Nabití porodní hmotnosti: co očekávat a jak to zvládat

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu neustále zlepšovali jeho funkce a použitelnost.

Jedna z prvních věcí, kterou v porodnici uslyšíte a která vás bude provázet celé týdny, je otázka: "Kolik váží?"

Váha se stává měřítkem prospívání, a pro mnoho maminek bohužel i zdrojem obrovského stresu.

Příroda má naštěstí své mechanismy a děti nejsou stroje, které by rostly lineárně podle pravítka.

Každé miminko je jiné, má jiný metabolismus i genetické předpoklady.

Co je pro jednoho málo, může být pro druhého naprosto v normě.

Téměř každé miminko po narození zhubne.

Je to naprosto přirozený fyziologický jev, který neznamená, že máte "slabé mléko" nebo že něco děláte špatně.

Lékaři obvykle tolerují úbytek až do 10 % porodní hmotnosti.

To znamená, že tříkilové miminko může ztratit až 300 gramů a je to v pořádku.

Na svou porodní váhu se většina dětí dostane zpět zhruba mezi 10. a 14.

Kojte na požádání: V prvních dnech neřešte intervaly.

Teplo a bezpečí: Aby miminko neztrácelo energii na zahřívání, zabalte ho do klasické zavinovačky.

Jakmile se váha po prvním týdnu či dvou stabilizuje a začne stoupat, ocitnou se mnozí rodiče pod tlakem čísel.

V pediatrických ordinacích často uslyšíte poučku, že miminko by mělo v prvním čtvrtroce přibírat průměrně 150 až 250 gramů týdně.

Je ale klíčové zdůraznit slovo "průměrně".

Dětský růst totiž neprobíhá lineárně jako podle pravítka, ale spíše ve skocích.

Velký rozdíl je také mezi dětmi kojenými a dětmi na umělém mléku.

Kojení novorozenci často v prvních třech měsících přibírají raketovým tempem a dělají si takzvané tukové zásoby, což může některé maminky vyděsit.

Později se ale jejich růst zpomalí.

Děti na umělé výživě mívají křivku růstu pozvolnější a stabilnější.

Počůrané pleny: Toto je nejspolehlivější indikátor, že má miminko dostatek tekutin.

Růstové spurty: Kolem 3. a 6. týdne a následně ve 3. a 6. měsíci přichází období, kdy má dítě obrovskou spotřebu energie.

Bude chtít být u prsu nebo lahvičky neustále, bude plačtivé a nespokojené.

Není to známka toho, že "nemáte mléko", ale signál, že tělo potřebuje navýšit zásoby pro další vývojový skok.

Nebezpečí domácího vážení: Velkým nešvarem je vážení miminka před a po každém kojení.

Tato metoda je extrémně nepřesná a stresující.

Stačí, aby se miminko vymočilo nebo se na váze pohnulo, a výsledek je zkreslený.

Místo neustálého pokládání na studenou váhu se raději zaměřte na to, aby mělo miminko pohodlí, nikde ho nic netlačilo a mohlo se po jídle v klidu trávit.

Pro spokojené bříško, které se po krmení přirozeně nafoukne, jsou ideální volbou kojenecké polodupačky s širokým pružným pasem.

Kolem třetího až čtvrtého měsíce nastává v životě miminka velká změna, která mnoho rodičů znejistí.

Rychlé tempo přibírání, na které jste si zvykli v šestinedělí, se začne přirozeně zpomalovat.

Zatímco dříve miminko přibralo klidně čtvrt kila za týden, teď se může stát, že váha ukáže přírůstek jen poloviční nebo se na chvíli zastaví úplně.

Je to v pořádku.

Orientačně platí pravidlo, že miminko svou porodní váhu zdvojnásobí kolem půl roku a ztrojnásobí v jednom roce.

Výdej energie: Miminko už jen neleží, ale začíná být velmi aktivní.

Otáčí se na bříško, zvedá hlavičku, kope nožičkami a zkoumá svět.

Změna proporcí: Dítě se začíná vytahovat do délky.

Příprava na pohyb: Aby se miminko mohlo začít plazit a později lézt, nemůže být příliš těžké.

V tomto aktivním období je nejdůležitější dopřát malému objeviteli volnost.

Oblečení by ho nemělo omezovat v rozletu ani škrtit při pokusech o pohyb.

I když se snažíme nestresovat, existují situace, kdy je váha důležitým signálem, že miminku něco chybí.

Není však potřeba dělat závěry z jednoho vážení.

Pediatři se neřídí jen aktuálním číslem, ale sledují takzvané percentilové grafy.

Ty ukazují dlouhodobý trend.

Je naprosto v pořádku, pokud je vaše miminko drobnější a pohybuje se trvale na spodní hranici grafu (například na 10.

Problém nastává ve chvíli, kdy dítě svou růstovou křivku náhle opustí a začne se propadat dolů (například ze 50. percentilu spadne na 10.).

V takových chvílích je vždy lepší konzultace s lékařem než domácí experimentování.

Často stačí jen drobná úprava techniky kojení nebo dočasné dokrmení.

Pokud je miminko nemocné nebo oslabené, potřebuje více než kdy jindy teplo a klid na regeneraci.

Ujistěte se, že v noci neprochladne, k čemuž skvěle poslouží spací pytel pro miminko.

Sledování váhy je v začátcích rodičovství přirozené, ale nenechte se jím pohltit.

Žádné dítě nečte lékařské tabulky a neroste podle pravítka.

Věřte svému instinktu více než digitálním číslům.

Mateřská intuice je často tím nejpřesnějším nástrojem, který máte k dispozici.

Až večer uložíte svého malého jedlíka do postýlky, pohlaďte ho a buďte na sebe hrdí.

Existuje řada studií, které potvrzují výrazný vliv prostředí, chování a fyzického i psychického zdraví matky na zdraví a porodní hmotnost dítěte.

Jak ale souvisí porodní hmotnost dítěte s tím, jak bude dítě v budoucnu prospívat, jak se bude chovat a jaké bude mít například studijní a pracovní vyhlídky?

Touto problematikou se ve svém článku, který vyšel v prestižním vědeckém časopise PLOS ONE zabývali vědci z výzkumného centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Většina současných studií zkoumá vztah mezi porodní hmotností a problémovým chováním dětí zejména s důrazem na rozdíl mezi dětmi s nízkou porodní hmotností (pod 2 500 g) a běžnou porodní hmotností.

Z těchto výzkumů poměrně jednoznačně vyplývá, že děti s nízkou porodní hmotností mají vyšší pravděpodobnost poruch chování v pozdějším věku.

Výzkumníci z RECETOXu pod vedením prof. Julie Dobrovolné si položili otázku, je-li možné tento vztah zobecnit i pro kategorii dětí s běžnou porodní hmotností (2 500 - 4 500 g).

Hledali odpovědi na to, zdali jsou děti na dolní hranici běžné porodní hmotnosti více náchylné k problémovému chování než ty, které váží více.

Aby mohli výzkumníci tento předpoklad potvrdit, nebo naopak vyvrátit, využili data z dlouhodobé populační studie ELSPAC.

Zkoumaný vzorek populace tvořilo 1 796 dětí, které se narodily na počátku 90. let v Brně.

Zatímco jejich porodní hmotností a délka byla získána z dostupných porodních záznamů, potíže či poruchy chování byly hodnoceny standardizovaným kvalitativním nástrojem, kterým je tzv. dotazník předností a nedostatků vyplňovaný rodiči dětí k danému věku.

Jedná se o poměrně krátký dotazník sloužící k posouzení chování, emociálního prožívání a sociálních vztahů dětí a dospívajících ve věku od 3 do 16 let.

Pro účely této studie byly využity odpovědi matek hodnotící chování svých dětí ve věku 7 let.

„Analýzou těchto dat jsme zjistili, že existuje vztah mezi porodní hmotností a potížemi v chování u dětí školního věku.

Konkrétně můžeme říct, že nižší porodní hmotnost v daném vzorku populace souvisela s projevy hyperaktivity, nepozornosti a s problémy ve vztazích s vrstevníky v pozdějším věku.“, říká prof. Julie Dobrovolná, jedna z autorek studie a vedoucí výzkumné skupiny Environmentální fyziologie ve výzkumném centru RECETOX.

Dle řady autorů ovšem existuje souvislost mezi chováním dětí a jejich akademickou či pracovní úspěšností v pozdějším životě.

„Tato souvislost byla opakovaně prokázána mezi tzv. externalizujícími potížemi v chování, mezi které spadá i hyperaktivita a nepozornost hodnocená v naší studii.

U dětí, které vykazují nižší míru externalizujících potíží chování, existuje vyšší pravděpodobnost toho, že budou v dospělosti úspěšnější v pracovním, studijním, ale i společenském životě.

Z těchto znalostí a s pomocí zjištění naší studie bychom mohli odvodit, že existuje vztah mezi prenatálním prostředím, porodní hmotnost a chováním v dětství, které by pak v důsledku mohly mít vliv na úspěšnost jedince v dospělosti“, uvedla Lucie Ráčková, postgraduální studentka profesorky Julie Dobrovolné.

Uvedený vztah však nemusí být určující a neměnný, a výsledky dosahované v dospělosti lze velmi výrazně ovlivnit.

Z konkrétních, již publikovaných, studií víme, že se problémové chování v dětství dá upravovat učením dítěte sebeovládání, tedy schopnosti zvládat a vědomě kontrolovat své emoce a pracovat se svými pocity.

Je prokázáno, že děti, které umí lépe ovládat projevy svých emocí, jsou v dospělosti úspěšnější v pracovním, akademickém i sociálním životě než ty, které to neumí.

Velký význam na chování dětí mají pochopitelně i vztahy v rodině a přístup rodičů a učitelů k dítěti.

Děti, které vyrůstají v láskyplném, pečujícím a pozitivně působícím prostředí projevují méně problémové chování než děti žijící v chaotickém, kontrolujícím, negativně působícím a agresivním prostředí.

Studie výzkumníků z centra RECETOX prokazuje souvislost porodní hmotnosti dítěte s chováním dětí ve školním věku a v kombinaci s dalšími studiemi naznačuje i možnou souvislost s budoucí úspěšností ve studiu či v zaměstnání.

Současně také uvádí, že zejména kvalitním rodinným zázemím a budovanou schopností pracovat se svými emocemi je možné tento nepříznivý vztah výrazným způsobem ovlivnit.

Studie také upozorňuje na to, že na porodní hmotnost dítěte má určující vliv prostředí, které působilo na matku v těhotenství, a také psychická a fyzická pohoda a zdraví samotné matky.

Datum publikace: 19. 04.

Výživa je u nás dnes natolik kvalitní, že kromě kyseliny listové těhotná žena nepotřebuje nutně jiné výživové doplňky.

Hmotnost je jedním z prvních údajů, který se o narozeném miminku rodiče v porodnici dozvídají a spolu s porodní délkou a jménem dítěte jej pak všem hrdě oznamují.

V dnešní době je gynekolog již schopen z ultrazvuku odhadnout přibližnou váhu plodu, takže cílová porodní hmotnost zpravidla není až takovým překvapením.

Jaké faktory ovlivňují, kolik bude dítě vážit?

Nakolik je porodní hmotnost ukazatelem váhy do budoucna?

Čím si lze vysvětlit, že druhorozené miminko v mnohých případech váží více než prvorozené?

Do jakého věku to malí tlouštíci ještě vyběhají, a kdy už je na místě ostražitost?

Jaké váhové rozpětí novorozence je v normě?

Kdy už hovoříme o nedostatečné nebo nadměrné porodní váze?

Normální váhové rozmezí donošeného novorozence se pohybuje mezi dvěma a půl a čtyřmi a půl kilogramy.

Ale bývají miminka vážící i přes pět kilo.

Nejtěžší, na které si vzpomínám, mělo pět tisíc dvě sta gramů.

Na naší porodnici se rodí obvykle fyziologičtí novorozenci.

Novorozenci s nízkou porodní hmotností (NNPH) jsou děti s porodní hmotností pod 2500 g (bez ohledu na etiologii a délku těhotenství).

Jejich incidence stále zvolna stoupá, např. v roce 2009 tvořili NNPH 7,8 % všech živě narozených.

Tato tendence je dána nárůstem počtu vícečetných gravidit, posunem věku rodiček a vlivem sociálně-ekonomických faktorů.

Nedonošení/donošení hypotrofičtí - hmotnost je pod 5.

II. III. péče o extrémně a velmi nezralé novorozence (24.-32.

Centrum pro extrakorporální membránovou oxygenaci novorozenců - 1 centrum na ČR při perinatologickém centru III.

Definice: novorozenec porozený před dokončeným 37.

Předčasný porod by měl být veden na pracovišti, které je dostatečně vybavené k péči o nezralé novorozence.

Na počátku předčasného porodu se provádí tokolýza, aby se získal čas na provedení maturace plic plodu podáním kortikoidů matce.

V případě podezření na infekci je indikována antibiotická terapie matky.

Intrauterinní zpomalení růstu postihuje nejdříve hmotnost, pak délku a nakonec obvod hlavy.

Při růstové retardaci v pozdní fázi gravidity se jedná o tzv. asymetrický typ, novorozenci jsou „dlouzí a hubení", při růstové retardaci začínající před 28. týdnem těhotenství se popisuje tzv. Růst NNPH časně po narození bývá z různých důvodů negativně ovlivněn a tyto děti mají v termínu porodu obvykle nižší hmotnost i délku než donošení novorozenci.

Tento jev se nazývá EUGR - extrauterine growth restriction.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou NVNPH a NENPH.

Cílem výživy je normalizace růstu a optimalizace tělesného složení.

Tyto děti mají často extrémně vysoké nutriční a minerálové potřeby.

Novorozenci s přiměřeným růstem a časným postnatálním catch-up obvykle nevyžadují zvláštní nutriční intervenci.

O něco více rizikovou skupinou jsou novorozenci s IUGR bez časného postnatálního catch-up.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou novorozenci narození jako eutrofičtí, ale s postnatálně vzniklou EUGR.

Kojení nebo výživa odstříkaným mateřským mlékem je ideální formou výživy.

U NNPH je nutné důsledné sledování růstových parametrů (hmotnost, délka, obvod hlavy) a minerálového a kostního metabolismu.

NNPH, kteří nemohou být kojeni, se doporučuje výživa formulí pro nedonošené děti, a to do dokončeného 40.

NNPH s přiměřeným růstem, časným posnatálním catch-up a IUGR, kteří nemohou být kojeni, mohou být cca od 38.

Post-discharge formule jsou určené pro novorozence s EUGR, popř. IUGR, kteří nemohou být kojeni, nebo nedostávají dostatečný objem mateřského mléka.

U dětí narozených po 35.

U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze příkrmy zavádět 5-8 měsíců od data narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte.

Infografika: Růstová křivka dítěte a hlavní milníky

Příjem tekutin a sání v raném vývoji dítěte

  • Normální rozmezí hmotnosti novorozence: 2,5 - 4,5 kg, občas děti nad 5 kg.
  • Nízká porodní hmotnost NNPH: pod 2500 g.
  • Růstové spurty v 3.-6. týdnu a 3.-6. měsíci.
  • Externalizující potíže a jejich vliv na budoucí pracovní a studijní úspěch.

Praktické poznámky pro rodiče

  • Vázání a teplota dítěte: používat zavinovačku, aby se šetřila energie na zahřátí.
  • Vážení miminka: neprovádět doma vážení před a po kojení; zaměřit se na pohodlí a tekutiny.
  • Vnímat signály děťátka: období růstových spurts vyžadují častější kojení či dokrmení.
  • Pro období spánku a klidu: spací pytel pomáhá předcházet prochladnutí v noci.

Podstatné poznatky z výzkumu a jejich dopady

Studie z RECETOX ukazují souvislosti mezi porodní hmotností a chováním v dětství i dlouhodobou úspěšností.

Podle výzkumu existuje možnost ovlivnit výsledek v dospělosti skrze environmentální faktory a rozvoj emoční regulace u dítěte.

Porodní hmotnost a její význam je ovlivněn nejen samotným těhotenstvím, ale i psychickým a fyzickým zdravím matky.

Mapa rizikových skupin NNPH a NENPH podle věku

tags: #nabiti #porodni #hmotnosti