděpodobnosti Downova syndromu, která se určí z kombinovaného screeningu.
Kombinovaný screening a jeho složky
Tato screeningová metoda nabízí možnost stanovení rizika chromozomálních vad plodu, jako např. Downův či Edwardsův syndrom. Pokud je výsledek negativní, není nutné přistupovat k invazivním metodám prenatální diagnostiky. Pravděpodobnost chromozomálních vad nejpřesněji stanoví počítačový program z kombinací informací o:
- věku těhotné ženy a týdne trvání těhotenství,
- případně váhy, výšky, rizikových faktorů v rodinné a osobní anamnéze, průběhu předchozí gravidity,
- ultrazvukového nálezu mezi 11. a 13. týdnem těhotenství (NT),
- výsledku těhotenských hormonů (volného ß-hCG a PAPP-A) z mateřské krve.
Kombinovaný screening rovněž může odhalit riziko rozvoje preeklampsie, růstové restrikce plodu a předčasného porodu. Dále lze potvrdit či upřesnit stáří těhotenství, diagnostikovat spolehlivě vícečetné těhotenství, kompletně zhodnotit anatomii plodu, množství plodové vody a lokalizaci placenty.
Kombinovaný screening není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a pacientka si ho musí platit sama.
Ultrazvukové vyšetření šíjového projasnění (NT)
Mezi 11. a 13. týdnem (13. týden + 6 dní) těhotenství se provádí ultrazvukové měření tzv. šíjového projasnění (nuchal translucency, NT). Šíjové projasnění způsobuje tekutina pod kůží v zátylku plodu, která je přechodně přítomna u všech plodů. U plodů s Downovým syndromem je však šířka tohoto projasnění významně větší.
Biochemické vyšetření z krve matky
Ze žilní krve těhotné ženy se stanovují hladiny dvou hormonů (volného ß-hCG a PAPP-A). U těhotenství s Downovým syndromem častěji nacházíme zvýšené hladiny volného ß-hCG a snížené hladiny PAPP-A.
Proč je screening v prvním trimestru kombinovaný?
Důvody pro kombinovaný screening v prvním trimestru jsou následující:- pomocí věku těhotné ženy nalezneme jen zhruba 30 % plodů s Downovým syndromem,- měřením NT nalezneme asi 80 % plodů s Downovým syndromem,- stanovením hladiny volného ß-hCG a PAPP-A nalezneme 60 % plodů s Downovým syndromem,- kombinace uvedených metod je velmi efektivní a umožní nalézt až 90 % všech plodů s Downovým syndromem.
Výsledkem kombinovaného testu je informace, jaká je pravděpodobnost, že by se u plodu mohl vyskytnout Downův syndrom případně další genetické poruchy. V případě ne zcela jasného výsledku se navrhuje neinvazivní vyšetření (NIPT) anebo invazivní vyšetření (biopsie placenty, amniocentéza). Rozhodnutí musí učinit specialista pro fetomaternální medicínu nebo genetiku.
Neinvazivní prenatální test (NIPT)
Neinvazivní prenatální test může zjistit určité specifické vývojové chromozomální vady z vyšetření volné DNA plodu (fetální free cell DNA), která koluje v krvi těhotné ženy. Těchto fragmentů je v mateřské krvi velmi malé množství, obvykle kolem 5-7 procent. Test stanoví rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu a některých dalších genetických vad. Test se doporučuje zejména v případě vyššího rizika Downova syndromu vzešlého ze screeningu a žena si nepřeje invazivní vyšetření.
NIPT není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a pacientka si ho musí platit sama.
Bližší informace lze nalézt na webu porodnice.cz: Co je to prenatální diagnostika; Ultrazvukové vyšetření šíjového projasnění.
Screening ve II. a III. trimestru
Ultrazvukové vyšetření ve II. trimestru (20.-22. týden) hodnotí počet plodů, srdeční činnost, uložení placenty, množství plodové vody. Přesně se měří jednotlivé části plodu a výpočítá se jeho stáří a hmotnost. Někdy je možné nabídnout podrobné morfologické hodnocení, které není hrazené pojišťovnou. V III. trimestru (30.-32. týden) se zaměřuje na polohu plodu, vývoj a množství plodové vody, pohyby plodu a stav placenty. Možný je i screening růstové restrikce, který hradí žena sama a který se provádí v 36. týdnu.
Při kombinaci prvotrimestrálního screeningu a II. trimestrálního biochemického testu vzniká integrovaný screening, jehož přesnost může dosahovat až 98 %. Pokud je výsledek integrovaného screeningu pozitivní, je vhodná genetická konzultace a případně další vyšetření.
Invazivní prenatální diagnostika
Invazivní vyšetření je doporučováno, pokud screening ukáže zvýšené riziko nebo pokud existují důkazy z ultrazvuku o vadách. Mezi nejčastější invazivní techniky patří:
- amniocentéza (odběr plodové vody) mezi 16. a 18. týdnem,
- odběr choriových klků (CVS) mezi 10. a 13. týdnem,
- kordocentéza (punkce pupečníku) po 18. týdnu,
- další zpracování vzorků zahrnuje karyotypizaci a molekulárně genetické vyšetření.
Riziko potratu u invazivních vyšetření je zhruba 0,5-1 %. Pro potvrzení výsledků může následovat doplňující vyšetření plodové vody nebo placenty, zvláště v případě nejednoznačných nálezů.
Odběry vzorků a jejich rizika se provádějí pod ultrazvukovou kontrolou a kvalifikovaným týmem. Výsledky bývají dostupné v různých letech - např. rychlé výsledky z CVS, amniocentézy či kordocentézy mohou být k dispozici za několik dní až týdnů.
Speciální konzultace a komplexní péče
V rámci komplexní péče o těhotnou a plod je nezřídka nutná genetická konzultace. Těhotné s pozitivním výsledkem screeningu mohou být pozvány k podrobnějšímu vyšetření - invazivní diagnostice, podrobnému ultrazvukovému vyšetření, fetální echokardiografii či fetální MRI. Neinvazivní metody prenatální diagnostiky jsou vhodné pro screening u všech těhotných.
Je důležité, aby těhotná byla informována o možnostech ukončení těhotenství z genetických důvodů v rámci platné legislativy (např. Zákon 66/1986 Sb.). V případě extrémně nepříznivé diagnózy lze toto ukončení provést kdykoli (včetně po 24. týdnu gravidity), pokud to vyžaduje zdravotní stav plodu.
Praktické poznámky pro pacientky
Nezbytná je pravidelná prenatální péče, která zahrnuje standardní ultrazvuková vyšetření v I., II. a III. trimestru a podle potřeby cílená vyšetření. Screening v I. trimestru je v mnoha zdravotnických zařízeních nadstandardem a není hrazen pojišťovnou; těhotná si ho platí sama, avšak po doložení platby může být částečně refundováno pojišťovnou.

Naše pracoviště nabízí kompletní spektrum invazivních vyšetření na vybraných klinikách v Praze a Liberci. V případě potřeby vás odborný tým provede pod podrobným ultrazvukovým dohledem a s citlivým přístupem.
Neinvazivní prenatální testování
Tabulkové shrnutí vyšetření a jejich charakteristik
| Vyšetření | Období | Co zjišťuje | Riziko/informace |
|---|---|---|---|
| Kombinovaný screening I. trimestru | 11.-14. týden | NT, PAPP-A, volný ß-hCG | Riziko Downova/Edvards/Patau |
| NT ultrazvuk | 11.-13. týden | Šíjové projasnění | Vyšší riziko trisomií |
| Biochemické vyšetření krve | 11. týden (markery) | Hladiny volného ß-hCG a PAPP-A | Nástroj pro výpočet rizik |
| Neinvazivní NIPT | po 10. týdnu | Fetální volná DNA v krvi | Rizika Down, Edwards, Patau |
| Amniocentéza | po 15. týdnu | Karyotyp plodu | Invazivní vyšetření; riziko potratu |
| CVS - odběr choriových klků | 11.-14. týden | Karyotyp plodu | Rychlá dřívější diagnostika; riziko potratu |
| Kordocentéza | po 18. týdnu | Karyotyp a molekulární vyšetření krve plodu | Rychlé výsledky, riziko potratu |
| Podrobné morfologické vyšetření II. trimestr | 20.-22. týden | Detaily vývoje orgánů | Možnost odhalení vad; hradí pojišťovna jen některé části |
| Screening III. trimestru | 30.-32. týden | Stav plodu, množství plodové vody, poloha | Kontrola vývoje a rizik růstové restrikce |
Všechny uvedené postupy vyžadují mezioborový přístup mezi klinickou genetickou péčí, gynekologií a porodnictvím, klinickou biochemii a zobrazovacími metodami. Hlavním cílem prenatální diagnostiky je co nejčasnější identifikace patologických stavů a umožnění informovaného rozhodování rodičů.
tags: #okb #prenatalni #diagnostika