Vejcovody jsou párové orgány, které spojují vaječníky s dělohou. Hlavní funkcí vejcovodů je umožnit transport vajíčka z vaječníku do dělohy. Ve vejcovodu dochází k oplození vajíčka spermií, přičemž vajíčko je oplozeno už ve vejcovodu. Následně oplozené vajíčko - tedy vyvíjející se embryo - putuje vejcovodem přibližně 4 dny a kolem 5. dne se dostává do dělohy ve stádiu blastocysty, kde může dojít k jeho uhnízdění. Pokud jsou vejcovody neprůchodné, může to zabránit přirozenému otěhotnění. Neprůchodnost vejcovodů může být příčinou neplodnosti, ale často se neprojevuje žádnými výraznými symptomy. Mnohé ženy si nemusí být tohoto problému vůbec vědomy, pokud se snaží otěhotnět delší dobu bez úspěchu.
Vyšetření průchodnosti vejcovodů se obvykle doporučuje, pokud žena po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku neotěhotní. Existují různé metody, jak zjistit průchodnost vejcovodů. Ultrazvuková salpingografie ukáže průchodnost vejcovodů. Laparoskopie (chromopertubace) je nejpřesnějším a dnes nejvíce využívaným způsobem stanovení průchodnosti. Laparoskopie je invazivní, vyžaduje celkovou anestézii a 1-2denní hospitalizaci, ale umožňuje současně zhodnotit i jiné orgány malé pánve a nabídnout chirurgické řešení srůstů či endometriózy. Fertiloskopie či transvaginální hydrolaparoskopie představují méně invazivní alternativu pro vyšetření průchodnosti. Neprůchodnost vejcovodů patří ke klasickým příčinám neplodnosti a při absolutním tubárním faktoru bývá jedinou léčebnou možností IVF.
Co způsobuje neprůchodnost vejcovodů? Nejčastější příčinou bývá prodělaný zánět přívěsků (adnex) včetně pánevní zánětlivé nemoci. Zánět může být způsoben chlamydiovou infekcí a kapavkou, často postihuje obě strany. Endometrióza a další záněty mohou vést k vznikům jizev a uzávěrům tub. Hydrosalpinx vzniká, když se lumen vejcovodu uzavře a naplní serózní tekutinou, což může výrazně snížit šance na úspěšné otěhotnění, zejména u IVF. Hydrosalpinx bývá spojován s infekcemi, záněty a zjizvením vejcovodů, mohou ho provázet i jiné patologické stavy okolí vaječníků a dělohy.

Neprůchodnost vejcovodů může být odhalena pomocí různých testů: kymoinsuflace, hysterosalpingografie (HSG) a laparoskopická chromopertubace. Kymoinsuflace je historická a ambulantní metoda, která je jednoduchá a levná, ale má své nevýhody. HSG umožňuje vyšetření průchodnosti i průchod děložní dutiny a vejcovodů rentgenovým snímkem po aplikaci kontrastní látky. Laparoskopie, často spojena s chromopertubací, je nejpřesnější a současně umožňuje operativní zásah. Fertiloskopie či TVHL je méně invazivní možností pro vyšetření průchodnosti v některých centrech. Pokud je neprůchodnost oboustranná a definitivní, hovoříme o absolutním tubárním faktoru a IVF bývá doporučena jako řešení. Při částečné neprůchodnosti existují šance na oplodnění i přirozeně či po chirurgické úpravě, avšak rizika mimoděložního těhotenství zůstávají.

Co se týče léčby, možnosti závisí na příčině a rozsahu poškození. Před léčbou je nutná detailní konzultace, aby žena zjistila šance na otěhotnění po zákroku. Neprůchodné vejcovody se léčí laparoskopicky a mohou být odstraněny menší srůsty nebo i celý vejcovod v případě těžkého poškození. Po úspěšné léčbě existuje šance na přirozené otěhotnění. Pokud nelze úspěšně korigovat průchodnost chirurgicky, je často doporučováno IVF. Při IVF se vajíčko odebere z vaječníku, oplodní se in vitro a vrátí do dělohy. Úspěšnost oplodnění při IVF bývá poměrně vysoká a bývá nejefektivnější cestou k otěhotnění při tubárním faktoru.
V případě hydrosalpinxu je důležité chápat, že hromadění tekutiny v vejcovodech může negativně ovlivnit implantaci a výsledky IVF. Proto bývá doporučováno řešit hydrosalpinx před IVF, často prostřednictvím chirurgické intervence k obnovení průchodnosti nebo odstranění postižného vejcovodu, v závislosti na rozsahu poškození.
Hydrosalpinx nemusí mít výrazné symptomy a někdy se zjistí až při vyšetřeních kvůli neplodnosti. Příznaky mohou zahrnovat bolest v pánevní oblasti, abnormální vaginální výtok, změny menstruačního cyklu a obecně neplodnost. Prognóza závisí na včasnosti diagnostiky a zahájení léčby, stejně jako na přístupu k další reprodukční terapii. Důležité je, že největší šance na otěhotnění bývá po efektivní léčbě od spuštění vhodné terapie a zohlednění individuálních faktorů.
Diskuse s lékařem o rizicích a možnostech léčby je nezbytná. Přestože se některé záněty mohou uzdravit bez trvalého poškození, pánevní zánět může proběhnout i bez výrazných příznaků a zanechat následky. Zánětlivé procesy mohou zanechat trvalé změny, které ztěžují průchodnost vejcovodů a mohou vést k hydrosalpinxu. Poškození adnex a srůsty mohou být důsledkem minulých infekcí či operací a mohou se znovu objevit, pokud nedošlo k adekvátní léčbě.
V Repromedě se specializujeme na komplexní diagnostiku a léčbu neplodnosti, včetně patologie vejcovodů. Ženská neplodnost může být způsobena mnoha faktory - od anatomické poruchy tvaru děložního hrdla až po neprůchodnost vejcovodů. Neprůchodnost vejcovodů bývá nejčastěji důsledkem prodělaného zánětu adnex a může se projevovat různě podle konkrétního stavu. Nejmodernější možnosti vyšetření zahrnují laparoskopii s chromopertubací a případně kombinaci s hysteroskopií. Včasná diagnostika a řízená léčba zvyšují šance na úspěšné otěhotnění, a to i po hydrosalpinxu.

Diagnostická laparoskopie pro endometriózu
Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc. Hydrosalpinx a neprůchodnost vejcovodů jsou témata, která vyžadují individuální vyšetření a léčbu pod dohledem gynekologa nebo reprodukční specialisty.
tags: #nepruchozi #vejcovod #a #vytok #tekutiny #hydrodalpinx