Císařský řez, lidově „císař“, je jeden z historicky nejstarších a zároveň nejčastějších porodnických zákroků, který ukončuje těhotenství. Jedná se o operační porod neboli porod sekcí. V České republice se císařským řezem narodí až 25 % dětí ročně, což znamená, že každé čtvrté miminko přichází na svět tímto způsobem. Pro mnoho maminek může být císařský řez nepříjemný a není jejich první volbou. Někdy se však může stát, že nemáte na výběr. Zdraví vašeho miminka i vás je prioritou, a tak vám může být tento způsob porodu lékaři doporučen. Důvodů pro plánovaný císařský řez může být spousta, mezi ty nejčastější patří poloha miminka, a to příčná, podélná nebo poloha koncem pánevním.
Plánovaný vs. Neplánovaný císařský řez
Existují dva hlavní typy císařského řezu: plánovaný a neplánovaný (akutní). Plánovaná sekce je lékaři rozhodnuta tehdy, není-li vaginální porod možný nebo by hrozily závažné komplikace. O plánovaném zákroku je žena informována už během těhotenství. Mezi další důvody pro plánovaný císařský řez patří například zdravotní stav matky, potíže s dýcháním u miminka, zejména pokud se císařský řez provádí před 39. týdnem těhotenství, nebo některé situace u vícečetného těhotenství. V případě plánovaného císařského řezu dostanete v porodnici seznam kroků, které vás v posledních cca 14 dnech před plánovaným termínem čekají.
Akutní císařský řez je naopak nutný v situacích, kdy je ohroženo zdraví či život matky nebo dítěte a vaginální porod není možný nebo by představoval příliš velké riziko. Může jít například o rozvoj hypoxie dítěte během porodu, nepostupující porod, vznik náhlé překážky k dokončení porodu vaginálně či zhoršení zdravotního stavu matky. Příprava na akutní císařský řez je velmi rychlá.
Císařský řez na přání
Přestože lékaři uvádějí, že porod sekcí je až 6krát rizikovější než porod vaginální a k jeho provedení musí být medicínský důvod, najde se řada maminek, které si ho vyžádají. Důvodem je nejčastěji strach z přirozeného porodu a možných následků pro rodičku (porodní bolesti a poranění) a její dítě, špatná zkušenost s předchozím přirozeným porodem či načasování porodu na konkrétní den. V odborných kruzích porodníků v Česku není „císařský řez na přání“ uznávaným termínem, provádí se pouze v indikovaných případech při ohrožení zdraví nebo života matky či dítěte či v situacích, kdy vaginální porod není možný.
Příprava na císařský řez
Po rozhodnutí o císařském řezu v rámci pravidelných kontrol v porodnici se s lékaři domluvíte na konkrétním termínu porodu. Vždy záleží na individuální anamnéze, pokud je však důvodem k operaci poloha miminka bez dalších komplikací, není potřeba porod urychlovat příliš před termínem. V případě plánovaného císařského řezu dostanete v porodnici seznam kroků, které vás v posledních cca 14 dnech před plánovaným termínem čekají.
Stejně jako u jakékoliv jiné operace, i zde vás čeká předoperační vyšetření u obvodního lékaře či internisty, během kterého vám odeberou krev, změří tlak atd. Na základě vyšetření vám mohou být doporučeny léky. Kromě vyšetření vás čeká i podpis informovaných souhlasů. Jedná se o několik dokumentů, které vás a vašeho partnera poučí o možných rizicích spojených s operací i anestezií. Součástí jsou i kontakty a sdílení informací o zdravotním stavu vás i vašeho miminka - můžete si tedy rozhodnout, zda-li chcete, aby byly tyto informace případně sdíleny s vaší rodinou a blízkými.
Den před termínem porodu vás čeká nástup do porodnice. Při vstupním vyšetření odevzdáte výsledky předoperačních vyšetření, personál zkontroluje, zda-li nemáte prstýnky, náušnice, náramky nebo nalakované nehty (to vše musí pryč) a zároveň je to čas, kdy byste měla s porodní asistentkou probrat vaše porodní přání. Pokud si přejete bonding, může se stát, že to po operaci nebude možné.
Jakmile se ubytujete na pokoji, čeká vás několik vyšetření - monitor miminka, měření tlaku, ale i rozhovor s anesteziologem, který společně s vámi vybere vhodný typ anestezie pro vás a poučí vás o možných rizicích. Při plánovaném císařském řezu patří k nejčastějším typům anestezie epidurální nebo spinální. V podvečer dostanete lehkou večeři, což je poslední jídlo na následujících 36 hodin. Večer vás čeká už jen klystýr a měření tlaku.
Ráno před operací se postupuje podle předem zvoleného rozvrhu, takže víte, v kolik hodin se máte nejpozději vzbudit, osprchovat, oholit intimní partie až k pupíku a provést ranní hygienu, obléct nemocniční „anděla“ a natáhnout kompresní ponožky.
Průběh operace
Na sále vám bude zavedena anestezie i cévkování z močového měchýře. Lékaři vás krátce informují o tom, co vás v následujících minutách čeká, a před zahájením operace za vámi přijde i partner. Jakmile začne anestezie účinkovat, lékaři zahájí porod. Samotný porod trvá doslova pár minut a operatér či sestřičky vám budou popisovat, co se právě děje. Nemusíte se tedy bát, jestli je vše v pořádku - vše vám řeknou.
Porodník provede asi 10 cm dlouhý operační řez, nejčastěji příčně v dolní části břicha (těsně nad ochlupením). Jen zcela výjimečně (např. při nutnosti rychlého porodu) se provádí řez ve střední čáře břicha. Po proniknutí do dělohy lékař vyndá novorozence, přestřihne pupečníkovou šňůru a rukou odloučí placentu. Kůže je sešita speciálním stehem, u kterého je vidět pouze klička na začátku a konci rány. Steh je obvykle vstřebatelný a žena nemusí chodit na jeho vyndání.
Samotný zákrok netrvá dlouho. V současnosti, pokud nenastanou žádné komplikace, je miminko na světě během 30 minut. Po zavedení cévky a podání anestezie lékař provede první řez. Po otevření dělohy porodník jemně a citlivě uchopí miminko a snaží se ho vyjmout tak, aby zbytečně nezvětšoval řez v děloze. V tuto chvíli hraje důležitou roli porodní asistentka, která může tlačit na břicho, čímž pomáhá miminko vytlačit ven. Po vybavení plodu se porodník dále věnuje matce, kontroluje stav dělohy, rodí placentu a zašívá, zatímco o miminko se stará porodní asistentka nebo novorozenecká sestra.
Jakmile je miminko na světě, ukáží ho vám i partnerovi a pokud to zdravotní stav miminka i maminky umožní, přiloží k bondingu. Následně je miminko vyšetřeno a vám lékaři zašijí ránu.
Anestezie při císařském řezu
Volba vhodné anestezie je závislá na mnoha faktorech a lékaři ji musí posuzovat u každé rodičky individuálně. Nejčastěji se používá svodná anestezie, jako je spinální nebo epidurální. Znecitlivující látka je aplikována pomocí tenké jehly do páteřního kanálu v oblasti bederní páteře. Výhodou je, že znecitlivuje pouze dolní polovinu těla a bez pocitu bolesti je rodička po celou dobu operace při vědomí.
Celková anestezie (tzv. uspání) se využívá zřídka, jednoduše řečeno v hodně akutních situacích nebo v případě, kdy nelze podat svodnou anestezii. Pacientka je uspána a průběh samotného zákroku nevnímá. Nevýhodou je, že lékaře nutí k co nejrychlejšímu vybavení miminka, aby bylo co nejméně ovlivněno léky. V případě celkové anestezie se dezinfekce a cévkování provádí před podáním anestezie.
Po porodu
Po porodu císařským řezem vás odvezou na JIP (jednotku intenzivní péče) či nadstandardní pokoj a miminko odvezou na novorozenecké oddělení, kde s ním může být tatínek. Vás čekají cca 3 hodiny odpočinku, bez mobilu či pití. Po 3 hodinách vám však sestřičky mobil podají a vy si tak můžete zkrátit chvíli prohlížením fotek, kterými vám tatínek miminka pravděpodobně zasypal mobil. Pak už vám budou laktační poradkyně či zdravotní sestřičky miminko nosit v pravidelných cca 3 hodinových intervalech na kojení, a to až do večera.
Využijte čas na rekonvalescenci a odpočívejte. Dýchejte do jizvy, ohýbejte nohy v kolenou (dle doporučení lékařů) a procvičujte jejich úklony do stran - to vše oceníte již druhý den, kdy se poprvé po operaci posadíte a dojdete si do koupelny. Pokud si přejete rozkojit co nejdříve, sbalte si do tašky na JIP i odsávačku nebo požádejte zdravotnický personál o její zapůjčení.
Druhý den po propuštění z JIP vás po ranní vizitě čeká přesun na oddělení šestinedělí. Zkontroluje vás nejen lékař, ale i fyzioterapeut, který vám poradí, jak správně dýchat do jizvy, jak se bezpečně zvedat z postele a jak se starat o jizvu. Na oddělení šestinedělí či nadstandardní pokoj vám může partner přivést větší zavazadlo. Nezapomeňte si sbalit kojící čaj či odsávačku mateřského mléka. Na oddělení šestinedělí už budete spolu se svým miminkem.
Pohodlí a bezpečí vašeho miminka i vás je to nejdůležitější - pokud tedy potřebujete něco jinak, než je na oddělení standardním postupem, nebojte se zeptat. Může to být cokoliv - pokud jste menšího vzrůstu, můžete mít po operaci problém dosáhnout do zadní části vysokých přebalovacích pultů nebo pro vás může být namáhavé pokládat a zvedat miminko z pojízdné postýlky. Domluvte se se sestřičkami, jak by vám mohly pomoct.
Těhotenství po císařském řezu
Pokud žena podstoupila císařský řez bez komplikací, může znovu otěhotnět a plod donosit. Vaginální porod po císaři je také možný, a pokud nejsou přítomny kontraindikace (defekt jizvy, příliš velký plod, vcestná placenta), měla by být žena podporována k vaginálnímu porodu. Ten se nedoporučuje v případě, kdy došlo u předchozího porodu k ruptuře dělohy, když byla otevřena děloha z řezu na vrcholu dělohy nebo v případech, kdy není možné rodit vaginálně obecně. Pravděpodobnost další sekce je ale v takových případech větší. Plánujete-li další těhotenství, určitě se poraďte se svým lékařem.
Historie císařského řezu
Císařský řez patří k nejstarším operacím, které lidstvo ve svých historických pramenech pamatuje. Údajně historicky první řez na živé ženě provedl švýcarský zvěrokleštič Jakub Nufer v roce 1500. V té době byla úmrtnost téměř 100 %. Hlavní příčinou byla infekce. Úspěšnost zákroku se začala zvyšovat s objevením dezinfekce a penicilinu. Významnou roli hrálo i zavedení anestezie. Čím šla moderní medicína kupředu, tím se zákroky stávaly bezpečnější.
Název „císařský řez“ je pravděpodobně odvozen z latinského slova caedere - tedy „řezat“, nikoli od „císaře“. Tento názor byl spojen nejspíše s mimořádností tohoto výkonu.
Péče o jizvu a rekonvalescence
Po císařském řezu je důležitá správná péče o jizvu a rekonvalescence. Již pár hodin po operaci je vhodné do oblasti jizvy dýchat, což je nejlepší prevence vzniku srůstů. Jizva i okolní kůže budou první dny spíše necitlivé, což je důsledek narušení kožních nervů. Bříško si můžete hladit, jemně ho stimulovat dotekem či jemným štípáním. Čím dříve si k jizvě najdete cestu, tím vyšší šance bude na to, že se dobře zhojí.
Několik týdnů po porodu je velmi vhodné navštívit gynekologického fyzioterapeuta, který má se ženami po císařském řezu zkušenosti. Ženy by měly mít informace o tom, jak pečovat o svou jizvu, aby předešly různým komplikacím s ní spojeným - třeba vzniku srůstů. V některých porodnicích nastupuje fyzioterapeut, který vysvětlí péči o jizvu a nové pohybové návyky.
Pokud se chystáte na vaginální porod, pravděpodobně se o císařském řezu dozvíte pouze z tzv. informovaného souhlasu, který obdržíte při registraci. Každá porodnice má informované souhlasy zpracovány jinak, liší se nejen množstvím informací, ale i stylem jazyka. Pokud máte pocit, že informacím nerozumíte nebo jich nemáte dostatek, ptejte se svého ošetřujícího lékaře. Ptát se je naprosto normální a na respektující odpověď máte právo nejen během těhotenských poraden, ale i v případných akutních situacích.