Kvalita spermií a plodnost mužů

Úvod do problematiky

O neplodnosti hovoříme tehdy, pokud se páru nepodaří počít po více než jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Podle statistik je jí postiženo zhruba 15 % párů, přičemž muži se na této neplodnosti podílejí přibližně v polovině případů.

Vývoj a standardy kvality spermií

Světová zdravotnická organizace (WHO) pravidelně zveřejňuje referenční hodnoty, podle kterých se řídí laboratoře nabízející analýzu spermatu, poslední aktualizace proběhla v roce 2021. Oproti 50. létům minulého století došlo u mužů k výraznému snížení počtu spermií. Změnily se také referenční limity jednotlivých parametrů, které se u spermiogramu posuzují. V roce 1951 byla jako spodní hranice brána koncentrace 80 milionů spermií/ml, v roce 1964 se hranice snížila na polovinu. Od té doby následovalo opětovné snížení na 20 mil/ml a od roku 2021 je hranice na 16 mil/ml.

Vliv věku na kvalitu spermií

Přestože je určitá tvorba pohlavních hormonů i plodnost zachována u mužů do poměrně vysokého věku, dochází s rostoucím věkem, a to především u mužů starších 50 let, ke změnám ve vývoji spermií. Nedostatečná funkce semenotvorných kanálků, snížení počtu Sertoliho a Leydigových buněk, změny na nadvarleti a prostatě mohou zapříčinit pokles objemu ejakulátu (až o 30 %), sníženou pohyblivost spermií (až o 37 %) a vyšší výskyt tvarově abnormálních spermií (až o 22 %). Narůstá i poškození DNA spermií.

Faktory ovlivňující kvalitu spermií

Mezi nejčastější faktory, které negativně ovlivňují kvalitu spermií patří:

• Kouření - má za následek sníženou hustotu spermatu, nižší počet spermií, zvýšený počet nepohyblivých spermií a zvýšený výskyt abnormalit u spermií.
• Užívání marihuany (více než jednou týdně) - snižuje koncentraci spermatu až o 28 % a počet spermií o 29 %. Pokud je užívání marihuany spojeno s kouřením tabákových výrobků a konzumací alkoholu, klesá koncentrace spermií až o 52 % a počet spermií o 55 %.
• Konzumace alkoholu - denní konzumace alkoholu snižuje objem semene a způsobuje změnu tvaru spermií. Oproti tomu příležitostné pití alkoholu nemá na kvalitu spermatu žádný vliv.
• Stres - působení stresu na lidské tělo vyvolává vyplavování některých hormonů a následně jejich nerovnováhu, která se může podílet na snížené kvalitě spermatu. Vliv mají především stresové životní situace.
• Ionizující záření - ovlivňuje jak kvalitu, tak kvantitu spermatu. Míra způsobených škod závisí na intenzitě a délce působení záření. Zvláštní opatrnosti by měli dbát především onkologičtí pacienti a zvážit uložení spermií před zahájením léčby.
• Užívání léků - některé studie ukazují, že kvalitu spermatu může krátkodobě ovlivnit užívání antibiotik. Zdá se, že vliv mají také léky na vysoký tlak i samotný vysoký tlak. Dalšími léky ovlivňujícími kvalitu spermií jsou anabolika, antiretrovirotika, některá antidepresiva či antiepileptika.
• Zvýšená teplota varlat - nošení přiléhavého spodního prádla nebo těsných kalhot, časté horké koupele, saunování, sedavé zaměstnání, přehnaná sportovní aktivita - to vše může mít za následek přehřívání varlat a vyústit ve sníženou produkci spermií, jejich zhoršenou pohyblivost a sníženou koncentraci spermatu.
• Horečka - podobně jako v předchozím bodě, i horečka ovlivňuje vývoj spermií. Čím déle trvají horečnaté stavy, tím znatelnější je vliv na kvalitu spermatu. Klesá počet spermií a koncentrace spermatu, naopak vzrůstá počet nepohyblivých spermií. Ovlivněny jsou pouze právě se vyvíjející spermie, tedy po cca 70 dnech od horečnatých stavů (kdy by měly být spermie již zcela nahrazeny novými) by měla být kvalita spermatu zpět na stejných hodnotách jako před onemocněním.
• Vystavení nebezpečným chemickým látkám (např. pesticidy, těžké kovy).

Struktura a funkce spermií

Spermie se tvoří ve varlatech procesem zvaným spermatogeneze. Ta probíhá od puberty po celý zbytek života. Spermie vznikají ze zárodečné buňky - spermatogonie, která patří mezi kmenové buňky. Samotný proces spermatogeneze můžeme rozdělit na fázi rozmnožovací, růstovou a fázi zrání. Na rozdíl od běžné buňky těla obsahuje spermie pouze poloviční počet chromozómů. Tento stav je zajištěn speciálním buněčným dělením zvaným meióza.

Spermie je složena z hlavičky, krčku a bičíku. Hlavička představuje největší část hmotnosti buňky, může zabírat až 51 %, je oválného tvaru a její délka je 4-5 µm a šířka 2,5-3,5 µm, poměr délky k šířce je 1,5-1,75. Hlavička spermie je nositelkou genetické informace DNA, která je zakódována ve 23 chromozómech. V přední části hlavičky je váček nazývaný akrozóm, ve kterém se nachází hydrolytické enzymy umožňující proniknutí do vajíčka.

Na hlavičku navazuje krček, což je struktura spojující hlavičku s bičíkem spermie. Pohyb spermie směrem k vajíčku umožňuje bičík, jehož délka je 50 µm a šířka méně než 1 µm. U bičíku je možné rozlišit tři části. Nejširší je střední část, ve které jsou lokalizované mitochondrie, jež zprostředkovávají tvorbu energie pro pohyb spermie. Na střední část bičíku navazuje hlavní a koncová část se znatelným zúžením.

Role varlat a hormonální regulace

Varlata, neboli testes, jsou párovým orgánem hrajícím důležitou roli v procesu tvorby spermií. Jejich další funkcí je produkce hormonů, tzv. androgenů. Jedná se o mužské pohlavní hormony, které ovlivňují vývoj pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků. Nejznámějším z těchto hormonů je testosteron, který stimuluje vývoj spermií.

Zrání spermií významně ovlivňuje teplota. Již krátkodobé zvýšení snižuje produkci spermií a jejich schopnost oplodnit vajíčko. Optimální teplota pro zrání spermií je o 2-4 °C nižší, než je teplota lidského těla.

Proces oplodnění

K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu a stačí k němu pouze jedna spermie, která v těle ženy může přežívat až 5-7 dní po kopulaci. Pohybu spermií napomáhají kromě bičíku i kontrakce v ženském pohlavním aparátu, přičemž spermie jsou k vajíčku přitahovány pomocí chemotaxe (pohyb vyvolaný chemickými signály) a termotaxe (pohyb vyvolaný teplem).

Aby mohlo dojít k průniku spermie do vajíčka, je nutná tzv. kapacitace spermie. Jedná se o „odjištění“ proteolytických enzymatických prostředků spermie. Po kapacitaci spermie následuje akrozomální reakce, která umožní projít spermii přes obaly vajíčka, čímž dojde k oplození. Po splynutí spermie a vajíčka je zabráněno dalšímu pronikání spermií prostřednictvím tzv. zonální reakce (změna vlastností obalu vajíčka). Splynutím vajíčka a spermie vzniká zygota (buňka s kompletní sadou chromozomů), která se rozdělí na dvě buňky.

Patologické stavy spermií a ejakulátu

Mezi patologické stavy, které mohou způsobit neplodnost, patří:

• Oligozoospermie - označuje stav, kdy je koncentrace spermií nižší, než udávají referenční hodnoty deklarované WHO.
• Teratozoospermie - označuje stav, kdy je méně jak 4 % spermií normálních bez patologické morfologie.
• Asthenozoospermie - označuje situaci, kdy je celková pohyblivost spermií nižší než 40 % nebo méně než 32 % spermií vykonává progresivní pohyb.
• Oligoasthenoteratozoospermie - toto označení spojuje kombinaci všech tří předchozích patologických stavů.
• Azoospermie - označení pro úplnou absenci spermií v ejakulátu. V tomto případě se nejedná o patologii varlat, ale pohlavních cest.

Hypogonadismus, což je v tomto případě označení pro nedostatečný vývoj varlat, může být zásadní příčinou problémů s kvalitou ejakulátu, zejména v počtu životaschopných spermií a jejich pohyblivosti.

Další příčiny neplodnosti

Mezi další faktory, které nepříznivě ovlivňují plodnost muže, patří:

• Vrozené genetické poruchy (Klinefelterův, Downův a Kartagenerův syndrom).
• Urologické poruchy (varikokéla) nebo nesestouplé varle (kryptorchismus).
• Výkyvy ve vylučování hormonů, zejména nízká hladina testosteronu, která může být zapříčiněna patologickou funkcí varlat nebo hypofýzy (podvěsku mozkového) a hypothalamu.
• Chromozomové aberace, tzn. mutace ve struktuře nebo počtu chromozomů.
• Infekční nemoci.

Hormonální regulace a neplodnost

Testosteron patří do skupiny steroidních hormonů a tvoří se ve varlatech, v omezeném množství také v nadledvinkách a u žen ve vaječnících. Jeho hlavními úkoly jsou: růst pohlavních orgánů a udržování jejich funkčního stavu, regulace vývoje spermií (spermatogeneze), rozvoj sekundárních pohlavních znaků, hrubnutí hlasu, růst svalové hmoty a kostí. Důležitý je i pro rozvoj center v mozku, která jsou odpovědná za typické samčí chování. Hladina testosteronu se dá zjistit pomocí krevního testu. Přirozený pokles jeho sekrece je spojený s přibývajícím věkem.

Luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH) jsou produkovány v hypofýze. Jejich uvolňování je řízeno z hypotalamu hormony uvolňujícími gonadotropiny (GnRH). Oba dva uvedené hormony kontrolují rozvoj, zrání a funkci pohlavních žláz.

• LH, u mužů též zvaný jako hormon stimulující vmezeřenou tkáň, podporuje růst intersticiálních buněk ve varleti a stimuluje v nich produkci testosteronu. Nízká hladina LH může být způsobena narušenou funkcí hypotalamu a hypofýzy. Vysoká hladina LH může svědčit o poškození varlat.
• FSH ovlivňuje tvorbu spermií působením na Sertoliho buňky ve varleti, na které se vlivem FSH váže testosteron, a na kterých dochází k vývoji spermií. Zvýšená hladina FSH může svědčit o poškození varlat, též se zvyšuje věkem s postupující nedostatečnou tvorbou spermií (po 50. roce).

Prolaktinom je nezhoubný nádor podvěsku mozkového (hypofýzy), který zvýšeně produkuje hormon prolaktin. To následně snižuje hladinu nadřazeného řídícího hormonu - gonadoliberinu.

Genetické příčiny neplodnosti

Chromozomové aberace mohou být příčinou neplodnosti. Jedním z mechanismů může být jejich nerovnoměrné rozdělení do dceřiných buněk při dělení, hovoříme o tzv. non-disjunkci.

• Klinefelterův syndrom (47, XXY): Pacienti mají o jeden pohlavní chromozom navíc. Z fyziologického hlediska se jedná o jedince spíše vyšší postavy s dlouhými končetinami, s mírným ochlupením, s poruchou růstu vousů, rozložením podkožního tuku odpovídajícím spíše ženskému typu, někdy mohou trpět sklonem k obezitě. Penis a skrotum jsou fyziologicky normální, varlata spíše menší, s vadnou stavbou semenotvorných kanálků, což způsobuje neplodnost. Může se objevit i zvětšení prsní žlázy, tzv. gynekomastie. Manifestace klinických projevů probíhá v době dospívání, puberta bývá opožděná. Chlapci mají sníženou sociální adaptaci, trpí pasivním chováním, ale také agresivitou. Dále se projevují poruchy sexuálního chování a snížené libido. Jedinci mají nízkou hladinu testosteronu a vysoké hladiny LH a FSH.
• Syndrom 46, XX (XX-muži): V důsledku přesunu genu SRY z chromozomu Y na chromozom X vzniká karyotyp 46, XX. Gen SRY je odpovědný za správnou diferenciaci varlat v embryonálním období. Postižení jedinci nemají po narození obvykle uzavřenou močovou trubici na spodní straně penisu, trpí tzv. hypospadií. V pubertě mohou trpět gynekomastií.
• Syndrom XYY (47, XYY): Tito muži mají o jeden pohlavní Y chromozom navíc. Syndrom je často bez klinických příznaků, jedinci se mohou vyznačovat vyšší postavou. Hladiny testosteronu i LH jsou normální, zvýšené hodnoty se vyskytují u FSH.
• Myotonická dystrofie (svalová dystrofie s myotonií): Pacienti s myotonickou dystrofií trpí poruchou relaxace po svalové kontrakci a narušenou činností endokrinních žláz. Takto postižení muži mají menší varlata, ve kterých chybí zárodečné buňky. Hladiny testosteronu i LH jsou v normě.
• Downův syndrom (Trizomie 21): Jedná se o trizomii 21. chromozomu; u postiženého jedince se nachází tři chromozomy 21 namísto dvou. Toto onemocnění má celou řadu projevů včetně mentální retardace. Nejčastěji se jedná o jedince s nižší a mohutnější postavou, typické jsou zešikmené oči s přítomnou kožní řasou, nízko posazené uši a zvětšený jazyk.
• Kartagenerův syndrom: Někdy je toto onemocnění nazýváno také jako „syndrom nepohyblivých řasinek“. Příznaky této nemoci se projevují zejména v dýchacích cestách, kde vlivem nedostatečné funkce řasinek nacházejících se na buněčném povrchu dochází k hromadění hlenu a trvalému rozšíření průdušek, tzv. bronchiektázii a s tím spojenými častými až chronickými infekcemi. Kromě dýchacích cest postihuje také spojení Eustachovy trubice se středním uchem. Opět má za následek záněty středního ucha, ale může vést až k ohluchnutí. Kromě řasinek významným způsobem ovlivňuje i bičík na těle spermie, která se stává nepohyblivou, a nemůže se tak dostat k ženskému vajíčku a oplodnit jej.
• Cystická fibróza: Příčinou je mutace genu pro cystickou fibrózu. Tato mutace způsobuje poruchu přenosu iontů a solí přes buněčnou membránu, což má za následek produkci velmi hustého hlenu. Nejvýrazněji se projevuje v dýchací a trávicí soustavě, kde může vyvolat chronické záněty.

Složení a vlastnosti ejakulátu

Ejakulát (neboli semeno) je tekutina, která se uvolňuje při ejakulaci. Obsahuje nejen spermie, ale také semennou plazmu, minerály, enzymy, proteiny a aminokyseliny. Všechny tyto složky mají za úkol vyživovat a chránit spermie, zároveň také zvlhčovat močovou trubici, aby se spermie dostaly z těla nepoškozené a co nejrychleji dosáhly ženského vajíčka a oplodnily jej.

Za normálních okolností je objem spermatické tekutiny po několika každodenních ejakulacích 2,0 - 6,0 ml. Vyšší objem sám o sobě nemá negativní vztah k fertilitě. Hodně podprůměrný objem ejakulátu však může působit potíže při transportu spermií do hlenu děložního hrdla.

Hned po získání není ejakulát kapalný, má gelovou konzistenci. Zkapalní až po několika desítkách minut. Vzhled ejakulátu je po zkapalnění homogenně bílý nebo nažloutle zkalený.

Za normálních okolností obsahuje ejakulát zdravého muže více než 20 milionů spermií v jednom mililitru. Nižší koncentrace spermií než 20 mil./ml znamená oligozoospermii. Za normálních okolností by mělo být pohyblivých spermií v ejakulátu minimálně 50 % všech spermií.

Barva ejakulátu by měla být bílá resp. průhledná. Nažloutlou barvu mohou způsobovat spermie. Žlutá či nahnědlá barva může signalizovat různé choroby nebo zdravotní problémy, jako jsou záněty prostaty či semeníků nebo močové trubice, případně pohlavní choroby.

pH ejakulátu je mírně zásadité (7,2 - 7,8), což je důležité pro přežití spermií v kyselém prostředí pochvy.

Faktory ovlivňující chuť a kvalitu ejakulátu

Chuť a kvalitu spermií skutečně ovlivňuje to, co jíme, ale také to, jaké máme návyky. Kouření, alkohol, mastná a nezdravá jídla způsobují horší chuť. Naopak, chuť zlepšují sladké potraviny, zejména ovoce, ale i kvalitní čokoláda.

Kvalitu spermií zhoršuje kouření, drogy, alkohol. Pravidelná sexuální aktivita (3x týdně) je vhodná. Je důležité nenosit těsné spodní prádlo a preferovat volné boxerky. Pozor na rentgenové vyšetření, záření, horečku, užívání antibiotik, kontakt s chemickými látkami, i 3 měsíce poté může být zhoršená kvalita spermií.

Úprava životosprávy a doporučení

Kvalita spermií je možná zlepšit poměrně jednoduše. Záleží na stravě a pohybu, ale i na omezení zlozvyků. Pokud pociťujete problémy nebo neupravená životospráva nezabírá, navštivte lékaře.

Pro zlepšení kvality spermií je důležitý zdravý životní styl. Zvýšení příjmu antioxidantů ze stravy je také velmi vhodné. Snažte se varlata nepřehřívat. Aby fungovala správně, potřebují teplotu nižší, než je teplota zbytku těla.

Pravidelná ejakulace je zdraví prospěšná a udržuje rozmnožovací soustavu aktivní. Nemá smysl vyhýbat se ejakulaci.

Pokud máte pochybnosti o kvalitě svých spermií, resp. pociťujete nějaký problém, měli byste navštívit doktora a využít odbornou pomoc. To se týká i problému nemožnosti počít dítě, tedy neplodnosti. Vyšetření spermií se nazývá spermiogram. Při tomto vyšetření se sledují vlastnosti ejakulátu jako jeho pH, barva, objem, počet, životnost, rozbor semena, pohyblivost a tak dále.

Vizuální znázornění kvality spermií

Mýty o ejakulátu

• Podle barvy ejakulátu poznám, zda mi byl muž nevěrný! Barva ani hustota ejakulátu neprokazují nevěru.
• Alkohol podporuje libido a tím pádem i kvalitu spermií. Malé dávky alkoholu mohou příznivě ovlivňovat pružnost cév, ale tvorbě kvalitních spermií střídmá konzumace alkoholu nepomáhá. Když se to s alkoholem přehání, oslabuje se jak libido, tak i tvorba testosteronu.
• Zadržování spermií zvyšuje šanci na oplodnění ženy. Kdo plánuje početí, měl by mít styk zhruba obden, nejlépe v období tzv. koncepčního optima.
• Věk neovlivňuje kvalitu ejakulátu. Věk se podepisuje na oslabování celého organismu, včetně činnosti varlat a kvality spermií.
• Těsné oblečení a teplota spermiím nevadí. Varlata pro ideální produkci spermií potřebují o pár stupňů nižší teplotu než zbytek těla.
• Ejakulát je dobrý jako pleťová maska. Lékařsky přínos na kvalitu pleti nebyl prokázán.
• Kvalitní ejakulát dělá muže vhodným otcem. Kvalita ejakulátu je důležitá pro plodnost, ale vhodnost muže jako otce je komplexnější.

tags: #nejlepsi #hustota #spermii