Normální sluch je nezbytný pro rozvoj komunikačních schopností dítěte, především řeči. Vada sluchu u kojenců a v raném dětství podmiňuje poruchu vývoje řeči a kognitivních schopností. Nejdůležitějším obdobím pro rozvoj jazyka a řeči jsou všeobecně uváděné první tři roky života. Nedostatek sluchových vjemů má mimo jiné vliv na vývoj sluchově nervového systému a poškozuje rozvoj společenských, citových a poznávacích funkcí, stejně jako rozvoj abstraktního myšlení.
Vrozená nebo získaná těžká sluchová vada může způsobit u dítěte poruchu vývoje řeči, pokud nebude zajištěna její korekce sluchadly nebo kochleárním implantátem s následnou speciální rehabilitací. Pozdní zjištění a řešení závažné nedoslýchavosti může opozdit vývoj řady schopností dítěte s největším dopadem na rozvoj intelektu.
Příčiny sluchových vad s důrazem na prenatální faktory
Sluchové poruchy jsou etiologicky různorodou skupinou onemocnění. Mezi prenatální rizika poruchy sluchu patří:
- výskyt dědičné vady sluchu v rodině;
- zarděnky a spalničky u matky nebo jen kontakt s nimi v I. trimestru těhotenství;
- toxoplasmóza;
- syfilis matky;
- možnost poškození plodu léky užívanými během těhotenství;
- Rh-ABO inkompatibilita rodičů.
Mezi perinatální a postnatální rizika poruchy sluchu patří:
- porodní trauma;
- asfyxie delší než 5 minut;
- nízká porodní hmotnost - pod 1 500 g;
- nedonošenost - porod před 37. týdnem těhotenství;
- těžká novorozenecká žloutenka;
- novorozenecká sepse;
- anomálie uší, krku a hlavy;
- meningitida a encefalitida;
- podání ototoxických léků;
- úraz hlavy.
Význam screeningu sluchu v novorozeneckém období a u předškolních dětí
Cílem vyšetření je včasný záchyt sluchové vady. Screening sluchu novorozenců se provádí nejlépe 2.-3. den po porodu. V České republice proto běží celoplošný screening sluchu novorozenců a také screening sluchu dětí ve věku 5 let, jehož cílem je včasný záchyt možné vrozené sluchové poruchy.
Screening sluchu je zásadní pro včasné odhalení sluchové vady a následné zajištění potřebné korekce nedoslýchavosti. Pokud se sluchová vada u novorozence neodhalí včas a nedostane-li dítě potřebnou péči v daném období, nemusí dojít ke správnému vývoji řeči a komunikačních schopností.
V současné době se v České republice celoplošně provádí screening zatím jen u dvou vrozených metabolických vad, avšak zavádění celoplošného novorozeneckého screeningu sluchu (CNSS) je podpořeno legislativně „Metodickým pokynem k zajištění celoplošného novorozeneckého screeningu sluchu a následné péče“. Ačkoliv se situace v České republice zlepšuje, je zřejmé, že zatím chybí validní data o počtech vyšetřených dětí.

Metody diagnostiky sluchu v raném věku
Významu včasné diagnostiky poruch sluchu odpovídá i vývoj diagnostických metod. Vyšetřování sluchových vad je ve vyspělých zemích různě rozšířeno. Obecná shoda je přitom v konstatování, že běžný behaviorální screening sluchového nemá patřičný stupeň objektivizace, zejména u novorozenců.
V posledních třiceti letech byla metodou první volby objektivní audiometrie ABR (Auditory Brainstem Response). Sluchové evokované odpovědi (akustické evokované potenciály) vznikají na smyslových buňkách a při šíření nervového vzruchu po sluchové dráze. Jsou definovány jako projevy mozkové elektrické aktivity, které mají pevný časový vztah k definovaným zvukovým stimulům.
Screeningové vyšetření pomocí akustických evokovaných potenciálů BERA reprezentuje nejužívanější objektivní metodu vyšetření sluchu. Komplex vln BERA záznamu je tvořen sedmi až osmi vlnami. Nejdůležitější jsou intervaly mezi vlnami I a III a mezi vlnami I a V. Nevýhodou této metodiky je jednak její technická náročnost a jednak to, že ji z principiálních důvodů nelze použít před dosažením určitého stupně zralosti centrální nervové soustavy.
Při pozitivní odpovědi oba tyto nedostatky eliminuje metodika vyšetření OAE (otoakustické emise). Přináší časnou a velmi přesnou informaci. Je použitelná již v prvních dnech života, je technicky nenáročná, rychlá a ekonomicky únosná. Pacienta vůbec nezatěžuje.
Otoakustické emise (OAE) jsou zvuky, které jsou generovány mechanickými vibracemi zevních vláskových buněk hlemýždě a lze je objektivně zaznamenat ve zvukovodu. Prakticky je prokázal profesor David Thomas Kemp v roce 1978. Bylo zjištěno, že hlavní roli při vzniku otoakustických emisí hrají zevní vláskové buňky a jejich kontraktilní elementy.
TEOAE jsou transientně evokované otoakustické emise vyvolané krátkými přerušovanými impulzy - nejčastěji kliky - a lze je zaznamenat pomocí zprůměrovací techniky (averaging). Otoakustické emise lze registrovat již v prvních hodinách po narození, maximum však kolem třetího až čtvrtého dne života. Amplituda odpovědí je cca o deset dB vyšší než u dospělých.
Praktické provedení screeningu novorozenců
Vyšetření se provádí v porodnici 2-4 den po porodu měřením otoakustických emisí (TEOAE). Vlastní vyšetření pomocí přístroje pro záznam otoakustických emisí zpravidla vykonává vyškolená dětská zdravotní sestra nebo odborný personál, například sestra či lékař na foniatrii nebo v ORL ambulanci. Vzhledem k citlivosti přístroje je třeba, aby vyšetření bylo prováděno nejlépe během spánku dítěte nebo ve stavu klidné bdělosti, protože nedostatečné podmínky mohou ovlivnit přesnost měření.
Do vchodu zvukovodu obou oušek novorozence je vložena malá sonda, která vydává slabé zvuky. Screeningový přístroj zaznamenává odpověď ve formě pozitivní (je přítomna odpověď) a negativní (odpověď nebyla zaznamenána). Výsledky mohou být ovlivněny faktory, jako je hluk v okolí, přítomnost mazové zátky nebo technické problémy. Pokud je odpověď přítomna (screening je negativní), znamená to, že zevní část sluchové dráhy je v pořádku a dítě by mělo normálně slyšet.
Pokud screening odpověď nezaznamenal (je pozitivní), neznamená to automaticky poruchu sluchu. Nevýbavnost odpovědi může mít totiž celou řadu příčin. Vyšetření se však obvykle ještě jednou během hospitalizace zopakuje. Pokud ani u druhého měření nebyla odpověď zaznamenána oboustranně nebo se screening sluchu u novorozence již v porodnici z nějakého důvodu nerealizoval, je dítě odesláno na příslušné ORL nebo foniatrické pracoviště k vyšetření nejpozději do 6. týdne jeho věku.

Postup u rizikových novorozenců
U rizikových novorozenců probíhá vyšetření sluchu na lůžku akutní intenzivní péče pomocí sluchových evokovaných kmenových potenciálů v obdobném schématu jako u novorozenců nerizikových. Speciální metodika byla použita u novorozenců z vysoce rizikových skupin - nízká porodní váha, novorozenci vyžadující intenzivní péči. Tato skupina má zvýšené riziko postižení sluchu. Děti narozené předčasně procházejí screeningem až ve čtyřicátém postkoncepčním týdnu na novorozeneckém oddělení. Měření probíhá na pěti frekvenčních pásmech.
Další diagnostika a následná péče
Pokud během novorozeneckého screeningu vznikne podezření na vrozenou sluchovou vadu, je dítě odesláno do regionálního pedaudiologického centra nejpozději do 6. měsíce jeho věku, kde na základě podrobného specializovaného vyšetření by měla být tato domněnka potvrzena či vyvrácena. Novorozencům s pravděpodobným postižením sluchu (podle BERA) jsou výhledově zajištěna detailní specializovaná vyšetření sluchu a příslušná péče foniatra, logopeda, genetika, psychologa a sociálního pracovníka podle charakteru postižení.
Pro vlastní vyšetření sluchu se používá klinická sluchová zkouška, která je podle potřeby doplněna na specializovaných pracovištích audiometrickým vyšetřením (u dětí starších než tři roky) nebo vyšetřením otoakustických emisí, event. BERA. Před vlastním vyšetřením sluchu je velmi důležité zjištění anamnézy od rodičů dítěte se zaměřením na možné příčiny vady sluchu - především na rizika prenatální, perinatální a postnatální. Též se ptáme rodičů na jejich názor, co si myslí o stavu sluchu jejich dítěte.
Před vlastní sluchovou zkouškou je důležité otoskopické vyšetření uší, aby se vyloučila možná mazová zátka ve zvukovodu, která by způsobila převodní poruchu sluchu. Při absenci OAE následuje tympanometrické vyšetření a otoskopické vyšetření. Vyšetření pomocí evokovaných sluchových potenciálů je rovněž vhodnější indikovat jako první u dětí se zjištěnými vývojovými anomáliemi v oblasti horních cest dýchacích a u rizikových novorozenců arteficiálně ventilovaných.
Screening sluchu u dětí do tří let a u pětiletých
Vyšetření sluchu je povinnou součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Praktický lékař má povinnost při první preventivní prohlídce ověřit, zda dítě po narození absolvovalo screeningové vyšetření sluchu. Orientační vyšetření sluchu je pak součástí preventivních prohlídek u dětí ve 4-5 měsících, 8 měsících, 12 měsících a 18 měsících věku. Od 3 let se sluch kontroluje při každé preventivní prohlídce, která by měla probíhat každé dva roky.
Součástí preventivní péče o děti je také screening sluchu v 5 letech věku. Cílem je zahájit vyšetření ještě před povinnou školní docházkou a předcházet tak zpoždění ve vývoji komunikačních schopností a školních dovedností dítěte. Obsahem tohoto vyšetření je získání informace o prodělaných onemocněních, především prodělaných zánětech středního ucha, a informace o případném výskytu sluchové vady v rodině.
Vlastní vyšetření sluchu u pětiletých dětí probíhá metodou tónové audiometrie, která vyžaduje aktivní spolupráci dítěte. Je to nebolestivá metoda a probíhá v audiologické komoře nebo v tiché místnosti. Dítě pomocí sluchátek poslouchá tóny různých intenzit a frekvencí. Zdravotní sestra současně zaznamenává, jaké tóny dítě slyší, a otorinolaryngolog nebo foniatr následně vyhodnotí celé vyšetření a výsledek zapíše do zdravotního a očkovacího průkazu dítěte.

Organizace a financování screeningu
Veškerá vyšetření sluchu v rámci screeningu sluchu novorozenců i pětiletých dětí nebo preventivních prohlídek u praktických lékařů pro děti a dorost jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Provádění CNSS je podpořeno legislativně metodickým pokynem. Od roku 2016 má být každému novorozenci v České republice proveden screening sluchu. Od roku 2022 je v datech evidován i výsledek screeningu sluchu. Výpočet pokrytí je možné sledovat od roku 2016 a v prezentaci jsou obsaženy základní výsledky vztahující se k pokrytí screeningem sluchu u novorozenců s mezikrajovým srovnáním.
Úplná hluchota představuje jedno z nejtěžších postižení člověka a pro svoji závažnost je řazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na druhé místo hned za postižení mentální, respektive za postižení sluchu a zraku současně. V České republice má univerzální screening sluchových vad u novorozenců a kojenců více jak třicetiletou tradici a je reprezentován zejména behaviorálním screeningem. Pouze na některých pracovištích je screening prováděn pomocí otoakustických emisí (OAE), ale většinou u rizikových novorozenců.
Význam včasné intervence a následné rehabilitace
Čím dříve je sluchově postiženému dítěti poskytnuta adekvátní léčba (přidělení sluchadel, eventuálně kochleární implantace) a komplexní péče o celou rodinu včetně vhodné rehabilitace (logopedická, foniatrická, psychologická a sociální péče, speciální pedagogika), tím jsou následky postižení menší. Je prokázáno, že i děti s těžkou jednostrannou poruchou sluchu mají signifikantní poruchy sluchových a psycholingvistických schopností s negativními projevy ve školním prospěchu přibližně ve třetině případů.
Příklad z praxe a multidisciplinární přístup
Novorozencům s pravděpodobným postižením sluchu jsou výhledově zajištěna detailní specializovaná vyšetření sluchu a příslušná péče foniatra, logopeda, genetika, psychologa a sociálního pracovníka podle charakteru postižení. V řadě případů umožní časné rozpoznání sluchové vady stanovení genetické prognózy rodiny. Zavádění, organizování a sledování výstupů screeningu předpokládá úzkou spolupráci počínaje neonatology přes pediatry, ORL lékaře a foniatry konče.
| Fáze | Metoda | Věk/čas |
|---|---|---|
| Primární screening | TEOAE | 2.-4. den po porodu |
| Opakované/konfirmační vyšetření | OAE / tympanometrie / otoskopie | do 6. týdnů věku |
| Speciální diagnostika | BERA (ABR) | u rizikových novorozenců nebo při pozitivním screeningu |
| Preventivní kontrola | Tónová audiometrie | 5 let (screening), pravidelné prohlídky |
Praxe ukázala, že je výhodnější provést otoskopii a tympanometrii až v případě nevýbavných OAE. Při jakékoliv nepříjemné manipulaci v citlivé části zvukovodu se dítě probudí a registrace je zcela znemožněna. Rodiče jsou pečlivě informováni a přicházejí s dítětem na první následné vyšetření sami za čtyři až šest týdnů. Druhé následné vyšetření je za čtyři týdny po prvním následném vyšetření.

Nejdůležitější je, že cílem vyšetření je včasný záchyt sluchové vady a zajištění následné péče. Provádění CNSS a jeho efektivita závisí na koordinaci a sledování výsledků napříč celým systémem zdravotní péče a na dostatečné informovanosti rodičů i odborníků.
tags: #vady #sluchu #v #prenatalnim #obdobi