Baby Office > Firemní kultura > Děti ve firmě > Rodiče tvoří velkou skupinu mezi českými zaměstnanci, která má specifické potřeby.
Správa zaměstnanců-rodičů má přímý dopad nejen na jejich spokojenost a loajalitu, ale i na celkovou produktivitu a firemní kulturu.
Zaměstnavatelé, kteří chápou specifické potřeby rodičů v různých fázích života jejich dětí, mohou vytvořit prostředí, které podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a tím přispívá k dlouhodobému úspěchu firmy.
Podle dostupných statistik je v České republice značná část zaměstnanců rodiči.
Z údajů Českého statistického úřadu je možné odhadnout, že se jedná přibližně o 60-70 % zaměstnanců ve věkové skupině 25-49 let.
Je to tedy významná skupina na kterou by se zaměstnavatelé při plánování své HR strategie měli zaměřit.
Mají k tomu přitom k dispozici řadu efektivních nástrojů.
0-2 roky: Mateřská a rodičovská dovolená
Většina žen v této fázi je nejprve na mateřské a poté na rodičovské dovolené.
Otců na rodičovské dovolené je podle údajů MPSV stále méně než 2%.
Tato doba je náročná především kvůli potřebě nepřetržité péče o novorozence, kojence a později batole.
Pokud má zaměstnavatel zájem o udržení zaměstnanců, do kterých investoval, je žádoucí, aby byl s rodičem i v této době stále v kontaktu, zval ho na firemní akce, posílal mu zprávy o dění ve firmě a celkově mu dal pocit, že se s ním stále počítá.
2-4 roky: První jesle či školka
Děti v tomto věku se začínají začleňovat do kolektivních zařízení, jako jsou dětské skupiny a školky.
Bohužel, kapacita školek a dětských skupin v České republice stále nestačí.
Mnoho rodičů tak čelí problémům s nedostatečným počtem míst ve školkách, což může ztížit jejich návrat do práce nebo způsobit nutnost hledání alternativních a často dražších forem péče.
Firmy mohou zaměstnancům pomoci zavedením firemních dětských skupin nebo finanční podporou pro umístění dětí do soukromých zařízení.
Alternativou je zřízení dětského koutku ve firmě. Ten pak rodiče využívají pro postupný návrat do práce jako pracovní prostor s herničkou, nebo zaměstnavatel zajistí hlídání přímo na místě a rodiče tak mají větší klid na práci.
Návrat do práce je často provázen nejistotou a obavami, jak sladit profesní a rodinné povinnosti.
Zaměstnavatelé mohou v této fázi podpořit rodiče například umožněním zkrácených úvazků, flexibilní pracovní dobou, nebo možností práce z domova.
4-6 let: Nemoci a zvýšená potřeba péče
Děti v tomto věku sice zpravidla navštěvují školku, ale bývají často vzhledem k návštěvám kolektivu nemocné a vyžadují tak přirozeně zvýšenou péči a pozornost.
To vede k častým absencím rodičů v práci, což může být pro zaměstnavatele i zaměstnance náročné.
Firmy mohou tuto situaci řešit zavedením flexibilních pracovních podmínek, jako je možnost práce na dálku, sdílené pracovní pozice, nebo poskytováním delšího volna na péči o dítě.
Tuto situaci neřeší možnost vzít dítě do práce, protože hrozí, že nakazí další děti nebo i dospělé.
6-10 let: Školní začátky a nové výzvy
Mladší školáci už mají pevnější režim, ale začátek školní docházky přináší nové problémy, například potřebu dohledu nad domácími úkoly, účast na mimoškolních aktivitách, nebo doprovod na kroužky.
V této fázi mohou zaměstnavatelé podpořit rodiče opět tím, že umožní flexibilní pracovní dobu nebo zkrácené úvazky, které rodičům umožní sladit pracovní povinnosti s potřebami dětí.
Mohou také poskytovat benefity ve formě příspěvku na péči.
Teenageři: Specifické výzvy dospívání
Od 10 let mohou mít rodiče pocit, že se s jejich hodným dítětem něco děje.
I když jsou děti už poměrně samostatné, rodiče se stále potýkají s problémy, které mohou ovlivnit jejich pracovní život.
Teenageři čelí výzvám jako je hledání vlastní identity, problémy s vrstevníky, nebo příprava na budoucí kariéru a vzdělání.
Děti jsou v tomto věku zvláště citlivé na to, aby zapadly mezi vrstevníky. Hrozí velké riziko, že přijdou do styku s alkoholem nebo drogami.
Rodiče potřebují čas na podporu svých dětí v tomto kritickém období.
Poradenství a podpora: Nabídka služeb, jako je psychologické nebo finanční poradenství pro rodiče.
Organizace a spolupráce
Jak pracovat s rodiči v různých věkových obdobích, pomáhá řešit také řada organizací, například Baby Office, M-arter, Aperio, Úsměv mámy nebo Máma job.
O autorce: Hana Müllerová je ředitelkou agentury Baby Office, která pomáhá firmám vytvářet to nejlepší prostředí pro pracující rodiče. Provozuje pevné dětské koutky s hlídáním i mobilní dětské koutky na eventech. Pořádá ve firmách příměstské tábory, rodinné dny, mikulášské nadílky a tvůrčí workshopy pro dospělé i děti.
Návrat do práce po rodičovské dovolené je pro mnoho rodičů náročným obdobím.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ocenilo M.arter jako cenný nástroj rekvalifikace pro rodiče na rodičovské dovolené, který rovněž rodičům pomáhá znovu najít kariérní orientaci a sebevědomí a usnadňuje jim návrat na pracovní trh v souladu s jejich aktuálními potřebami.
V naší komunitě sdružujeme tisíce rodičů. Náš tým je složen z expertů nejen z oblasti HR, ale i z dalších odvětví. Dohromady máme přes 150 let zkušeností.
S Andreou Bohačíkovou z M.arter jsme navázali spolupráci, abychom podpořili ženy na cestě do vedení naší organizace a pomohli jim překonat obavy týkající se sladění pracovního a rodinného života.
Andrea nám facilitovala dvě setkání. Na prvním setkání měly účastnice možnost seznámit se s ženami, které již působí na různých úrovních vedení, a tyto ženy sdílely své osobní příběhy. Na druhém setkání představila možnosti mentoringu, které by mohli do budoucna zaměstnanci magistrátu využít.
Spolupráce s Andreou byla velmi příjemná. Již na začátku nám pomohla vyjasnit naše cíle, probrat, jak by setkání měla vypadat, a nasměrovala naše představy tak, aby byly co nejvíce v souladu s našimi potřebami. Andrea na setkáních působila přirozeně, příjemně a zároveň profesionálně. Díky jejímu přístupu se účastnice rychle uvolnily a byly ochotny otevřeně sdílet i osobní a citlivé informace. Celkově vytvořila podporující a bezpečnou atmosféru, díky které proběhla na obou setkáních kvalitní diskuse.
Nyní je na nás, jak téma dále uchopíme a jak s ním oslovíme naše vedení. Andrea nám poskytla vše potřebné a udělala maximum pro to, aby naše setkání byla úspěšná.

BYOD neboli Bring Your Own Device znamená, že zaměstnanci používají k práci vlastní zařízení - notebooky, mobily, tablety.
Nevíte, co se s daty děje, kdo k nim má přístup a kam si je může zaměstnanec stáhnout.
Mnoho lidí nemá na telefonu ani základní heslo, neinstaluje aktualizace a nepoužívá šifrování.
Jedno zařízení, kde běží osobní fotky, sociální sítě i přístup do interních systémů. Firma nese odpovědnost, i když zařízení nebylo její.
Zakázat BYOD úplně nedává smysl - v některých firmách to ani není možné.
Praktické kroky pro zavedení BYOD
- Vytvořte BYOD politiku
- Oddělte pracovní a osobní části
- Řešte i netechnické věci (vzdělávání, právní rámec, GDPR)
V dokumentaci odpovědi na otázky: Kdo smí používat vlastní zařízení a k jakým účelům? Jaká jsou minimální bezpečnostní opatření? Co se děje při ztrátě zařízení?
Co je BYOD? Vysvětlení klíčových zásad a bezpečnostních rizik
Kybernetická bezpečnost a management rizik
Kyberpodvody ve firmách často vypadají jako běžný pracovní požadavek. Cyber Resilience Act (CRA) dělí produkty s digitálními prvky do čtyř kategorií.
Zaměstnanci používají AI nástroje bez schválení?
Chcete mít jistotu, že Vaše firma je chráněna před kybernetickými hrozbami a zároveň být v souladu s platnou legislativou?
Máte už nějaká pravidla, ale nejste si jisti, jestli obstojí i dnes?
- Vytvořte BYOD politiku
- Oddělte pracovní a osobní část
- Řešte i netechnické věci
Subjekty údajů mají právo na to, aby jejich data byla bezpečně zpracována. I když skončí na soukromém mobilu.
BYOD může být fajn - může firmě ušetřit náklady a zaměstnancům zjednodušit práci. Ale jen za podmínky, že je nastavený rozumně.