Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku blížícího se porodu představuje tzv. zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky. K odtoku plodové vody ještě před začátkem porodu dochází jen v asi 10-15 % případů, většinou se tak děje až na konci porodu.
Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je otevírací: porodní cesty se otevírají, děložní hrdlo se mění v děložní branku a nakonec zanikne a vytvoří se souvislý porodní kanál. Děložní hrdlo se v této době postupně připravuje pomocí kontrakcí; trvá u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. V době, kdy kontrakce probíhají asi v intervalu 5 minut, je děložní hrdlo otevřené na 4-5 cm a na konci první doby je již zcela otevřené a průměr děložní branky bývá cca 10 cm. Dítě je většinou hlavičkou sestouplé na pánevní dno. Porodní cesta je připravená a bolest je značná; lze si však ulevit např. ve vaně, na míči nebo při chůzi. Pravidelně se monitoruje tepová frekvence matky a srdeční činnost plodu.

Nástup druhé doby porodní znamená samotný porod dítěte, který vyžaduje vypuzení plodu ven. Tato fáze trvá u prvorodiček obvykle kolem hodiny. Kontrakce dělohy nadále tlačí na plod; je nutné i vědomé tlačení ze strany ženy. Lze využít různé prostředky na tlumení bolesti, nejúčinnější je epidurální analgezie, která potlačí bolest, ale může narušit průběh porodu. Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno: nejprve hlavička, poté celé tělo. Může nastat natržení hráze nebo epiziotomie; diskutovanou otázkou je, zda je lepší epiziotomie či natržení, avšak porodní asistentka by měla usilovat o minimalizaci rizik. Po narození následuje podvázání pupečníku a bonding - kontakt kůže na kůži a první přisátí k prsu, případně předání tatínkovi v případě císařského řezu.
Poslední, třetí doba porodní, se týká placenty. Po narození dítěte placenta obvykle dotepává; může být podávána umělá oxytocin/Ketym metyl ergometrin k podpoře odlučování placenty a prevenci poporodního krvácení. Placenta a plodové blány bývají vypuzovány do 60 minut. Bonding pokračuje na pokoji šestinedělí; novorozenec se pravidelně kontroluje, zda jsou životní funkce v pořádku, a provádí se hodnocení Apgar skóre po minutě, pěti a deseti minutách. Celkově se doba pobytu v nemocnici liší dle porodu a typu porodu; po normálním porodu bývá propuštění okolo 3 dnů, po císařském řezu kolem 5 dní.

Poslíčci a skutečné kontrakce: jak je poznat
Poslíčci, neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce, jsou přípravné kontrakce před skutečným porodem. Obvykle se objevují ve třetím trimestru a bývají nepravidelné, krátké a méně bolestivé. Rozdíl spočívá zejména v intervalech, které se u poslíčků nezkracují, a v tom, že bolest není natolik intenzivní ani dlouhotrvající. Na rozdíl od nich skutečné porodní kontrakce bývají pravidelné, čas mezi nimi se zkracuje a jejich intenzita roste, doprovází je ztuhnutí břicha a posun v bolesti.
Pokud se kontrakce zpravidelní a ztuhne celé břicho, jde nejspíše o skutečné kontrakce. Při poslíčcích se objeví především tlak či tělesné ztuhnutí břicha a po teplé sprše nebo změně polohy často odezní. Důležitá je pozornost k tomu, zda kontrakce ustupují po změně aktivity, zda se změnilo jejich trvání a pravidelnost.
Kdy jet do porodnice? U prvorodiček: pravidelné kontrakce po 5 minutách po dobu alespoň 2 hodin jsou znakem nutnosti vyhledat porodnici. Vstupní signály zahrnují také odtok plodové vody, krvácení z rodidel či jiné neobvyklé příznaky. Každé těhotenství a porod jsou jedinečné; pokud si nejste jistá, zda jde o poslíčky či skutečný porod, poraďte se s lékařem nebo porodní asistentkou. V případě silného krvácení, horečky, zvracení či bolesti břicha odlišné od porodních kontrakcí vyhledejte lékařskou péči okamžitě.

Jak zvládnout bolest během porodu
Bolest během kontrakcí lze zvládat různými způsoby: nefarmakologickými metodami (pohyb, změny poloh, dýchací techniky), teplem (teplá sprcha, vana, termoforma) a farmakologickými zásahy (epidurální analgezie, další analgetika). Dýchání by mělo být plynulé; během nejintenzivnějších kontrakcí je důležité uvolnění a soustředění na cíl - narodí se dítě. Aromaterapie a bylinné napářky mohou podpořit relaxaci, jistota doprovodu (partner, dula, kamarádka) zvyšuje pocit bezpečí a klidu. Vizualizace a techniky předporodního kurzu mohou pomoci snížit vnímání bolesti.

Na bolest mohou pomoci i masáže a tlaková terapie: masáž bederní oblasti, jemné masáže břínka a pánevního kruhu, či reflexní masáže kolem kotníků a pat na uvolnění napětí. Důležité je vyvarovat se stresu a strachu, protože strach může bolest zvyšovat. Předem připravený plán porodu a komunikace s porodnicí - včetně preferovaných poloh a místnosti - usnadňuje běh samotného porodu.
Praktické tipy a připravenost
- Připravte si tašku do porodnice a zajistěte si pohodlné prostředí na pokoji (sprcha, vana, procházení pro uvolnění).
- Vyzkoušejte dýchací techniky a vizualizace; rozpracujte si svou představu o podpoře partnera/duly.
- Zvažte doprovod (partner, kamarádka, dula) a napište si poroďný plán.
- V průběhu porodu si hlídejte intervaly kontrakcí, délku trvání kontrakcí a ztuhnutí břicha.
- V případě potřeby využijte epidurální analgezii a další schválené formy úlevy od bolesti podle pokynů lékařů.
Pro přípravu mysli a těla během porodu lze využít i spinning babies cvičení, masáže, teplo a podpůrné techniky. Porod je jedinečný proces, který vyžaduje respekt k potřebám ženy a jejího těla, a proto je důležité, aby každá žena našla svůj vlastní rytmus a postup, který jí vyhovuje a která jí pomůže zvládnout bolesti a projít porodem s důvěrou.
4 časné příznaky porodu
Co sledovat po porodu a doba rekonvalescence
Po porodu nastává fáze rekonvalescence: důležité je zavinování dělohy, návrat na předchozí velikost a vyprázdnění močového měchýře. Kojení a dotek bradavek napomáhají tvorbě oxytocinu, který podporuje stah dělohy. Zavinování dělohy a hojení případných poranění vyžadují dohled odborníků; očistky trvají 2-3 týdny a postupně ustupují. Dítě i matka bývají pravidelně kontrolovány pediatrem a porodní asistentkou, a plány propuštění závisí na stavu matky a dítěte.

Průběh fyziologického porodu se dělí do tří částí - první doba (otevírací), druhá doba (vypuzovací) a třetí doba (porod placenty). Každá žena prožije porod jinak a s různou intenzitou bolesti. Příprava, podpora a znalosti výrazně usnadní prožitek půrodu a pomohou snížit stres a bolesti během jednotlivých fází.