Akutní zánět nosu a nosohltanu bývá nejčastěji virového původu. U malých dětí se může vyskytnout 6-10x ročně. Způsob léčby může probíhat několika způsoby. Jedním z nich je proplachování nosu „mořskou vodou" ve formě jednorázových ampulek (např. Libenar, Humer) nebo ve formě speciálního rozprašovače určeného pro kojence (např.Vincentka Junior, Vicks Aquababy). Existují i hypertonické roztoky mořské vody, které jsou vhodné v případě ucpaného nosu (Quixx), pro děti starší 6 měsíců a dospělé.
V situaci, kdy se pro neprůchodný nos objeví potíže s kojením či krmením, je na místě podání silnějších léčiv ve vhodné koncentraci. Pro novorozence a kojence je dovoleno použití léčivých přípravků s obsahem oxymetazolinu o koncentraci 0,01-0,025 % (např. Nasivin) nebo xylometazolinu o koncentraci 0,025 % (např. Tato léčiva se aplikují co nejkratší dobu (nejdéle 5 dní) z důvodu vzniku tolerance a možnosti poškození prokrvení nosní přepážky. Obecně je u kojenců preferováno spíše použití nosních kapek než nosních sprejů, které jsou vhodnější až od 1 roku. Většina sprejů nemusí mít vhodnou konstrukci pro manipulaci s dětským nosem, dnes se už ovšem vyrábí spreje uzpůsobené i pro nejmenší děti, které aplikují poloviční dávku, tlak rozprašovače je nižší a konec aplikátoru je užší.
Pokud se dítě samo nevysmrká, doporučuje se naředění nosního sekretu vhodnými přípravky a opatrné odsávání. Na trhu je dnes několik typů odsávaček - balónková, hadičková a s připojením na vysavač. Podle zkušeností maminek fungují všechny tři, ale nejúčinnější je třetí zmiňovaná. Pokud je dítě v noci neklidné, je možné před spaním podat léčivo s obsahem antihistaminika, která zmírní s rýmou spojené projevy zejména otok (např. Fenistil kapky, Aerius roztok od 1 roku věku, použití Fenistil kapek může lékař doporučit již od 1 měsíce).
Středouškové komplikace a režimová opatření
S neléčenou nebo dlouhotrvající rýmou (trvající déle než 7-10 dní) často souvisí další komplikace. Vyšší riziko vzniku zánětu středního ucha může být u dětí kojených nebo krmených vleže. Může se objevit vzestup teploty, neklid, pláč a u kojenců i zvracení a průjem. Dítě si sahá na ouška nebo při dotyku v oblasti ušní krajiny reaguje bolestivě (není to ale zcela spolehlivý příznak akutního zánětu středouší). Vhodná režimová opatření jsou zvýšená poloha, vlažné nebo chladnější obklady na boltec. Vždy je nutná návštěva lékaře, který zvolí vhodnou léčbu, případně předepíše celková nebo lokální antibiotika.
Rádi Vám zodpovíme dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi.
Porod a adaptace novorozence
Po průchodu porodními cestami dochází ke stlačení hrudníku, vypuzení plodové vody z nosu, úst a plic. Po porodu se hrudník dítěte může rozepnout a dojde tak k prvnímu malému pasivnímu nádechu, dochází k rozvinutí plic a zahájení dýchání během několika sekund až minut. Do porodu protéká plícemi cca 10 % krevního objemu (jen pro výživu a růst plic), po porodu pak objem celý, který zajišťuje okysličení krve. Proto trvá i několik minut, než miminko zrůžoví. Plíce tak přeberou postupně funkci, kterou nitroděložně měla placenta. Objem krve a zajištění okyslišení jsou klíčové pro stabilizaci novorozence.
Hlavním cílem stabilizace nezralých novorozenců na porodním sále je usnadnit miminku přechod z bezpečného prostředí dělohy do nepřátelského mimoděložního prostředí a pomoci mu začít samostatně dýchat. Proces stabilizace začíná ihned po vybavení plodu z maminčina těla. Novorozenec, i nezralý, by měl být ponechán na nepřerušeném pupečníku a k jeho podvazu přistoupit ideálně až poté, co miminko začne samo dýchat, nejdříve však jednu minutu po porodu. Dalším nezbytným úkonem je zajištění dostatečného teplotního komfortu. Nezralí novorozenci ztrácí teplo rychle a podchlazení zvyšuje riziko komplikací. Ideálním způsobem zabránění ztrát tepla je zabalení do plastové fólie nebo sáčku a položit na vyhřívané lůžko s monitory.
Pro správné zhodnocení stavu novorozence jsou použita čidla na hrudník, ruce a čelo. Pokud novorozenec samostatně, pravidelně dýchá a má srdeční frekvenci nad 100/min, zrůžoví a saturace roste. Takové miminko může být ponecháno u maminky (bondování) za předpokladu pečlivé monitorace a tepelného komfortu prostředí. U předčasně narozených miminek s nezralými plícemi bývá potřeba CPAP (kontinuální pozitivní tlak v dýchacích cestách) s preferencí nosem.
Resuscitace a umělá plicní ventilace
Novorozenci, kteří nedýchají, mají zpomalenou srdeční frekvenci a nedostatečné okysličení tkání, potřebují resuscitaci - okamžitou péči, která vede k obnovení životních funkcí. Nejdůležitější metodou resuscitace je umělá plicní ventilace maskou nebo nosními kanylami. Po několika prodeších lze přejít na CPAP. Pokud se stav nezlepší, může být nutná endotracheální intubace. Intubaci provádějí zkušení lékaři v perinatologických centrech. Po stabilizaci je miminko napojeno na ventilátor a dostává surfaktant. Následně je transportováno do vyhřátého a vlhkého inkubátoru a monitorováno.
RDS a TTN: rozdíly a léčba
Syndrom dechové tísně novorozence RDS je způsoben nezralostí plic a nedostatkem surfaktantu. Léčba zahrnuje CPAP, časné podání surfaktantu a šetrnou ventilaci. U některých pacientů se řeší otevření PDA a podání kortikosteroidů k urychlení plicního zrání. TTN (transientní tachypnoe novorozence) je stav spojený s prodlouženou očistou plic od tekutiny a bývá častější u nezralých dětí, ale může se objevit i u zralých novorozenců po císařském řezu nebo po asfyxii či u matek s diabetem.
Krátce po narození převažuje pravo-levý zkrat přes foramen ovale; po 18-24 hodinách nastupuje levo-pravý zkrat přes PDA, což může zhoršovat hypoxii. Vysuvování surfaktantu a podání podpůrných režimů, jako je nCPAP, zlepšují výměnu plynů a snižují riziko těžkého poškození plic.
Rýma u novorozenců: praktické tipy a domácí péče
Dospělý rýmu zvládne, ale miminka mají úzké dýchací cesty a dýchají pouze nosem. Ucpaný nos komplikuje krmení a spánek. Pokud dítě občas kýchne a jiné příznaky nepozorujete, nemusíte mít obavy. Přípravky na posílení imunity jsou vhodné až od 1 roku. Při kojení se složení mateřského mléka přizpůsobí nemocnému dítěti a obsahuje látky podporující imunitu. Pro lepší dýchání udržujte vlhký vzduch a pravidelně větrejte. Při rýmě lze použít izotonický solný roztok pro zvlhčení nosní dutiny; hypertonický roztok lze použít v případě ucpaného nosu po konzultaci s lékařem. Odsávání hlenů je možné pro kojence, kteří neumí smrkat; existují balónkové, hadičkové a odsávačky na vysavač. Nosní kapky s oxymetazolinovým či xylometazolinovým účinkem používají pouze kapky pro kojence a jen krátkodobě.
Kapky do nosu se podávají až po vyčištění nosních dír a odsátí hlenů. Před aplikací kapek je vhodné zvolit vhodnou polohu hlavy a provést správný nástřik do každé nosní dírky. Při použití kapek je důležité sledovat teplotu, aby nedošlo k podráždění sliznice. Při bolesti nebo horečce nad 38 °C se mohou podávat paracetamol či ibuprofen dle věku a hmotnosti dítěte; doporučení vždy konzultujte s lékařem. Při dlouhotrvající kašli (více než 3-4 týdny) je vhodné vyhledat lékaře kvůli možné příčině jako reflux, astma či alergie.
Když je teplota a hygiena v centru pozornosti
Novorozenci nemají vyvinutou termoregulaci. Ideální teplota vzduchu pro nahého novorozence je 32-34 °C, nicméně při rýmě je vhodné chladnější prostředí. Dětskou pokožku chrání vernix caseosa; po porodu mohou být fontanely měkké a hlavička může být asymetrická. Důležité je mít doma teplotu 21-22 °C a vlhkost kolem 50 %. Nikdy nekouřit v místnosti, kde dítě leží.
Pokud dochází k nutnosti inhalací, inhalátor a zvlhčovač mohou usnadnit odhlenění. Před a po odsávání často pomáhá dmýchání, a to tak, že dítěti nejprve vyčistíme nos a poté nasměrujeme kapky a odsání. Při použití odsávaček je důležité pracovat na okraji nosní dírky a dbát na bezpečnost. Kapky pro kojence aplikujeme opatrně, s cílem minimalizovat podráždění a maximalizovat účinek.

V případě potřeby lze doplňovat léčbu o další podpůrné postupy a konzultovat s odborníky v lékárnách či u pediatrů. Dítěti je prospěšný klid a pravidelný režim, pravidelné zklidnění a následná intensifikace péče podle průběhu onemocnění.
Jak uvolnit ucpané dutiny
Tabulka: Přehled doporučených postupů pro novorozence s rýmou
| Krok | Popis | Poznámky |
|---|---|---|
| Zvlhčování vzduchu | Udržovat vlhkost 50 %, teplota 21-22 °C | Není kouření v místnosti |
| Odsávání hlenů | Ballonová/hadičková/na vysavač; odsávání na okrajích nosních dírek | Používat certifikované výrobky |
| Izotonický roztok | Použít k zvlhčení nosní sliznice | Neprovádět nadměrné používání |
| Hypertonický roztok | V případě ucpaného nosu po konzultaci | Indikace dle věku |
| Kapky proti rýmě | Kapky s nižším tlakem pro kojence; krátkodobé použití | Max 5 dní |
| Antihistaminika | Podání podle doporučení lékaře | Nevhodné samostatně bez indikace |
| Riziko zánětu středního ucha | Vysoké riziko při vleže | Evidujte příznaky a kontaktujte lékaře |
Po každé radě a léčebném kroku sledujeme stav dítěte a konzultujeme postup s pediatrem. Dávky a volba léčivých přípravků musí být vždy podloženy lékařským doporučením vzhledem k věku a hmotnosti dítěte.