Hustota kapalin klesá s teplotou. Při změně teploty a konstantní hmotnosti dochází k objemové změně kapaliny; objem se zvětší a hustota se úměrně sníží. Teplotní objemová roztažnost kapalin bývá výraznější než u pevných látek, zejména u kapalných paliv a biopaliv jako B30. V praxi se měření objemu a hustoty kapaliny provádí na čerpacích stanicích a v dalších technických zařízeních, kde je klíčová stabilita a přesnost.
Teoretické základy
Z praxe plyne: Při zvyšování teploty pozorujeme u většiny kapalin zvětšení jejich objemu. Potom obecně platí: V = V1 (1 + β Δt), kde V je objem po zahřátí, V1 je počáteční objem (při teplotě t1), Δt = t − t1 je rozdíl teplot a β je teplotní součinitel objemové roztažnosti kapaliny. βkapalin > βpevných látek. Např.: při 20 °C βvoda = 1,8 · 10−4 K−1; βpetrolej = 9,6 · 10−4 K−1; βlíh = 11 · 10−4 K−1. Hodnoty β dalších kapalin jsou uvedeny v tabulkách.
Udává se také, že změna hustoty při změně teploty je dána vztahem ρ = m / V, kde hustota ρ po zahřátí klesá, pokud hmotnost zůstává konstantní a objem roste. V praxi lze hustotu kapaliny vypočítat z počáteční hustoty a změny objemu, nebo přímo z tabulek teplotní objemové roztažnosti.
Praktické ukázky a tabulky
Z tabulek vyplývá, že:
- βvoda a βužitá kapalina se liší podle složení, teploty a tlaku; pro vodu se běžně uvádí β ≈ 1,8 · 10−4 K−1 kolem 20 °C.
- βpetrolej a βlíh mají vyšší hodnoty, což znamená výraznější změnu objemu při změně teploty.
- Pro teploty kolem 0-100 °C lze v tabulkách nalézt i hodnoty β pro další kapaliny, včetně biopaliv a AdBlue®.
V praxi se měření objemu a hustoty kapaliny používá zejména v:
- měření objemu distribuovaných pohonných kapalin (PHM) na čerpacích stanicích,
- deklarace režimů výdeje v rámci bezpečnostních předpisů,
- statické i dynamické měření v průtokoměrech a čerpacích blocích,
- zohlednění teplotních změn při provozu a vliv okolního prostředí na objem kapalin.
Praktické výpočty objemových změn
- Vztah pro objemovou změnu: ΔV = V1 · β · Δt, přičemž β je objemový teplotní součinitel kapaliny a Δt je změna teploty.
- Pro výpočet změny hustoty při změně teploty platí: ρ2 = ρ1 / (1 + β Δt) ≈ ρ1 · (1 − β Δt) pro malé Δt.
- Pro praktické příklady se používají tabulkové hodnoty β pro konkrétní kapalinu při dané teplotě.
Vztah mezi objemem a hustotou v praxi
Přesněji řečeno: při zahřívání kapaliny se její objem zvětšuje, což znamená, že hustota klesá při zachování hmotnosti. Tento efekt je základem měření množství kapaliny v nádržích, v dopravních prostředcích a v energetických systémech, kde změny teplot mohou ovlivnit výkon a bezpečnost provozu.
Teplotní izotropie a anisotropie
U kapalin se pojmy izotropie a anisotropie pro objem a hustotu používají méně často než u pevných látek; kapaliny se obecně chovají izotropně v rámci objemových změn při teplotních změnách, avšak v některých speciálních případech mohou nastat odchylky na úrovni jedné dimenze, např. u některých směsí či polymerů.
Souvislosti s technickými zařízeními
V technologiích jako jsou teploměry a měřicí systémy pro kapaliny se využívá teplotní objemová roztažnost k zajištění přesnosti měření. Objem kapaliny se mění s teplotou podle vzorce V = V1 (1 + β Δt). Pro pevné látky platí obdobný princip, avšak s odlišnou hodnotou β. Všechny uvedené vztahy a koeficienty vycházejí z experimentálních měření a teoretických modelů teplotní roztažnosti kapalných a pevných látek.

Fy2r - Marešová - Teplotní roztažnost délková
Často kladené problémy a ukázky řešení
Podobně jako v zadáních, níže uvádíme stručný přehled typických úloh, které souvisejí s objemovou roztažností a hustotou kapalin:
- Určení nového objemu kapaliny po změně teploty s daným β a počátečním objemem.
- Výpočet změny hustoty při dané teplotě s konstantní hmotností.
- Využití teplotní objemové roztažnosti v teploměrech a měřících nástrojích.
- Konfrontace teplotních změn s reálnými provozními podmínkami na čerpacích stanicích a v průmyslových okruzích.
Tabulka - orientační hodnoty β pro vybrané kapaliny
Uvedené hodnoty slouží pro ilustraci a musí být doplněny aktuálními tabulkami pro konkrétní kapaliny a teplotní rozsah. V tabulkách se obvykle uvádí:
| Kapalina | Teplotní součinitel β (K−1) | Poznámka |
|---|---|---|
| Voda | 1,8 × 10−4 | přibližně kolem 20 °C |
| Petrolej | 9,6 × 10−4 | vyšší než voda |
| Lih | 11 × 10−4 | praktický příklad pro kapaliny |
| Bionafta (B30) | ≈ xx × 10−4 | uveďte konkrétní hodnotu z tabulek |